Milí čtenáři,
končí éra solárů, které si mohla dovolit i střední třída. Mohou za to změny v „dotačním“ programu Nová zelená úsporám, kde už žádné dotace de facto nejsou. Větší část programu totiž tvoří zvýhodněné úvěry s nulovým úrokem.
S dramatickým osekáním dotační podpory pro rodinné a bytové domy klesne snaha lidí o snižování energetické náročnosti jejich bydlení. Štědré dotace nahradí úvěry s nulovými úroky, na které si sáhnou spíš finančně zajištěné domácnosti, kterým banky ochotně půjčí.
Tato změna zbrzdí tuzemský solární trh. Domácí elektrárny od podzimu 2021 zažívaly v Česku boom, protože lidé ve vlastním zdroji spatřovali pojistku proti výkyvům cen energií. Dnes už má vlastní solární elektrárnu kolem 200 tisíc českých domácností.
Poslední dva roky se však zájem o tyto zdroje snižuje. Trh se nasytil, částečně za to mohlo i snížení dotační podpory v minulých letech. Solární trh je na tom daleko hůř než v době, kdy střešní fotovoltaiky rostly jako houby po dešti. Zkrachovaly desítky instalačních firem a ten, kdo se trhu udržel, propouštěl zaměstnance.
Trh táhnou dolů právě rodinné domy. V tomto segmentu bylo minulý rok připojeno o 17 391 instalací meziročně méně. Důvod je prostý – opětovné zapínání a vypínání dotační podpory z Nové zelené úsporám.
Jako záchranná síť pro některé podnikatele zafungovaly instalace pro firmy, případně dokončování projektů a zajišťování servisu místo zaniklých konkurentů. Jen to je však po stopnutí dotací, které trh poháněly, neuživí. Firmy už jsou sice po letech, kdy se potýkaly s nejistými dotacemi, otrkané. Za poslední roky však nečelily takové změně jako nyní. Obrat v Nové zelené úsporám bude brzdou pro rozjetý solární trh.
Dotace byly totiž hlavním pohonem pro byznys s rezidenčními fotovoltaikami. Několik firem potvrdilo, že 90 procent solárů prodaly s dotací.
„Zbývajících zhruba deset procent tvořily instalace bez dotace, přičemž ve většině případů šlo o novostavby, které historicky na samostatnou dotaci na fotovoltaiku neměly nárok. Často se jednalo o systémy, které byly součástí projektu a byly nutné pro kolaudaci stavby, případně o řešení, kdy si klient přál fotovoltaiku pořídit i bez podpory jako způsob, jak zvýšit energetickou soběstačnost domu a zajistit si alespoň částečný záložní zdroj energie,“ říká Martin Palarčík, předseda rady jednatelů PREsolidsun.
Stejně je na tom také Sol construct a další firmy. Společnost Schlieger dokonce uvedla, že s dotační podporou realizovala 95 procent všech projektů. Firmy sice začaly soláry prodávat i bez dotací. To se samozřejmě dělo i v předchozích letech, ale spíš proto, že někteří nesplnili podmínky pro získání dotace. Patřil mezi ně třeba požadavek, že žadatel může vlastnit maximálně dvě nemovitosti.
„U běžné instalace pro rodinný dům se dnes cena bez dotace obvykle pohybuje zhruba mezi 350 až 450 tisíci korunami, v závislosti na velikosti systému, kapacitě bateriového úložiště a konkrétním technickém řešení,“ říká Pavel Matejovič, provozní ředitel firmy Schlieger.
Na trhu jsou dnes k dispozici i cenově dostupnější varianty a rozdíl v konečné ceně může být běžně i v řádu desítek tisíc korun.
Otázkou je také to, jestli se zákazníkům fotovoltaika bez dotace vůbec vyplatí z hlediska návratnosti investice. Bez příspěvku od státu se jim totiž vzhledem k současným klesajícím cenám energií náklady na solární elektrárnu vrátí za dvojnásobek času.
Do návratnosti elektrárny se sice propisuje mnoho faktorů, ale těmi nejpodstatnějšími je počáteční investice do pořízení fotovoltaiky a úspora nákladů, které technologie přinese. Ta se samozřejmě odvíjí od ceny elektřiny, která značně klesla.
Návratnost solárů s dotací se v poslední době pohybuje mezi šesti či osmi lety, podle velikosti výroby. Bez dotace se však návratnost zdvojnásobí a je otázkou, zda za těchto podmínek bude investice stále atraktivní.
Dalším kamenem úrazu pro zájemce o solární elektrárny může být nová podmínka tzv. renovačního pasu. Ten jim řekne, jaké energetické řešení je pro ně nejefektivnější, a domácnosti si ho musí nechat vystavit od instalačních či poradenských firem. To by sice mělo zabránit třeba nesmyslným instalacím fotovoltaik na nezateplené domy, ale také hrozí, že poradci nebudou soláry doporučovat v takové míře, jako třeba zateplení či nový zdroj vytápění.
Kdo bude chtít dotaci, bude muset být rychlý. Ministerstvo vyčlenilo na Novou zelenou úsporám z Modernizačního fondu čtyři miliardy korun, což by dokázalo pokrýt maximální dotaci na zateplení pro 16 tisíc nízkopříjmových domácností, nebo vlastní obnovitelný zdroj či úspornější vytápění pro 26 tisíc nízkopříjmových domácností.
Není jasné, zda by tato částka měla vystačit na celý rok pro všechny – tedy na Novou zelenou úsporám Light, na zvýhodněné úvěry i pro energetické poradce a firmy, které lidem udělají projektovou dokumentaci a vystaví jim renovační pas, bez nějž nemohou žadatelé získat ani úvěr, ani dotaci.
Pravděpodobně se však vyčerpá velmi rychle. Kdysi totiž Ministerstvo životního prostředí změnilo podmínky podpory pro solární elektrárny, když v Nové zelené úsporám zbývalo něco málo přes dvě miliardy korun. Tato částka se vyčerpala během dvou dnů.
Státní fond životního prostředí, skrze nějž peníze na Novou zelenou úsporám tečou, vyplatí příspěvek těm, kteří si již nechali vypracovat projektovou dokumentaci k úspornému opatření. Pokud se však nevejdou do podmínek pro získání superdávky, aby dosáhli na dotaci pro nízkopříjmové domácnosti, nebo pokud nemají dostatek prostředků k žádosti o úvěr, mohou návrh projektu hodit do koše. Tato dotace je pro ně jen malou náplastí za vynaložené peníze a energii.
| 
