Vážení čtenáři,
centrální banky testují nový peněžní systém založený na tokenizaci. Tato technologie výrazně změní způsob, jak platíme a investujeme.
Vlny finančních inovací se v dějinách vždy prolínaly s obdobím hospodářského pokroku. V renesanční Itálii kvetl obchod po rozšíření podvojného účetnictví, průmyslová revoluce se kryje s rozvojem bankovního financování v 19. století...
V posledních letech nastal boom digitálních inovací, které krásně popisuje Banka pro mezinárodní platby (BIS) ve své výroční publikaci. Pokud se naplní scénář, který BIS líčí, může se proměnit samotný způsob, jak peníze fungují, jak se s nimi obchoduje i platí. V centru této proměny stojí koncept tokenizace.
Tokenizace zní jako další zvláštní výraz ze světa kryptoměn. Nejde ale o spekulace s bitcoinem, nýbrž o to, že vlastnické nároky, třeba na peníze, dluhopisy nebo nemovitosti, se převedou do digitální podoby, která je programovatelná. Token pak není jen záznam v tabulce, ale „chytrý“ digitální objekt, který umí sám reagovat na podmínky, například uvolnit platbu ve chvíli, kdy dorazí zboží, nebo automaticky změnit vlastníka v případě splnění určitého právního úkonu.
Toto propojení informací a akce znamená, že jediný krok (digitální převod) může nahradit celý byrokratický a často zdlouhavý řetězec komunikace bank, notářů, burz a úřadů. Banka pro mezinárodní platby mluví o tzv. „atomickém vypořádání“, tedy okamžitém a nevratném přenosu aktiv a peněz. To může výrazně zlevnit a zrychlit finanční operace, ať už jde o obchodování s akciemi, vypořádání hypoték nebo vyplácení pojistek.
V našem tradičním finančním systému trvá vypořádání obchodů s cennými papíry často jeden až dva dny, u zahraničních převodů peněz i déle. Tokenizované peníze a aktiva umožňují platbu v reálném čase (tzv. DvP, delivery versus payment). Například firemní platby tak mohou být vázány na splnění podmínky, jako je třeba připsání zboží do skladového systému nebo potvrzení přepravní společnosti. Minimalizuje se tak transakční riziko a zlepšuje cash flow management.
Tokenizované prostředky lze sledovat v celém jejich životním cyklu, což má zásadní význam pro regulátory, auditory i protikorupční úřady. Každá platba má časové razítko, původ a cíl. Státní podpora nebo dotace tak mohou být zcela transparentní.
Mohl by se zdát, že tokenizaci už máme v podobě tzv. stablecoinů. To jsou digitální měny navázané na hodnotu běžné měny, typicky amerického dolaru. Používají se hlavně v prostředí kryptoměn jako prostředník mezi „reálným“ a digitálním světem. Jenže podle Banky pro mezinárodní platby mají stablecoiny k ideálnímu peněžnímu prostředku daleko.
Stablecoiny totiž fungují spíš jako digitální šeky vystavené konkrétní firmou. Uživatel neví, jak silná je protistrana (tedy vydavatel stablecoinu) a jestli ho bude možné vždy směnit zpět za reálné peníze. Stablecoiny také nejsou schopny reagovat na potřeby rozvoje ekonomiky tak, aby jich bylo víc v konjunktuře, protože jejich množství nelze pružně měnit, jak to dělají s penězi centrální a komerční banky. Kvůli anonymitě a absenci kontrolních mechanismů se navíc stávají nástrojem pro obcházení finančních pravidel, praní špinavých peněz nebo financování terorismu.
Celé to možná zní jako téma pro centrální bankéře nebo vývojáře blockchainu, ale dopady těchto změn se mohou výrazně projevit i na úrovni běžných domácností a drobných investorů. Tokenizace totiž může znamenat konec starých zprostředkovatelů a zlevnění přístupu ke kapitálovým trhům.
Představte si, že budete moci investovat do státních dluhopisů přímo z aplikace v mobilu, bez nutnosti složitě řešit bankovní poplatky, čekací lhůty nebo měnové kurzy převodů. Nebo že si koupíte část podílu v nemovitosti jako token a budete každý měsíc automaticky dostávat část nájmu bez nutnosti vlastnit celý byt. Tokenizace také umožňuje přesnější správu majetku, digitální smlouvy se samy postarají o převody, výplaty či zajištění půjček.
A protože tokeny mohou být obchodovatelné i mimo standardní pracovní dobu, je pravděpodobné, že bude investiční trh fungovat skutečně globálně a nepřetržitě, přičemž bude dostupný nejen velkým hráčům, ale i běžným uživatelům.
Důležitou podmínkou je však podle Banky pro mezinárodní platby to, že se tyto nové digitální peníze i tokenizovaná aktiva budou opírat o důvěryhodné instituce, tedy hlavně centrální banky, regulované banky a budou podléhat přísným pravidlům. Nebude to „divoký západ“ soukromých digitálních měn bez zodpovědnosti a často i bez zákonných pravidel.
Pokusy o měnovou decentralizaci, o niž se snaží bitcoin či některé stablecoiny, nefunguje podle BIS hlavně proto, že nedokážou vytvořit mezi uživateli důvěru, která je pro fungování peněz klíčová. Peníze jsou prostředek směny, který je založen na sociální smlouvě a důvěře, že budou vždy směněny za stejnou hodnotu. Pokud není jasné, kdo zaručuje jejich hodnotu, celý systém může padnout jako dům z karet.
| 
