Vážení čtenáři,

energetická krize přinutila tuzemské firmy k radikální transformaci. Špatné zprávy z Německa nemusí být pro českou ekonomiku fatální.

Jsme ve vleku dění ve světě, a v současnosti víc než kdy jindy. Když po rozpadu sovětského bloku vstoupila česká ekonomika do mezinárodního obchodu a začala se adaptovat na kapitalismus, nikdo netušil, jestli a jak budeme úspěšní.

Česko navázalo na předválečnou éru a rychle se zapojilo do dodavatelského řetězce Německa i ostatních ekonomicky rozvinutých států včetně USA.

Na deindustrializaci, tedy přesunu výroby do levnějších států jako Česko či Asie, přitom právě Spojené státy tratily nejvíc. V dělnických profesích tam za posledních třicet let reálné mzdy klesaly, a jak se můžeme dočíst v aktuální literatuře, zejména bílí Američané bez univerzitního vzdělání propadli deziluzi ze ztráty nadějných vyhlídek, která vyústila v alkoholismus, zneužívání léků a vysoký počet sebevražd (psali jsme například tady, ale doporučuji například i tuto knihu).

Česko od pádu komunismu stálo na opačné straně rovnice. Mzdy se zvyšovaly napříč ekonomikou a pocítili to všichni včetně dělnických profesí, po nichž je dosud na trhu práce hlad. „Životní úroveň zaměstnanců do roku 2021 vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci reálně polepšili a dosáhli tak téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety,“ uvedla Hospodářská komora.

Spirála poklesu

Chudnutí, tedy pokles reálných mezd, Česko zaznamenalo mírně v letech 1998, 2000, 2012 a 2013, přičemž v roce 2013 činil meziroční pokles 1,5 procenta.

První drastický propad životní úrovně tak přišel teprve se současnou inflační vlnou. Ceny v obchodech rostou daleko rychleji než mzdy a konvergence životní úrovně se západoevropskými státy se zadřela.

Průmysl přešlapuje na místě, firmy podle bankéřů vyčkávají s investicemi, pouze stát začal naštěstí výrazně šlapat do výstavby infrastruktury zdejších dálnic, i když řada ostatních velkých projektů realizována není.

Kdo tedy provede ten ekonomický obrat, který ekonomiku posune na vyšší úroveň a dotkne se v podobě vyšší reálné mzdy, kvalitnějších služeb, upravených veřejných prostorů či sportovišť každého z nás?

Jedinou šanci lze spatřit v tom, jakou intenzitou tuzemské firmy pod tlakem energetické krize pracují na zvýšení produktivity, na razantním snížením nákladů (viz např. obrovské množství instalovaných solárních zdrojů) a také na hledání nových trhů směrem na západ od Česka, kde jsou spotřebitelé i firmy bohatší. Firmy jsou za třicet let od pádu komunismu sebevědomější, znají západní trhy a přes veškeré bariéry jsou jejich součástí.

„Jsme vždy v nějakém cyklu. A já to nevidím negativně, protože všechno ukazuje, že počet vyrobených jednotek osobních vozidel na celém světě nebude menší, ale bude stále růst. Je otázka, jaký bude tržní podíl spalovacích a elektroaut, jak budou vybavená a jací výrobci budou dodávat na příslušné trhy. Jde o to, aby si Evropa urvala svůj díl trochu agresivněji, než to dosud dělá,“ reagoval pro newsletter Cash Only Lukáš Rosůlek, šéf Vitesco Technologies, jedné z největších automotive firem v Česku, která zaměstnává 4500 lidí.

Aktivní vláda

Struktura ekonomiky je výrazně průmyslová s velkým podílem strojírenství v automotive, což se v dohledné době určitě nezmění.

Nicméně když tuzemský trh budou zaplavovat levnější čínská elektroauta, budou se zřejmě německé automobilky a jejich čeští dodavatelé muset soustředit na výrobu kvalitnějších vozů a prémiové trhy, kde jsou i vyšší marže. Tedy tam, kde mohou Číňanům konkurovat. Podle nedávné studie německé EY činila loni na podzim průměrná marže automobilek 7,3 procenta, což je výrazně nad úrovní před pandemií. V Česku je průměrná marže dodavatelů výrazně nižší kolem čtyř procent.

Jedině pod tlakem se struktura ekonomiky změní. Investice do efektivity a konsolidace trhu se projevují postupně, a nezbývá než doufat, že po odeznění současné inflační vlny, a poté, co Česká národní banka sníží svou základní úrokovou sazbu, která je pro firmy dalším dodatečným nákladem, přijde výraznější skok kupředu.

Zcela určitě by tomu pomohla vyšší aktivita na straně vlády, protože vláda má moc přesvědčit investory, že Česko je ta pravá země pro další alokaci kapitálu: ať už je to gigafactory, výroba čipů či vývojová centra zahraničních automobilek. Americký IRA Act, tedy zákon, který schválily loni v srpnu Spojené státy na podporu ekonomiky a její transformaci, například okamžitě přiměl automobilku Ford zřídit vývojové centrum v Atlantě.

Během ukrajinské politické krize a předsednictví se ukázalo, že i česká vláda umí být aktivní a sebevědomá v mezinárodní politice. Ani v oblasti ekonomiky to tedy nemusí být nemožný úkol.

Malé české pražírně kávy doubleshot z Horních Počernic se daří bodovat v zahraničí. Svou produkci vyváží už do dvacítky evropských zemích, ale i do nejlepších kaváren v Kanadě, USA, Ománu, Japonsku či Malajsii. Cílem firmy je vyvážet až pětinu produkce. Doubleshot patří k pětici největších pražíren výběrové kávy u nás. Firma, kterou založila v roce 2010 čtveřice kávových fandů, zpracuje v pražírně v Horních Počernicích u Prahy 100 tun kávových zrn ročně.

Cenová válka se blíží. Zavedená internetová tržiště neboli „marketplaces“, jako jsou Alza.cz (funguje zejména jako e-shop) a Heureka.cz, budou muset víc bojovat. Po nesmělém startu před třemi měsíci si z něj snaží ukousnout noví kapitálově silní hráči. Nejsilnější řetězec v Česku s německými vlastníky Kaufland a polský e-commerce obr Allegro už nasadili dravé ceny a nákladné reklamní kampaně.

Čekání na lithium. Evropská unie zařadila lithium mezi kritické prvky, jejichž produkci hodlá zvláště podporovat. Chystaný unijní zákon o kritických surovinách i další připravovaná evropská legislativa mají sjednotit regulaci u těžby těchto surovin a také jim zpřístupnit financování. Start těžby lithia v Česku zatím závisí na povolovacích procesech. Investoři musí obhájit méně šetrnou chemickou metodu získávání vzácného kovu z vytěžené rudy.

Konec investování se sultánem. Městský soud v Praze vyhlásil insolvenční řízení s investiční společností Diversity Capital. Podle informací SZ Byznys svěřili lidé této firmě s příslibem vysokého zhodnocení a investování spolu s malajským sultánem kolem 1,5 miliardy korun. Již dříve se přišlo na to, že na účtech společnosti není skoro nic. Co se s penězi stalo, není jasné.

Nový firemní benefit. Možnost sdílení elektřiny je ještě daleko, firmy už však v levněji vyrobené energii z vlastního obnovitelného zdroje vidí benefit pro zaměstnance. Elektřinu vyrobenou třeba z fotovoltaiky, kterou v podniku nespotřebují, pošlou za zvýhodněnou cenu domů svým pracovníkům, kterým se tak sníží účty za energie.

MTX investuje zelené miliardy. Miliardář Petr Otava zahajuje se svou skupinou MTX Group rozsáhlé investice, jejichž cílem je přeměna průmyslového holdingu do výrazně „zelenější“ podoby. Program zahrnuje výstavbu fotovoltaických i větrných elektráren stejně jako ambiciózní projekt na získávání vodíku z průmyslového a komunálního odpadu. V rámci holdingu kvůli tomu vznikla nová divize MTX Renewables.

Problémy Siemensu. Německý energetický dodavatel Siemens Energy kvůli obrovským ztrátám přehodnocuje strategii svého podnikání v oblasti energie. Na vině jsou vadné turbíny, které pro Siemens dodává jeho dceřiná společnost Gamesa.

Banky a digitalizace. Česko pokulhává v digitalizaci a v první polovině unijního srovnání se země stále drží hlavně díky relativně častému využívání internetového bankovnictví, kde Češi rádi experimentují s novinkami. Proto také banky vkládají naděje do připravovaného projektu, který klientům umožní poslat peníze blízkým či známým jen se znalostí jejich mobilního čísla. 

Investice PPF. Společnost PPF Biotech uzavřela smlouvu o vložení aktiv dceřiné společnosti SCTbio do firmy eureKING, francouzské účelové akviziční společnosti. PPF Biotech se tak bude podílet na vytvoření nového evropského lídra v biotechnologické výrobě, jehož akcie budou obchodovány na burze cenných papírů Euronext v Paříži. 

Sázka na západní trhy. Česká firma Agro CS, která patří ve středoevropském regionu k velkým výrobcům travních osiv či substrátů pro zahrádkáře či fotbalová hřiště, se pokouší obsadit ve větší míře rakouský trh. Reaguje tak i na pokles poptávky v Česku, kde lidé kvůli vysokým cenám začali výrazně šetřit.

Sklad na půl plynu. Americký internetový gigant Amazon otevřel v červnu v Kojetíně na Přerovsku své druhé tuzemské distribuční centrum. Brzy začne s náborem noční směny. Přesto zatím není jasné, kdy bude obří sklad fungovat naplno.

Malé a ještě menší. Zájem lidí o vlastní bydlení v Praze roste, ve druhém čtvrtletí letošního roku se bytů prodalo dokonce o polovinu více než v prvním. Co se velikosti bytů týče, nejpopulárnější zůstávají 2+kk, které společně s 1+kk představují 71 procent poptávky. Větší poptávka je po nich také z investičního hlediska, mají totiž větší výnosnost. 

Budoucnost nákupních center. V Česku jsou už jen dvě lokality, v nichž by v budoucnu mohla vyrůst velká nákupní centra, obě v Praze, říká šéf Asociace nákupních center Jan Kubíček. Letošek se pro ně vyvíjí slibně, hlásí vyšší návštěvnost i obraty.

Přípravy na největší sklad. Firma Accolade staví největší sklad v Česku s plochou 230 tisíc metrů čtverečních. Jde o patrovou robotizovanou stavbu pro společnost HM. Vyroste na Karlovarsku, kde teď firma do průmyslových budov investuje devět miliard korun.

Žaloba pacientů. Farmaceutický gigant Gilead dosáhl velkých úspěchů i díky lékům proti HIV založeným na látkách týmu českého vědce Antonína Holého. Teď ale čelí stížnostem a žalobám desítek tisíc pacientů, kteří tvrdí, že firma vědomě otálela s uvedením nové a bezpečnější verze svého léku na HIV. 

Zisky youtuberů. James Donaldson známý jako MrBeast má na svém hlavním YouTube kanále aktuálně 174 milionů odběratelů, na zbývajících čtyřech kanálech jeho videa dohromady odebírá dalších sto milionů lidí. Jen za minulý rok si tak díky této video platformě vydělal 54 milionů dolarů. Magdalena Maňáková analyzuje detaily jeho byznysové strategie. 

Vesmírná stanice od Airbusu. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) by měla dosloužit v roce 2031, a tak je za ni potřeba najít náhradu. Postarat by se o ni měly komerční firmy, které postupně začaly ukazovat své designy. K jednomu z projektů se nově přidal i evropský Airbus, který si své partnerství pojistil i vytvořením společného podniku. 

Firmy, které chtěly pouze vydělat na pandemii, skončily prázdné s opuštěnými stroji. „My jsme všechny peníze z covidu investovali,“ říká Lucie Konečná z české společnosti nanoSPACE o tom, proč spustili technologickou a kosmetickou divizi.

Obří ventilátory, rozprašovače mlhy, batohy s osobní klimatizací, vesty s cirkulací chladné vody, šaty nebo dokonce nosítka pro děti s vestavěnými větráky. To všechno a ještě víc bylo koncem července k vidění na výstavě technologií pro boj lidí s teplem v Japonsku. Podívejte se na zlepšováky proti letním vedrům.