|
|
|
|
Ahoj ma,
minulý týden jsem tu psala o odvaze. Asi to souviselo i s tím množstvím změn a hříček osudu, které jsem za poslední rok potkala.
Někdy jsem ráda, že se spousta věcí vyřešila.
Někdy jsem smutná, že to nemuselo čekat tak dlouho.
Někdy jsem unavená z dalších překvapení.
Někdy jsem na sebe hrdá, když se soustavnou snahou věci mění k lepšímu.
Někdy jsem bezradná, když se i přes veškerou snahu věci vůbec k lepšímu nemění.
Někdy kypím radostí z nových cest a možností.
A někdy mi je prostě jen úzko, ale s tím zacházím opatrně.
Mám v tom docela salát, viď?
Jednou ti o tom všem nejspíš budu povídat, jenom teď ještě není ten správný čas.
Pro tuto chvíli ti posílám aspoň recept na ten salát. Vždyť do každého pořádného salátu patří trocha sladkého i slaného, trocha hořkého i kyselého, trocha studeného i teplého, trocha měkkého i křupavého. A taky špetka něčeho pikantního.
Je snadný, rychlý a nenáročný na suroviny, i když by podle názvu člověk čekal výlet do daleké exotiky:
Mě teď ovšem jeden výlet do blízké severské exotiky čeká, takže se na další dva čtvrtky odmlčím. Těším se na shledanou na blogu hned poté.
Užívej si všech chutí, které léto přináší,
Florentýna
|
|
|
|
|
|
|
|
