Vážení čtenáři,
ve startující předvolební kampani se objevil politický granát – nové emisní povolenky ETS2, jež mají od roku 2027 zpoplatnit emise ze silniční dopravy a budov. Ukazuje se totiž, že jejich cena může být mnohem vyšší než předpokládaných 45 eur za tunu CO2, což může mít na českou ekonomiku i společnost vážné dopady.
Zatímco starší povolenky už 20 let zatěžují velké znečišťovatele z průmyslu, energetiky a letecké dopravy, jsou nové ETS2 chystané od roku 2027 citlivější záležitost. Dopadnou totiž přímo na domácnosti, protože zdraží benzin či naftu pro automobily a dále vytápění uhlím nebo plynem. O kolik, to zatím není jasné.
Podle plánů Evropské komise nemá cena nové povolenky do roku 2030 překročit 45 eur na tunu emisí v cenách roku 2020. Web Fakta o klimatu vytvořil kalkulačku, která modeluje ceny paliv při měnící se ceně povolenky. Podle ní by cena 45 eur za povolenku zdražila benzin či naftu o necelé tři koruny za litr, zemní plyn by zdražil asi o 15 procent, uhlí o 48 procent.
V květnu však na burze ICE proběhly první testovací obchody s budoucími kontrakty na nové povolenky a ceny tam byly mnohem vyšší než slibovaných 45 eur. Cena futures na rok 2028 stoupla na 81 eur za tunu CO2, k roku 2030 dokonce na 100 eur.
Není to zas tak překvapivé. Mají-li povolenky splnit účel, pro který jsou zaváděny – tedy srazit uhlíkové emise ze silniční dopravy a vytápění o 40 procent do roku 2030 proti roku 2005, musí být dražší než 45 eur. Shoduje se na tom řada evropských studií.
Například německý Postupimský institut pro výzkum klimatu vyčíslil v roce 2022 funkční cenu ETS2 k roku 2030 v rozmezí 71 až 261 eur. Predikce analytické společnosti BloombergNEF z letošního března říká, že mají-li emise klesnout, měla by cena povolenky ETS2 stoupnout do roku 2030 na 149 eur.
Energetický institut univerzity v Kolíně nad Rýnem vidí funkční cenu povolenek pro domácnosti „výrazně nad 100 eury za tunu emisí CO2“. V roce 2027 počítá se startovací cenou na 120 eurech, v roce 2035 předpokládá 250 eur za tunu emisí. „Zprůměrujeme-li studie, které zkoumají vliv povolenek na pokles CO2, dostáváme cenu 220 eur za povolenku v roce 2030,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tržní cena povolenek bude záviset na tom, jak na ně budou domácnosti a firmy reagovat. Budou-li rychle přecházet k elektromobilitě, bude-li se vytápění elektrifikovat a budovy rychle zateplovat, bude poptávka po povolenkách slábnout a cena bude stoupat pomaleji. Půjde o to, kolik peněz si jednotlivé státy budou moci dovolit vložit do podpory dekarbonizačních opatření. A kolik na snížení emisí z dopravy a vytápění půjde z výnosů povolenek. Levnější povolenky znamenají nižší příliv peněz z jejich prodeje do Modernizačního fondu a dalších programů na podporu dekarbonizace.
Jaký dopad by vyšší ceny ETS2 na domácnosti měly? Zmíněná kalkulačka Fakt o klimatu počítá s maximální cenou 70 eur za povolenku, dál nejde. Při 70 eurech by podle ní benzin zdražil o 4,2 Kč na litr, nafta o 4,6 Kč, plyn o 23,3 procenta a uhlí o téměř 75 procent. Při ceně povolenky 200 eur by podle propočtu Lukáše Kovandy benzin zdražil o 13,50 a nafta o 12 korun za litr.
Michal Macenauer z EGÚ Brno pro Aktuálně.cz uvedl, že už při ceně povolenky kolem 50 eur by stoupl roční účet za topení pro domácnost v rodinném domě průměrně o osm až 10 tisíc korun za rok. Není divu, že se politici povolenek druhé vlny lekli. „Nové povolenky nepřipustíme, já pro jejich zavedení nikdy nezvednu ruku,“ říká šéf hospodářského výboru Sněmovny Ivan Adamec (ODS). A není sám.
Už na přelomu roku prohlásil premiér Petr Fiala, že se jeho vláda zasadí „o úpravu nebo zrušení“ systému ETS2. „Žádné emisní povolenky pro domácnosti nebudou,“ zopakoval v lednu ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný. Teď jsou vládní politici střízlivější. „To není tak, že by si Česká republika mohla říct ‚to jako ne’ a celá Evropa by řekla ‚to je výborný nápad, nebude to’,“ prohlásil Petr Fiala před týdnem pro TV Prima. To neznamená, že vláda povolenky akceptuje.
„Systém ETS2 není dostatečně připraven, aby mohl fungovat od roku 2027,“ říká ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Podle něj má stejné neduhy jako starší povolenky ETS1 – tedy nepředvídatelnost ceny či fakt, že s povolenkami mohou obchodovat finanční investoři. Vlček navrhuje pro ETS2 cenové limity či předem dané indexace, což podle něj má podporu i u dalších zemí. „Existuje skupina států, které jsou stejného názoru jako my, proto vidím prostor pro diskuzi a případné úpravy,“ dodává.
Příznačné je, že riziko příliš drahé povolenky připouští třeba i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který je obvykle zastáncem Green Dealu. K novým povolenkám se vymezují i nevládní strany. Piráti je sice nezavrhují, ale slibují, že by polovinu z jejich výtěžku rozdělili mezi občany v podobě daňových bonusů, zvýšených důchodů či sociálních dávek. Mluví i o možném snížení daní na pohonné hmoty a tučnějších dotacích na energetické úspory.
A favorit předvolebních průzkumů – hnutí ANO? „ETS2 je brutálně proinflační, šílený mechanismus. V Evropské unii musíme hrát vabank, někdo tomu musí jednoznačně říct ne,“ říká první místopředseda Karel Havlíček. Pokud se ANO dostane do vlády, Česko se prý proti povolenkám vymezí „i za cenu sporu s Evropskou unií“.
Zrušení systému necelé dva roky před jeho spuštěním se bez konfliktu s Evropskou komisí už skutečně těžko prosadí. Česko se ale na poslední chvíli snaží alespoň o korekci systému. Připravilo návrh pěti opatření, jež mají zvýšit předvídatelnost cen povolenek a zabránit nekontrolovatelnému růstu jejich ceny.
První opatření spočívá v tom, že dražby nových povolenek začnou už v polovině roku 2026, o půl roku dřív proti původnímu harmonogramu. Ukázalo by se, kam ceny míří. Dále, EK by měla pravidelně zveřejňovat oficiální informace o prodejích elektromobilů, tepelných čerpadel, o renovacích budov a o dalších faktorech, které budou ovlivňovat poptávku po povolenkách. I to umožní lépe predikovat cenový vývoj a plánovat podpůrná opatření a kompenzace.
Zlepšit by se dál měl mechanismus zvaný Rezerva tržní stability, tedy jediný nástroj na korekci ceny povolenek, který má Unie k dispozici. Umožňuje uvolňovat na trh větší počet povolenek při nežádoucím růstu ceny. Česko navrhuje zvýšit limit pro dodatečně uvolňované povolenky, aby mohl být zásah razantnější, a posílit nástroje na kontrolu cen. Kromě toho by se měl korekční mechanismus, platný do roku 2031, prodloužit na další roky.
Návrh rozeslalo minulý týden Ministerstvo životního prostředí na další členské státy. Po debatě s nimi by měl být tzv. non-paper doručen Evropské komisi, která podle zdrojů z ministerstev už dala najevo, že je ochotna se jím zabývat. Ministerstvo životního prostředí navíc začalo pracovat na vlastních predikcích a dopadových analýzách.
V první půli července by mělo o jejich závěrech informovat tripartitu.
Zda Evropská komise do systému dostatečně zasáhne, bude záležet na stanovisku největších členských států, především Francie a Německa. Ta zatím jasná nejsou. Pokud ale k zásahu nedojde, dají se v některých zemích čekat podobné reakce, jaká přišla minulý týden z Polska. Tam ústavní soud rozhodl, že unijní energeticko-klimatické předpisy jsou neslučitelné s ústavou země a porušují národní suverenitu. Část českých politiků v tom vidí inspiraci: „Bude-li třeba, půjdeme ústavní cestou jako Polsko,“ říká Karel Havlíček z ANO.
U českých politiků je ale zcela nepochopitelné, že horlivá snaha o povolenkovou brzdu přišla v Česku až letos. Systém se připravuje pět let, zahraniční univerzity a think tanky ho léta analyzují.
Jen připomínám: Zavedení povolenek pro dopravu a vytápění je součástí legislativního balíčku Fit for 55, který Evropská komise představila v létě 2021 za vlády Andreje Babiše. Ta je tehdy stejně jako řadu dalších opatření (včetně zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035) odkývala a nijak se proti nim nevymezila. Ani nemohla, popřela by sama sebe. Fit for 55 totiž logicky navazuje na Evropský klimatický zákon, schválený krátce předtím. Za Česko ho odkýval Babišův ministr Richard Brabec.
Konkrétní směrnici o obchodování s emisními povolenkami přijaly Evropský parlament a Rada v květnu 2023, v prvním roce vlády Petra Fialy. Za Česko ji schvalovala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Detaily se dojednávaly za českého předsednictví pod přímou kontrolou Fialova kabinetu.
Je fajn, že významný regulační zásah, který se dotkne domácností, firem, makroekonomiky a konkurenceschopnosti, začali čeští politici, úředníci a diplomaté konečně analyzovat a řešit. Škoda jen, že se tím nezabývali o pár let dříve, když se připravoval. A ne až těsně před volbami, když se média začínají plnit varovnými titulky, z povolenek je politická zbraň a s podstatou už se bude hýbat těžko. | 
