K roku 2030 by podle ČEPS měla být dodávka elektřiny v Česku bezpečně zajištěna, hlavně díky importu z Německa. ČEPS zpracoval výhled na rok 2030 ve dvou scénářích. V jednom předpovídá hodnotu LOLE na nule, v dalším pak predikuje pouhé dvě hodiny nezajištěné dodávky ročně.
Ještě optimističtěji než ČEPS vystupovali čeští politici a úředníci loni na jaře. Tehdejší ministr průmyslu Jozef Síkela nechal zpracovat superkritický scénář vycházející z možného odstavení uhelných elektráren už kolem roku 2027. Ministerstvo na jeho základě ujistilo, že ani při kumulaci dalších nepříznivých událostí v energetice Česku žádné riziko nedostatku elektřiny nehrozí.
Jak je možné, že se domácí výhledy o tolik liší od evropského modelu? V pořadu Inside Talks to Zuzaně Hodkové vysvětlil šéf ČEPS Michal Durčák. „Jeden z důvodů je, že kolegové ze zahraničí se tomu daleko více věnují,“ prohlásil.
A pokračuje: „Dřív jsme měli energie v Evropě přebytek všude, takže to nikdo moc neřešil. Prostě poslaly se nějaké údaje, ty se zkonsolidovaly, vyšly z toho každý rok podobné výstupy, bylo to bezrizikové. V tuto chvíli ale jak v Německu, tak u nás a výhledově i v Polsku bude docházet k uzavírání uhelných zdrojů, které představují velkou kapacitu instalovaného výkonu.“
Zní to z jeho úst neuvěřitelně. O hrozícím zavírání uhelných elektráren, za něž nemáme připravenou náhradu, se mluví řadu let. Tehdejší vládou zřízená uhelná komise v roce 2020 konstatovala, že by měly fungovat až do roku 2038. Předloni poprvé nahlas upozornil majitel skupiny Sev.en a druhý největší výrobce elektřiny v zemi Pavel Tykač, že při předpokládaném vývoji cen elektřiny a povolenek budou uhelné zdroje velmi brzy ztrátové a v takovém případě je Sev.en odstaví. Od té doby svůj postoj opakuje.
Podobně začali mluvit i zástupci ČEZ a Sokolovské uhelné a s varováním se přidávali i další energetici či analytici. Dokonce i zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška upozorňoval, že se řítíme do maléru.
Exministr Síkela ale odmítal jakoukoliv možnost státní podpory pro ztrátové uhlí a ujišťoval, že majitelé elektráren stát vydírají, aby se dostali k dotacím. Jasno má v těchto sporech dělat ČEPS jako státní autorita, zodpovědná za chod české elektroenergetiky a strážce její zdrojové přiměřenosti. Ten ale loni dlouho odkládal vydání své pravidelné zprávy, která má situaci a výhled na další roky objektivně zhodnotit. Nepřišel s ní na jaře jako v předchozích letech, ale až na podzim. Tedy poté, co Síkelu na ministerstvu vystřídal Lukáš Vlček.
Mimochodem – i když ČEPS predikuje pro rok 2030 bezpečně nízké hodnoty LOLE, v úvodu zprávy vlastní závěry poněkud zpochybňuje. Upozorňuje, že predikce nemusí být přesná, protože vychází z dat ke konci roku 2023 a nezohledňuje nejnovější vývoj zdrojové přiměřenosti ve střední Evropě.
ČEPS počítal s tím, že výpadek elektřiny po zavření českých uhelných elektráren vykryje dovoz z Německa, které dlouhodobě plánuje vybudovat přes 20 GW plynových elektráren a dál rozšiřovat větrné i solární parky. Začátkem loňského roku ale německá vláda ohlásila pro letošní a příští rok výstavbu pouhých 12,5 GW v plynu.
Vládní výměna i další zádrhely ale přípravy zdržují a Němci zatím nestaví. Je nepravděpodobné, že nám za dva či tři roky budou moci prodávat elektřinu v dobách vysoké poptávky, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. Už během uplynulé zimy byli v obdobích takzvané „dunkelflaute“ hluboce deficitní, sami dováželi elektřinu z Francie i Skandinávie, což zvedalo její cenu.
ČEPS své vlastní upozornění na měnící se předpoklady zdrojové přiměřenosti nijak neakcentoval, většina médií ho nezaregistrovala a zpravodajství o výhledech ČEPS zůstávalo vesměs optimistické. (Čtenáři Cash Only o informaci, jak si ČEPS umyl ruce, ochuzeni nebyli, na díry v loňské zprávě o zdrojové přiměřenosti SZ Byznys upozorňoval i jinde).
S nástupem nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka se vládní energetická politika přece jen změnila, MPO začíná riziko nedostatku elektřiny důsledněji řešit. Do zákona zvaného Lex Plyn vložilo možnost veřejné podpory pro ztrátové uhelné elektrárny, které by – pokud budou vyhodnoceny jako nepostradatelné – mohl stát dočasně držet při životě. Zákon tento týden prošel Sněmovnou a pokračuje jeho schvalování.
Kromě toho Lex Plyn zjednodušuje schvalovací řízení pro výstavbu paroplynových elektráren v Česku, což má urychlit výstavbu. To ovšem k odstartování investičního boomu nestačí. „Zjednodušení pro povolování výstavby vítáme. Ale hlavní problém je neexistence pravidel kapacitních mechanismů, které by zajistily návratnost takové investice. Skutečným gamechangerem bude navržení takového schématu a jeho následná notifikace Evropskou komisí,“ říká mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková.
Podobně to vidí i Jiří Feist, strategický šéf skupiny EP Energy z nadnárodního holdingu EPH Daniela Křetínského: „Zrychlení výstavby dané zjednodušením studie EIA samo o sobě nic neřeší. Aby se začalo stavět, je třeba vyjednat v Bruselu pro nové elektrárny kapacitní mechanismy. Bez podpory se do nich nikdo nepustí,“ říká. To potvrzují i zástupci ČEZ a koneckonců i samotné státní firmy ČEPS.
Investory od stavby elektráren odrazuje nejistá návratnost. Nejistý je budoucí vývoj na trhu elektřiny i emisních povolenek. S přibývajícím podílem obnovitelných zdrojů cena elektřiny čím dál častěji klesá až do záporných hodnot. Když „svítí a fouká“, plynové zdroje se na trhu neuplatní. Vydělávat mohou jen ve stále se zužujícím časovém okně, kdy poptávku nepokryjí soláry a větrníky. Proto žádají provozní podporu.
Státní dotace pro uhlí i pro plyn je ale třeba vyjednat v Evropské komisi, kde obdobné notifikační procesy trvají několik let. Česko přitom o notifikaci podpory pro elektrárny nejen ještě nepožádalo, nemá dokonce ani jasno, jakou má mít přesnou podobu. „Aktuálně se společností ČEPS diskutujeme technické aspekty a podmínky pro zavedení takového mechanismu, s Evropskou komisí vedeme neformální diskuze,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu Miluše Trefancová.
Podle náměstka ministra průmyslu Reného Neděly by čerstvá alarmující zpráva ENTSO-E mohla jednání o podpoře pro plynové zdroje v Bruselu urychlit. „Zjištění, že by Česko mohlo mít nevyrovnanou bilanci až 20 hodin v roce, by mohlo naší argumentaci u komise pomoci,“ doufá.
Evropská komise momentálně chystá revizi pravidel pro kapacitní mechanismy. Česko, Německo i další státy proto se svými žádostmi čekají, zda se podmínky pro podporu změkčí. „Teď se rozbíhají připomínková řízení, podle jejich výsledku půjdeme cestou, která nám umožní co nejrychlejší notifikaci. Podle toho, co z Komise vypadne, zvolíme nejvhodnější strategii,“ ujišťuje Neděla. Zatím doufá, že Lex Plyn a Lex OZE 3 projdou hladce zbytkem schvalovacího procesu doma.
„Je dobré, že si politici konečně uvědomili, že je nutno konat. Probíhající změny legislativy problém neřeší, je to jen první krok a je třeba pokračovat. Hodiny tikají, což závěry ENTSO-E jasně ukazují,“ připomíná Feist. | 
