Vážení čtenáři,
třetí ročník žebříčku Česká elita je hotov. Čísla ukazují, že naše ekonomika na tom není zas tak špatně, jak se někdy říká.
Stará poučka praví, že volby pokaždé hodně ovlivňuje stav ekonomiky. Nebo spíš to, jaký dojem z ní má veřejnost. Potvrdilo se to i před měsícem v Česku – byť mnohá čísla ukazují, že to poražená Fialova vláda možná slízla až moc.
Jako důkaz, že hospodářské základy zůstávají i přes naštvanost veřejnosti solidní, lze použít náš nový žebříček Česká elita. Ukazuje, kdo patří do první stovky největších ryze domácích firem a v jakém jsou tyto podniky stavu. Z výsledků jasně plyne, že si není na co stěžovat.
Žebříček počítáme už třetím rokem. Jsou v něm jen firmy pod kontrolou domácích vlastníků (hlavně těch privátních, ale i státu) a řadíme je podle odhadu tržní hodnoty, pod dohledem praktiků z poradenské společnosti Deloitte. K vyhlášení výsledků se včera konal galavečer na Pražském hradě, na prvních třech místech skončil ČEZ, PPF a EPH.
Pro zhodnocení toho, co žebříček říká obecně o stavu ekonomiky, jsou ale důležitější jiné věci než pořadí na předních místech:
Velká většina firem (čtyři z pěti) bohatne. Jejich hodnota proti loňsku stoupla, což může mít v odhadní metodice tržních násobků zisku EBITDA dvojí důvod. Buď lepší kondici příslušného odvětví ekonomiky, nebo (což je skoro pravidlo) větší individuální zisk.
Celková hodnota celé první stovky také roste, letos poprvé překročila hranici čtyř bilionů korun. To je pro srovnání podobné číslo, jako charitativní ambice Billa Gatese nebo jako obranné výdaje států EU před válkou na Ukrajině. Součet je meziročně vyšší víc než o bilion.
Růst hodnoty v žebříčku je částečně daný úpravou metodiky. Různorodé skupiny PPF a Penta sčítáme poprvé dohromady, nikoliv jako dřív po jejich jednotlivých dceřiných firmách. Tím vznikl v první stovce prostor pro více nováčků. Velké zlepšení je ale vidět i jednotlivě. Například první ČEZ stoupl na hodnotě skoro o polovinu.
Medián růstu, tedy meziroční vzestup uprostřed pelotonu nezkreslený extrémními skoky výjimečně úspěšných a neúspěšných firem, činil letos 14 procent. To je srovnatelné tempo jako u hlavního amerického akciového indexu S&P. Na poměry evropských trhů je roční zhodnocení o 14 procent nadstandardní.
Žebříček stojí vesměs na uzavřených firemních výkazech z roku 2024. To, co se mezitím ve firemním sektoru děje letos, signalizuje další růst. „Nevidím tam zásadní rizika. Pokud nenastane něco negativního v globálním prostředí – sankce, obchodní války, fyzická rizika, jsou ty vyhlídky opravdu velice dobré,“ uvádí k perspektivám české podnikatelské elity Linhart z Deloitte.
Větší moc domácích firem může mít i stinné stránky. Roste jejich chuť ovlivňovat veřejné dění, v některých případech se k tomu majitelé otevřeně hlásí nebo jdou přímo do politiky. Oficiální vysvětlení, že jde o snahu prospívat všem, může v praxi snadno narazit, když přednost dostanou vlastní zájmy.
Obecně by ale mělo platit, že víc silných domácích firem lze brát ekonomicky jako posun na vyšší vývojový stupeň. Přibývá domácích značek, v zemi sídlí rozhodovací centrály, přidaná hodnota má šanci zůstat víc doma, stejně jako dobře placená pracovní místa.
Větší síla přináší i větší expanzi do světa. České investice v zahraničí stouply za poslední dekádu z 9,5 na 20,7 procenta HDP a tomu odpovídá i příliv dividend ze světa zpátky domů. Primárně jde samozřejmě o ekonomický benefit pro ty, kterých se tato expanze přímo týká. Kdo ale vnímá svět tak, že bohatství nevzniká samo a že podmínkou kolektivní prosperity je na začátku úspěch jednotlivců a privátního firemního sektoru, musí brát i tato čísla jako povzbudivou zprávu. |
|
|
|
|
|
Česká národní banka chtěla na jaře vydat kuriózní pamětní bankovku, na které by byl v malém hologramu vyobrazen vedle T. G. Masaryka stávající guvernér. Pamětní pětitisícovka měla vyjít v březnu, portréty žijících lidí jsou ale jako dekorace platidel ve světě krajně neobvyklé – a tak Michl záměr zrušil, den po jeho zveřejnění. Hádankou zůstává, jak celý nápad vlastně vznikl.
|
|
|
|
Datart roste. Značka Datart hlásí první výsledky po spojení s prodejnami Electro World. Tržby skupiny stouply o polovinu, zisk překročil miliardu korun. Firma si pochvaluje sázku na hustou síť prodejen. Češi si prý pro zboží rádi dojedou i v éře e-shopů a dálkových zásilek.
Strnad opět nakupuje. Zbrojařská skupina CSG koupila v Srbsku továrnu na proudové motory pro drony. Získala také producenta hydraulických systémů a dvě společnosti vyvíjející aplikace AI.
Lepší Liftago. Český vyzyvatel Uberu a Boltu zkusí štěstí v novém segmentu. Pod značkou Liftago Limousine bude nabízet luxusnější svezení. Navazuje tím na akvizici firmy Drive Czech.
|
|
|
|
K čemu státní ČEZ? Výkup minoritních akcionářů ČEZ je drahý a zbytečný nesmysl, který státu nic nepřinese a navíc poškodí kapitálový trh, varuje šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vidíme to podobně, jako zbytečnou obsesi ANO.
Černé uhlí končí. Státní podnik OKD oznámil datum konce těžby, v dole ČSM na Karvinsku skončí 31. ledna. Jde o poslední činný černouhelný důl v zemi.
Odklad povolenek. Emisní povolenky ETS2 na paliva a vytápění plynem se mají zavádět až v roce 2028, o rok později, než byl původní plán. Rozhodla o tom většina zemí EU, nově vznikající česká vláda ale nechce ani to. |
|
|
|
Škoda peněz. Nápad koalice ANO, SPD a Motoristů s nižší korporátní daní není správný, varuje v rozhovoru ekonomka Markéta Malá z Centra veřejných financí FSV UK. Ulevit firmám by šlo i jinak, s větším efektem.
Falešné slevy. Slevové akce jsou fenoménem českých obchodů, prodá se v nich 64 procent zboží. Odvrácenou stranou mince je, že standardní ceny jsou vyšší než v okolních zemích, aby bylo slevy z čeho pokrýt.
Prověrka tarifů. Antimonopolní úřad prověří české mobilní operátory. Prozkoumá jejich cenové strategie a balíčkování služeb. Šetření zahájil na základě analýzy vypracované ve spolupráci s ČTÚ.
|
|
|
|
Inzerát na Kellnerovu usedlost. První vila miliardáře Petra Kellnera, postavená ještě v 90. letech, je na prodej. Jeho vdova Renáta Kellnerová požaduje za nemovitost ve Vraném nad Vltavou 50 milionů korun.
Víc bytů. Vysoká poptávka a stabilnější ekonomické prostředí pohání developerské společnosti k rychlejší výstavbě. Na trh příští rok pošlou více bytů než dříve.
Drahé refixování. Ceny hypotečních úvěrů stagnují, banky přestaly snižovat úrokové sazby. Přetahují se o početnou masu klientů s refixacemi, kteří sice mají šanci na lepší úrok, ale slevy nejsou velké.
|
|
|
|
Rozhovor týdne: Wolfgang Münchau
|
|
|
|
Česká čísla o výrobě aut jsou sice letos velmi dobrá, celoevropské vyhlídky jsou ale chmurné. V podcastu 5:59 před tím varuje známý skeptik a autor knihy „Kaput: Konec německého zázraku“, ekonomický novinář Wolfgang Münchau. Evropa podle něj vyklidila lukrativní segmenty automobilového trhu a zbydou na ni jen drobky.
|
|
|
|
Hodně štěstí v divokých časech přeje
Jiří Nádoba |  |
|
|
|
|
|