ma,
tohle je jeden z těch prázdninových čtvrtků, kdy to mám k počítači i k internetovému signálu blízko, takže ti můžu poslat další recept.
Uvedu ho prázdninovou chvilkou poezie – protože kdy jindy číst sbírky básní, když ne na dece u vody?
*
Víš, o výletě tenkrát v lesa stínu,
jak v zadu zbyl jsem s tvojí kabelkou
a v lůně jejím spatřiv bublaninu
chuť nezmohl jsem svoji převelkou?
Jak snědl jsem ji dobrou polovici –
vždyť velké třešně vábně kývaly –
jak neměla jsi potom v milém líci
již ani úsměv pro mne bývalý,
ni pohled němý, ani slůvko malé,
ba smála jsi se jenom na jiné,
a hlava moje myslila, že v žale
tak odstrčena v krátku zahyne…
*
Karel Václav Rais
, 1890
Z domova (báseň Pro jetel)
Určitě tušíš, jaký recept mám na mysli i jak snadné je pro něj ztratit hlavu. Pokud tě už přemáhá chuť převelká a nebojíš se, že sníš dobrou polovici, opatrně můžeš otevřít můj nový článek na blogu:
Příští týden se uvidí, zda se tu uvidíme. I já se zatím nechávám překvapit.
Měj se prázdninově,
Florentýna
|
