Vážení čtenáři,

spontánní „euroizace“ probíhá v české ekonomice i přes odpor politiků. Většímu rozšíření eura ale zatím brání například možnost vyplácet ve společné měně mzdy.

Pokud věříme v sílu volného trhu, pak v Česku vítězí společná evropská měna. Tuzemské firmy používají euro čím dál víc. Nejenže si půjčují v eurech od bank, ale jak tento týden popsal SZ Byznys, půjčují si v eurech masivně i od svých mateřských společností v zahraničí.

Vnitřní ekonomika firem se tak rapidně euroizuje. Od loňského roku mohou navíc firmy vést účetnictví v eurech jako své hlavní měně a od příštího roku možná budou moci platit v eurech i daně. (Nechme stranou, jak bude stát řídit kurzové riziko, když má většinu výdajů v korunách.)

Domácnosti zatím možnost volby mezi korunou a eurem nemají. I když téměř mohly mít, protože zhruba před rokem se živě diskutovalo o zákonu, který by umožňoval výplatu mezd v eurech. Zákon nakonec neprošel i kvůli lobbingu českých bank a vyplácet mzdy v cizích měnách je dnes možné jen zaměstnancům se „silným vztahem k zahraničí“. Nicméně bylo by zajímavé vidět, kolik zaměstnanců by spontánně hlasovalo pro euro tím, že by si mzdu nechalo vyplácet ve společné měně.

Proč ale firmy přecházejí čím dál víc na euro? Koruna je periferní měna, v níž jsou úvěry dlouhodobě dražší než ve společné evropské měně. Úrokové sazby firemních úvěrů v eurech se pohybují kolem 4,5 procenta a úrokové sazby firemních úvěrů v korunách jsou aktuálně kolem 5,8 procenta i více. Tento rozdíl 1,3 procentního bodu mluví jednoznačně ve prospěch eurových půjček.

Zajímavé je, že tuzemské firmy v posledních letech čerpají úvěry přímo od svých zahraničních mateřských společností, nikoli bank. Jsou to přitom úvěrové toky, které nejsou zanedbatelné.

Od „matek“ mají firmy napůjčováno rekordních 1,43 bilionu korun, přičemž pro srovnání banky rozpůjčovaly tuzemským firmám zhruba stejnou částku (k červnu 2025 celkem 1,48 bilionu korun). Vznikl tak prakticky paralelní bankovní systém, který postupně oslabuje význam tradičního bankovnictví a mění strukturu financování české ekonomiky.

Firmy se využíváním společné měny chrání proti kurzovým výkyvům a větší význam eura v jejich rozvahách často odráží i jejich větší přítomnost na mezinárodních trzích. Euroizace podstatné části české ekonomiky také snižuje účinnost měnové politiky České národní banky.

Za růstem eura stojí i širší ekonomické faktory. Německé (i další západoevropské) firmy v posledních letech poměrně málo investovaly doma. Své prostředky raději přesouvají například do střední a východní Evropy, kde vidí větší potenciál kvůli nižším nákladům.

Síly volného trhu, který si permanentně hledá efektivnější cesty, způsobily, že česká ekonomika už je do eurozóny významně integrována. Náklady na skutečný přechod se tak postupně snižují.

Zbrojovka Colt CZ Group kupuje za 22 miliard korun od společnosti Kaprain Karla Pražáka firmu Synthesia Nitrocellulose, která vyrábí surovinu pro střelný prach. Část ceny zaplatí akciemi, Kaprain se tak stane jedním z největších akcionářů Coltu.

Prodej části firmy ukázal hodnotu Sazky a spol. Největší český fond J&T Arch Investments investoval 500 milionů eur do mezinárodní loterijní společnosti Allwyn Karla Komárka. Transakce oceňuje celou firmu na 11,2 miliardy eur.

PPF vzdává boj o německou televizi ProSieben. Po měsících přetahování skončí německá televize ProSiebenSat.1 v rukou italského podniku MFE, ovládaného rodinou bývalého premiéra a mediálního magnáta Silvia Berlusconiho. Italové nakonec vykoupí s prémií i PPF.

Miliardář z Mostu vyhlíží dopravní revoluci. Česká firma Eurowag otvírá po letech příprav svůj „digitální dům“ pro kamiony. Tento servis začíná prodávat online jako taxikářskou aplikaci. Staromódním autodopravcům slibuje nové časy a doufá, že to pochopí i globální investoři.

České Siko ovládlo francouzskou firmu Livea. Český prodejce koupelnového vybavení Siko dokončil koupi francouzské společnosti Livea Sanitaire, s níž má velké plány. Firma však kvůli vysokým investicím vykázala znovu ztrátu.

Firmy v Česku objevily cestu k levnějším penězům. Celkem přes 1,4 bilionu korun si půjčily tuzemské firmy, aniž by k tomu potřebovaly banky. Bylo pro ně výhodnější vzít si úvěry od svých mateřských společností v zahraničí. Objem těchto úvěrů je rekordní.

Výnosy z nájmů na Ústecku přitahují investory. Poptávka po nájemních bytech prudce roste. Investoři mají zájem zejména o byty na severu republiky, kde jsou jejich ceny ve srovnání s jinými kraji nižší. Nabízejí proto výrazně vyšší výnos než nájmy realit v Praze nebo v Brně.

Chaty a chalupy v kurzu. Rekreační nemovitosti v Česku zdražují a nabídka se rychle otáčí. Tradiční horské oblasti si drží svůj dlouhodobý standard a i jiné lokality zažívají v poslední době růst.

Praha mezi nejhoršími. Česká metropole se v cenách bydlení drží mezi třemi nejméně dostupnými v Evropě. Na pořízení bytu je v Praze potřeba 15 hrubých ročních mezd.

Na českém trhu průmyslových nemovitostí převzali hlavní roli domácí investoři. Fondy i jednotlivé skupiny se naučily financovat velké projekty vlastními silami a dnes stojí za největšími transakcemi v logistice. Vývoj na tomto poli v rozhovoru popisuje Martin Polák, šéf společnosti Garbe Industrial pro střední a východní Evropu.