Vážení čtenáři,
za zestátnění plynovodů společnosti Net4Gas, kterou kupuje státní firma ČEPS, si čeští zákazníci připlatí výrazně víc, než vláda slibovala. Účet totiž postupně bobtná a ve čtvrtek na něj Energetický regulační úřad přidal další položku.
Podle čerstvého rozhodnutí ERÚ mají čeští spotřebitelé na provoz zestátňovaného Net4Gas přispívat mnohem větším dílem než dosud. ERÚ od ledna mění takzvaný alokační klíč, podle něhož se náklady na provoz plynovodů dělí mezi tuzemské zákazníky a firmy, jež si trubky pronajímají pro přepravu plynu přes české území.
Net4Gas vlastní skoro čtyři tisíce kilometrů plynovodů, tři hraniční předávací stanice a další infrastrukturu. Celá síť byla budována hlavně jako tranzitní a tranzit v ní také léta dominoval. Tomu odpovídalo i rozdělení plateb: Přepravci plynu platili skoro tři čtvrtiny a domácí odběratelé jen 27 procent nákladů Net4Gasu. Hlavní příjem měla firma od klíčového smluvního partnera, ruského Gazprom Exportu, který přes Česko přepravoval plyn do dalších zemí.
Gazprom má sice rezervovanou kapacitu v českých trubkách pořád, koncem loňského roku za to ale přestal Net4Gasu platit. A tak to od ledna bude s rozdělením nákladů na plynovody obráceně: Čeští spotřebitelé z nich mají hradit plných 75,9 procenta. „Potvrdilo to naši domněnku, že ERÚ přehodil na zákazníky v České republice neuhrazené platby za Gazprom,“ komentuje to expremiér Mirek Topolánek, dnes šéf Teplárenského sdružení, které proti změně neúspěšně lobbovalo.
Náklady na přepravu plynu se podle ERÚ v celkovém růstu regulované složky projeví deseti procenty. Kromě vyššího zatížení českých spotřebitelů se v něm logicky promítá i zdražení plynu, který musí Net4Gas kupovat na krytí technických ztrát. Ale zpátky ke změně rozložení nákladů Net4Gasu mezi domácí odběratele a tranzit.
Bohužel to vypadá, že ERÚ zestátňovanému Net4Gasu pomohl i navzdory tomu, že dosavadní pravidla pro rozložení nákladů mezi tranzit a domácí přepravu měla platit až do roku 2025, kdy končí pětileté regulační období. A přesto, že podle nařízení Evropské komise z roku 2017 mají regulátoři zajistit, aby se riziko „spojené s nedostatečnou rezervací přepravní kapacity“ v tranzitních plynovodech nepřenášelo na zákazníky v zemi, jíž trubka prochází.
Podle evropských pravidel má toto riziko odrážet odpovídající regulovaný poplatek, což se dosud nejspíš dělo. Net4Gas byl každopádně vysoce zisková firma, která jen za loňský rok vydělala rekordních více než šest miliard korun čistého.
Plyn je pro české odběratele menší problém než elektřina, a tak se o změně regulačních pravidel v jeho případě moc nemluví. Změna ale posiluje pochybnosti, zda ERÚ postupuje vždycky naprosto nekompromisně v zájmu zákazníků, které má chránit. A zda není příliš měkký k firmám, které kontroluje. Podezření signalizuje i další změna, provedená tentokrát naopak ve prospěch zákazníků u elektřiny.
Oč jde? ERÚ původně tvrdil, že nemá prostor pro snížení regulačních poplatků proti návrhu zveřejněnému začátkem listopadu, protože už v něm srazil nároky firem o 11 miliard, což je na hraně toho, co mu pravidla pro běžící regulační období dovolují. Ve čtvrtek přesto vydal rozhodnutí, v němž v rozporu s návrhem, který měl být maximem možného, snížil platby za distribuci elektřiny a systémové služby o další čtyři miliardy.
Dosáhl toho vlastně jednoduše: Nařídil firmám, aby inflační růst svých nákladů počítaly podle jiného koeficientu, než to dělaly v minulých letech. Zatímco dosud časovou hodnotu peněz určoval index cen průmyslových výrobců, nově bude určující vývoj úrokové sazby PRIBOR.
Pokud je to teď pro zákazníky příznivější, je namístě se ptát, jestli se tento index neměl používat už dřív. Podle mluvčího ERÚ Michala Keborta si změnu vyžádala krize. „Nově použité inflační koeficienty lépe odrážejí skutečné nárůsty nákladů regulovaných společností v současné (měnící se, krizové) situaci,“ napsal nám, když jsme po něm chtěli vysvětlení.
Je ale možné, že se dřív používal jiný index prostě proto, že elektřina byla levná, regulovanou složku ceny nikdo neřešil a distributorům v čele s dceřinou firmou vlivné polostátní skupiny ČEZ to vyhovovalo.
Před měsícem se z regulovaných poplatků za elektřinu stalo výsostné politické téma, vláda na ERÚ zatlačila, a tak energetici v čele s ČEZ Distribucí oželí další čtyři miliardy. A naopak: Když růst cen plynu tak politicky citlivý není, třeba se dá jít regulovanému subjektu víc na ruku…
Doporučuji ovšem případ Net4Gas dál sledovat. Horké politické téma se z něj ještě stát může. Potvrzují se totiž varování kritiků zestátnění, že se koupě plynovodů českým daňovým poplatníkům nepěkně prodraží. Původně oznámená cena postupně roste, a to nejen v podobě přesunu většího dílu nákladů na domácí spotřebitele.
V září oznámila státní firma ČEPS, že za Net4Gas zaplatí nejvýš pět miliard korun: tři miliardy hned
a další až dvě miliardy později při dosažení blíže neupřesněných ekonomických výsledků. Měsíc nato ovšem přišel Ekonomický deník se zjištěním, že se ČEPS zavázal k oznámené pětimiliardové ceně přihodit ještě další 2,9 miliardy korun.
Jde o peníze, jež si z Net4Gas vytáhli jako zálohu na dividendu dosavadní vlastníci Allianz Infrastructure a Borealis Novus Parent. Kvůli problémům s Gazpromem pak sice od výplaty dividendy upustili, již inkasované peníze za ně ale má do firmy vrátit ČEPS.
Časem bude nutné také zaplatit dluhy Net4Gas, který má vydané dluhopisy a nabrané úvěry ve výši 33 miliard korun. Čistý dluh dosahuje k 27 miliardám.
Ratingoví specialisté zatím hodnotí kondici firmy dobře. Agentura FitchRatings v říjnu došla k závěru, že Net4Gas je schopna ještě napřesrok splácet závazky i v případě, že se tranzit plynu přes Česko neobnoví. Na první desetilimiliardové splátky dluhu ale dojde v roce 2025 a přesun větší nákladové zátěže na české spotřebitele pomůže držet firmu v kondici, aby to zvládala.
Připomeňme, že pro dosavadní akcionáře Net4Gas byly české plynovody báječnou investicí. Když před deseti lety fondy Borealis a Allianz Net4Gas kupovaly, přišel je na 1,6 miliardy korun. V dalších letech z firmy díky snížení základního jmění vytáhly 29 miliard, k tomu získaly dalších 7,5 miliardy na dividendách. Když se příliv zisků z tranzitu plynu přes Česko zadrhl, nabídly Allianz a Borealis firmu k prodeji.
Účet za jejich hostinu má teď hradit státní firma ČEPS, jejímž hlavním úkolem je provoz domácí elektrické přenosové soustavy. A jehož ztráty v případě nutnosti dorovnává stát (jen letos v únoru vláda poslala do ČEPS ze státní kasy dotaci ve výši 22,7 miliardy korun). Přispět mají za aktivní pomoci ERÚ také čeští spotřebitelé, kteří dosud z královských zisků za provoz plynovodů nic moc neměli.
Vládní politici ujišťují, že zestátnění plynovodů, jež přestaly být dojnou krávou, je nutné kvůli energetické bezpečnosti. Ta je v době rostoucí geopolitické nerovnováhy jistě důležitá. Otázka je, zda nemohl být tenhle obchod méně nevýhodný pro české daňové poplatníky a zda neměl jít méně na ruku dosavadním akcionářům. | 
