Vážení čtenáři,
poslanec hnutí ANO Karel Havlíček odhadl náklady na vykoupení drobných akcionářů ČEZ na 250 miliard korun. Naznačil tak cenu za jednu akcii ve výši okolo 1550 korun. Akcie ale klesly, trhy totiž plánům na zestátnění zcela nevěří.
V posledních dnech místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček opakovaně při různých příležitostech uvedl, že výkup 30 procent akcií ČEZ by stál zhruba 250 miliard korun. Naznačil tak rovněž cenu za jednu akcii při případném odkupu.
Aktuálně se totiž cena jedné akcie ČEZ pohybuje okolo 1300 korun. Hodnota 30procentního balíku je pak okolo 210 miliard korun. Pokud by výkup třiceti procent akcií od menšinových akcionářů vyšel na zmíněných 250 miliard, tak by se při něm cena akcie pohybovala okolo úrovně 1550 korun. Havlíček, který je opatrný ohledně plánů s ČEZ s ohledem na kurzotvorné informace, tak bez rozpaků poměrně přesně vyčíslil cenu odkupu.
Kdo by však očekával, že cena ČEZ vystřelí ke zmíněné hranici 1550 korun, byl by šeredně zklamán. Stal se totiž naprostý opak: Akcie zareagovaly v uplynulém týdnu poklesem, který začal hned v pondělí poté, co v neděli Havlíček v České televizi zopakoval výši nákladů na vykoupení drobných akcionářů ČEZ.
Akcie ČEZ hned v pondělí klesly o 1,3 procenta a ztrácely i v následujících dnech. „Trhy nejsou zcela přesvědčené, že vykoupení akcionářů dopadne. Důvodem je nejistota, která je s tím spojená,“ komentuje vývoj Tomáš Pfeiler, portfolio manažer Cyrrus. Rozdíl mezi středeční cenou akcie ČEZ ve výši 1304 korun a očekávanou výkupní cenou ve zmíněné výši okolo 1550 korun je proto téměř 19 procent. „Diskont je adekvátní vzhledem k rizikům a nejistotám,“ dodává Pfeiler.
Rizika a nejistoty totiž rozhodně nejsou malé, spíše naopak. Otázkou je, zda bude moci hnutí ANO Andreje Babiše své plány vůbec realizovat. Záležet bude na výsledcích voleb. I když ANO volby zřejmě vyhraje, bude potřebovat koaličního partnera. A ten se může postavit proti zestátnění ČEZ.
Z trhu se navíc ozývají hlasy, že za plány zestátnit ČEZ stojí předvolební rétorika. Na lámání chleba dojde až po volbách, kdy se ukáže, jak obrovské peníze by výkup akcií stál. A Babiš je v otázce ČEZ myšlenkově flexibilní, což v minulosti prokázal. Ještě jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky se ostatně postavil proti plánům na výstavbu nových bloků v Temelíně.
„My si nemůžeme dovolit garantovat ceny elektřiny,“ prohlásil tehdy Babiš. Podle tehdejších představ ANO je měl zaplatit ze svého ČEZ. Paralela s plánem na zestátnění je evidentní: i nyní má výkup akcií zaplatit ČEZ ze svého.
Veletoče ohledně ČEZ ale rozhodně nejsou jen výsadou hnutí ANO. Vykoupit akcionáře chtěla i vláda Petra Fialy, a to dost neomaleně. Dvakrát se totiž pokusila schválit úpravy zákona o přeměnách obchodních společností a družstev neboli takzvaný lex ČEZ, které by jí usnadnily vytlačení drobných akcionářů. Chtěla rovněž získat přinejmenším výrobní zdroje, ale nakonec všechny plány skončily u ledu.
Jít tvrdě proti drobným akcionářům se ANO aspoň podle svých prohlášení zatím nechystá. „Naším cílem není nikoho obrat o peníze,“ uvedl již dříve pro SZ Byznys Havlíček.
Kromě politického rizika narazí plány na zestátnění ČEZ i na realizační problémy. Není totiž možné, aby ČEZ vykoupil všechny akcionáře. Už jen z toho důvodu, že spousta z nich je nekontaktních a často už ani neví, že získali akcie ČEZ během kuponové privatizace. Další pak budou odmítat jakoukoliv nabídku jako příliš nízkou.
Na řadu by proto muselo přijít vytěsnění akcionářů, pokud by stát (včetně akcií vykoupených samotným ČEZ) dokázal v ČEZ získat 90 procent akcií. Vytěsnit akcionáře ale může jen hlavní akcionář, kterým je v energetické skupině Ministerstvo financí. A na to by musel stát sehnat peníze, protože by nemělo příliš velký smysl, aby si půjčil od ČEZ, který má dražší financování než Česká republika. Není přitom vůbec zaručené, že se stát dostane na 90 procent.
Dalším problémem je i rychlý skok v zadlužení ČEZ. Během roku a půl, kdy chce ANO odkup realizovat, by se dluh ČEZ mohl až zdvojnásobit ze současné úrovně 256,8 miliardy korun ke konci pololetí. „250 miliard korun je přesně ‚částka‘, o kterou se ČEZ teoreticky může dovolit zadlužit a kdykoli vyplatit akcionářům nebo využít na odkup vlastních akcií,“ tvrdí ovšem minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, který ovšem tlačí na výkup akcií ČEZ.
V silách ČEZ to sice je, ale bez finančních dopadů by to rozhodně nebylo. „Finanční pozice by se zhoršila. Znamenalo by to prodražení nákladů na financování,“ upozorňuje Pfeiler.
Vedení ČEZ se ostatně do výkupu vlastních akcií podle informací SZ Byznys příliš nechce. Hodlá proto nabídnout příští vládě alternativy, jak snížit cenu elektřiny, což je proklamovaným cílem zestátnění ze strany ANO. „ČEZ může předložit vládě rezervy, jak cenu elektřiny ještě snížit,“ dodává dobře informovaný zdroj z energetických zdrojů. Ve hře by byly různé poplatky, které se promítají do faktury za elektřinu.
Kromě silové elektřiny, jejíž cena se určuje na burze, navyšují fakturu tyto položky: platba za distribuci, příspěvek na podporované zdroje energie, cena za systémové služby, platby za příkon dle velikosti jističe a za provoz nesíťové infrastruktury.
Plány na zestátnění ČEZ ale mohou zkrachovat i na postoji významných menšinových akcionářů. Mezi ně patří entity okolo skupiny J&T a především miliardář a vládce skupiny Sev.en Pavel Tykač.
Jednání s těžkými váhami mohou být složitá, zvláště pokud dokážou dát dohromady deset a více procent akcií. Bez těchto akcií by pak bylo vytěsnění nemožné, což by zlepšilo vyjednávací pozici těchto investorů. „Bude to stát takový balík peněz, že by to bylo naprosté šílenství,“ varuje výše uvedený zdroj s tím, že cena bude výrazně vyšší, než je nyní na burze.
I Babišovi by se pak složitě vysvětlovalo, proč za státní peníze velkoryse vyplatil miliardářské investory v ČEZ. Svou roli mohou ostatně sehrát i historicky složité vztahy mezi Babišem a Tykačem. | 
