Vážení čtenáři,
Evropské komisi se na stole množí stížnosti na vznikající jaderné elektrárny. Zatím boduje tradičně protijaderné Rakousko, kvůli kterému musí Brusel znovu posoudit stavbu v Maďarsku. Komise dostala i další nesouhlas s Dukovany.
Na evropských jaderných projektech se zatím letos více pokazilo, než postavilo. Aktuálně se v EU reálně staví jen v Maďarsku. Po srpnovém startu finálního geologického průzkumu se rozbíhá i realizace bloku v Dukovanech, byť základy nová elektrárna získá až za čtyři roky.
Na kontinent s 450 miliony obyvatel, který se chlubí tradicí a umem svého průmyslu, to není v době obrody celého oboru úplně pěkná vizitka. A jednou z příčin je, že v Evropě stojí „jaderná opona“.
Ta nerozetla kontinent „od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu“, jak kdysi Winston Churchill vytyčil její železnou předchůdkyni, ale kontinentem se vlní dost nahodile, často podle výsledků voleb. S jednou výjimkou – stálicí v protijaderném klubu zůstává už roky Rakousko, které v poslední době dělá vše pro to, aby svou pozici jednoho z nejhlasitějších kritiků jaderné energie udrželo.
Nedávno se ozvala dolnorakouská hejtmanka Johanna Mikl-Leitnerová, která zaslala eurokomisaři pro energetiku Danu Jorgensenovi dopis, v němž vyjadřuje nesouhlas se stavbou dvou nových jaderných bloků v Dukovanech.
„Musíme spolupracovat, abychom zabránili tomuto vysoce rizikovému experimentu přímo před prahy tisíců lidí v Dolním Rakousku,“ píše Mikl-Leitnerová a naléhá na Komisi, aby „okamžitě využila všech prostředků k zastavení tohoto rozšíření – co nejrychleji, a ne až po nalití betonu“.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) považuje výzvy rakouské hejtmanky za neopodstatněné. „Rakousko nemá právo zasahovat do záležitostí ČR a práva jiných členských zemí určit si skladbu zdrojů energie – přičemž toto právo je navíc explicitně ukotveno ve smlouvách EU,“ uvedlo MPO.
Od českých hranic s Rakouskem to je do Dukovan pár desítek kilometrů, a sousedé prý mají obavy z blízkosti jaderného zdroje. Mikl-Leitnerová hovoří o „hrozbě pro bezpečnost“. Rakousku tak v případě českého projektu vadí jen to, že jde o jádro – nad teplárnami spalujícími uhlí ve stejné vzdálenosti se nepozastavuje.
Češi, kteří si pamatují na rakouské tance kolem Temelína, blokády hranic či angažmá amerického právníka Edwarda Fagana, po 25 letech zažívají déjà vu. Tehdy situaci ukončilo jednání v Melku, ze kterého vznikl právně nezávazný protokol, jenž Rakušanům poskytl víc informací o provozu českého jádra. A Temelín od té doby vyrobil stovky terawatthodin nízkoemisní elektřiny.
Stejně to, alespoň prozatím, vypadá s dnešní rakouskou iniciativou. Právníci vnímají rakouské dopisy do Bruselu jako nezávazné psaní. „Jedná se pouze o politický dopis adresovaný Komisi ze strany rakouské ministryně. Nelze tak předvídat, jakým způsobem na tento protest bude Evropská komise reagovat,“ říká například advokát a expert na evropské právo Petr Bříza z advokátní kanceláře Bříza & Trubač.
Pozici Rakouska vůči Komisi navíc oslabuje nedávná prohra v Bruselu. Soudní dvůr EU se přiklonil na stranu unijní exekutivy a rozhodl, že Evropská komise nepřekročila své pravomoci, když jádro a plyn zahrnula mezi udržitelné investice.
Maďarský problém
Zatímco u Evropské komise Rakušané zatím pohořeli, u soudu se jim dostalo vítězství. Soudní dvůr EU totiž v minulém týdnu navrhl přezkoumat okolnosti stavby jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku. Soudci uznali, že Komise nedostatečně posoudila jak proces zadávání veřejné zakázky, tak i způsob financování projektu.
O výstavbě jaderné elektrárny však Maďarsko rozhodlo již v roce 2014, kdy si premiér Orbán potřásl rukou s ruským prezidentem Putinem. Bez soutěže zadalo přímo ruské společnosti Rosatom zakázku na stavbu dvou bloků o výkonu 1200 MW za 12,5 miliardy eur. Součástí ruské nabídky je i půjčka 10 miliard eur, která má Maďarsku pomoct projekt financovat.
Soud kritizuje především to, že Komise dostatečně nezdůvodnila, proč je podle ní v souladu s unijními pravidly pro zadávání veřejných zakázek, že Maďarsko dalo projekt napřímo. Stejně tak chtěla ověřit, zda je způsob financování, pro který se země rozhodla, v souladu s unijní úpravou o státních podporách.
Podle soudu musí Evropská komise věc posoudit znovu, což nějakou dobu potrvá. Ale už nyní může mít rozhodnutí Soudního dvora na maďarský projekt dopad.
„Dokud Evropská komise nevydá nové rozhodnutí schvalující státní podporu pro Paks II, tak podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU Maďarsko nesmí podporu realizovat. Jakékoli financování bez unijního schválení by představovalo protiprávní veřejnou podporu,“ říká právník Bříza.
Rozsudek sice neznamená zastavení stavebních prací, ale dokud Komise nevydá nové rozhodnutí, což může trvat i roky, může Maďarsko dospět do bodu, kdy nebude mít stavbu z čeho financovat. To může být pro pokračování projektu významnou překážkou.
Rakousko tak mělo štěstí, že stavba nejde podle harmonogramu, protože podle původního plánu už měl letos jeden z bloků stát a druhý měl být dokončen příští rok. Realita je taková, že se teprve v létě v Paksu II začal lít beton a maďarský ministr energetiky Csaba Lantos očekává dokončení až v roce 2032.
Rakousko se trvale zřeklo výroby energie z jádra a svůj postoj dokonce zakotvilo do zákona. Samo nikdy z jádra nevyrobilo ani kilowatthodinu elektřiny, i když si vlastní jaderku postavilo. Těsně před jejím spuštěním totiž dvě třetiny voličů v těsném referendu 50,5 proti 49,5 procenta řekly, že jadernou elektrárnu nechtějí.
Rakušané tak jádro nadobro zakonzervovali a stali se jediným státem v Unii bez výroby elektřiny z jádra, i když tuto elektřinu Rakousko jako zčásti importní stát dováží a také spotřebovává, a to zahrnuje i českou produkci. Žádné reaktory nikdy nemělo už jen Polsko, které však plánuje v následujících letech jádro stavět.
Rakousku naléhání na zastavení projektu žádný ekonomický prospěch nepřinese. Jediné pozitivum, které by z nepostavení Dukovan mohlo získat, je konec „scénáře, který způsobuje mnoha lidem v Dolním Rakousku bezesné noci“, o němž píše bulvární deník Kronen Zeitung, jenž dopis tamní hejtmanky cituje. | 
