Vážení čtenáři,

Česko patří mezi relativně vyspělé země a většina obyvatel se má dobře. Podle výzkumů think tanku PAQ Research se dvě třetiny domácností označují za ekonomicky zajištěné. Zhruba třetina populace ale patří mezi „poražené transformace“ po roce 1989. 

Často jde o lidi z okrajových regionů s nižším vzděláním a horší dostupností pracovních příležitostí. Jejich reálné mzdy rostou pomalu a z nízkých příjmů odvádějí v poměru k životní úrovni vyšší daně než střední třída.

Tento vzorec není česká specialita, můžeme ho sledovat i v západní Evropě a USA. V Německu získává Alternativa pro Německo (AfD) podporu právě od těchto protestních voličů. Ve Francii podobně posiluje Národní sdružení vedené Jordanem Bardellou (a dříve Marine Le Penovou), v Nizozemsku Geert Wilders a v USA Donald Trump, který v roce 2016 mobilizoval „zapomenutou Ameriku“. Podle Pew Research Center se podpora populistických hnutí koncentrovala pro Trumpa právě mezi voliči s nižším vzděláním a horšími ekonomickými vyhlídkami.

Trump ve svém prvním funkčním období snížil hlavně korporátní daně z 35 % na 21 %. Ve druhém pak snížil další daně v rámci svého Big Beautiful Bill, což podle Congressional Budget Office navýší v příštích deseti letech státní deficit Spojených států o 2,4 bilionu dolarů. Jeho příklad inspiroval i politiky v Evropě, včetně českého expremiéra Andreje Babiše. Ten před volbami lákal voliče na řadu nákladných slibů.

Pokud by ANO vstoupilo do koalice s umírněnějšími stranami, lze očekávat relativně stabilní vývoj: inflaci mírně nad dvěma procenty, pozitivní růst HDP a postupnou konsolidaci veřejných financí. Oproti tomu koalice s radikálnějšími partnery by mohla přinést vyšší inflaci, vyšší zadlužení a oslabení důvěry investorů, což by znamenalo vyšší sazby, nižší investice a složitější konsolidaci státních financí.

Hlavní riziko však neleží v domácí politice. Deglobalizace a návrat k nacionalismu mohou zásadně proměnit světovou ekonomiku.

Před pár dny jsem v rámci PFI Talks mluvil s americkým ekonomickým historikem Michaelem Bordo (rozhovor brzy zveřejníme na SZ Byznys). Čtyřiaosmdesátiletý Bordo se celý život zabýval minulými krizemi a zlomovými finančními událostmi v USA a Evropě, přičemž v minulé dekádě spolupracoval i s Českou národní bankou. Současnost přirovnává ke 30. letům 20. století. „Opravdu mě to znepokojuje. Obávám se posunu USA k autarkii, posunu k nacionalismu. Nacionalismus pro mě vždy byl negativní. Podívejte se na 30. léta 20. století, která ukazují, jak strašné věci se mohou stát, a já se divím, proč si lidé nepamatují minulost,“ rozhořčoval se.

Protekcionismus a nacionalismus (např. americký Smoot-Hawleyho celní zákon z roku 1930) tehdy výrazně prohloubily Velkou hospodářskou krizi. Bordo je až překvapivě pesimistický a varuje, že dnešní posun Spojených států k autarkii (odklon od mezinárodního obchodu) může světovou ekonomiku podobně destabilizovat.

Česko je ale výrazně závislé na globalizovaném obchodu, protože export tvoří přes 70 % našeho HDP. Uzavírání ekonomik a geopolitické napětí, vytvořené mimo jiné politikou USA za prezidenta Trumpa, posiluje i Rusko. Moskva se opět stala zásadním geopolitickým hráčem a hrozba konfliktu v Evropě je vnímána jako reálná, což potvrzuje i NATO.

Globalizace přinesla nejen růst, ale i třídu nespokojených, kteří hledají rychlá řešení. Pokud se bude tento trend prohlubovat, bude posilovat populismus a radikalismus i v Česku. Historie přitom ukazuje, že nacionalismus a autarkie dokázaly podkopat předválečnou první éru prosperity a globalizace a není důvod, proč by nemohly postupně zničit i prosperitu naši.

Politici lepší život nezařídí, ať volební klání dopadne jakkoli. Mohou leda nepřekážet a pobízet k aktivitě. Česko to potřebuje, hodně lidí tu zpohodlnělo a rezignovalo, píší zástupci byznysu v předvolebním seriálu.

Expanze na Západ se odkládá, musíme být silní doma, říká šéf stavebnin DEK. Cyklické výkyvy ve stavebnictví mění plány velkých hráčů. Spolumajitel společnosti DEK Vít Kutnar ale říká, že letošní rok vypadá lépe než ty předchozí, a věří v obrat.

Protiinflační dluhopisy vynesly miliardy. Státní protiinflační bondy byly ojedinělou příležitostí. Emise z července 2019 zhodnotila investorům peníze o zhruba čtyřicet procent. Experti radí, aby investoři peníze nenechali na účtech, ale investovali. Část peněz i do akcií.

Poláci začínají zálohovat vše. A pocítí to i Češi. Český systém zálohování zkrachoval, ještě než začal. Mnoho Čechů si přesto vratný systém od října naostro zkusí při nákupech v Polsku, kde už lze za peníze vrátit i PET lahve a plechovky.

Vláda odstřihla Rusko, dotáhla jádro, ale i kulhala. Co se energetiky týče, dokázala vláda Petra Fialy dotáhnout tendr na Dukovany a svázat ruce energošmejdům. Odborníci k ní ale mají i výhrady – zbytečně tříštila síly a občas i peníze.

Investoři do baterií narážejí na realitu. Vidina rychlého výdělku a návratnosti investice, se kterou počítala řada investorů do velkých baterií, se začíná rozplývat. Někteří se projektů chtějí zbavit. Energetici nováčkům radí, aby měli realistická očekávání i plán B.

Raiffeisen Bank International se chce zbavit ruské divize. Rakouská bankovní společnost se dostala do začarovaného kruhu. I přes snahy prodat svou divizi v Rusku se jí to stále nedaří. Proces komplikují i regulace z ruské strany.

První dluhopisy Křetínského Royal Mail. Majitel Royal Mail vydal dvě emise dluhopisů celkem za 1,4 miliardy eur, což v korunách odpovídá zhruba 34 miliardám. Zájem investorů byl pětkrát vyšší, než byla nabídka.

Záchrana luxfer. Globální investiční obr Blackstone koupil prostřednictvím firmy Sediver severočeského výrobce skleněných tvárnic Seves Glass Block. Prodávajícími byly firmy Progresus a Casper, které továrnu vyvedly z insolvence.

PSN zamíří i za hranice. Český developerský trh má letos našlápnuto k novým rekordům. Ale ne na dlouho a nových příležitostí bude rychle ubývat. Řešením je směřovat byznys za hranice, říká ředitel developmentu firmy PSN Štěpán Smrčka.

V Plzni staví mrakodrap s byty. V Plzni roste nová dominanta a zároveň třetí nejvyšší budova v Česku. Obytný dům, jehož věže dosáhnou výšky 94 a 83 metrů, nese název Sisters. Za budovou z pera architekta Václava Ulče stojí skupina MIRAS Group Michala Fictuma.

Trigema spouští investiční fond. Developer Marcel Soural zakládá investiční fond, který má financovat projekty za miliardy. Součástí má být Top Tower, plánovaná nejvyšší budova v Česku. Do pěti let chce spravovat 3,5 miliardy a expandovat za hranice Česka.

Ve svých 39 letech by už nemusel nikdy do práce. Lukáš Nádvorník se díky minimalistickému způsobu života a chytrým investicím zajistil až do konce života. „Ale to neznamená, že jsme odešli z práce,“ říká v podcastu Ve vatě.