Vážení čtenáři,
ve vedení americké centrální banky Fed jsou hluboké příkopy. Měnová politika se může nepředvídatelně měnit, což děsí trhy. Investory do dluhopisů znervózňuje i Trumpův rádce Kevin Hassett, který je favoritem na nového šéfa Fedu.
Americká centrální banka Fed se může rychle dostat do situace, která není příliš obvyklá. Členové vedení, kteří rozhodují o úrokových sazbách a jsou ve Federálním výboru pro volný trh, jsou totiž v pohledu na příští vývoj úrokových sazeb výrazně rozděleni. Během prosincového zasedání Fedu by mohli být tři a více členů výboru v opozici neboli takzvaném disentu, pokud americká centrální banka schválí snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, jak finanční trhy očekávají.
Naposledy k podobné situaci došlo na zasedání výboru v roce 2019 a od roku 1990 se to stalo jen devětkrát. „Fed je výrazně rozdělený, disent nebyl v minulosti tak běžný,“ komentuje situaci Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Zmíněný výbor má celkem dvanáct členů, kteří hlasují o sazbách.
Disidenti ve vedení Fedu mohou ztěžovat boj centrální banky s inflací i s příliš vysokou nezaměstnaností. Právě udržení inflace na dvou procentech a stabilita trhu práce jsou hlavními cíli centrálních bankéřů. Rozdělení vedení Fedu může práci banky komplikovat. „Zhoršuje to čitelnost banky. Rozpolcenost způsobuje, že rozhodnutí centrální banky nejsou pro trh tak závazná,“ upozorňuje Pfeiler.
Nebezpečí příkopů ve vedení Fed, které se mohou ještě prohloubit, si uvědomují i samotní bankéři. „Pokud se poměr skutečně sníží na sedm ku pěti... pak stačí, aby se jedna osoba rozhodla jinak, a celá trajektorie (měnové politiky, pozn. red.) se změní,“ prohlásil člen bankovní rady Christopher Waller a dodal: „To je nebezpečí, které s sebou nesou tyto velmi těsné výsledky s rozdílem jediného hlasu. Lidem to nedává důvěru.“
Měnová politika by se totiž výrazně oslabila, protože jednotný Fed dokáže ovlivňovat trhy, které se přizpůsobí tomu, co centrální bankéři chtějí prosadit. Udělá tak za ně spoustu práce. Naopak nedůvěra v další kroky Fed a zvýšená nejistota kvůli disidentům mohou prosazování měnové politiky komplikovat. To by ovšem mělo nepříznivý dopad na finanční trhy a celou americkou ekonomiku, která je stále křehká a nad vodou ji drží zejména investice do datových center kvůli mánii okolo umělé inteligence.
Pfeiler se obává, že by to mohlo způsobit zvýšený růst cen v USA. A není sám. „Rozdělení výboru v poměru 7:5 by byl chaos pro trhy s úrokovými sazbami, které se snaží stanovit jejich vývoj v příštích dvanácti až osmnácti měsících. A byl by to chaos i pro riziková aktiva, která potřebují určitou míru jistoty ohledně strategie Fed,“ sdělil agentuře Reuters Ed Al-Hussainy, manažer dluhopisového portfolia ve správci majetku Columbia Threadneedle.
Od úrokových sazeb, které určuje Fed, se totiž odvíjí ocenění akcií, dluhopisů, nemovitostí, ale i firem. Změny v jejich vývoji kvůli opozici ve Fedu by způsobovaly velké výkyvy na světových finančních trzích, což by mělo nepříznivý dopad nejen na americkou, ale i globální ekonomiku.
A to v době, kdy americký prezident Donald Trump chce získat vládu nad Fedem, který zatím odolává jeho touze po rychlém snižování sazeb. Tomu odpovídá i jeho favorit na místo nového šéfa Fedu, kterým je podle agentury Bloomberg Kevin Hassett, klíčový Trumpův ekonomický poradce. Současnému šéfovi Jerome Powellovi skončí mandát v květnu příštího roku, ale dál může pokračovat jako člen vedení centrální banky.
Hassett je vůči Trumpovi loajální a pravidelně v médiích obhajuje kroky prezidentovy administrativy ohledně cel a tlaku na snižování úrokových sazeb. Trhy proto sází na to, že Hassett bude plnit Trumpova přání a prosazovat uvolněnější měnovou politiku, což bude mít dopady na americkou ekonomiku a rovněž na realitní trh a finanční trhy.
Další tisknutí peněz v době, kdy jich je na trhu tuna, totiž povede k roztočení inflace a růstu cen akcií, dluhopisů, nemovitostí a firem. Už nyní jsou ale reality v USA pro mladé domácnosti stěží dostupné. Důvodem je neustálé pumpování peněz do ekonomiky ze strany Fedu, kterým se snaží řešit veškeré problémy amerického hospodářství. Od ledna 2008 do září 2025 se objem peněz v americké ekonomice (podle ukazatele peněžní zásoby M2) zvýšil z 7,5 na 22,3 bilionu dolarů. To následně nafukuje ceny v obchodech, ale i realit či hodnotu firem.
Pokud Fed tisknutí peněz přepískne, mohou se na finančních trzích skutečně dít divy. Zvýšenou inflaci, která již nyní hrozí kvůli dovozním clům, by však odskákali zejména chudší domácnosti, kam patří rovněž Trumpovi voliči.
Trumpovy zásahy do záležitostí americké centrální banky navíc znervózňují investory do státních dluhopisů. A jednou z příčin je i Trumpův loajalista Hassett. „Obávají se podkopání nezávislosti Fedu,“ sdělil agentuře Bloomberg Gregory Peters, investiční ředitel společnosti PGIM Fixed Income. Výsledkem je, že se do výnosů dluhopisů začínají promítat rizikové přirážky a přirážky, které zohledňují cenu peněz při investicích do dlouhodobých bondů oproti krátkodobým. A to nejen v USA, ale napříč planetou. Státům se tak prodražuje financování.
|
