Vážení čtenáři,
energetické téma příštího roku už zřejmě nastolil miliardář Pavel Tykač. Stačilo k tomu jeho oznámení, že se mu na sklonku roku 2027 už údajně nevyplatí provozovat uhelné elektrárny a teplárny.
Hnědouhelné zdroje ze skupiny Sev.en budou nepochybně udávat hlavní energetickou agendu roku 2026. Společnost ČEPS totiž ke konci listopadu obdržela oznámení, že mezi prosincem 2026 a březnem 2027 plánuje Pavel Tykač uzavřít elektrárny Chvaletice a Počerady spolu s teplárnou Kladno.
O tom, že se výroba elektřiny z uhlí přestane vyplácet, se mluví už dlouho. Právě Tykač na to upozorňoval nejhlasitěji a dalo se očekávat, že bude první z fosilních hráčů, který plány na odstavení zdrojů oznámí.
Jeho dvě elektrárny jsou vůbec největším producentem emisí v Česku, což vyžaduje vyšší náklady na emisní povolenky. Rozdíl mezi jejich cenou a klesající cenou elektřiny se pro tyto zdroje jeví nepříznivě.
„Výhled tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek na nadcházející rok a zcela jistě také na další roky indikují jasný propad ekonomiky zdrojů a hrozbu trvalých ztrát. Prozatím není jasná celá řada dalších faktorů, které vývoj energetiky ovlivňují, jako je například vývoj cen emisních povolenek od ledna 2026, vývoj ceny plynu v tomto zimním období nebo tempo nástupu dalších obnovitelných zdrojů. Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů,“ zdůvodnila rozhodnutí mluvčí skupiny Eva Maříková.
Ještě před čtyřmi lety přitom pro uhelný byznys nebyly povolenky takovým strašákem. „Pokud měly povolenky sloužit k tomu, že vytlačí z trhu uhelné elektrárny, nezafungovaly vůbec. Zato se staly nástrojem v rukou spekulantů,“ řekl Tykač v říjnu 2021. Sám má přitom fond na spekulativní obchody s povolenkami.
V následujících letech už ale začala vysoká cena povolenek požírat zisk elektráren a některé z nich poslala do ztráty. Nyní se ukazuje, že svůj úkol povolenky plní a vytlačují z trhu největší producenty emisí, i když se to někomu z mnoha důvodů nemusí líbit – ať už to jsou vysoké konečné ceny energií, finančně chřadnoucí fosilní zdroje či další požadavky na „ozelenění“.
Tykač se nedávno nechal slyšet, že po státu nežádá nic, jen rozhodnutí, jestli je pro potřeby Česka nutné zdroje provozovat dál, nebo je může zavřít a „uklidit po sobě“. Nejpozději ke konci ledna by měl tuto otázku zodpovědět ČEPS.
ČEPS má data na to, aby rozhodnul, zda a v jaké míře budou či nebudou elektrárny potřeba. Navíc musí ke zdrojům přistupovat neutrálně, takže by jeho rozhodnutí nemělo být ideologicky zabarveno, ať už zeleně, či dohněda.
Loni v létě ČEPS vyhlídky na provoz uhelné výroby vyhodnocoval v takzvaném superkritickém scénáři a konstatoval, že se bez ní Česko obejde. Na podzim v každoroční zprávě o zdrojové přiměřenosti už byl ale opatrnější a sdělil, že bez uhlí bude stabilita sítě na hraně. Je tak potřeba budovat nové zdroje a posilovat přeshraniční vedení.
ČEPS se musí rozhodovat podle reálných dat a vyhodnocovat pokrytí poptávky po elektřině z obou zdrojů hodinu po hodině, a to nejen z pohledu výroby, ale i vyrovnávání výkonu v síti. Odstavení elektráren Chvaletice a Počerady už analyzovalo hnutí Duha a dospělo k závěru, že k uspokojení domácí spotřeby v roce 2023 by musely dodat jen 11 hodin provozu, tedy celkem 2398 MWh, což odpovídá pouze 0,035 procenta jejich skutečné výroby.
Pokud se cena elektřiny a emisních povolenek na trhu nezačne vyvíjet jiným směrem, než je tomu nyní, podobný osud jako Tykačovy uhelné elektrárny dříve či později potká i jiné zdroje. Při odstavování dalších elektráren, které pokrývají zhruba 40 procent celkové produkce energie, by už mohl nastat problém.
Třeba uhelné elektrárny skupiny ČEZ nyní pokrývají přes 60 procent tuzemské výroby elektřiny z uhlí. Loni vyrobily 14,1 terawatthodin elektřiny z celorepublikových 23 terawatthodin.
Za první tři čtvrtletí 2025 uhelným elektrárnám ČEZ klesl výdělek meziročně o 61 procent. Tykač se domnívá, že odstup mezi uzavřením fosilních zdrojů skupiny Sev.en a výroben ČEZ je 12 měsíců, což by znamenalo jejich konec na přelomu let 2027 a 2028.
ČEZ to však vidí jinak. „Naše elektrárny jsou zmodernizované, povětšinou i s dodávkou tepla pro blízké okolí, a jejich ekonomika je zatím příznivá i po roce 2027. Každý rok vyhodnocujeme ekonomiku uhelných zdrojů a podle toho se budeme rozhodovat,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Jestliže ČEPS rozhodne, že uhelnou výrobu bude muset Sev.en nadále provozovat, dostane Energetický regulační úřad na stůl požadavek, aby spočítal, kolik spotřebitelé elektřiny na chod elektráren přispějí.
Podpora by se rozpustila do faktur zákazníků za odebranou elektřinu, konkrétně by o ni narostly poplatky za přenos elektřiny. Nešlo by však o zanedbatelnou částku, na kterou by se museli spotřebitelé složit. Současný provoz Počerad a Chvaletic stojí podle Tykače na fixních nákladech šest miliard korun. Částka se bude samozřejmě odvíjet od toho, v jakém rozsahu by elektrárny fungovaly.
I když novela energetického zákona je postavena tak, aby o klíčových věcech rozhodovaly nezávislé orgány, jako je ČEPS a ERÚ, regulátor přiznává, že vládu z procesu úplně nevynechá.
Podle novely není žádné schvalování vládou nutné. „To samozřejmě neznamená, že ERÚ nebude s vládou – a všemi dalšími aktéry – komunikovat o možných dopadech a případných řešeních, zvláště pokud by rozhodnutí mělo výrazněji ovlivnit koncové ceny elektřiny,“ popisuje mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Otázkou tak je, jestli příslušné orgány, a především nová vláda a personální obměny na ministerstvech odolají případným tlakům, ať už ze strany byznysu, či nevládních organizací. Dva poslední ministři průmyslu a obchodu se podobným tlakům vyhnuli, současný eurokomisař Jozef Síkela (STAN) dokonce proslul svým výrokem, že se od uhlobaronů nenechá vydírat.
Je ale známo, že právě Tykač má blízko k Motoristům, kteří mají obsadit několik křesel ve vládě včetně postu ministra životního prostředí, který má do konce uhlí také co mluvit. | 
