Vážení čtenáři,

největší zklamání ohledně nové windfall daně se dosud týkalo bank. Relativně malé peníze v řádu jednotek miliard ale nakonec odvedou i energetické firmy. V případě EPH to i přes rekordní zisk budou jen „stovky milionů korun“. Proč?

Konec roku se blíží a data pro inventuru ve státní pokladně jsou už skoro kompletní. Ukazuje se, že letošní novinka v podobě daně z mimořádných zisků vynese mnohem méně, než se původně plánovalo.

Slabý výnos se dosud sváděl hlavně na banky. Od těch se původně očekával za první rok výběr 33 miliard, nakonec to bude jen zlomek. Třeba Komerční banka odhaduje svou letošní platbu na necelou miliardu.

Zároveň se ale ukazuje, že žádné velké peníze nepřijdou ani od energetických firem. Počty jsou jednoduché. Generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová minulý týden ve studiu Seznam Zpráv uvedla, že u windfall daně čeká za všechny sektory výběr „kolem 40 miliard“. Stejné číslo tento týden potvrdilo na dotaz redakce Ministerstvo financí.

Z toho ČEZ plánuje zaplatit 28 až 34 miliard. Takže pokud banky nakonec přece jen dají dohromady aspoň pár miliard, na ostatní firmy v energetice už toho moc nezbývá.

Reakce přímo z firem to potvrzují. Seznam Zprávy obeslaly hlavní adepty na placení windfall daně a zpět přišly odpovědi dvojího druhu. Firmy buď nechtějí čísla komentovat (skupina Sev.en nebo Pražská plynárenská), anebo shodně mluví o „stovkách milionů“ (Sokolovská uhelná) či „nižších stovkách milionů“ (Pražská energetika, EPH).

V případě EPH zní takový odhad překvapivě. Zvlášť když podnik Daniela Křetínského souběžně informuje o tom, že čistý zisk loni zvedl na čtyřnásobek a na běžné korporátní dani letos v Česku odvedl rekordních 6,7 miliardy korun . Tedy nejvíc ze všech domácích firem, seřazených v oficiálním státním žebříčku největších plátců.

Znalci problematiky příčinu znají. Při psaní zákona se loni do paragrafů dostalo osvobození pro „kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4“. Ať už šlo o úspěch vlivné teplárenské lobby, nebo o upřímnou snahu vlády nezatěžovat teplárny dalšími náklady před nejistou zimou, výsledkem je, že kombinované provozy s převahou dodávek tepla platí jen standardní daň, nikoli windfall tax.

To se týká i tří hlavních firem EPH v Česku – Elektráren Opatovice, Plzeňské teplárenské a komořanské United Energy. Ale i provozů firem Sokolovská uhelná, Veolia, Teplárna Otrokovice nebo velkých tepláren skupiny Sev.en na Kladně a ve Zlíně. (Elektrárny Sev.en v Počeradech a Chvaleticích by měly platit standardně jako ČEZ.)

Nápad s windfall daní vznikl loni jako cesta, jak od firem, kterým krize přihrála nečekané či nezasloužené zisky, získat víc peněz do státní pokladny a spravedlivěji tím rozprostřít nástrahy inflační doby.

V první řadě mělo jít právě o energetiku, tak aby stát nemusel sahat do funkčního, mezinárodně propojeného trhu s elektřinou. Místo regulace cen u výrobců, což doporučovala opozice, vláda energetiky zdanila a spotřebitelům z těchto peněz vypomohla formou cenových stropů.

Mimořádné daně na straně jedné a dotace na straně druhé se měly navzájem vyrovnat. Z průběžných zpráv o plnění rozpočtu se už ale zdá jisté, že daně nebudou na pokrytí dotací stačit, což tento týden potvrdila také Národní rozpočtová rada. 

Letošní výběr windfall daně je navíc jen indikativní. Skutečný příjem bude jiný, možná ještě nižší. Vláda totiž loni neměla odvahu zavést novou daň v průběhu roku. A tak je zákon nakonec napsán tak, že z loňských zisků se letos vybírají jen zálohy.

Naostro daň funguje až letos a skutečný odvod se vypočítá až z letošních zisků. Pokud klesnou, stát nakonec bude firmám část letošních záloh ještě vracet.

Oktagon proslul jako organizace bojového umění, ale je to i slušně šlapající firma. Loni utržila 260 milionů, letos cílí na 400 milionů a v příštím roce chce minimálně půl miliardy. A k těmto číslům má pomoci i novinka - první turnaj konaný pod širým nebem na fotbalovém stadionu v Edenu.

Akvaponické potíže. Jihomoravský finanční úřad si nechal zřídit zástavní právo k podílům v devíti firmách spadajících pod brněnského stavitele akvaponických farem Future Farming ze skupiny GFF. Společnost totiž dluží na daních přes osm milionů korun. Kvůli vnitřním neshodám také z holdingu GFF zastřešujícího Future Farming odešel jeden ze tří podílníků Martin Luňák.

Pražská burza roste. Až 300 tuzemských firem s celkovou tržní kapitalizací přes 400 miliard korun má podle společnosti Starteepo potenciál obohatit kurzovní lístek pražské burzy. Třicítka z nich by přitom mohla vstoupit na její hlavní trhy. Podle šéfa pražské burzy Petra Koblice roste zájem nových emitentů, ale i počet případů, kdy firmy chtějí přejít z vedlejších trhů burzy na trh hlavní.

Obvinění v kauze Xixoio. Rok po razii v technologické společnosti Xixoio obvinila Národní centrála proti organizovanému zločinu dvě osoby a jednu firmu z podvodu. Mezi obviněnými je podle informací SZ Byznys také zakladatel a hlavní akcionář Xixoia Richard Watzke. Ten přitom zkoušel na poslední chvíli zastavit vyšetřování stížností na postup policie. 

Energetická kalkulačka. Češi se snaží ochránit své peněženky před vysokými cenami elektřiny tím, že hledají levnější dodavatele. Nyní si můžete díky kalkulačce SZ Byznys porovnat nabídky dodavatelů sami. Stačí si vzít k ruce ceník stávajícího dodavatele a jeho případného konkurenta. 

Ministr věří v jádro. Konec uhelných elektráren se blíží. Ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík však nemá obavu , že by Česko nemělo dost elektřiny. „Obnovitelné zdroje budou narůstat, část zajistí úspory. Úspory mohou vyvážit tu větší potřebu elektřiny. Zřejmě poměrně brzy budeme schopni být v letním období, od dubna do října, z jádra a obnovitelných zdrojů soběstační,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Plyn zdaleka nekončí. O budoucnosti energetiky a především plynu debatovali odborníci v rámci Institutu pro veřejnou diskuzi. V nejbližších letech očekávají vzrůst spotřeby a mohly by se i stabilizovat ceny. S ohledem na klimatické cíle se ale plynárenská infrastruktura do budoucna poněkud promění a energetika se postupně odkloní od zemního plynu k vodíku, biometanu a syntetickému metanu.

Zlato trhá rekordy. Cena zlata překonala rekord, když v pondělí přesáhla 2100 dolarů za troyskou unci. Reagovala tak na více příčin, tou zásadní ale byl projev šéfa americké centrální banky (FED) Jeroma Powella, který naznačil, že FED dokázal zkrotit inflaci a brzy může začít snižovat úrokové sazby. 

Komárkovy zisky. Sázkařské skupině Allwyn se ve třetím čtvrtletí opravdu dařilo. Společnost vlastněná miliardářem Karlem Komárkem za období od července do září zdvojnásobila výnosy a má nakročeno k tomu, aby překonala loňský výsledek, kdy její zisk poprvé překročil hranici jedné miliardy eur. K dobrému výsledku Allwynu výrazně pomáhá koupě  firmy Camelot, která ve Velké Británii provozuje oblíbenou Národní loterii.

Cesty k zákazníkům. Klasický svět obchodu a marketingu, kdy na jedné straně stojí firma, která svůj výrobek či službu pasivně nabízí zákazníkům a čeká, kdo na to zareaguje a něco si koupí, pomalu končí. Kdo se nepřesune do světa, kde vládne mezi firmou a zákazníkem dialog, nebude prodávat příliš efektivně. Přesvědčen je o tom Lukáš Pudil, ředitel pro personalizaci v České spořitelně.

Zámek v zástavě. Finančník a správce majetku Pavel Bodlák si nechal zapsat zástavní právo na zámek v Protivíně. Ten byl nejznámějším projektem skupiny IC Group / The Royal Capital Club, která v České republice vystupovala s příběhem o zhodnocování kapitálu malajsijského sultána. Kvůli neplnění závazků ale nyní skupině hrozí, že o jihočeský zámek přijde. 

Šance na zamrzlém trhu. Navzdory horší situaci na trhu plánuje realitní fond Reico ze skupiny České spořitelny rozšíření svého byznysu do zcela nového segmentu v podobě nájemního bydlení. Zároveň se fond dívá na investiční příležitosti v Německu, tedy na trhu, kde dosud nepůsobil.

Nedostatek bytů v Praze. Počet nových bytů, které investoři v Praze plánují postavit, neustále roste. I přes rostoucí číslo připravovaných bytů ale Praha v reálu trpí velkým deficitem bydlení, který navíc neustále narůstá. Projekty jsou totiž zabředlé v komplikovaných povolovacích procesech a nedaří se je dostat na trh. Bytový deficit Prahy od roku 2006 vzrostl o 80 tisíc bytů.

Regulace AI. Zástupci členských států EU se přiblížili dohodě o právním předpisu známém jako „Akt o umělé inteligenci“. Ten má za cíl přimět tvůrce generativní umělé inteligence sbírat data o tom, jak jsou jejich jazykové modely trénovány. Vedle toho by měl vzniknout systém na označování děl, která vytvořila právě umělá inteligence.

Rekordní investice. Poměrně nenápadná česká firma – technologická Keboola získala velkou finanční injekci. Investoři v čele s americkým fondem Viking Global Investor do ní aktuálně poslali 32 milionů dolarů, v přepočtu více než 700 milionů korun. Za investici získají menšinový podíl ve firmě a místo v představenstvu.

Úspěšný vesmírný startup. V soutěži o nejlepší evropský kosmický startup získala letošní titul mladá firma Spacemanic z Brna, která vyrábí pro koncové zákazníky cubesaty čili satelity z malých kostek měřících 10 centimetrů a vážící asi jeden kilogram. Výhodou takových nanodružic je, že jich díky této velikosti může do kosmu letět víc najednou a najít raketu k vynesení je o dost jednodušší a levnější než u těch běžných.

Český zákazník se podle ředitele společnosti O2 Jindřicha Fremutha za posledních pět let dost proměnil. „Řekl bych, že prochází evolucí – s technologiemi tráví mnohem víc času. Podle statistik se na mobil díváme 150krát až 200krát denně. Mobily a internet se staly nedílnou součástí každodenního života,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys.

Kvůli klimatickým změnám a nedostatku sněhu se budou do vhodnějších míst přesouvat především závodní sjezdovky. Právě na to myslí architekti z německého studia Ingenhoven Architects, kteří ve švýcarském Matterhornu představili ekologickou nafukovací startovací bránu pro Světový pohár alpských lyžařů.