Vážení čtenáři,

při psaní dnešního newsletteru jsem si vzpomněl na Charlese Baudelaira. Francouzský básník žil život plný nesplácených, prolongovaných a obnovovaných úvěrů, které se pokoušel splácet ze své renty. Jeho korespondence je kromě listů matce plná dopisů věřitelům a diskrétních žádostí o půjčky. Jeho život byl „velká báseň o penězích“, jak napsal jeden jeho biograf.

Přesto napsal obdivuhodnou poezii, která je stále moderní a provokativní. La beauté est comme un rêve de pierre! Jak zkamenělý sen jsem krásná! Mršina, Spojitosti… Všechny odolávají prachu učebnic. Baudelairovy problémy se splácením závazků jsou však pro dnešní svět ještě čímsi důležitějším.

Peněz je moc. Centrální banky vytvořily v průběhu velké recese v roce 2008 a pak pandemie covidu-19 příliš mnoho peněz. Tyto peníze způsobily, že se nesmírně nafoukly ceny nemovitostí a finančního majetku. Peníze, které si půjčily státy, pak nafukují ceny spotřebního zboží, které kupujeme v obchodech.

Zlomový moment nastal, když se centrální banky po pandemii začaly snažit zpřísňovat svou měnovou politiku a množství vytvořených peněz stahovat. Americká centrální banka, Evropská centrální banka i Česká národní banka postupně zvedaly (a zvedají) úrokové sazby.

Můžeme tomu rozumět tak, že tím vytvářejí tlak na finanční systém. Cena peněz na mezibankovním trhu (kde si půjčují banky mezi sebou a od toho se odvíjí cena úvěrů hypoték, spotřebních půjček atd.) se za poslední dva roky zvýšila o pět procentních bodů v USA, v Česku ještě víc na současných 7 procent.

Znamená to, že se všichni musí lépe starat o své peníze. Když byly úrokové sazby nula, bylo možné si půjčit téměř s nulovým úrokem. Dnes už ne. Hlavně z tohoto důvodu jsme viděli pády amerických bank. Panika postihla primárně ty, které dělaly chyby v managementu svých peněz.

Minského moment

Ve finančním systému všichni aktéři každý den přijímají platby a snaží se splácet své závazky: domácnosti hypotéky a spotřební úvěry, firmy své investiční a provozní úvěry, a státy své dluhopisy z vybíraných daní.

Je normální, že občas někdo nezaplatí a zkrachuje. Ovšem když je systém nestabilní, jako právě v době zvyšování úrokových sazeb, je lidí, kteří nesplácí své závazky, hodně. To způsobí problémy věřitelům, hlavně bankám, které také musí splácet. V systému zavládne panika, že některé banky mají problémy, a všichni začnou své peníze vybírat. Před pár dny jsme to viděli na příkladu rychlého pádu a záchrany Credit Suisse.

Ukládají je u velkých bank, které jsou silnější a také kryté implicitně státem, nebo do fondů peněžního trhu. Jak se nákaza rozšiřuje, banky zpřísňují poskytování nových úvěrů, a ekonomika se zadrhává. V této fázi se nacházíme teď.

Do budoucna bude záležet na intenzitě paniky, která buď odezní, nebo začne přeskakovat i na další hráče. Minulý týden padaly výrazně akcie německé Deutsche Bank. Je to dominový efekt, který se někdy nazývá Minského moment podle amerického ekonoma, a dokud centrální banky či vlády nepostaví hráz, která zabrání pádu dalších dílků skládačky, může se zbortit celý systém.

Česka se tato nestabilita dotýká také. Způsob řešení švýcarské krize vyděsil investory po celém světě, protože v rámci bleskového prodeje Credit Suisse bance UBS bylo rozhodnuto o odpisu dluhopisů AT1 v hodnotě více než 17 miliard dolarů.

„Kdyby se ukázalo, že se tímto způsobem zachází s potenciálními ztrátami i v eurozóně, tak by to asi výrazným způsobem zdražilo kapitál bankám včetně českých,“ řekl SZ Byznys hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zdražování ostatně už na mezibankovním trhu vidíme.

Kromě vysokých úrokových sazeb, které zabily hypoteční trh, by se české banky musely vyrovnávat ještě s vyššími náklady na kapitál. Českou ekonomiku, která směřuje do mírné recese, by tak postihlo postupné tlení. Jako v Baudelairově básni Mršina.

První hybridní automatická prodejna s nonstop provozem v Česku se otevřela na jaře 2022 v jihočeských Strakonicích. Od té doby jich Skupina Coop představila už šest. Teď vyhrála cenu za inovace. Zavírací doba tady neexistuje, zákazník se obslouží, namarkuje i zaplatí za zboží zcela sám poté, co se do obchodu dostane pomocí aplikace, napojené na bankovní identitu. A může si tak užít nakupování uprostřed noci, kdy je sám v celé „sámošce“.

Babišovo váhání. Už loni zahájil Andrej Babiš jednání o prodeji mediálních firem patřících do skupiny Agrofert. Nejde jen o vydavatelství Mafra. Ke koupi je celá jedna divize, kam patří třeba i slovenská dcera Mafry, dále firma provozující rádio Impuls či společnost, jež stojí za e-shopem Ticketportal. Během posledního měsíce ale jednání zamrzla. Babiš se údajně není schopen definitivně rozhodnout, zda svá média chce skutečně prodat.

Dluhový bumerang. Firmy s vysokým zadlužením se ocitají pod tlakem rostoucích úrokových sazeb. Zvláště se to týká společností vydávajících ve velkém dluhopisy. Velcí podnikoví dlužníci připouštějí, že budou muset závazky osekat.

Proč PPF koupila ProSieben. Po nezdařeném zakončení ruské a čínské zahraniční anabáze začíná skupina PPF „znova“ budovat svou prestiž, tentokrát na trzích západní Evropy. Na konci února vstoupila do německé mediální skupiny ProSieben, kde svůj podíl postupně navýšila na 10,1 procenta. Při současné kapitalizaci ProSieben je hodnota menšinového podílu přes pět miliard korun.

Energetická budoucnost Česka. Na vládní úrovni se teď nerozhoduje o ničem menším, než jaký bude vývoj české energetiky do roku 2050. Nejde jen o to, kdy se Česko odkloní od uhlí, ale také nakolik „zelenou“ cestou se vydá a kolik to bude stát miliard. Plány vlády analyzuje Zuzana Kubátová a východiska energetické strategie státu vysvětluje v rozhovoru náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák.

Sokolovská uhelná mění plány. Šéfové Sokolovské uhelné uvažují o investicích do jaderné energetiky. Na Sokolovsku jsou na jejich pozemcích hned dvě lokality, u nichž se nyní zkoumá, zda jsou vhodné pro umístění malých modulárních reaktorů.

Kde vám soláry nepřipojí. V distribuční síti se objevují místa, kde není možné připojit nový zdroj energie, zejména fotovoltaickou elektrárnu. Mezery se objevují na distribučním území ČEZ Distribuce a E.GD. Některé žádosti o připojení proto musí odmítat. O výnosnosti domácí výroby elektřiny také debatovali odborníci v Byznys Clubu Seznam Zpráv.

Skončí spalovací motory? Země EU definitivně schválily normu, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut. Bylo to ale podmíněno výjimkou pro motory poháněné výhradně tzv. syntetickými palivy. Zda to skutečně znamená zachování spalovacích motorů i po roce 2035, je ovšem v tuto chvíli předčasné předpovídat.

Mýtus o zodpovědných rozpočtech. Žijeme v představě, že stát má zachraňovat tržní selhání. Ale trh už nemá prostor pro to, aby zachraňoval selhání států, říká historička ekonomie Antonie Doležalová. A dodává, že deficity měl stát i za idealizované první republiky.

Naděje pro botasky. Mladá obuvnická firma Vasky jedná o koupi legendární značky Botas. Tvrdí, že by mohla do měsíce zaplatit za ochrannou známku a výrobní zařízení. Zájemců je ale prý víc.

Sdílené kanceláře v krizi. Nepříznivá situace v ekonomice válcuje další obor. Na českém trhu flexibilních kanceláří skončil další hráč, společnost HubHub. Zbylé prostory už však našly svého zájemce. Scott.Weber jedná o převzetí dvou kancelářských prostor.

Chyba v zákoně. Případy, kdy si člověk koupí byt, aniž by věděl, že se jedná o „černou“, tedy nepovolenou nemovitost, nejsou v Česku výjimkou. Černá stavba se těžko odhaluje a majitele může náprava stát statisíce. Od ledna se úřady snaží pomoci.

Podmínky diktuje kupující. Spojení vysokých cen nemovitostí a drahých hypoték poslední rok doslova zmrazilo realitní trh v Česku. Prodeje z toho důvodu meziročně poklesly o desítky procent a v důsledku toho nastala zásadní změna. Trhu začali diktovat podmínky kupující a realitním kancelářím přestaly fungovat některé oblíbené prodejní strategie.

AI ostraha. Svět bezpečnostních hrozeb je nepřehledný, dokonce i pro profesionály. Microsoft jim chce dát k ruce chytrého asistenta, který jim dá okamžité odpovědi ohledně útoku. Umělou inteligenci ale samozřejmě používají i hackeři.

Zdanění kryptoměn. Změnu způsobu zdanění kryptoměn v Česku podporují nejen lidé z kryptoměnového odvětví, ale i někteří politici. Jedním z navrhovaných kroků je zavedení takzvaného časového testu, kdy lze za určitých pravidel kryptoměny nedanit.

Akcie rakouské nemovitostní skupiny Immofinanz jsme kupovali opravdu levně a pak je prodali Radovanu Vítkovi s významným profitem, popisuje Jan Černý, výkonný ředitel BHM Group patřící miliardáři Tomáši Krskovi.

Zatímco se řeší nová evropská norma pro emise aut, vznikají i další způsoby snižování zplodin oxidu uhličitého. Ohromné množství ho produkuje například běžná výroba keramiky. Vany a záchody lze přitom vyrábět i bezemisně. Podívejte se na finské toalety z pilin...