Vážení čtenáři,

nucená transformace české ekonomiky, a především automobilového průmyslu, je v plném proudu. Po českých silnicích se bude v příštích letech prohánět více čínských aut.

Před nástupem automobilového průmyslu byl americký Detroit klidné, menší městečko. V roce 1900 měl 285 tisíc obyvatel, ale boom výroby aut do města přilákal Američany i emigranty z východní Evropy či Itálie, takže do 1930 počet obyvatel Detroitu vzrostl na téměř 1,6 milionu. Kolem roku 1950 dokonce na dva miliony. Jen v ikonické továrně Ford Motor River Rouge, otevřené v roce 1927, pracovalo přes 90 tisíc zaměstnanců.

Po druhé světové válce však v Detroitu začalo růst napětí mezi bělochy a černochy. Ve městě panovala přísná segregace a bílé obyvatelstvo, které bylo v mírné většině, se sestěhovávalo do předměstských oblastí. V samotném Detroitu začaly pouliční nepokoje, které probíhaly v padesátých i šedesátých letech. Město přestalo být bezpečné a výrobci automobilů se začali stěhovat jinam.

Úpadek završil v sedmdesátých a osmdesátých letech nástup mezinárodní konkurence, hlavně evropských a japonských automobilek, které vyráběly kvalitnější,a hlavně levnější auta. Bylo to v době, kdy vysoké ceny ropy a slabý dolar odstartovaly dekádu vysoké inflace.

Chrysler se koncem 70. let vyhnul bankrotu jen s pomocí federální pomoci. S finančními problémy se potýkaly i automobilky GM a Ford. Výroba se stěhovala do levnějších amerických států i do zahraničí.

Čínská konkurence

V Česku ani přes dramaticky vysoké ceny nemovitostí pouliční nepokoje neprobíhají a nemusíme čelit ani rasovému napětí. Automobilový průmysl, v němž se od konce 90. let počet zaměstnanců zvýšil z 86 tisíc na současných 135 tisíc, však prochází těžkou zkouškou.

K šílenství český autoland dohání hlavně předpisy vytvářené Evropskou komisí. Návrh emisní normy Euro 7 z loňského podzimu je tak přísný, že by kvůli němu automobilky musely zastavit výrobu menších, levnějších vozů, které nejsou tolik profitabilní.

Podle Martina Jahna, člena představenstva Škody Auto, by se v krajním případě v Česku přestaly v roce 2025 vyrábět vozy Scala, Kamiq a Fabia. Jedná se přitom o víc než sto padesát tisíc vozů ročně a „prakticky by se tím uzavřela jedna celá výrobní hala v Mladé Boleslavi“. Kromě ziskovosti samotné Škody Auto by to dopadlo na dodavatelskou síť, která by propouštěla desítky tisíc zaměstnanců.

Kromě norem musí automobilky stále čelit problémům se zpožděnými dodávkami komponent, z nichž své vozy vyrábí. Podobně jako kdysi v Detroitu se automobilkám v Česku zvyšují kvůli vysokým cenám energií i náklady na samotnou výrobu a zaměstnance, kterých je stále nedostatek.

Tou hlavní paralelou s americkým automobilovým průmyslem v 70. letech je však nástup čínských výrobců. Čína své automobilky subvencuje, aby mohla ovládnout zahraniční trhy. Podle odhadů, například od poradenské firmy Inovev, čínské značky v Evropě do roku 2030 získají až dvacetiprocentní podíl na prodejích nových elektrických vozů, tedy 730 tisíc až milion vozů ročně.

„Už předloni se otočil poměr aut, která se převážejí mezi Evropou a Čínou, a víc aut se sem vozí z Číny. A ty nůžky už se budou jen rozšiřovat,“ říká Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro automobilový sektor.

Pro tuzemské automobilky konkurence znamená další tlak. Zejména dodavatelské firmy s nízkými maržemi, které pracují čistě na zadání zahraničních automobilek, budou mít problémy přežít. Podle insiderů může jít až o třetinu všech firem, které jsou závislé na velkých, zejména německých firmách jako Volkswagen, BMW či Mercedes-Benz.

Velkým automobilkám přitom paradoxně ziskovost roste. Kvůli pomalejší výrobě je automobilů stále nedostatek, a nemusí tak nabízet například slevy. Podle aktuální studie německé EY činila loni na podzim průměrná marže automobilek 7,3 procenta, což je výrazně nad úrovní před pandemií: V letech 2013 až 2019 činila zisková marže automobilových společností v průměru 6,1 procenta.

Tuzemští dodavatelé často balancují na hranici čtyř procent, protože největší marže zůstává u finálních prodejců. Každý otřes a zrušení dodávek tak pro ně může být smrtící. Situaci pozorují i banky, podle nichž si tyto firmy berou méně investičních úvěrů. „Pokles či stagnaci jsme zaznamenali například v oblasti automotive nebo služeb turistického ruchu,“ uvedl Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank, která patří k nejsilnějším v korporátním bankovnictví.

Deindustrializace Evropy

České firmy – nejen z automotive – v současnosti kumulují hotovost a připravují se na horší časy.

Vylepšovat si své finanční zdraví se snaží i prodejem pohledávek faktoringovým firmám. „Ze zvýšené aktivity na konci loňského roku je patrné, že firmy stahují likviditu, chtějí mít více hotovosti, aby mohly rychle reagovat na nákupní příležitosti na trhu. Některé společnosti na konci roku vyměňují své pohledávky za hotovost, aby vylepšily své finanční výkazy před akcionáři a úvěrujícími institucemi,“ uvedl pro SZ Byznys Adam Šoukal, zakladatel a šéf faktoringové firmy Roger, která loni profinancovala faktury za osm miliard korun.

Letos tedy nevyhnutelně přijdou krachy firem. Už na počátku roku padl výrobce sportovní obuvi Botas nebo ostravská strojírenská firma Gearworks výrazně závislá na ruském trhu.

I v automobilovém průmyslu dojde ke konsolidaci. „Naši konkurenti jsou na tom většinou o něco hůř. Řada z nich bude zcela určitě krachovat,“ řekl pro SZ Byznys Pavel Juříček, majitel skupiny Brano, kterou výrazně potrápila pandemie i problémy s dodávkami surovin, takže se jí za poslední dva roky snížily tržby z 5,3 miliardy korun na 4,5 miliardy. Juříčkova firma však zůstává zisková v řádu desítek milionů korun, mimo jiné i kvůli dodávkám pro čínské automobilky.

Krachující české firmy budou kupovat buď místní investiční skupiny nebo německé automobilky, nebo prostě zaniknou. Evropu tak obchází strašák deindustrializace především kvůli technologickému zaostávání vůči Číně a Spojeným státům.

„V Evropě nám skutečně hrozí, že ztratíme hodně výrob, které tady máme, a také hodně pracovních míst. Mám pocit, že se již politická reprezentace v Evropě rozhodla, že kromě toho, že v Evropě používáme elektroniku vyrobenou v Asii, tak že budeme používat i elektrická vozidla vyrobená v Asii, a to může mít na naši ekonomiku výrazný dopad,“ řekl před Vánoci pro SZ Byznys viceguvernér České národní banky Jan Frait.

Sofistikovaná ekonomika

Paralela s Detroitem, odkud začali masivně odcházet lidé i firmy, se však v Česku přece jen nemusí naplnit. Na rozdíl od Detroitu je v Česku stále bezpečnost, je tu kvalifikovaná pracovní síla, která je levnější než v západní Evropě, a poloha blízko Německa je pro automobilky výhodná. Navíc je část českého průmyslu vysoce sofistikovaná a Česko patří k nejkomplexnějším ekonomikám na světě, což ji vůči ekonomickým otřesům chrání.

Podle informací SZ v současnosti řada nadnárodních firem v Česku připravuje miliardové investice. Porsche, Mercedes či Valeo mají v Česku vývojová centra, která zaměstnávají kvalifikovanou a dobře placenou pracovní sílu. „Automotive je obor, v němž v Evropě putují na výzkum a vývoj nejvyšší částky. Ale musíte sem dostat ty části výrobního řetězce, kde se nepracuje za dvouprocentní marži, tedy něco, kdy ohnete plech a posíláte na další zpracování do Německa,“ dodává Knap z EY.

Investice Škody Auto do linek na kompletování baterií napovídá, že i Volkswagen má zájem v Česku fungovat i v příštích letech. Vrchlabí a Mladá Boleslav tak ještě mají šanci, že se českým Detroitem nestanou.

Těsně před koncem roku byla dokončena transakce, v jejímž rámci se skupina PPF stáhla z Ruské federace a také z dceřiné banky Home Credit Bank v Kazachstánu. Hlavním akcionářem kazašské banky se stal český podnikatel Jiří Šmejc, který v bance nyní vlastní podíl 34,7 procenta. Jiří Šmejc ovládá skupinu Emma Capital a loni byl jmenován generálním ředitelem skupiny PPF.

Předpověď lídrů byznysu. Co čeká Česko v roce 2023? Jak se promění energetický sektor, co přijde v bankovnictví nebo průmyslu? Jaké budou ceny a co čeká firmy i jejich zaměstnance? Zeptali jsme se lídrů českého byznysu, zástupců klíčových sektorů a podnikatelů, o kterých bylo letos hodně slyšet. Jejich odpovědi příliš pozitivní nejsou a shodují se v jednom. Čeká nás hodně složitý rok.

Kauza Sberbank. Přestože Česká spořitelna podepsala smlouvu o koupi úvěrů Sberbank za 41 miliard korun, transakci stále ohrožují právní spory i riziko amerických sankcí. Dění okolo Sberbank se proto věnuje také Bezpečnostní informační služba. Sberbank se také dostala do konfliktu s Raiffeisenbank kvůli pohledávkám padlé zlínské firmy NWT.

Křetínského akvizice. Tuzemský energetický mogul Daniel Křetínský má zájem o francouzskou mediální skupinu Brut, která oslovuje hlavně mladší populaci a plánuje být letos v zisku. Před Vánocemi oslovil ředitele Brutu Renauda Le Van Kima a Guillauma Lacroixe s nabídkou kapitálového vstupu do internetových médií společnosti. Majitelé Brutu nevylučují, že by prodali minoritní podíl.

Plyn je na předválečných cenách. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh je nejnižší od listopadu 2021. Se zlevňujícím plynem jde na trzích dolů i elektřina. Na pražské burze jen za poslední měsíc spadla její cena o 41 procent. Klesající ceny plynu se zatím na účtech domácností neprojeví, dodavatelé totiž museli koupit energie už dříve za vyšší ceny.

Pád Botasek. Výroba legendárních tenisek ve Skutči u Chrudimi končí. Firma propustila část lidí a výrobu uzavřela. Důvodem je podle majitele firmy obrovský nárůst cen energií, ale i nedostatek kvalifikovaného personálu. Během následujících měsíců rozhodne, co se značkou bude a zda výroba poběží jinde.

Výpadek plateb. Společnost Net4Gas, provozovatel přepravní soustavy pro zemní plyn v Česku, neobdržela poslední měsíční platby od hlavního ruského partnera. Důvody, proč ruský dodavatel za přepravní kapacity plynu přestal platit, firma zjišťuje.

Konec zlatých časů. Nepříznivý stav ekonomiky se odráží také v obchodech s firmami. Majitelé již nemohou očekávat, že za své podniky dostanou stejné částky jako v minulých letech. Na trhu navíc bude přibývat firem prodávaných pod tlakem věřitelů. Nejslavnější český krizový manažer Václav Novák připravil pět rad pro české firmy, díky kterým zvládnou rok 2023 ve finanční stabilitě. 

Akcie čeká drsný půlrok. Trvale vysoká inflace a geopolitické napětí jsou největší rizika nadcházejícího roku, ukázal průzkum mezi správci aktiv. Akcie pak podle nich nečeká dobré pololetí. Hospodářským růstem ale může překvapit Čína. A se svými taktikami pro nákup akcií se v podcastu Ve vatě podělil i investor Daniel Gladiš.

Výprodej chalup. Na trh s nemovitostmi se v letošním roce dostanou tisícovky rekreačních objektů, často kupovaných v posledních několika letech. Jejich majitelé se jich po období rekordního zájmu v době pandemie koronaviru začínají z ekonomických důvodů zbavovat.

Dům je někde levnější než byt. Mezi červnem a prosincem loňského roku poklesly ceny bytů téměř po celém Česku. Na Domažlicku a Klatovsku o více než čtvrtinu. Existují i místa, kde je výhodnější pořídit si rodinný dům než byt. Současné ceny jsou zhruba na úrovni třetího čtvrtletí 2021. Z trendu se zdá pravděpodobné, že pokles ještě několik měsíců setrvá.

Češi se zamilovali do „stavebka“. Roste počet smluv o stavebním spoření, který se loni navýšil o pětinu na 62 tisíc z 42 tisíc v roce 2021. Roční úroková míra dosahuje nyní u stavebních spořitelen s různými bonusy až 6,8 procenta. Finanční poradci menších společností však nadšení pro stavební spoření příliš nechápou.

Rekordní ztráta. Elon Musk trhl nový rekord. V roce 2022 přišel o 200 miliard dolarů, v přepočtu jde o částku 4,5 bilionu korun. Hlavní příčinou je 65% pokles akcií společnosti Tesla, ve které Musk dělá generálního ředitele a má v ní značnou část svého jmění. Jde o prvního člověka v historii, u kterého došlo k tak obrovské ztrátě majetku.

Válka a starosti hackerů. Jaké kybernetické hrozby přinese rok 2023? A o jak vysoké výkupné si jsou schopni říct internetoví hackeři? Na otázky ohledně virtuální bezpečnosti odpovídal prezident Gen Digital Ondřej Vlček. Letošek bude podle něj ve znamení čím dál sofistikovanějších phishingových e-mailů, které reagují na aktuální situaci.

Češi si oblíbili chytré televize. V Česku roste ochota lidí utrácet za předplatné zábavních služeb, jako jsou placené TV, hudba či e-knihy. Největší boom mezi placenými zábavními službami zažívají platformy streamující filmy a seriály. Zatímco v roce 2019 sledovala placené pořady, například na platformě Netflix či Disney+, tři procenta Čechů, loni už to byl více než každý pátý.

Koruna je díky intervencím stabilní a česká ekonomika si s příchozí recesí dokáže poradit. Alespoň tak to vidí bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. Své názory nejen na měnovou politiku sdílel v rámci debaty na Investičním fóru.

I přes rekordní ztrátu majetku slavil Elon Musk v loňském roce i úspěchy. Vesmírné firmě SpaceX se daří, raketové motory žhnou a peníze přitékají. Podívejte se na start rakety Falcon na konci loňského roku.