Vážení čtenáři,

vyšší daně z nemovitostí by přinutily velké množství lidí v Praze, Brně a dalších městech prodávat své nemovitosti, a na trhu by zavládl nadbytek.

V Praze a Brně se ceny rezidenčních nemovitostí odtrhly od ekonomické reality. Češi byty vnímají jako investici, která nese slušný výnos, a do nemovitostí proudí peníze i z nedostatku jiných investičních příležitostí. Na rozdíl od Polska, Německa či Francie v tuzemsku funguje kapitálový trh jen v omezené míře, takže na domácím trhu není kam investovat.

Hlavním důvodem oblíbenosti bytů jako investice ve velkých městech je však míra zdanění nemovitostí, která patří k nejnižším v Evropě (viz mapa). V době covidové pandemie navíc byla zrušena čtyřprocentní daň z převodu nemovitostí, a nemovitosti lze v Česku také narozdíl od řady zemí odepisovat z daní.

Kdyby se razantně zvýšilo zdanění nemovitostí, výrazně by se snížila atraktivita nemovitostí jako investice. Pro normálního smrtelníka by se nevyplatilo držet dva či tři byty. Začal by masivní výprodej, na trhu by se objevily tisíce bytů a nemovitostní bublina by skončila.

V současnosti drží více nemovitostí každá bohatší rodina. Mezi bohatými lidmi pak nemovitosti často tvoří 70 až 80 procent majetku. To vám potvrdí každý právník, který poskytuje movitější klientele servis. Lidé do nemovitostí masivně investovali v minulé dekádě ultra levných úrokových sazeb, a investují i dnes, kdy jsou úroky hypoték vyšší, akorát že v hotovosti.

Ve srovnatelném Polsku jsou ceny podstatně nižší. Zatímco ve Varšavě podle Deloitte Property Index zaplatíte za metr čtvereční nového bytu v průměru 2682 eur, tedy 68 tisíc korun, pak v Praze metr stojí 4942 eur, tedy asi 125 tisíc korun. Daň z nemovitostí je v Polsku podstatně vyšší.

Ceny v Praze šponují nahoru i cizinci z východu i západu, pro které je Praha atraktivní. A situaci nenapomáhá ani to, že se v hlavním města relativně málo a velmi pomalu staví.

Pro mnoho lidí je to kontroverzní téma. Ale především je to politický problém, protože zvýšení daní může odradit velké množství voličů-vlastníků nemovitostí. Naopak přilákat může mladé voliče, kteří zakládají rodiny a vlastní bydlení si nemohou dovolit. První skupina je však výrazně větší.

Zvýšení daní z nemovitosti mělo být doprovázeno reformou a zatraktivněním (hlavně daňovým) kapitálového trhu.

Lékárna nebude jen výdejním místem léků a potravinových doplňků. Největší lékárenská síť Dr.Max na velké části svých poboček brzy nabídne základní konzultace a vyšetření, jako je měření tělesného tlaku, tuku či kapilární krve. „Nikde se nemusíte objednávat, přihlašovat. Přijdete za lékárníkem, že vás bolí ucho, a může to mít úplně jednoduché řešení,“ říká v rozhovoru ředitel řetězce Jan Žák.

Policie zajistila pozemky v Trnové. Policisté vyšetřující navezení kontaminované hlíny do obce Trnová v okrese Praha-západ zajistili jako důkaz pozemky, na nichž zemina leží. To znamená stopku pro další práce v lokalitě. Právě po tom místní obyvatelé volali.

Krach německé investice. Platební společnost JITpay, do které před půldruhým rokem investovala skupina Eurowag tuzemského byznysmena a filantropa Martina Vohánky přes 300 milionů korun, spadla do insolvence.

Proč zemědělci protestují. Za špatnou situaci zemědělských podniků mohou do velké míry tržní vlivy – nízké ceny pšenice, drahé vstupy, ale i posílení koruny, píše v analýze Filip Horáček.

Česko musí trojnásobně zrychlit. Statisíce obytných domů potřebují zateplit. Aby se tak do roku 2050 stalo, rychlost renovací se musí ztrojnásobit. Jinak Česko nesplní požadavky na energetickou náročnost budov, které stanovuje Evropská unie.

O české energetice. Green Deal bude muset zvolnit tempo, jinak ho nezaplatíme. Dotace křiví trh a vyvolávají „šílené ceny“. Čistší energetika se prosadí, zaplatíme za ni ale určitou částí svého komfortu, soudí energetický expert Michal Macenauer.

Ostravský Tameh je na prodej. Majitelé energetické společnosti Tameh dodávající elektřinu hutím Liberty Ostrava oslovují případné zájemce o koupi firmy. Tameh spadl kvůli finanční krizi v Liberty do insolvence. Podnik nevylučuje, že se od Liberty odstřihne.

Křetínský couvá z uhlí. V Německu končí dvě Křetínského elektrárny kvůli státem nařízenému útlumu uhlí a odeznění plynové krize. Na Slovensku se provoz přestává ekonomicky vyplácet. Pro českého miliardáře z toho kouká odškodné.

Kůže přináší zisk. Tržby zpracovatele kůže Karo Leather loni stouply na 317 milionů korun. Firma, jejíž akcie se prodávají na trhu Start pražské burzy, očekává růst i v dalších letech, kromě nábytku chce klientům nabídnout také obuv.

Pozor na zlatou horečku. Zlato dále zdražuje a posouvá svá historická cenová maxima. Odborníci však upozorňují, že investovat do zlata v období, kdy je jeho cena nejvyšší, nemusí být nejlepší nápad. Navíc varují před takzvanými „šmejdy“ na trhu.

Banky sedí na penězích. Banky jsou přecpané penězi, které nahromadily při záchraně ekonomik. Daní za pomoc v těžších časech však bude pomalý růst. Investor, který sleduje měnovou politiku, má na trzích výhodu. Na co přesně se dívat? Poslouchejte podcast Ve vatě s ekonomem Dominikem Stroukalem a Janem Berkou (Roklen 24).

Investice na divoko. Rizikové investice mimo státní dohled rostou, pomohla jim inflace a velká motivace prodejců. Velký podíl tvoří neregulované a nejisté firemní dluhopisy. Podle odhadů Asociace pro kapitálový trh mají Češi v neregulované sféře nainvestováno minimálně sto miliard korun.

„Myslím, že minimálně v Praze se neúsporné kanceláře už nestaví, protože vám na to banka nepůjčí peníze,“ říká v pořadu Inside Talks šéf realitní divize Penty Petr Palička. Většina developerů pracuje s bankovním financováním, a musí tak plnit kritéria.

Xiaomi zahájilo prodej svého prvního elektromobilu. Vůz od čínského výrobce telefonů slibuje, že na dojezd i cenu překoná Teslu, takže o zájem zákazníků nouze není. Během půl hodiny si zájemci podle CNN objednali 50 tisíc kusů. Aby toto auto do zásuvky uspělo, musí zájem udržet.