Vážení čtenáři,

umělá inteligence dobyla novou metu. Na prestižní mezinárodní soutěži v matematice se vyrovnala nejlepším živým konkurentům a poprvé získala dost bodů na zlato. Pokrok je i v tom, že sama pochopila zadání.

Jen málokdo se chce uprostřed prázdnin zabývat složitou matematikou. Ale najdou se i výjimky. Na mezinárodní finále matematické olympiády IMO, považované za nejstarší soutěž svého druhu, letos do Sydney dorazilo 630 teenagerů. Včetně české výpravy.

Díky čtveřici mladíků z gymnázií v Praze a v Brně přivezla naše delegace domů jedno stříbro a třikrát bronz. V pořadí států to stačilo na lepší průměr, konkrétně na 41. místo ze 108. Zlato získali všichni, kdo zdárně vyřešili aspoň pět z šesti úloh, což se povedlo 67 soutěžícím. A také jednomu neživému účastníkovi – speciálně vycvičenému AI nástroji jménem DeepMind od společnosti Google.

Stroje zápasily na IMO už dříve, na nejvyšší hodnocení ale zatím nikdy nedosáhly. Více bodů než robot od Googlu posbíralo letos jen 26 soutěžících, z toho jen pět dosáhlo na absolutní maximum. Pořád se tedy ještě našly lidské mozky, které umělou inteligenci předehnaly, ale podle medailových kritérií už byl výsledek srovnatelný.

IMO je soutěží pro středoškoláky do 20 let. Na šest příkladů mají 4,5 hodiny, což plně odpovídá složitosti úloh. Už jen k pochopení zadání je potřeba být v matematice hodně zběhlý, v běžné řeči vyzní z letošních šesti úloh srozumitelně vlastně jen jedna:

Úloha 6. Matilda chce do čtvercové tabulky 2025 x 2025 rozmístit několik dlaždic tak, že každá dlaždice je obdélník nebo čtverec, každá dlaždice přesně zakrývá několik políček tabulky a dlaždice se navzájem nepřekrývají. Určete nejmenší počet dlaždic, které Matilda musí rozmístit, aby v každém řádku a každém sloupci zůstalo přesně jedno políčko nezakryté.

Pro běžné smrtelníky to může jako hlavolam fungovat i ve velmi zjednodušené verzi na menším prostoru 4 x 4 nebo 5 x 5 políček. S úkolem pokrýt ho co nejmenším počtem dlaždic, aby v každém řádku a každém sloupci zůstalo právě jedno políčko volné. Šachisté si mohou úkol představit tak, že do děr patří věže, které se navzájem neohrožují.

Prostor 4 x 4 nebo 5 x 5 je ještě dost malý na to, aby v něm šlo zkoušet štěstí metodou pokus omyl. Pro čtverec 2025 x 2025 je ale už potřeba najít obecně platný postup, což třeba v této videoukázce zabere skoro půl hodiny a vyžaduje velmi pokročilou znalost kombinatoriky.

Případně – jak si povšiml jiný matematik, který svůj postup zveřejnil – stačí v Sydney zabloudit na správné místo a natrefit na tuto podlahu, která je vydlážděná přesně tak, jak to odpovídá správnému řešení.

Podobným úspěchem jako Google se dva dny předem pochlubil i tým konkurenční firmy OpenAI. Zadání vyřešil se stejnou úspěšností, i když se oficiálně olympiády neúčastnil.

Oba systémy fungují jako chatboty, které přijímají otázky a odpovídají na ně stejně jako lidé. V tom spočíval i jeden z často vyzdvihovaných průlomů letošního roku. Narozdíl od předchozích ročníků (kde navíc neměla tak dobré výsledky) totiž umělá inteligence tentokrát nepotřebovala, aby ji někdo zadání překládal do specializovaného programu pro řešení matematických problémů.

I proto se o zlatě pro AI ze Sydney hodně mluví. Nejde totiž jen o triumf v matematice, ale také o ukázku, že pokročilé systémy umělé inteligence už se blíží lidské úrovni uvažování o komplexních úkolech vyžadujících kreativitu, abstraktní myšlení a schopnost syntetizovat poznatky z různých oborů.

Tajemstvím zůstává, kolik času a lidských sil bylo potřeba do přípravy robotů na olympiádu investovat a kolik činily další výdaje. Deník New York Times v tomto kontextu připomněl, že účast OpenAI naposledy v jiné podobné soutěži vyšla v nákladech na elektřinu a výpočetní techniku na 1,5 milionu dolarů.

Česká konzultační firma Adastra má nové majitele a z jejích tří zakladatelů jsou miliardáři. Bohatý podnik z oboru IT poradenství bude patřit americkému fondu Carlyle, který už v Česku vlastní přerovskou firmu Meopta nebo brněnského výrobce mikroskopů Tescan.

Škodovka na rekordu. Česká automobilka zvedla svůj pololetní zisk o 12 procent. Zvýšila i tržby a vykázala nejvyšší provozní marži v historii. Celý mateřský koncern Volkswagen ale šel se ziskem dolů.

Češi míří do světa. Objem tuzemských investic v cizině je v posledních letech ve srovnání se sousedními zeměmi bezkonkurenční. Výrazně překonává i čtyřikrát větší Polsko. Může za to malý domácí trh, ale i zdejší přístup k privatizaci po pádu komunismu.

Ropný vrt pro Tykače. Majitel mosteckých uhelných lomů si vyhlédl nový investiční cíl. V USA by rád koupil některého menšího zavedeného těžaře ropy a plynu, utratit chce stovky milionů dolarů.

Fondům z kategorie private equity holduje stále víc Čechů. Vyšší výnosy lákají, stojí ale za vyšší riziko? Podcast Ve vatě Markéty Bidrmanové a ekonoma Dominika Stroukala nabídne inspiraci od špiček v oboru, Tomáše Rašky, zakladatele investiční skupiny Natland, a Matěje Turka, který spravuje více než miliardu ve fondu 10X. Živé natáčení na letní podcastové scéně v pražském Trojském pivovaru proběhne už v úterý 29. července. Více informací na webu a FB.

Inspirace pro Dukovany. Česká ministerská delegace si jela do Jižní Koreje prohlédnout elektrárnu z dílny tamní firmy KHNP, která se má postarat o stavbu nových bloků v Dukovanech. Na místě byla i naše reportérka.

ANO prásklo dveřmi. Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO), vybraný jako zpravodaj k novým emisním cílům 2040, odpověděl netradičně vlastním protinávrhem na jejich úplné zrušení. Podpořila ho celá frakce Patriotů. Zkoušet místo toho návrh nějak korigovat nemá podle Knotka smysl.

Úspěch v Budvaru. Státní pivovar z Českých Budějovic měl loni rekordní výrobu i tržby. Export zvedl o čtyři procenta, do státního rozpočtu odvede půl miliardy korun.

Propouštění na dráze. ČD Cargo kvůli úbytku zakázek na přepravu uhlí a oceli chystá další propouštění. O práci letos přijde 700 lidí, tedy skoro desetina, nepotřebné vagóny prodá do šrotu.

Falešný ocelář Gupta. Svérázné způsoby bývalého majitele padlých ostravských hutí Liberty už dříve poškodily švýcarskou banku Credit Suisse. Vyplynulo to z nově zveřejněné detektivní zprávy z roku 2018, kterou si banka nechala vypracovat.

Nejdražší Aston Martin. Přes 60 milionů korun zaplatil jeden z českých fanoušků závodních vozů za stroj z limitované série, kterou britská značka původně postavila pro svého pilota Formule 1 Fernanda Alonsa.

O dvě patra výš. Stavby ze dřeva se mohou od srpna stavět až do výšky 18 metrů, což je o šest metrů výš než doposud. Česko je bohaté na lesy, ale dřevostaveb je málo. Úprava norem by to mohla částečně změnit.

2+kk pod tři miliony? Na hladový realitní trh se tlačí developeři družstevních bytů. Jejich inzeráty lákají na pohádkově nízkou cenu, která ale ve skutečnosti tak nízká není. Plusům a mínusům družstevního bydlení se věnuje čerstvý díl podcastu Ve vatě.

Aby Špindlerův Mlýn utáhl nápor turistů, zvedl daň z nemovitosti na maximum. Letos tím podle odhadů tamní radnice získá až 25 milionů korun, což je pro rozpočet malého – a svým způsobem i chudého – letoviska výrazná výpomoc. Našel se i trik, jak zdanit hlavně „lufťáky“ a nenaštvat místní. Detaily popisuje starosta horského městečka Martin Jandura.