|
|
|
|
ma,
šéfkuchaři milují ryby. Slyšela jsem jednoho z nich říkat, že může dát na jídelní lístek lososa v jakékoli podobě a vždycky ho prodá.
Milují je i proto, že jsou velmi rychle připravené. Hovězí se může péct třeba dvě hodiny, ale ryba nikdy ne déle než 30 minut – a to jen ty největší kousky.
Je snadné předvádět se s humrem, langustami, tygřími krevetami, ústřicemi, tuňákem. Hosté to ochotně baští. Ale jen v těch nejlepších restauracích se nebojí podávat jídla i z obyčejných tuzemských ryb a kuchařským umem je přetvořit v neobyčejný zážitek.
Jeden takový majstrštyk se podařil koncem minulého tisíciletí v Třeboni. Do tohoto města se díky restauraci Šupina začalo jezdit na kapří hranolky. Pravda je, že náš český kapr má velmi specifickou chuť i strukturu, která nemusí vyhovovat každému. Avšak úprava kapra na hranolky, a ještě ke všemu úprava třeboňského kapra, který mezi tuzemskými kapry vyniká, to byl najednou zážitek pro všechny.
Jiného kuchaře jsem slyšela říkat, že se každému jídlu dá vymyslet správný název. U kapřích hranolků se tohle všechno sešlo dohromady. Skvělý nápad, jak naložit s kapřím masem, aby chutnalo dobře a nerozpadalo se, doplněný trefným názvem. Tomu se prostě odolat nedá.
Píšu o tom proto, že dnes pro tebe mám připravený jednoduchý recept, jak tyhle kapří hranolky dělám já:
Kdy jindy si je užít, nežli v době podzimních výlovů? I když se od rybníků táhnou studené mlhy, přesto se v nich nachází mnoho dobrého.
Florentýna
|
|
|
|
|
|
|
|
