Vážení čtenáři,

jak už asi víte, příští týden bude užitečné bedlivě sledovat dopravní zpravodajství. Zemědělci se chystají ve velkém demonstrovat za své zájmy a blokovat provoz. Mít se na pozoru před traktory ale nebude stačit. Daleko víc bude potřeba hlídat, co nového si farmáři vymohou v rámci přerozdělování státních peněz.

Co roky bývalo jen kuriozitou v televizním zpravodajství ze zahraničí, je nově součástí české reality. Tuzemští agrárníci se hned dvakrát – v pondělí a ve čtvrtek – chystají ve velkém se svou technikou na silnice, do měst a k hraničním přechodům. A vše nasvědčuje tomu, že se nevrátí domů s prázdnou. 

Příslib nových peněz dostali ještě dřív, než traktory nastartovali. Ve čtvrtek přijal zástupce tří největších agrárních spolků premiér Petr Fiala a spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným jim představili plán, který pro farmáře nevypadá vůbec špatně. Svou velkorysostí zaskočil i některé účastníky jednání. 

Do televizních kamer mluví politici i zemědělci hlavně o „odbyrokratizování“ sektoru a „zmenšení environmentálních ambicí EU“. Ale to hlavní, o co se aktuálně hraje, jsou – jak napovídá i název dnešního newsletteru – peníze.

Jako nejdůležitější z nově zvažovaných nápadů zní avizované daňové úlevy z vyplácených dotací. Z unijních fondů a z domácího rozpočtu na ně jde každým rokem se vším všudy zhruba 40 miliard korun. V některých zemích EU se tyto příjmy nedaní, ale v Česku zatím ano – a Fiala s Výborným na čtvrtečním jednání navnadili agrárníky na myšlenku, že by na protesty šlo zareagovat odpuštěním daní také v Česku.

„Výsledek nechci komentovat. Debatu jsme finálně neuzavřeli. Musí to probrat kolegové v jednotlivých skupinách politických koaličních stran,“ řekl po čtvrtečním jednání ministr Výborný.

Přítomní vyjednavači ale byli sdílnější. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha zmínil nedanění dotací hned v několika následných rozhovorech. Pro Seznam Zprávy tento návrh vylíčil jako myšlenku ministra Výborného, kterou si už před schůzkou se zemědělci nechal schválit v rámci koaliční skupiny K10, kterou má „předjednanou“ s premiérem. 

Politicky by šlo o vychytralý krok. Jiné zvažované úlevy, jako přerozdělení dotací podle velikosti farem, by vždy zvýhodnily jedny podniky na úkor jiných. Daňové slevy ale pomohou procentuálně zhruba všem stejně a všichni by tím pádem mohli mít stejnou motivaci nechat příště traktory doma. 

Dalším velkým benefitem pro politiky je, že nepůjde tak snadno spočítat náklady pro rozpočet. Ty budou záviset na hospodaření firem, takže dopředu žádná cenovka nebude existovat a zodpovědnost za nový zářez do státní kasy půjde v první fázi dobře rozmlžit. Výhodné je i to, že změnu bude muset nejdřív schválit Evropská komise, hlídající rovnoměrnost státní pomoci napříč Unií – což může chvíli trvat a zdržení nebo komplikace půjde následně svést na Brusel. 

Technicky vzato lze také tvrdit, že přece nejde o nové dotace a tím pádem o porušování slibu vlády, která proti dotačnímu průmyslu tolik horovala. Úlevy půjde prodat jako humánní odlehčení těžkého života na venkově, což by snad daňoví poplatníci mohli pochopit. 

Podobně soucitně – starostí o zaměstnanost na venkově – půjde hájit i další zamýšlený návrh, který vládní politici zvažují ještě nad rámec úlev u firemní daně, a sice slevy na pojistné pro pracovníky v zemědělství.

Detaily zatím neznáme, Výborný je slíbil představit do konce měsíce. Pýcha chápe záměr tak, že by se úlevy netýkaly celého balíku 40 miliard dotací, ale jen přímých plateb (což jsou automatické příspěvky podle počtu obdělávaných hektarů nebo chovaných zvířat) a dalších nárokových dotací vyplácených v rámci státního programu podpory venkova, dohromady zhruba za 25 až 27 miliard korun.

Firemní daň činí 21 procent. Pokud se 25 až 27 miliard dnes zdaňuje a příští rok by šlo o osvobozený příjem, lze velmi zjednodušeně spočítat, že stát přijde o víc než pět miliard korun. Ve skutečnosti možná o něco méně, protože u ztrátových podniků nevstupuje každá koruna dotace automaticky do daňového základu. Ale v hrubých obrysech je pořád řeč o nemalé sumě peněz. Zhruba takové, jaká aktuálně chybí na platy kuchařek ve školách nebo jaká státu utíká následkem jiného ústupku v podobě nulové spotřební daně na víno.

„Nedanění dotací, ať to znamená přesně cokoliv, je skoro jistě efektivním zvýšením dotací,“ podotýká ekonom Petr Janský z Národní rozpočtové rady vlády. Kupříkladu Agrofert v roce 2022 zinkasoval na provozních dotacích 1,7 miliardy korun. Kdyby je nemusel danit, zůstalo by mu (vedle čistého zisku 13 miliard) dalších 350 milionů.

Pro řidiče platí na příští týden varování před traktory, daňoví poplatníci by si měli hlídat své peněženky. Ač se to na první pohled nezdá, to druhé bude těžší. Zemědělskou techniku možná z dálnic odstaví policie, ale při obraně rozpočtových peněz veřejnost tentokrát s žádným velkým zastáním počítat nemůže.

V Česku se nečekaně objevil majitel hutí Liberty Ostrava Sandžív Gupta. Zkoušel domluvit obnovení dodávek elektřiny, ale její dosavadní dodavatel trvá na tom, že Liberty nejdříve musí začít splácet dvoumiliardový dluh. Správce podniku mezitím došel k závěru, že hutě jsou už v úpadku, a navrhl soudu zrušit ochranu před věřiteli. Jak zjistil kolega Dan Novák, soud již kvůli tomu nařídil jednání a do věci se vkládá také Energetický regulační úřad.

Koruna pod tlakem. Kurz domácí měny dál slábne, což začíná dopadat na reálný život v Česku. Benzin zdražuje, totéž se nejspíš blíží u cen zájezdů. Exportéři naopak na slabší měně vydělávají. Od loňského jara koruna ztratila k euru osm procent. Slábne hlavně v poslední době, čerstvým impulsem byla překvapivě nízká data o lednové inflaci a vidina rychlejšího snižování úrokových sazeb centrální banky.

Kauza Trnová. Dál sledujeme případ znehodocených pozemků ve středočeské obci Trnová, ze kterých se k nelibosti místních stalo velkoodkladiště pro odvoz zeminy. Česká inspekce životního prostředí nově rozhodla, že jde o odpadní materiál, který nemá na parcelách co dělat. To odpovídá dřívějšímu zjištění Seznam Zpráv, že část navážky pochází z areálu bývalého závodu na barvy a laky v Praze 9. Místní developer, který pozemky lidem prodal a slíbil je zasíťovat, chce státní inspekci žalovat.

Traktoristé a třicítkáři. V pondělí se na pražskou magistrálu, vedoucí kolem Ministerstva zemědělství, chystá 600 až 1000 traktorů. Paradoxně jde o podobné schéma, jako když za humanizaci hlavní dopravní tepny bojují zelení aktivisté. Motivy obou akcí jsou ale totálně odlišné. Nad tím, komu zdejší společnost rozumí lépe, přemítá v komentáři Jan Lipold.

ČEZ zlevňuje. Ceny elektřiny a plynu pro nové zákazníky stále klesají. Novou nabídku představil i ČEZ. V nejběžnější sazbě D02d elektřina zlevňuje o 480 Kč za MWh. Průměrný pokles u zemního plynu činí 220 Kč za MWh. Slevy oznámily v poslední době také Moravské naftové doly a Centropol. U ČEZ se ale vyhlídky nižších cen podepisují také na kurzu akcií, které jsou nejlevnější za poslední rok.

Kam s ruskou ropou? Zpřísněné západní sankce na ruskou ropu se začínají projevovat a Rusko pomalu začíná přicházet o část ropných příjmů. Polovině z padesáti tankerů, na které americké ministerstvo financí v říjnu loňského roku uvalilo sankce, se nedaří náklad naložit na palubu. Podle agentury Bloomberg, která situaci dlouhodobě sleduje, začaly Spojené státy dodržování embarga lépe kontrolovat. Rusku tím rostou náklady na přepravu a svou ropu musí po světě nabízet s větší slevou.

Marný Green Deal. Čeští farmáři se rozdělují do dvou proudů. Ti radikálnější jdou v pondělí demonstrovat rovnou za to, aby Česko od klimatických závazků EU odstoupilo, druzí se profilují konstruktivněji a chtějí Green Deal jen poupravit. „Zemědělci chápou, že je třeba bojovat proti změně klimatu, protože ta v první řadě dopadne na ně,“ uvedl v pořadu Agenda šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Kofola roste. Největší domácí nápojářská skupina loni zvedla tržby o desetinu a zisk o 13 procent. Majitel Janis Samaras uplynulý rok popsal jako „do jisté míry přelomový“. Firma se podle něj vrací k růstovým plánům z předkrizových let, do kterých zapadá i nedávná akvizice pivovarů Holba, Zubr a Litovel.

Zatracená Tesla. Investoři začínají váhat, zda je automobilka Tesla stále tak úžasná, jak ji její šéf Elon Musk prezentuje. Hodnota jejích akcií letos klesla a i další ukazatele vzbuzují pochyby o tom, zda patří do klubu „Magnificent Seven“.

Kartel kvůli cukru? Po roce vyšetřování stále není jasné, proč loni prudce vzrostly maloobchodní ceny cukru. Jedna nová teorie tu ale je. Antimonopolní úřad po dlouhém pátrání přišel minulý týden s tím, že má „důvodné podezření“ na kartel čtyř řetězců, a že je začal prošetřovat. 

Euro u ledu. Vláda po dvou měsících dohadů odbavila pravidelnou zprávu centrální banky a Ministerstva financí o připravenosti země na přijetí eura. Menší koaliční strany chtěly původně využít příznivější závěry analýz aspoň k tomu, že by se Česko začalo chystat na vstup do přípravného kurzového režiu ERM II, ale vládní rozhodnutí je nakonec takové, že se nebude podnikat nic a vláda se k euru vrátí za rok. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová-Adamová v rozhovoru vysvětluje, proč její strana nakonec vyhověla zdrženlivým požadavkům ODS.  

Generační střet o byty. V Česku pokračují hádky mezi těmi, kdo stihli koupit vlastní nemovitost včas a nyní je draze pronajímají těm, kteří na vlastní bydlení nemají šanci dosáhnout. „Situace není beznadějná. V 90. letech bylo hůř. Kdo koupil byt po krizi, vyhrál,“ vzkazuje hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.

Hypotéky (mírně) zlevňují. Zlevňování úvěrů na bydlení začalo. Banky ohlašují pokles úrokových sazeb, ale vyhýbají se skokovému zlevnění. Finanční poradci vyhlížejí okamžik, kdy se naplno projeví konkurence a klienti dostanou lepší možnost refinancování. 

Stavební zákon. V polovině roku vstupuje v účinnost nová stavební legislativa. Podle stavebníků ale chybí informace i čas na přípravu, a tak začínají malovat černé scénáře, že stavební řízení se místo slibovaného zkrácení prodlouží a že výstavba zdraží. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ujištuje, že nic takového nehrozí.

Šílená suma na nové čipy. Šéf firmy OpenAI provozující nástroj ChatGPT hledá způsoby, jak výrazně zvýšit produkci speciálních počítačových čipů. Počítá s obří investicí a investory hledá i v Asii. Vidí snad Sam Altman něco, co ostatní ne? 

Miláček Uber. Hodnota akcií alternativní taxislužby Uber vyletěla na historické maximum. Firma vykázala svůj první čistý zisk od vstupu na burzu v roce 2019 a představila plán zpětného odkupu cenných papírů za sedm  miliard dolarů. 

„Do výzkumu jde spousta peněz, ale nejsou efektivně využívány. Sedím v několika hodnoticích komisích a vidím, jak to funguje. To, co někdo odevzdá, bych já u nás ve firmě nepřijal,“ varuje v pořadu Agenda Vladimír Velebný, šéf české firmy Contipro, výrobce kyselinu proti vráskám pro celý svět.

Budova pražského vyšehradského nádraží se promění pod taktovkou developera Milorada Miška Miškoviče v projekt se 170 mikrobyty. Za proměnou stojí vedle Miškovičova Karlin Port Real Estate investiční skupina Aristo. Slibují revitalizaci a rekonstrukci budovy a do jejích prostor chtějí vrátit život při zachování historické hodnoty. Teď jako první přinášíme i vizualizace budovy.