Vážení čtenáři,

začátkem července je v Bruselu na programu dlouho chystaný posun v klimatické politice, včetně nových emisních cílů pro rok 2040. Pro Česko to bude těžká zkouška.

Nabídka odpůrců Green Dealu na zdejší politické scéně je rozsáhlá, od ODS přes ANO až po Motoristy, SPD nebo Stačilo!. Zelenou politiku odmítá většina stávajícího parlamentu a po říjnových volbách se situace sotva změní.

Sliby ohledně revize či rušení unijní klimatické politiky ale těžko půjde splnit. K žádným velkým ústupkům, o kterých čeští politici mluví, dění v EU nesměřuje. Česko se v tomto tématu posouvá zcela mimo hlavní evropský politický proud a už brzy se to znovu projeví.

Evropská komise má 2. července na programu dlouho slibovaný bod, který se týká nového emisního „mezicíle“ pro rok 2040. S ním mohou přijít i některé dílčí zajímavé úpravy, ale hlavní směr je jasný. Má-li dojít ke splnění vytyčených záměrů, bude třeba se snažit ještě mnohem víc a nasadit další opatření.

Jen pro rekapitulaci: Stávající cíl, schválený všemi členskými státy EU jako závazný unijní zákon, počítá s redukcí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Česko už má splněno díky šťastně zvolené srovnávací základně, umožňující započítat rozklad těžkotonážní socialistické ekonomiky v 90. letech. Celá EU byla podle posledních dat ke konci roku 2035 na 37 procentech. Trend prý vypadá příznivě a 55 procent se při dotažení stávajících opatření jeví dosažitelně. Ale tím vše teprve začíná.

V roce 2050 má být eliminace skleníkových plynů stoprocentní, a tak se logicky nabízí nastavit si pro rok 2040 kontrolní „checkpoint“ někde mezi čísly 55 a 100. Ambice jsou velké – zatím se vždy mluvilo o čísle 90 procent.

Komise ho má v červenci schválit a vyhlásit jako oficiální cíl. Šéfka Komise Ursula von den Leyenová to koneckonců slíbila, když svou pozici loni obhajovala v nově zvoleném Evropském parlamentu. Ten je většinově pro, stejně jako řada zemí EU. Včetně Německa, kde má nová vláda 90procentní cíl pro rok 2040 přímo v koaliční smlouvě, nebo Dánska, které v červenci přebírá unijní předsednictví.

„Jedna věc je jednoznačná,“ říká k nadcházejícímu jednání a k cíli 2040 český delegát v Komisi Jozef Síkela. „V úsilí snižovat emise je třeba pokračovat, protože už nyní vidíme, že ty náklady na důsledky – ekonomické, sociální či zdravotní – klimatické změny jsou obrovské.“

V rozhovoru, který chystáme k vydání na tento víkend, Síkela jako správný unijní diplomat přidává ke každému A rovnou B. Komise schválí jen výkop, ve kterém budou mít nakonec po europoslancích rozhodující slovo unijní státy. „Musíme brát v potaz politický vývoj v Evropě a výsledky voleb a jejich důvody,“ dodává český exministr. S tím, že bude jako vždy ke změnám potřeba „politický mandát“ a že je třeba kroky podložit „jasnými socio-ekonomickými a vědeckými analýzami“.

Zprávy o přípravných jednáních nicméně naznačují, že jednou vyslovené číslo 90 procent už těžko někdo vezme zpět. A že místo českého dilematu, zda v Green Dealu vůbec pokračovat, se řeší spíš detaily toho, jak se k cíli dopracovat.

Jedna důležitá kompromisní dohoda už nejspíš vznikla, a to mezi klimatickým komisařem z Nizozemska Wopke Hoekstrou a novou německou vládní koalicí. Její podstatou je něco, co loni radil evropským lídrům třeba český miliardář a průmyslník Daniel Křetínský – nebazírovat nutně jen na snižování uhlíkových emisí doma v Evropě, ale část úsilí přenést do chudších zemí, protože planeta je jen jedna a levnější snížení stejného množství emisí v Africe dává v konečném důsledku větší smysl.

Němečtí Zelení to berou jako podfuk a nedůslednost, Hoekstra se ale podle serveru Politico už dohodl s koalicí CDU-SPD, že největší evropská země cíl 2040 podpoří výměnou za možnost započítat „emisní kredity“ z třetích zemí. Když něco podobného doporučoval i Křetínský, třeba to nakonec zabere jako zadní vrátka i pro klimaskeptické patrioty v českém Parlamentu.

Holding Akeso s úspěšnými nemocnicemi v Berouně, Hořovicích a Pardubicích je po Agelu druhým největším privátním hráčem v českém zdravotnictví. Jeho majitel potřebuje dotáhnout miliardové stavební projekty, a tak vydává dluhopisy za 1,5 miliardy. Po zbrojovce CSG, investiční skupině Emma Capital a pojišťovně Direct jde za poslední měsíc už o čtvrtou podobnou emisi, kdy velká firma zkouší oslovit i drobné investory.

Prim v rukou hodináře. Majitel firmy MPM-Quality Petr Hanko koupil od zbrojařského obra CSG konkurenční firmu Elton. Tím končí vleklý spor o tradiční značku hodinek Prim. Hanko v rozhovoru slibuje zachovat a rozvíjet tradiční domácí výrobu.

Český patent za stamiliony. „Měl jsem pocit, že to má smysl,“ říká investor Michal Zahradníček k začátkům svému podnikání s pupečníkovou krví. Z altruismu vůči ohroženému týmu brněnských výzkumníků se po letech vyklubal jeden z největších obchodů v biotechnologiích za poslední roky.

Atomový kryt jako byt. Stačí jedna další špatná zpráva o neklidné situaci ve světě a už volají klienti. Firmy, které upravují sklepy na bezpečnostní kryty, mají čím dál víc zakázek. Rostou i ceny, standardní nabídka stojí podobně jako byt v Praze.

Tvrdá hra o Dukovany. Zakázka na nové bloky je podepsaná, co ale bude dál? Politická bitva s neúspěšnou Francií ještě může pokračovat. Hlavní evropská jaderná velmoc ukázala, že proti konkurenci dokáže použít všechny dostupné prostředky.

Nepostavíme nic? Nově přijaté vstřícnější zákony vůči větrným elektrárnám nemusí přinést nic, pokud se neomezí blokační práva krajů nebo památkářů. „Musíme si vybrat, jestli tu chceme mít jen věci krásné, nebo efektivní. Obojí dohromady jde málokdy,“ varuje v pořadu Agenda ekonom Radim Dohnal.

Černá jízda v Ústí. Uhelná teplárna, napsaná na blízké spolupracovníky Tomáše Pitra, může dál běžet i přes stamilionové dluhy za povolenky. Místo exekuce budov dostala od státu splátkový kalendář, protože nikdo zatím nemá náhradní řešení pro její zákazníky.

V Karviné 74 %. Prodej dovážených a padělaných cigaret láme rekordy. U hranic s Polskem už jsou krabičky s českým kolkem v menšině. Tabákové firmy lobbují za tvrdší dohled, protože spotřební daně a ceny v Česku ještě porostou.

Ojetiny ještě zdraží. Tak to aspoň vidí Karolína Topolová, šéfka skupiny Aures, kam spadá i největší český autobazar AAA. Vodítkem podle ní budou ceny nových aut, které dál stoupají. Od covidu se průměrná cena ojetin zvedla z 240 na 315 tisíc korun.

Profireal se vrací domů. Veterán na českém trhu s vysoce úročenými úvěry David Beran přeskupuje strukturu svých firem. Přesunul další část holdingu z Nizozemska do Česka, důvodem jsou úspory a malý význam cizího sídla v době jednotného unijního trhu.

16 metrů musí stačit. Nedostupné bydlení živí trh s čím dál menšími byty. Klesá průměrná velikost, v Praze je v přípravě několik nových projektů se stovkami malometrážních jednotek.

Hypotéky nepatrně zlevnily. Průměrná nabídková sazba v červnu klesla na 4,94 procenta, za půl roku o tři desetiny procentního bodu. Banky zůstávají opatrné kvůli maržím a nejistotě ohledně inflace.

Chodba za milion? Byty mohou být o čtvrtinu levnější. Stačí osekat normy a zrychlit úřady, tvrdí v pořadu Inside Talks šéf společnosti EP Real Estate Petr Palička. Drahota podle něj souvisí se zbytečně dogmatickými předpisy, jako je například česká povinnost mít mezi toaletou a obytnou místností chodbu.

„Táta tenkrát říkal, že chemie v Evropě může fungovat jenom tak, jak funguje ve Švýcarsku, s velmi vysokou mírou přidané hodnoty,“ říká dnešní šéf kolínské chemičky Draslovka Pavel Brůžek k vizi svého otce, který firmu v 90. letech zachránil. Dnes je z ní globální podnik s miliardovým ziskem a dobrou perspektivou, i přes těžkosti, jakou jsou drahé energie. Produkty a vynálezy z Kolína potřebují těžaři zlata a výrobci baterií, v obou případech poptávka roste.