Vážení čtenáři,

bývalý poradce prezidenta Clintona a člen rady amerického Fedu Alan S. Blinder vydal monumentální dějiny fiskální a měnové politiky ve Spojených státech. Paralel s dneškem v nich najdeme dost.

Za posledních šedesát let se v hospodářské politice změnilo hodně. Zatímco v šedesátých letech byly Spojené státy zadlužené zhruba jako nyní Česko, tedy něco přes 40 procent HDP, v pandemickém roce 2020 přesáhlo jejich zadlužení 130 procent velikosti ekonomiky.

Spojené státy se jako ekonomická supervelmoc drží hlavně kvůli tomu, že dolar se používá jako světová měna v obchodě, finančnictví i jako rezerva v centrálních bankách. Více než 400stránková kniha ekonomického veterána Alana S. Blindera popisuje, jak se vyvíjela měnová a fiskální politika USA od roku 1960 do současnosti. Je to poutavé čtení.

Mají ale tyto dějiny nějaký směr, jímž by se ubíraly? „Žádná pointa neexistuje. Je zřejmé, že komplikovaná souhra myšlenek, událostí, měnové politiky a reálné politiky, která je hlavním tématem knihy, neprobíhala lineárně. Spíše to vypadalo jako soukolí, které je částí jiného většího soukolí, které se donekonečna točí v čase a prostoru,“ říká o své knize Blinder, který většinu kariéry strávil výukou na Princetonu, ale načas si odskočil na post člena Rady ekonomických poradců prezidenta (za Clintona) a místopředsedy Federálního rezervního systému (za Alana Greenspana).

Název Blinderových dějin samozřejmě evokuje ekonomickou klasiku Miltona Friedmana a Anny Schwartzové A Monetary History of the United States, 1857-1960. Blinderův záběr je ale širší o fiskální politiku vlády Spojených států.

Hlavní osu knihy dobře ilustrují diskuze o vládním dluhu. Po druhé světové válce byly velké rozpočtové deficity považovány za nebezpečné, ne-li nemorální. V současnosti se na ně pohlíží jako na cosi nezbytného, bez čeho bychom se neobešli. Enormní schodek amerického rozpočtu z pandemického roku 2020 to jen potvrzuje.

„Vlády George W. Bushe, Baracka Obamy, Donalda Trumpa a Joea Bidena zvýšily federální deficit o částky, které by byly pro Dwighta Eisenhowera nebo dokonce Johna F. Kennedyho nemyslitelné,“ píše Blinder. A je výmluvné, že schodky vznikaly jak za vlád demokratů, tak republikánů.

Pro prezidenta Eisenhowera a velkou část politické scény v 50. a 60. letech byly deficity „fiskálně nerozumné a morálně odporné“, představovaly zátěž pro potomky a mělo se za to, že vytlačují investice soukromých firem. Deficity byly dokonce považovány za inflační, i když nebylo úplně zřejmé, v jakém smyslu.

Hospodářská politika založená na učení Johna Maynarda Keynese, která hlásala, že rozpočtovými deficity lze aktivně řídit ekonomiku, ještě nepronikla do politických kabinetů.

Zásadní zlom přišel podle autora s nástupem Ronalda Reagana v roce 1981. Reagan paradoxně vyhrál volby tím, že plísnil svého předchůdce Jimmyho Cartera za vysoké rozpočtové schodky. Ale hned na začátku Reaganovy éry se rozpočtový schodek zvýšil z 2,5 procenta HDP ve fiskálním roce 1981 na téměř šest procent HDP ve fiskálním roce 1983, tedy největší schodek v poměru k HDP od druhé světové války. Reagan tvrdil, že jeho investiční program přinese vyrovnaný rozpočet do čtyř let.

Samozřejmě k tomu nedošlo. Snížit rozpočtové schodky, a dokonce mít přebytkový rozpočet se podařilo až Billu Clintonovi v 90. letech. O to překvapující je fakt, že další prezident George W. Bush vrátil USA k obrovským rozpočtovým deficitům tak rychle a lehce.

Války v Afghánistánu a Iráku si vyžádaly masivní investice do zbrojení, stejně jako program léků na předpis Medicare. „To vše rychle změnilo stav federálního rozpočtu z přebytku 1,2 procenta HDP ve fiskálním roce 2001 na deficit 3,3 procenta ve fiskálním roce 2003. Už žádní Eisenhowerovi republikáni,“ uvádí Blinder.

Masivní vládní výdaje chystal na záchranu ekonomiky po roce 2008 – za největší krize od třicátých let 20. století – i Barack Obama, ale republikáni je v celé výši neschválili, takže jsme v minulé dekádě viděli o to agresivnější měnovou politiku nulových sazeb od šéfa Fedu Bena Bernankeho.

Dluhová stavidla se však už definitivně roztrhla. Trumpovy rozsáhlé daňové škrty, které prosadil v Kongresu v roce 2017, opět nebyly kryty příjmy. Vůbec se nenaplnily ani obskurní Trumpovy výroky, že rychle rostoucí ekonomika zachrání rozpočet před výpadky příjmů. Zázraky se nekonaly.

Vrchol pak byl dosažen za pandemie. „Vzhledem k tomu, že na daňové škrty si již nikdo nevzpomněl, republikáni z Kongresu se ohrazovali proti velkému rozpočtovému deficitu, který ve fiskálním roce 2020 dosáhl ohromujících 15 procent HDP. Přesto se Kongres nakonec dohodl na novém návrhu zákona o úlevách, který byl v prosinci 2020 přijat velkou většinou obou stran. Prezident Trump si dokonce posteskl, že šeky pro obyvatelstvo jsou příliš nízké,“ píše Blinder.

Z vyrovnaného rozpočtu ve fiskálním roce 1960 se tak Spojené státy dostaly do deficitu přes 12 procent HDP v roce 2021.

Česko by však nic podobného nemělo zkoušet. Spojené státy mají oproti zbytku světa horentní výsadu, že o americké dolary je nesmírný zájem a stále existuje množství investorů, firem i států, kteří „greenbacky“ chtějí a potřebují. Pro Česko to neplatí, takže se může stát, že nám nikdo nepůjčí a státní dluhopisy bude – jako v Japonsku – kupovat Česká národní banka. To by nebylo dobré vysvědčení.

Tomáš Krsek prostřednictvím mladého týmu manažerů postupně buduje zdravotnickou část své BHM Group. Nákupem německé firmy Medifa se přibližuje cíli vyrábět kompletní zařízení do operačních sálů. V Mnichově žijící byznysmen byl dlouho ve stínu a nyní se snaží celou BHM Group učinit transparentnější.

Koruna ztrácí pozice. České firmy si berou v bankách obrovské množství úvěrů v eurech, u nichž neplatí tak vysoké úroky. Velkou část těchto úvěrů pak převádí zpátky na české koruny. Tyto transakce výrazně posilují kurz koruny. Pro Česko bude celková situace na finančních trzích znamenat výprodej českých státních a firemních dluhopisů v korunách a oslabování české měny.

Zemědělské dotace. Fialova vláda nebude moci dodržet jeden ze slibů obsažených v programovém prohlášení. V zemědělské oblasti chtěla od investičních (nenárokových) dotací zcela odříznout koncerny a podnikatelské skupiny, pro něž zemědělství představuje jen okrajovou záležitost. Plán však ztroskotal na tom, že úředníci nejsou schopni splnění takto stanovených kritérií ohlídat. 

Utopená investice. Šumavská obec Modrava léta těží z faktu, že tam má bydliště miliardář Zdeněk Bakala. Volné peníze, které pocházejí hlavně z jeho daní, vložila do investiční firmy WCA. Ta zkrachovala a Modrava je největším přihlášeným věřitelem. Celková pohledávka Modravy vůči WCA je 228 milionů korun.

Český návrh pro Brusel. Evropská unie chce změnit pravidla pro společný energetický trh. Kvůli klidnější situaci na trzích opatření nakonec nebudou tak radikální. Česko zdůrazňuje například investice do nových kapacit či ochranu zákazníka.

Společný nákup plynu. Evropská unie spustí systém, který ve výsledku umožní společnostem členských států hromadně nakoupit plyn ze zahraničí. Chce tím snížit ceny energií a zajistit si stabilnější dodávky. Už 15. března začne fungovat platforma, kde se mohou registrovat firmy, které se chtějí do společného nákupu zapojit.

Solární boom. Podle Mezinárodní energetické agentury příští rok fotovoltaická kapacita přeskočí kapacitu vodních elektráren, za tři roky předstihne výrobu elektřiny z plynu a za čtyři roky i uhlí - a bude mít největší podíl na výrobní kapacitě ze všech zdrojů energie.

Spojení lesníci. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, které hospodaří na 21 procentech tuzemských lesů, založilo v lednu samostatnou obchodní firmu. Nová společnost SVOL obchodní bude po vzoru zemědělských družstev nakupovat a především výhodněji prodávat dřevo.

Těžba nerostu budoucnosti. Kanadská Euro Manganese spustila u Chvaletic zkušební závod na těžbu manganu, který se nachází v haldách hlušiny z vyřazeného dolu. Firma zde plánuje postavit těžební závod za 17 miliard korun a zájem již projevily první firmy.

Mračna nad Znojmií. Norská skupina Orkla chystá uzavřít dvě ztrátové výroby v Česku – společnost Pika Bzenec, výrobce slavných okurek Znojmia, a jedničku na trhu mražené zeleniny Agrimex Vestec.

Plánované nábory. Tuzemské firmy ze sebe velmi rychle setřásly nedávné strachy. Ještě na konci loňského roku se dívaly na další budoucnost pesimisticky a plánovaly propouštět. Pár měsíců poté hledí do budoucnosti velmi optimisticky a chtějí naopak mocně nabírat. 

Miliardář pod tlakem. Skupina CPI Property Group realitního byznysmena Radovana Vítka nabízí množství svých nemovitostí k prodeji. Důvodem jsou nákupy velkého rakouského developera Immofinanz a s ním propojeného developera S Immo, kvůli nimž se skupina výrazně zadlužila.

Palác za stovky milionů. Palác Bellevue stojící v Praze na Smetanově nábřeží přechází ze zkrachovalé firmy ze skupiny Arca k novému majiteli. Tím se stala společnost miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Za nemovitost dala 411 milionů korun.

Střídání hoteliérů. Hotelová skupina Mozart Hotel Group opouští Prahu. Legendární Hotel International, známý například z filmu Šakalí léta, nově bude provozovat skupina Czech Inn Hotels Jaroslava Svobody. Samotnou nemovitost i dál vlastní prostřednictvím společnosti Cifcon Finance podnikatel Sergey Akivison s trvalou adresou v Izraeli. 

Rozmach influencerů. Kdo chce marketing dělat účinně, musí do své kampaně zahrnout influencery. Tvůrce on-line obsahu si platí významné světové značky, nahánějí je marketingové agentury a využívá je dokonce už i stát.

Kobaltové vyhlídky. Klíčový kov pro výrobu baterií, kobalt, měl dlouho vizitku nedostatkového zboží. Minulý rok se ale jeho produkce zvýšila a dokonce převyšuje poptávku. Nicméně s trhem kobaltu může ještě zamávat divoká karta z Číny.

Mobilní novinky. Na světovém veletrhu mobilních technologií Mobile World Congress v Barceloně se ani tento rok nepředstavovaly pouze nové chytré telefony a notebooky. Startupy se zaměřily i na zařízení k detekci poruch srdce nebo zbavení strachu dětí z nemocnic. Za pozornost stojí i pokroky v oblasti nabíjení, které teď některé nové smartphony zvládnou v rekordním čase. 

Ochlazení na trhu, opatrnost investorů, propouštění i propad ceny a hodnoty. „Neumím si moc představit horší rok,“ říká investor Ondřej Fryc, který v pořadu Inside Talks hodnotí rok 2022 na startupové scéně.

Děčínská společnost Inflatech vyrábí makety vojenské techniky, po kterých rychle stoupá poptávka. Prohlédněte si české nafukovací zbraně, které teď matou ruské síly na Ukrajině.