Vážení čtenáři,

velké snížení daní v USA je hotové. Překvapivě hodně se podobá tomu, v čem se plácá český státní rozpočet od roku 2021 v důsledku zrušení superhrubé mzdy.

Pivo, kostely, hamburgery i leccos dalšího, co dělá Ameriku Amerikou, jsme měli v Evropě mnohem dřív. I politický populismus, který právě dnes v USA dostává novou korunu v podobě razantního snížení daní.

Po triumfu v Kongresu má Donald Trump svůj „velký krásný“ daňový zákon připravený na stole včas, jak si přál. Podepsat ho chce v rámci oslav Dne nezávislosti.

Dobře načasovaná show a ohromující čísla budí dojem, že jde o něco dosud nevídaného. Ale v Česku už podobný zákon čtyři roky máme. Prošel před minulými volbami v rámci rušení superhrubé mzdy a paralel s dnešní situací v USA je v něm překvapivě hodně. Včetně toho, že v obou případech jde o líbivou politiku ignorující ekonomickou racionalitu.

Oba balíky stojí – relativně k velikosti ekonomiky – zhruba stejně peněz. Podobnost platí i v základních principech, jako je zvýhodnění bohatších vrstev, nekryté zvyšování státního dluhu a složité manévrování s dalšími výdaji, aby rozpočet držel i po výpadku příjmů jakžtakž pohromadě.

Liší se jen to, že Trump teď část balíku financuje velkými škrty ve zdravotnictví, respektive v krytí základních zdravotních pojistek pro chudší vrstvy a v příspěvcích na provoz veřejné sítě nemocnic. Od toho je Česko naštěstí daleko. I tak ale lze s odstupem pěti let říct, že nekryté snižování daní u nás žádnou celospolečenskou výhrou nebylo.

Číslo, které se pro souhrnnou kvantifikaci Trumpova balíku používá nejčastěji, je navýšení státního dluhu o 3,3 biliony dolarů během příštích deseti let. To vychází v přepočtu na rok na 1,1 procenta hrubého domácího produktu USA.

Když se v Česku rušila superhrubá mzda, země se právě vzpamatovávala z covidu, recese a rekordních schodků. Vláda se rok nato u voleb měla zodpovídat z ne právě povedeného zvládnutí pandemie, a tak tehdejší premiér Andrej Babiš přišel před Vánoci do Sněmovny s osobním poslaneckým návrhem, který spočíval v návratu ke zdanění hrubé mzdy místo superhrubé.

Díky neobvyklé koalici ANO, ODS, SPD a komunistů daně pro fyzické osoby při té příležitost klesly zhruba o 100 miliard korun. Což v poměru k tehdejšímu HDP vycházelo na 1,7 procenta, tedy ještě víc než dnes v USA.

Nejdřív mělo jít jen o dvouleté nouzové opatření, než se ekonomika vzchopí z covidových ztrát. Nakonec ale po volbách sekera zůstala. Fialova vláda ji sice slíbila vyřešit jinde, což se v rámci konsolidačního balíčku částečně povedlo. Jenže přišly jiné výdaje v souvislosti s válkou a energetickou krizí a 100 miliard v rozpočtu pořád chybí. Což znamená další dluh a debakl některých dřívějších priorit, jako jsou třeba platy učitelů.

Navíc se nedostavilo ani slibované nakopnutí ekonomiky. Možná jsme mohli dopadnout ještě hůř, ale Česko se po covidu dostávalo zpět do kondice skoro nejdéle ze všech států EU. Rozumní ekonomové před tím Babiše i Fialu varovali hned na začátku.

Aby daňový stimul zabral, musí poplatníci ušetřené peníze utratit za spotřební výdaje. Jen pak se ekonomika roztočí a vstupní impulz se může vrátit. Jako když jedoucí benzinové auto dobije baterii vysátou startérem. Praxe, teorie i selský rozum říkají, že nejlepším startérem jsou ti, kteří peníze nejvíc potřebují – tedy ti nejchudší, které navíc covid ekonomicky zválcoval nejvíc.

Zrušení superhrubé mzdy ale paradoxně cílilo úplně jinam. Úprava měla všem plošně zvednout čistou mzdu o sedm procent, ale má to háček. Za prvé, sedm procent z minimální mzdy je něco úplně jiného než sedm procent ze sta tisíc. A za druhé, ti nejchudší kvůli zdejšímu systému slev často nedostali vůbec nic.

Jak po roce a půl spočítali ekonomové z CERGE-EI (viz graf), pětina zaměstnanců s nejnižšími příjmy získala z rozdělovaného koláče jen čtyři procenta peněz. Naopak na nejbohatší pětinu připadlo 36 procent. Mimochodem, i proto tou dobou tak akcelerovaly ceny nemovitostí. Nových bytů se ročně prodá v Česku jen pár tisíc, stačí tedy málo početná skupina dobře situovaných poplatníků, u kterých sedmiprocentní bonus zaplatí splátku další hypotéky. Nabídku si rozeberou a realitní horečka je na světě.

Stejně teď postupuje Trump. Pětina nejlépe situovaných Američanů si díky jeho zákonu polepší v průměru o 6055 dolarů, zatímco spodní dvě pětiny zůstanou daňově v minusu. Navrch se mnohým ještě zhorší přístup ke zdravotní péči. Nemluvě o riziku, že místo nakopnutí ekonomiky se dostaví jen dluh a inflace, na což se už připravují ratingové agentury.

Trumpův zákon je zkrátka „krásný“ jen pro někoho. Stejně jako ten, který před pěti lety upekl Babiš s Fialou a Okamurou a Česko si ho nese jako zranění dodnes.

Český miliardář se svým týmem přebírá řízení britské pošty Royal Mail. Ve firmě se ujímá funkce předsedy představenstva a dotahuje tak svůj zatím největší obchod v zahraničí. Během léta má slíbený vstřícný krok úřadů, spočívající v rozvolnění poštovní licence a propouštění. Běžné dopisy už Britové nebudou dostávat každý den, z  dnešních 130 tisíc zaměstnanců má postupně odejít osm až deset tisíc.

Orlen místo Benziny. Z českého trhu už úplně zmizela kdysi největší značka čerpacích stanic, aniž by si toho zákazníci výrazněji všimli. Rebranding si polští majitelé pochvalují. Vyšel na 450 milionů korun, ale přinesl více lidí a vyšší tržby. Teď chce Orlen investovat do značky Stop Cafe a začít otvírat kavárenská bistra i v centru mimo pumpy.

Nejlepší youtubeři. Úspěšný kanál dokáže v Česku vydělat desítky milionů korun ročně. V žebříčku nejlépe placených youtuberů, který každoročně sestavuje magazín Forbes se společností Subscribe, letos nejvýš vystoupali tvůrci dětského obsahu Tary a Fizistyle a finanční influencer Ondřej Koběrský.

Juta jede. Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem loni vydělala 641 milionů korun. Mírně zvedla i tržby a plánuje také opatrně nabírat. Přes polovinu zakázek má ze stavebnictví, hlavně na geotextilie pro budování dálnic.

Blackout, nebo jen výpadek? Na mnoha místech v Česku dnes nešel elektrický proud. Stály vlaky i některé továrny, ale podle ujištění správce sítě ČEPS už ve tři odpoledne všechny rozvodny fungovaly a situace se vracela do normálu. Zpravodajství průběžně aktualizujeme.

Milionové dotace pro uhlí. Hlásí se první zájemce o státní podporu dosluhující uhelné výroby elektřiny a tepla. Sokolovská uhelná na to chce využít čerstvě schválené paragrafy v zákoně Lex plyn, zdůvodňuje to ztrátovou výrobou tepla pro desítky tisíc odběratelů na Karlovarsku.

Klimatizace za pár tisíc. Extrémní teploty jako každý rok zvedly poptávku po chladicích zařízeních všeho druhu. Prodejci elektroniky pozorují větší zájem než loni a pořád je kam růst. Klimatizaci má v Česku podle průzkumů trhu pořád jen zhruba jedna z šesti domácností.

Víc Green Dealu. Evropská komise přišla po měsících příprav s oficiálním výkopem, kam dál směrovat unijní klimatickou politiku. Dnešní cíl, podle kterého se mají členské státy do roku 2030 postarat o snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent pod úroveň roku 1990, se rozšíří o další krok – 90 procent v roce 2040. Průzkumy i postoje členských států podle Bruselu ukazují, že většina Evropanů tomuto kurzu dál fandí.

Hamburger mistrem inflace. Ceny rychlého občerstvení stoupají, ale roste i rafinovanost řetězců v úpravách sortimentu a akčních nabídkách, aby inflační dojem nebyl tak silný. Zdražování tak není jen o cenovkách, ale i o proměně celého segmentu rychlého občerstvení.

Nefér výhoda pro PPF. Již hotový obří obchod české finanční skupiny PPF s arabským operátorem e& měl před schválením v Bruselu napínavou předehru. Musel se upravit kvůli stížnostem na nadměrné státní záruky zvenčí EU, totéž by teoreticky mohlo potkat český stát kvůli Dukovanům.

Trdlokafe za miliony. Skupina Twistcafe už není jen provozovatelem obchůdků s dobrotami pro turisty, ale hlavně fabrikou na franšízy. Do její stáje patří i stánky Bubblify nebo květinářství Kytky od Pepy. Franšízanti za licence utrácejí vysoké částky, a ne všichni to zpětně hodnotí jako dobrý nápad.

Zakletý dům vydražen. Bývalé sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů, které se kvůli nepovedené rekonstrukci stalo neobyvatelným, šlo do prodeje v aukci za 79 milionů korun. Stát ale budovu na pražském Žižkově nakonec vydražil skoro za pětinásobek, což znalci trhu popisují jako překvapivý úspěch a signál pokračující realitní horečky v hlavním městě.

Chalupa jako zlatý důl. Dobře vybavené rekreační objekty na dobrém místě jsou plné i na rok dopředu a vynášejí klidně i miliony ročně. Konkurence je ale velká. Obsazenost chat a chalup experti odhadují letos zhruba na 50 procent, daleko za pandemickým boomem. 

Bonus za metro. Ceny bytů u všech pražských stanic metra poprvé překročily sto tisíc korun za m². Nejlevnější byly Roztyly, nejdražší Staroměstská. Rostou i ceny u budoucích stanic metra D.

„Zkrátka to potěší. A lhal by každý kriminalista, každý vyšetřovatel, kdyby tvrdil opak,“ říká bývalý policista Pavel Nevtípil k poslednímu obratu v kauze Čapí hnízdo, ve které před lety dostal Andreje Babiše k soudu. K případu se dlouho nevyjadřoval, mlčení prolomil až teď. V písemném rozhovoru mimo jiné vysvětluje, co mu na Babišově verzi nikdy nesedělo.