Vážení čtenáři,

Trumpův daňový zákon zvyšuje americké zadlužení o biliony dolarů. Prominentní čínský ekonom Sü Kao ale upozorňuje, že ne všechny dluhy jsou stejné. Pro země s nízkou poptávkou mohou být dokonce prospěšné.

Americký prezident Donald Trump na začátku července podepsal rozsáhlou daňovou reformu neboli „Velký, krásný daňový zákon“, který podle odhadů Kongresového rozpočtového úřadu během příštích deseti let zvýší americký deficit o 3,4 bilionu dolarů.

Enormní nárůst zadlužení Spojených států zůstává trochu v pozadí obchodních a celních válek a také euforie na akciových trzích. Nicméně podle relevantních odborníků se jedná o časovanou bombu.

„Obecně se velmi obávám o fiskální trajektorii naší země a trajektorii našeho dluhu. Podle našich výpočtů budou v roce 2035 úrokové platby za dluh tvořit 30 % celkových příjmů (mimo sociální zabezpečení), přičemž v současné době je to kolem 24 %. Řekl bych tedy, že bychom se tím měli zabývat,“ uvedl v debatě Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE) Joshua Rauh ze Stanford Graduate School of Business, který působil jako hlavní ekonom Rady ekonomických poradců za první Trumpovy vlády.

Spojené státy tedy budou nuceny vydávat mnohem víc státních dluhopisů a globální trhy budou muset velkou část z nich absorbovat. V roce 2011 zahraniční investoři vlastnili zhruba polovinu amerických státních dluhopisů, dnes je tento podíl ale jen zhruba 33 %.

Když nebudou kupovat nové dluhopisy zahraniční investoři, bude je muset absorbovat domácí trh. „Jak je ale absorbovat na domácím trhu vzhledem k nízké míře úspor v soukromém sektoru? Bude to mít negativní dopad buď na investice, které budou nižší. Nebo to bude znamenat, že si budeme muset půjčit velké množství peněz v zahraničí, abychom mohli tyto státní dluhopisy koupit,“ uvádí další účastník debaty, Maurice Obstfeld z Peterson Institute a UC Berkeley.

Na tom, jak se zachovají zahraniční investoři, do velké míry závisí udržitelnost trajektorie dluhu Spojených států. Zahraniční investoři se rozhodují hlavně podle měnového rizika a rizika inflace, které je kvůli clům v USA vyšší.

Radikální pohled z Číny

Spojené státy nicméně zatím stále mohou těžit z postavení dolaru jako hlavní světové měny. Všichni potřebují dolary, protože v nich probíhá drtivá většina mezinárodního obchodu. Pořád je to nejdůvěryhodnější měna na světě, takže USA mohou případně „tisknout“ další a další peníze, aby nezkrachovaly.

• Prodlužuje dočasná ustanovení z daňových škrtů, které Trump udělal v roce 2017 a která měla letos vypršet. (+ 3,7 bilionu dolarů)
  

• Nové dočasné a trvalé daňové škrty prezidenta Trumpa. (celkem + 420 miliard dolarů)
  

• Nové/obnovené daňové škrty pro firmy. (+ 920 miliard dolarů)
  

• Snížené zelené daňové úlevy zákona o snižování inflace IRA. ( - 540 miliard dolarů, čistý zisk - 500 miliard dolarů)
  

• Škrty ve výdajích na Medicaid, což je bezplatná či dotovaná zdravotní péče lidem s nízkými příjmy, a SNAP, což je americký vládní program, který poskytuje poukázky na potraviny.
  

• Čisté fiskální náklady zákona, tedy celkové náklady po odečtení příjmů, např. daní: + 3,4 bilionu dolarů během dekády, respektive + 4,1 bilionu dolarů s úroky nebo + 5,5 bilionu dolarů, pokud budou dočasná ustanovení prodloužena.

Pomiňme, že většinu daňových škrtů Trumpovy ekonomické agendy zaplatí nejchudší Američané, a podívejme se na provokativní příspěvek prominentního čínského ekonoma Sü Kao, který předkládá nevšední pohled na dluh a zpochybňuje zavedené ekonomické dogma. Hlavní ekonom Bank of China International totiž říká, že Čína by měla opustit svou politiku snižování zadluženosti a místo toho na podporu své ekonomiky přijmout strategické zvyšování dluhu.

Jeho hlavní argument spočívá v tom, že „země s nedostatečnou poptávkou a přebytečnými kapacitami mají udržitelný dluh, zatímco země s nedostatečnými kapacitami a nadměrnou poptávkou mají neudržitelný dluh“. Podle jeho analýzy má Čína aktuálně opačný problém než Amerika, protože trpí nedostatečnou domácí poptávkou při vysokých výrobních kapacitách.

Číňané nejsou ochotni utrácet, protože v zemi existuje jen chabý sociální a penzijní systém, takže jsou nuceni spořit si na horší časy. Současně má Čína obrovské množství továren, pro které je kvůli celní válce čím dál těžší chrlit do vyspělých ekonomik zboží od levných hraček až po sofistikované elektromobily.

Rozdílná logika

Sü Kao rozlišuje tři úrovně myšlení o dluhu. První, mikroekonomická úroveň se zaměřuje na to, zda běžné příjmy domácnosti pokryjí všechny výdaje. Pokud ne, domácnost „zbankrotuje“.

Na druhé úrovni se ale situace mění. Klíčové je, že „skutečné omezení dluhu země neleží v jejím peněžním toku, ale v její výrobní kapacitě“. Země s výrobní kapacitou převyšující domácí poptávku podle něj může teoreticky tisknout tolik místní měny, kolik chce. Nekupuje totiž zboží a služby v zahraničí v takové míře, aby vyčerpala své devizové rezervy a situace vyústila do krize platební bilance. Naopak vyrábí většinu zboží sama.

Tvrdí, že se tedy Čína může zadlužovat dál, aniž by destabilizovala vlastní ekonomiku. „V ekonomikách s nedostatečnou poptávkou neexistuje nevyhnutelná spojitost mezi velikostí domácího dluhu a dluhovými krizemi,“ vysvětluje. V jeho pojetí nový dluh přesměrovává nadměrné úspory do investic, které stabilizují ekonomiku. Lze v tom zaslechnout výrazné echo slavného ekonoma Johna Maynarda Keynese.

Nejvyšší úroveň uvažování o dluhu se týká pouze Spojených států jako emitenta hlavní světové rezervní měny. Dluhovým omezením Spojených států není ani samotný dluh, ani nedostatek produkce. USA jsou „dolarová hegemonie“. „Dokud je americký dolar přijímán jako globální rezervní měna a národy nadále drží dolary, americký dluh zůstává udržitelný,“ uvádí čínský ekonom.

Do „dluhové spirály“ se USA dostanou teprve tehdy, až jejich dluh přestanou zahraniční investoři kupovat a současně přestanou používat dolar jako hlavní měnu světového obchodu a financí.

Hřiště, šatny i posilovny. Nový většinový majitel fotbalové FC Zbrojovky Brno Vojtěch Kačena plánuje postavit pro klub nová sportoviště a pak i nový stadion. Všechno za svoje peníze.

Bitva o vliv v německé televizi. Italská MFE rodiny Berlusconiových znovu útočí na německou mediální společnost ProSieben. Tentokrát se utkává s českou investiční skupinou PPF Renáty Kellnerové.

Trafiková mašina na peníze nezklamala. Majitelé sítě trafik Geco měli loni úspěšný rok. Firma vydělala 1,45 miliardy korun. Svým čtyřem akcionářům pak vyplatila na dividendách 1,25 miliardy korun.

Trumpova výhra, hodnotí celní dohodu experti. Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, která byla domluvena v neděli večer v golfovém klubu amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Skotsku, nebudí mezi ekonomy zrovna nadšení.

Nový zákon mění českou energetiku. Od dnešního dne se čeští energetici musí řídit novelou, která modernizuje nakládání s elektřinou. Reaguje na vyšší počet zelených zdrojů a umožní ukládání elektřiny do baterií bez toho, aniž by byly připojeny ke zdroji. Podívejte se na hlavní změny.

Neinvestovat bez rozmyslu a poslouchat řidiče. Zájem o tuzemskou Škodovku pomáhá celému koncernu. Pomáhá jí efektivní výroba i správné načasování. Nyní má za úkol správně uchopit a držet éru elektromobility.

Drobní investoři opět zaútočili na Wall Street. Do středu zájmu drobných investorů se zase dostaly firmy s nevalnou výkonností, na jejichž propad sází dravé fondy. Stačí impulz od známého investora či v podobě reklamy s celebritou a jejich akcie letí prudce nahoru.

Agrofert loni přijal dotace za téměř 1,7 miliardy. Skupina Agrofert v roce 2024 přijala dotace za téměř 1,7 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy koncernu. Kromě podpory v tuzemsku čerpaly dceřiné firmy skupiny i daňové pobídky v Maďarsku a na Slovensku.

Kellnerovi partneři vsadili na česko-britský Trifft. Bývalí vrcholoví manažeři PPF Group Ladislav Bartoníček a Jean-Pascal Duvieusart zainvestovali do česko-britského startupu Trifft Loyalty.

Tykač a Pražák si plácli ohledně podílu ve slávistickém Edenu. Jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač sceluje majetkovou strukturu okolo svého fotbalového klubu SK Slavia Praha. Menšinový podíl na stadionu v Edenu dosud patřil Karlu Pražákovi. Nyní už je v majetku Tykačovy firmy Fulleren.

J&T spouští na Rohanu výstavbu za 15 miliard korun. Na Rohanském ostrově začala výstavba čtvrti Nový Rohan. Developerská skupina J&T Real Estate do ní investuje přes 15 miliard korun. Projekt zahrnuje tisíc bytů, kanceláře, školu i veřejný park.

Nájemní bydlení zdražuje a nebude pro každého. Přináší vyšší standard a stabilitu, ale zároveň i vyšší ceny. V Praze se rychle rozvíjí institucionální nájemní bydlení a odborníci varují, že bez pravidel hrozí zhoršení dostupnosti bydlení pro běžné domácnosti.

Na tuzemském bankovním trhu přibude nová značka – banka od převážně pojišťovnické skupiny Direct. Její zakladatel Pavel Řehák koupil rakouskou banku A1 a hodlá ji přenést do Česka. S vervou se pustil i do prodeje ojetých aut.