Milí čtenáři,

ceny energií klesají, ale nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe. Hlídat to má Energetický regulační úřad. Spotřebitelé si ho platí jako televizi za čtyři koruny měsíčně. Nová vláda ale část peněz odklonila jinam.

Stát šetří, má dluhy a plno nových priorit. Zastat se uprostřed rozpočtového boje jednoho konkrétního úřadu jde proti zdravé intuici daňového poplatníka. Aspoň na první pohled – úředníci mají přece tiše pracovat a být rádi za to, co dostanou.

Jedna malá křivda se ale v novém rozpočtu 2026 přece jen rýsuje. Prý už se pracuje na jejím odstranění, ale dokud není hotovo, pojďme si preventivně rozebrat, o co jde. I kdyby nakonec nastal happyend, půjde o užitečnou lekci do budoucna.

Energetický regulační úřad (ERÚ) má být nezávislou institucí na straně spotřebitelů, která se nebojí postavit žádné mocné firmě a v případě potřeby ani politické reprezentaci. Proto má podle zákona i svůj zdroj příjmů. Doprošování o peníze v rámci každoročního politického boje s nezávislostí moc nejde dohromady.

Nynější porcování rozpočtu to dobře ukazuje. Poplatky, které jsou podle zákona určeny na provoz ERÚ, by měly vynést zhruba 450 milionů korun. Technicky vzato ale nejdou přímo do ERÚ, nejdřív se přerozdělí přes státní rozpočet. A ne všechny dotečou do cíle.

Minulá vláda nechala v rozpočtu pro ERÚ na letošní rok 410 milionů (což by pořád byl meziroční vzestup) a ta nová zatím jen 343 milionů (což by byl meziroční pokles o pět procent). Dá se samozřejmě namítnout, že pětiprocentní úsporu musí zvládnout každý, jinak se stát z dluhů nevyhrabe. Ne ale při předchozím dlouhodobém škrcení peněz a návalu nové agendy, kterou je potřeba vykonávat pořádně, jinak to zase odnesou jen spotřebitelé a daňoví poplatníci.

ERÚ není obyčejný úřad placený z daní. Z energetického zákona má nárok na cosi jako koncesionářský poplatek, tedy přímou platbu od spotřebitelů, kterým slouží. Což má logiku v rámci již zmíněného požadavku na autonomii. Ta má své meze, vedení ERÚ vybírá vláda. Vlastní peníze ale – jak bylo řečeno už dávno v důvodové zprávě energetického zákona –  jsou „předpokladem jeho finanční nezávislosti, která je vyžadována právem Evropské unie“.

Poplatky jsou dva, pro spotřebitele elektřiny a plynu. Strhávají se rovnou ve fakturách. Jejich výši také určuje vláda, ale jakmile tak jednou učiní a vyhlášku vydá, mělo by jít podle logiky zákona o peníze ERÚ bez dalších debat. Minulá vláda poplatky po deseti letech stagnace zvedla, a to od loňského září. U elektřiny z 2,39 na rovné čtyři koruny měsíčně za každé odběrné místo a u plynu z 1,34 na 2,20 Kč za každou odebranou megawatthodinu.

Letošní rok je tedy prvním, kdy nové poplatky poběží celých 12 měsíců. Výběr vychází při současném odhadu spotřeby na již zmíněných 450 milionů korun. Zůstane-li z toho podle rozpočtu v ERÚ jen 343 milionů, nejde o nic jiného, než že vláda čtvrtinu peněz pro hlídače energií stopí pro jiné výdajové priority.

Pro srovnání – Český telekomunikační úřad má letos dostat 3,4 miliardy, Nejvyšší kontrolní úřad 669 milionů. Nedává smysl porovnávat jednotlivé instituce podle jejich přínosnosti, ale 450 milionů pro ERÚ v tomto kontextu není žádný extrém. Zvlášť při vědomí, že energetický úřad čekají velmi náročné časy.

Aktuálně je ERÚ poslední brzdou pro výpočet kompenzací za provoz dosluhující elektrárny ve Chvaleticích, kde se hraje řádově také o stovky milionů. Další podobně závažná rozhodnutí mohou přijít záhy u elektráren ČEZ nebo v jiných oblastech, které pod ERÚ spadají.

Namátkou – Česko má jednu z největších sítí centrálních tepláren, což jsou lokální monopoly. ERÚ je také musí hlídat a v nejbližších letech se kvůli útlumu uhlí a nástupu nových paliv v teplárenství bude hodně měnit terén. Distributory elektřiny čekají obří investice do sítí, kde musí oprávněnost a cenu také někdo regulovat. Zaplatit spolehlivý a funkční úřad dává v tomto ohledu větší smysl než šetřit za každou cenu.

Naštěstí prý vláda ještě couvne. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka bude financování „bez problémů vyřešeno, počítáme s tím, že ERÚ dostane to, co bylo dohodnuto“. Takže ve Sněmovně se státní rozpočet ještě nejspíš bude měnit a ERÚ má slíbeno víc. Kolik to bude a co bylo „dohodnuto“, ale zatím vicepremiér nechce rozvádět: „Řešíme všechny rozpočtové věci interně, mimo média, omluva, dík.“

Český realitní magnát zamíchal s dluhy své skupiny CPI. V Londýně si půjčila 11 miliard korun prostřednictvím dluhopisů a obratem splatila starší závazky. Firma tím prodloužila splatnost a stabilizovala financování, dříve musela kvůli velké dluhové zátěži prodávat majetek.

Kryptofirmu řeší policie. Klienti společnosti Edo MR Trade se nemohou dostat ke svým prostředkům, případ už řeší policie. Firma v lednu bez předchozího varování zablokovala všechny vklady. Kauza znovu otevírá otázku regulace kryptosektoru a ochrany investorů. V Edo MR Trade zbyla jen pětina klientských peněz.

Kdo je v Česku nejbohatší? Akcie zbrojovky CSG se drží už třetí týden vysoko, na dočasnou bublinu to nevypadá. Burza vytáhla zbrojaře Michala Strnada nad ostatní české miliardáře. Poměřování jejich osobního jmění ale někdy připomíná míchání jablek s hruškami.

Strnad vybral pokladníka. Rodinnou investiční kancelář Michala Strnada by měl vést Marek Šmrha, bývalý investiční ředitel Penty. Spravovat bude desítky miliard, které zbrojař získal vstupem CSG na burzu. Pro CSG pracuje už delší dobu, pomáhal třeba s koupí Viktorie Plzeň.

Green Deal jede dál, řeší se povolenky. Hlasování Evropského parlamentu potvrdilo, že platí dříve dojednané přísnější klimatické cíle EU na rok 2040. V centru dění jsou ale znovu emisní povolenky ETS2. Současná česká vláda je chce zrušit nebo aspoň posunout na rok 2030, ve hře jsou nově výjimky pro domácnosti.

Křetínský: Dobrá myšlenka, která selhala. Daniel Křetínský se znovu pustil do kritiky evropské klimatické politiky. V rozhovoru pro britský týdeník Economist pochválil dobře míněnou snahu jít světu příkladem, ale v praxi podle něj Green Deal selhává.

ČNB vydala první licence pro krypto služby. Centrální banka začala podle evropského nařízení MiCA udělovat licence firmám poskytujícím služby s kryptoaktivy. O povolení žádaly stovky subjektů, úspěšně prošlo prvních šest firem.

Nový podvod s telefonem a kartou. Podvodníci využívají mobilní aplikace, které dokážou na dálku načíst platební kartu. Škody rostou a banky varují klienty před novou metodou útoku.

Nezaměstnanost roste. Podíl lidí bez práce v lednu vyskočil nad pět procent, poprvé za posledních devět let. Jedním z problémů je velký počet dlouhodobě nezaměstnaných. Vývoj ovlivnila i takzvaná flexinovela zákoníku práce.

Vláda zrušila NERV. Národní ekonomická rada vlády končí. Odborníci upozorňují, že vláda přichází o nezávislou platformu pro ekonomickou debatu, nejspíš nestojí o nepopulární rady. 

Nájem, nebo hypotéka? Srovnání měsíčních výdajů na bydlení ukazuje, že ani sbližování nájemného a hypoték, ke kterému došlo v minulém roce, nepřináší zásadní obrat – ve většině regionů vychází nájem o tisíce korun levněji než hypotéka.

S vyloučením veřejnosti. Rychle navržená novela stavebního zákona skrývá rizikové paragrafy. Obcím nově umožní rozdávat výjimky z územních plánů, postačí na to i neveřejné rozhodnutí obecní rady. Investoři si takto mohou v obytné zóně bez povšimnutí prosadit třeba dvacetipodlažní bytovku, sklad nebo teoreticky i továrnu.

Trofejní palác na prodej. Po sedmi letech se na trh vrací Palác Špork v centru Prahy. Prodává ho realitní fond skupiny Generali, realitní experti čekají velký zájem.

Ukrajina mrzne, česká vláda se dívá jinam. „Chápu, že Česká republika není Německo nebo Skandinávie, kde je ta podpora mnohonásobně větší, ale dnes jim prostě nic nenabízíme,“ říká předseda představenstva Enkom a místopředseda Ukrajinsko-české obchodní komory Richard Benda. V rozhovoru po návratu ze země popisuje, co obrana ukrajinské energetiky obnáší, jak cenná byla mezinárodní pomoc a jak Česko na Ukrajině ztrácí.