Vážení čtenáři,
Češi se v jednom oboru drží mezi nejlepšími v Evropě už tři semestry v řadě. Umístění na šesté příčce s nejdražší elektřinou pro domácnosti však není důvod k oslavám. Ale ani k nadávání na stát.
Kdo v poslední době při pohledu na svůj účet za elektřinu nezanadával na to, proč část ceny nehradí stát, patří nejspíš mezi šťastlivce s výhodnou cenou, kteří se rozhodli, že si sami zajistí levnější dodávky.
Zhruba polovina českých domácností se nejspíš smířila s tím, že bude platit víc, než musí, nebo se o svůj produkt nestará. Někteří lidé totiž zůstávají u stejného produktu u jednoho dodavatele léta, někdy i dekády.
Nejnovější evropské srovnání cen elektřiny Česko staví opět mezi státy s dražším proudem, kde se platí desítky eur nad průměrem. Za MWh elektřiny podle Eurostatu Češi platí průměrně 7736 Kč včetně daní. Tyto výsledky přitom nejsou ani tak alarmující pro dodavatele, dokonce ani ne pro stát, ale spíš pro samotné spotřebitele.
50 procent odběratelů elektřiny a 40 procent odběratelů plynu dlouhodobě zůstává na produktu na dobu neurčitou. Na jednu stranu se není čemu divit. Z principu na něm není nic špatného – zákazník má zajištěnou dodávku energií za cenu, která se sice může měnit, ale odpadá starost s tím, kdy končí smlouva, a s administrativními formalitami ohledně jejího prodlužování či hledání nového produktu.
Výměnou za toto pohodlí však domácnosti platí vyšší ceny oproti těm, které nabízejí fixované ceníky. Rozdíl u jedné MWh silové elektřiny přitom může být 100 až 1000 Kč, v ročním součtu už je úspora znatelná. A jak naznačují velkoobchodní trhy, cena v dohledném horizontu příliš klesat nebude.
Kolik utratí za silovou elektřinu, si do jisté míry mohou domácnosti rozhodnout samy, na rozdíl od regulované složky, která by v průměru měla od příštího roku domácnostem narůst o 2,7 procenta. Zhruba 45 procent z celkové platby za elektřinu určuje Energetický regulační úřad a obchodníci ani odběratelé s tím nemohou nic udělat. Jediný, kdo má nástroje k jejímu snížení, je stát. A pod taktovkou hnutí ANO se je nebude bát použít.
Rýsující se vláda už plánuje, jak regulovanou cenu energií sníží, a to hned dvěma způsoby.
Místopředseda hnutí ANO a kandidát na ministra průmyslu Karel Havlíček chce snížení regulované složky docílit dotováním investic pro nové projekty provozovatelů elektroenergetických sítí – trojice distributorů energií a provozovatele přenosové soustavy ČEPS.
Výstavba nových rozvoden, vedení, modernizace, digitalizace a další posílení soustav jsou nezbytné, má-li energetika bezpečně fungovat a reagovat na změny třeba v oblasti dekarbonizace.
„U elektřiny porostou regulované složky ceny zcela dominantně vlivem výrazně vyšší potřeby investic, které souvisí především s připojováním velmi malých výroben do soustavy na nejnižších napěťových úrovních. Výrazným faktorem růstu regulované složky je i navyšování ceny potřebných služeb a nových zařízení elektroenergetické infrastruktury,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.
Provozovatelé elektroenergetických sítí jakoukoli dotační podporu na investiční projekty vítají, stejně jako Energetický regulační úřad. Háček je však v jejím dopadu na spotřebitele. Dotace totiž půjdou do projektů, které se budou teprve realizovat, a tento majetek si budou distributoři také postupně odepisovat. Do cen by se tedy propsaly až zpětně s několikaletým odstupem.
Důkazem je i to, že stejným způsobem už zkouší snížit nárůst regulované složky současná vláda, která prostřednictvím Státního fondu životního prostředí vypsala dotace ve výši 10 až 15 miliard Kč právě pro distributory a ČEPS.
Energetický regulační úřad však počítá s tím, že se tato pomoc do cen energií propíše nejdříve v roce 2027, tedy s dvouletým odstupem. Snížení regulované ceny přitom nebude nijak převratné. ERÚ obecně odhaduje, že pokud by měl být průměrný nárůst regulované složky 2,7 procenta (jako stojí v návrhu na příští rok), nyní vypsané dotace by toto zdražení mohly snížit cca o jedno procento.
Stejně by to fungovalo, jestliže by do sítí byly nality další prostředky. Byť by byl obnos peněz vyšší, do cen pro zákazníky by se dotace i tak propisovaly až v dalších letech, neboť na již provedené investice či údržbu nelze prostředky z Modernizačního fondu použít.
„Záleží na tom, jak regulované subjekty budou dotace čerpat a jak je budou propisovat do investic. Ty se do ceny dostávají formou odpisů a každé zařízení má jinou odpisovou dobu. Některé technologie mají pětiletou odpisovou dobu, ale třeba u vedení je to 20 let i déle,“ říká předseda ERÚ Jan Šefránek. Plán může narazit také na rychle mizící prostředky z Modernizačního fondu, které jsou téměř rozebrané.
Výrazné zlevnění energií, které ANO domácnostem slibuje, pouze tento plán nezajistí. Není však zcela neefektivní – investice do elektrické soustavy by měly v příštích pěti letech narůst o 14 procent a s nimi se zvýší i regulované platby. Dotace budou míru zdražování tlumit. Regulované ceny pro zákazníky nemusí přímo zlevnit, ale zabrání se jejich výraznému navýšení.
Rozhodně efektivnější, ale neméně nákladná je další část plánu na zlevnění elektřiny. Havlíček plánuje ze státního rozpočtu vzít prostředky na úhradu poplatků za obnovitelné zdroje energie, které nyní činí 599 Kč za každou spotřebovanou MWh. To by přineslo u regulované ceny pokles o 15 procent. U firem by byl ještě výraznější, a to přes 30 procent, neboť u nich má tato částka větší podíl na regulované platbě.
Tuto platbu lze z výdajů domácností škrtnout téměř okamžitě a přenést ji na státní rozpočet, což chce Havlíček odsouhlasit hned na prvních zasedáních nové vlády.
Havlíček však slibuje pokles regulované složky o 40 procent. Sám přiznává, že zajistit, aby snížení síťových poplatků občané pocítili co nejdříve a v co největší míře, bude složitější. Přesto toho chce docílit už v příštím roce.
Budoucí vládu bude zřejmě čekat složitá matematika a hledání financí na uskutečnění energetických slibů. Po všem, co v tomto ohledu Havlíček nasliboval, bude zřejmě muset vstávat ještě o hodinu dřív.
Na část ceny elektřiny a plynu, kterou určují dodavatelé, však stát sahat nehodlá. Lidé by se tak o nižší cenu měli postarat nejprve sami a nečekat, až to za ně udělá stát. Kromě odpuštění pětistovky na každou spotřebovanou MWh by se dalšího zlevnění mohli dočkat až s koncem mandátu budoucího kabinetu. To už ale politici ve volebních programech voličům nevysvětlí. | 
