Vážení čtenáři,
v týmu autorů tohoto newsletteru jsem nový, vsadím proto na jistotu – ceny elektřiny, téma, které hýbalo ekonomikou a politikou celý uplynulý rok. Teď je kolem nich znovu rušno. Zatím klesají, ale má to jeden velký háček.
Pro začátek jedna dobrá zpráva. Pokud za elektřinu platíte vládní strop – tedy šest korun za kilowatthodinu, tak jako většina zákazníků – je tu nově šance ušetřit. Stropy oficiálně končí až na konci roku, ale de facto nejsou potřeba už teď.
Velkoobchodní ceny energií klesly a to se začíná naplno promítat do tržních nabídek. Konkurence funguje, trh s elektřinou se vrací do normálu. I velcí dodavatelé typu ČEZ, E.ON nebo Pražská energetika už mají v hlavní nabídce ceny začínající čtyřkou místo šestkou.
Jen je potřeba být trochu aktivní. Většina z nás, spotřebitelů – u největšího ČEZ je to zhruba každý druhý – má pořád smlouvu na dobu neurčitou. Typicky jde o zákazníky, kteří se nikdy nepouštěli do taktizování s fixacemi a vždy koncem roku jen čekali na to, jakou cenu dodavatel nastaví na rok následující. Pro letošní rok tyto ceny vláda zastropovala na šesti korunách. Pro příští rok už bude opět záležet na energetických firmách. Tyto ceníky se teprve tvoří, ale není třeba na ně čekat.
ČEZ od příštího týdne nabízí cenu 4,77 Kč (včetně DPH). Jde o trochu jiný typ smlouvy, konkrétně o jednoroční fixaci. Rok ale není žádný dlouhý závazek a slevu lze mít hned, protože ČEZ při přechodu z jednoho tarifu na druhý uvnitř jedné firmy nebazíruje na obvyklé tříměsíční výpovědní lhůtě.
Pražská energetika slevila na 4,77 Kč rovnou od září i u smluv na dobu neurčitou. A jiní dodavatelé jdou s cenami ještě níž. Přechod od jednoho k druhému sice trvá zmíněné tři měsíce nebo obnáší povinnost zaplatit pokutu, ale kdo má větší spotřebu, měl by změnu zvážit. Úspora spojená s okamžitým přechodem je totiž tak velká, že pokutu často bohatě vykompenzuje. Navíc u větších odběrů je vždy šance, že dodavatel zkusí prchajícího zákazníka udržet podpultovou retenční nabídkou.
Čili summa summarum není co ztratit. „S novými, zajímavějšími ceníky přišla přes léto většina dodavatelů. Takže potvrzuji – ano, zůstávat na stropu se rozhodně nevyplatí. Zákazníci by se měli rozhoupat a něco dělat,“ říká Jan Béreš z cenového srovnávače kalkulator.cz.
Nula od nuly pojde?
Tím ale dobré zprávy prozatím končí. Výslednou cenu na faktuře totiž, jak známo, netvoří jen platba dodavateli, ale série dalších položek, do kterých mluví stát a které po roce hájení půjdou nahoru. Výsledná výše těchto regulovaných poplatků se tvoří právě teď v rámci dohadování státního rozpočtu. Tam peníze chybí a teoreticky se může stát, že vedle výše popisovaných slev za dodávku elektřiny přijde zdražení v jiných kolonkách. A že v konečném součtu nula od nuly pojde.
Hádankou je hlavně zelená přirážka na provoz obnovitelných zdrojů. Ta byla až do loňska součástí faktur a pro domácnosti zvedala cenu za každou odebranou kilowatthodinu o 60 haléřů.
V době zdražování vzal tuto platbu na sebe stát. Jde o velký výdaj odhadem za 25 miliard korun, placený spolu s dalšími formami výpomoci z mimořádných daní od elektrárenských firem. Jenže ty už příští rok nebudou zdaleka tak výnosné jako letos.
Zároveň vláda hledá úspory všude možně, a tak Ministerstvo financí vstoupilo do finálních zářijových debat o rozpočtu s nápadem vrátit zelenou přirážku na původní loňskou úroveň a firmám ji zvýšit na úroveň domácností.
A to není vše. Ve fakturách za elektřinu jsou ještě další poplatky za distribuci, tak aby bylo z čeho investovat do rozvodné elektrárenské sítě nebo hradit ztráty, k nimž vzhledem k fyzikálním zákonům dochází při přenosu elektřiny napříč republikou. Jde o ještě větší peníze než u zelené přirážky. I zde padlo loni rozhodnutí, že je třeba spotřebitelům ulevit, a tak stát tuto sféru pro letošní rok zadotoval částkou v objemu dalších zhruba 50 miliard.
Dvojí výpomoc v součtu za 75 miliard je v aktuálním návrhu státního rozpočtu na příští rok zkrácena na 8,5 miliardy. To jinými slovy znamená, že chybějící peníze budou muset zaplatit zákazníci a že výše popisované úspory možná ve výsledku ani nepostřehnou.
Bod pro Babiše s Okamurou
V rozpočtu je ještě řada dalších rébusů, od platů učitelů po výdaje na obranu. Vše se má řešit až do poslední chvíle, protichůdných názorů je hodně. Ministerstvo průmyslu přišlo s nouzovým řešením přispět domácnostem na elektřinu z nové kapsy, a to z výnosů z prodeje emisních povolenek.
To ale pro změnu odmítá Ministerstvo životního prostředí. Argumentuje novou unijní směrnicí, kterou vykládá tak, že výnosy z povolenek – coby pokuty za poškozování klimatu pro fosilní elektrárny a průmysl – lze použít jen na nová opatření, která budou naopak klima chránit.
Zda se do této kvalifikace vejde další přispívání domácnostem, se nejspíš ukáže až ve finálním kole rozpočtových jednání na konci září. Unijní směrnice zní přísně, na druhou stranu bude mít stát z povolenek příští rok k dispozici rekordní částku kolem 80 miliard korun. A že by k tak obřímu balíku peněz měli ministři připraveno dost přesvědčivých zelených modernizačních programů, tomu se nechce věřit.
Nejúčinnějším opatřením na pomoc klimatu by v Česku možná pro začátek bylo zastavit stížnosti, že kvůli zelené politice dál zdražuje elektřina. Nepopulární vláda má o čem přemýšlet. Protože jestli elektřina viditelně nezlevní, znamená to další bod pro duo obránců prostého lidu Babiše s Okamurou. | 
