Milí čtenáři,
akcie ČEZ se na začátku týdne propadly o více než deset procent. Největší podíl na výplachu mají spekulace investorů a politické výroky o zestátnění ČEZ.
Touto dobou před dvěma lety tehdejšímu ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) v hospodské debatě v Sokolově uteklo, že se stát chystá k úplnému ovládnutí energetické firmy ČEZ.
Jeho výrok tenkrát poslal akcie ČEZ nahoru zhruba o dvě procenta, ale jelikož tehdejší vláda od původního záměru skupinu převzít upustila, musel Rakušan svůj výrok dementovat. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí společnosti v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají. V zápalu debaty jsem uvedl nesprávnou informaci a za to se omlouvám,“ uvedl koncem ledna 2024.
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) to však se zestátněním ČEZ myslí vážně a trh tomu věří více než před volbami. Stačilo říct, že už letos zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZ a za rok či rok a půl může výkup minoritních akcionářů začít.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) vymyslel model výkupu, který by zásadním způsobem neměl zatížit ani ČEZ, ani státní rozpočet. Už se ale nepochlubil, jak toho chce docílit.
„Jsou to cenotvorné informace. Takže to vůbec nekomentujeme, pouze opakujeme to, co jsme řekli mnohokrát. Postupujeme v souladu s programovým prohlášením vlády,“ uvedl pro SZ Byznys Havlíček. Politický výrok byl hlavním spouštěčem prudkého výprodeje akcií ČEZ, které ztratily více než deset procent hodnoty, což byl největší pokles za několik měsíců. Z trhu se tak jen v úterý vypařilo 68 miliard korun.
Ministr průmyslu se však k dopadu svému výroku odmítl vyjádřit. „Je to spekulativní záležitost. My jsme pouze zopakovali to, co je v programovém prohlášení, a to platí,“ řekl Havlíček.
I když se začátkem týden sešlo několik událostí, které se negativně propsaly nejen do hodnoty akcií ČEZ, ale i ostatních titulů a zahraničních trhů, podle analytiků by v reakci na výhružky Donalda Trumpa, primární úpis zbrojovky CSG nebo nepříznivé hodnocení banky Morgan Stanley reagovaly poklesem o zhruba dvě procenta.
„Nepamatuji se, že by kdy na trhu proběhnul tak neodůvodněný a zcela izolovaný propad akcie. Akcie ČEZ - 11,33 procenta a objem 1,6 miliardy korun, 1380 tisíc kusů. Naprosto nesmyslně vedený prodejní order ze zahraničí. Fundamentálně neexistuje žádná negativní zpráva (pokud nemá někdo nějakou insider info),“ uvedl na síti X akcionář ČEZ Michal Šnobr s tím, že obrovská volatilita nemá zjevně jiný důvod než spekulace.
Za výplachem tak stojí především politické výroky a nejistota kolem budoucí struktury společnosti. Mezi investory začínají sílit spekulace, že vláda nemusí usilovat o odkup celého ČEZ, ale pouze jeho části. Stát by chtěl získat především výrobní část, na burzu by se vrátila jen distribuce doposud nejhodnotnější tuzemské firmy. Pro investory by však tato část neměla zdaleka takový význam, jako mají akcie ČEZ nyní.
Cena za výkup minoritního podílu v ČEZ se skloňuje na úrovni 250 miliard korun. Řada analytiků se shoduje na tom, že bez zadlužení jedné či druhé strany zestátnění provést nelze.
„Minimálně na 100 miliard korun v hotovosti vidí ČEZ už teď a nebyl by problém si dalších 100 miliard půjčit od bank, pokud většina peněz půjde z ČEZ. Protože to vědí dlouho dopředu, s tím problém mít nebudou. Na hospodaření to nebude mít žádný vliv, kromě toho, že se zadluží,“ myslí si investor Jaroslav Šura.
Na stát by pak připadl zbytek, tedy 50 miliard. „Za ucelený balík ČEZ, kde by byl stát jediným akcionářem, je za mě skvělý byznys,“ dodává Šura a tím, že v takovém případě by šlo z pohledu státu o výhodný ochod.
Další nad nulovým dopadem pochybují, protože bez dluhu by musely peníze vzniknout někde ve vakuu. „Umím si představit argument, že ČEZ už nebude vyplácet dividendy jen minoritářům a státu, ale jenom státu. Teoreticky by úspora mohla ČEZ umožnit vyplácet i stejnou výši dividendy v kontextu vyššího zadlužení a nutnosti splácet. Teoreticky by to mohl být plán, který je na papíře,“ říká hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. Nemyslí si ale, že tato varianta vyjde.
Někteří analytici proto pochybují nad tím, že Havlíček má skutečně plán, který negativně nedopadne na ČEZ ani na státní kasu. Pokud má ale v kapse to, co slíbil, zřejmě vyřešil kvadraturu kruhu. Otázkou je, jestli vybraný scénář zajistí i výhodu pro minoritní akcionáře ČEZ. Jak předeslal Havlíček, kurzotvorná informace zazní z od vlády v řádu měsíců. Akcionáři by měli dostat prémii, aby měli vůbec chuť svůj podíl prodat.
Pokud by akcie dále klesaly, mohly by náklady státu či ČEZ na převzetí společnosti klesat s nimi. Po pondělním a úterním poklesu se však akcie ČEZ opět uklidnily.
Je to však zhruba dva a půl roku, kdy došlo ve Francii k odkupu akcií energetické společnosti EdF, který česká vláda občas zmiňuje jako vzor pro zestátnění ČEZ. Tehdy byla oznámena výkupní cena 12 euro za akcii. Před tím stál kus mezi osmi a 8,5 eury, ale pak už se držela o čtyři eura výš. | 
