Vážení čtenáři,

německá energetická revoluce zatím nevede ke kýženým cílům. I přes obrovské náklady Energiewende patří Němci pořád k největším evropským producentům skleníkových plynů.

Počátkem roku proletěla českými médii zajímavá zpráva. Německo loni poprvé v historii vyrobilo více než polovinu své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle německého regulátora Bundesnetzagentur pokořila země historický rekord v budování solárů a větrníků.

Jejich instalovaný výkon meziročně stoupl o 12 procent na celkových 170 gigawattů. V Německu prostě za jediný rok vyrostla kapacita solárů a větrníků čtyřikrát převyšující výkon všech českých jaderných bloků.

Největší evropská ekonomika pokročila na cestě k cíli stanovenému na konec této dekády, kdy mají zelené zdroje pokrývat plných 80 procent výroby elektřiny. A Německo hodlá letos přidat a dál zrychlit budování nových solárů a větrníků.

Jde o nákladný program. Německá agentura pro obnovitelnou energii uvádí, že jen do roku 2021 přišlo Němce budování obnovitelných zdrojů na 319,6 miliardy eur (přes osm bilionů korun). Jaké toto úsilí nese ovoce? Zdánlivě sladké. Podle think tanku Agora Energiewende loni klesly emise skleníkových plynů v Německu na 673 milionů tun ekvivalentu CO2, což je nejnižší úroveň za posledních 70 let.

Potíž je v tom, že i přes takový pokrok patří Němci v Evropě pořád k těm větším znečišťovatelům. I po 13 letech drahé a ambiciozní „Energiewende“ vyrábí Německo v zimě pořád skoro dvě třetiny své elektřiny z fosilních paliv.

Dobře to ukazuje web elektricitymaps.com, který monitoruje výrobu či spotřebu elektřiny a emise s ní spojené. Podle něj vykazuje v zimě německá energetika třetí nejhorší emisní stopu v Evropě. A ani když se podíváme na celý rok, nejsou Němci premianty: V emisích jsou na deváté příčce. Většimi znečišťovateli jsou Poláci, Estonci, my a několik balkánských států. 

I dnes, tedy za posledních 24 hodin, dosahuje uhlíková intenzita v Německu 707 gramů ekvivalentu CO2 na vyrobenou kilowatthodinu proudu. Špinavější je jen Polsko (974 gCO2eq/kWh) a Estonsko (737 gCO2eq/kWh). Češi drží pátou příčku (538 gCO2eq/kWh), před námi jsou ještě Irové.

Zelenými premianty Evropy jsou Švédsko, Island a Norsko, i teď v zimě s 25 až 28 gramy emisí na kilowatthodinu, následuje Švýcarsko, Francie a Portugalsko. I Francouzi, jejichž energetika stojí takřka ze tří čtvrtin na jádru, mají momentálně desetkrát nižší emise než Němci, kteří své poslední jaderné bloky zavřeli v loňském roce. A kteří loni navíc museli část své elektřiny dovézt ze zahraničí.

Jasně to ukazuje, že úspěšnost nasazení obnovitelných zdrojů závisí ze všeho nejvíc na geografické poloze: Králi ve výrobě zelené elektřiny v Evropě jsou Norové, protože jim příroda dala do vínku hory vhodné k budování přehrad a přečerpávacích nádrží. Ideální je spojit tento přírodní dar s jadernými bloky, jak to dělá Švédsko nebo Švýcarsko.

Mohutnými investicemi do jádra se dá v čistotě ovzduší leccos dohnat, což dokládá Francie. Ekonomika postavená na uhlí se prostě zvlášť ve střední Evropě otáčí skutečně těžko, i když se hodně snažíte.

Němci se ale nevzdávají a své investiční úsilí hodlají zrychlit. Loni v říjnu schválila vláda akční plán, který má zajistit k roku 2030 výrobu 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Znamená to investiční smršť ve větrné energetice (do roku 2032 mají větrníky pokrýt dvě procenta německého území), další budování solárů a baterií.

Vedle zelených elektráren a úložišť ovšem bude muset země postavit také síť záložních plynových elektráren za zhruba 70 miliard eur. Ty mají zprvu spalovat fosilní plyn, postupně pak přecházet na zelený vodík vyráběný z přebytku větrné a solární elektřiny. Kromě energetiky má probíhat razantní dekarbonizace v provozu budov, v dopravě, průmyslu i zemědělství.

Ale zůstaňme u energetiky. Do konce této dekády má podle vládních plánů zcela skončit uhelná energetika v Porýní. O osudu dolů a uhelných elektráren ve východním Německu se pořád vedou spory, zatím zůstává v platnosti koncový rok 2038. Jedna věc jsou politické záměry, jiná věc praxe. Na sklonku loňského roku nařídila Bundesnetzagentur nechat v provozu několik uhelných zdrojů, které se měly podle platného harmonogramu zavřít. Zjistila totiž, že se bez nich země zatím neobejde.

Má-li Energiewende pokračovat, bude si i nadále žádat astronomické částky. Podle Handelsblatt Research Institute (HRI, česky o jeho zprávě tento týden informuje web kurzy.cz) budou Němci muset na dosažení svých klimatických cílů vynaložit do roku 2050 zhruba 1,1 bilionu eur. Z toho si zelená energetika jen do roku 2045 vyžádá 440 miliard eur, největší balík na ni půjde ve 30. letech.

Různé další studie odhadují celkové náklady na německý dekarbonizační plán v rozmezí jednoho až tří bilionů eur do roku 2050. Je otázka, zda takovou cenu za Energiewende německá společnost unese.

Země prožívá krizi, německý průmysl stále klesá. Jednou z příčin jsou drahé energie, v jejichž cenách se odrážejí náklady na Energiewende. Protesty farmářů, které tento týden vypukly v nečekané síle kvůli vládnímu plánu na snížení daňových úlev na fosilní paliva, svědčí o rostoucí nespokojenosti s vládní politikou. Varovným signálem je rostoucí podpora krajně pravicové strany AfD.

Zatím není jasné, jaké poučení z vývoje v Německu si berou čeští politici. Největší zastánce rychlého snižování emisí v české energetice, bydlení a dopravě, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Seznam Zprávy před měsícem prohlásil, že Němci udělali v energetice chybu, když se vzdali jádra.

Hladík, stejně jako většina českých vládních i opozičních politiků, souhlasí s dalším provozem dukovanských a temelínských reaktorů, které u nás pokrývají asi třetinu dnešní spotřeby. Jinak ale Česku na příštích deset až patnáct let ordinuje velmi podobnou dekarbonizační kúru, jakou podstupuje Německo. Tedy masivní investice do obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Má to podle vlády umožnit konec uhelné energetiky do roku 2030.

Vzhledem k tomu, že Němci začali s Energiewende už před 13 lety, zatímco my teprve v posledním roce doháníme zelený skluz, měla by u nás celá energetická revoluce proběhnout mnohem rychleji než v mohutně investujícím a momentálně těžce zkoušeném Německu. Inu, optimismu není nikdy dost.

Výrobce bezpilotních letounů Primoco má za sebou rekordní výsledky a míří na hlavní trh pražské burzy. Pomáhají mu i válečné konflikty ve světě.

Spory o euro. Tuzemskou politikou hýbe debata o přijetí eura. Vstup do eurozóny by nepochybně přinesl některé výhody, jako je snazší obchod nebo cestování, ale také nevýhody, jako je například ztráta vlastní měnové politiky. Sepsali jsme odpovědi na základní otázky o přijetí eura a téma také probírali s bývalým šéfem ČNB Zdeňkem Tůmou nebo ekonomem Jaroslavem Borovičkou z Newyorské univerzity.

Kauza Liberty. Redakce SZ Byznys stále sleduje napjaté dění okolo ostravské Nové huti ze skupiny Liberty. Zásadním bodem krize je osud osmi miliard korun, které si z podniku půjčily zahraniční firmy jejich majitele. Důležitý je i fakt, že stát získal prostřednictvím exportní pojišťovny EGAP silnou pozici při jednání o dluhu společnosti. Pojišťovna sice za Liberty zaplatila její úvěr, ale zároveň tím stát získal do zástavy nemovitosti největší ocelárny.

Země ve slevě. Pokles životní úrovně Čechů zařídil rekord. Podíl slev u drogerie a potravin vzrostl jako nikdy předtím – ze 61 na 66 procent. Ceny zboží, které lidé potřebují k běžnému životu, se drží už půl roku na stejné úrovni, ale šéf Košíku Ivan Utěšil v Agendě SZ Byznys tvrdí, že je tu prostor ke zlevnění.

Tykačovy úlevy. Skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače chce prodloužit emisní úlevy pro exhalace rtuti ve své hnědouhelné elektrárně Počerady. Elektrárna už podala žádost a správní řízení běží. Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a Frank Bold se do něj chtějí přihlásit, aby prodlužování lhůt zablokovaly. Pokud neuspějí, plánují odvolání k Ministerstvu životního prostředí.

Solární rekordy. Počet solárních elektráren v Česku loni opět rostl. Nejvíce fotovoltaik bylo postaveno na rodinných domech, meziročně se však zvýšil i počet nových firemních elektráren. Komunitní energetika přinese boom i pro bytové domy.

Jak poslat elektřinu sousedům? Sdílení elektřiny se v roce 2024 stane realitou. Před Vánoci prošla novela Lex OZE II kompletním legislativním procesem, a tak si budou moct odběrná místa z různých koutů republiky od července posílat elektřinu. Přečtěte si přehled hlavních změn, které přinese komunitní energetika a sdílení elektřiny.

Riziko na moři. Krize v Rudém moři, kde už několik týdnů útočí jemenští povstalci na obchodní lodě proplouvající strategickými úžinami na cestě k Suezskému průplavu, pokračuje. Dodavatelský řetězec se musí připravit na výpadky dodávek, zpoždění i zvýšení ceny, především u zboží z Číny.

Stínoví bankéři dohráli. Společnost Zhongzhi Enterprise Group, která v čínském finančním systému fungovala jako „stínová banka“, podala žádost o vyhlášení konkurzu, čímž se rozběhl jeden z největších bankrotů v Číně za poslední roky. Společnost je provázána s dalšími subjekty a podle odborníků by její pád mohl představovat potenciální riziko pro celý tamní finanční systém.

PPF zachraňuje evropský „Netflix“.  Švédská streamovací služba Viaplay Group se vyhnula bankrotu. Česká PPF Group a Canal+ vlastněný společností Vivendi dodají firmě kapitál ve výši 3,1 miliardy švédských korun (6,8 miliardy českých korun) a za to získají ve firmě každá 29,3 procenta. Obě firmy tak budou nově Viaplay ovládat. Akcie stávajících akcionářů se staly prakticky bezcenné.

Zdražování v Dubaji. Najít si bydlení v bohaté Dubaji je stále těžší. Ceny domů, ale i pronájmů letí vzhůru a jsou problémem už i pro občany Spojených arabských emirátů. Hlavním důvodem je příliv bohatých Rusů, kteří utíkají před válkou.

Stavět, či nestavět? Po více jak roce developerům svitla naděje. Očekávají totiž zlevnění hypoték a tím i zájem o nové bydlení, na jehož výstavbu se firmy chystají. Dobrá zpráva ale nepotěší všechny - kupující si opět připlatí.

Levnější nemovitosti nečekejme. Před marnými nadějemi na zlevnění nemovitostí ve svém komentáři varuje i šéf JRD Group Jan Sadil. Mimo jiné upozorňuje, že prvotní šok spojený s poklesem poptávky odezněl a postupně se na trh bude dostávat tzv. odložená poptávka.

Bitcoin v roce 2024. Cena bitcoinu loni mohutně posílila. Investoři totiž sázeli na to, že americký regulátor v dohledné době schválí bitcoinové fondy obchodované na burze. Ale přestože se v tomto roce očekává příliv investorů, existují i obavy z propadu ceny.

AI v autech. Technologie hlasových asistentů v automobilech se neustále vyvíjí a automobilky přichází s novými nápady. Na slavném technologickém veletrhu CES, který právě začal v Las Vegas, představily své nejnovější AI technologie například Volkswagen nebo Mercedes. 

Bezpečnostní technologie. Detektory zvuku, které jsou dodávané k bezpečnostním kamerám, jsou schopné rozpoznat zvuky střelby, křiku a dalších typických projevů při mimořádných událostech. Česká firma Jalud Embedded z Plzně s nimi boduje i v zahraničí. 

Šéf vývoje motorů a podvozků ve Škodě Auto odmítá, že by se z mladoboleslavské automobilky stával benzinový skanzen. Klasické spalovací motory podle něj zdaleka nekončí.  

Na Masarykově nádraží v Praze tento týden začala jeho přestavba. Vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Podívejte se, jak bude nová tvář nádraží vypadat.