Vážení čtenáři,

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh na růst regulovaných poplatků pro spotřebitele energií. Vyvolalo to poprask, hlavně kvůli elektřině. Padly naděje, které vzbuzoval příznivý vývoj na komoditním trhu. Naděje, že s koncem krize nám energie pěkně zlevní.

Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) má od ledna stoupnout takzvaná regulovaná složka ceny za elektřinu u domácností v průměru o 71 procent, u firem připojených na hladinu vysokého napětí o 112 procent, u energeticky náročných podniků na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Regulovaná složka tvoří u domácností 40 procent celkové ceny.

Co přesně se skrývá v „regulované složce“? Největší položkou je poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, hlavně solárních parků budovaných před 13 lety. Ty mají podporu zaručenou na 20 let, až do loňska se na ni skládali spotřebitelé a státní kasa. Letos vláda ve snaze zmírnit dopady energetické krize spotřebitele o platbu osvobodila, celou ji převzal stát. To ale v lednu skončí, spotřebitelé opět budou platit 599 korun na odebranou megawatthodinu elektřiny.

Regulovaná složka dále obsahuje poplatky za služby. Ty míří jednak k distribuční firmě, která přivádí elektřinu k vašemu odběrnému místu, jednak ke státní společnosti ČEPS, zodpovědné za fungování celé přenosové soustavy.

Distribučky jsou u nás tři, patří skupinám ČEZ, E.ON a PRE. Česko mají rozdělené. Zatímco dodavatele elektřiny si můžete vybrat, distribuční firmu „fasujete“ podle toho, která z nich má zrovna u vás dráty. Distributoři a ČEPS nemají konkurenty, proto jejich ceny hlídá ERÚ. A každý rok jim v cenovém rozhodnutí schvaluje výši poplatků, pokrývajících jejich nutné náklady a přiměřený zisk.

Proč roste regulovaná složka tak citelně? Na letošní rok nám vláda ve snaze oslabit dopady energetické krize platby dílem odpustila, dílem zmrazila. Stát proto celkově dotuje letos ceny energií 110 miliardami korun. Od ledna se ale 110miliardová dotace sníží na devět miliard. Na faktury se tak v plné výši vrací poplatek na obnovitelné zdroje a znovu začínají růst poplatky za služby.

Poplatky stoupají z objektivních důvodů. Energetika prochází prudkou změnou, přibývá v ní podíl obnovitelných zdrojů. Zatímco za celý loňský rok distributoři připojili 35 tisíc nových solárů, jen za letošní první pololetí už jich bylo přes 45 tisíc. Síť se kvůli tomu musí posilovat. Jen ČEZ Distribuce loni do svých drátů nalila 15 miliard korun. Vysoké náklady mají i oba menší distributoři.

Dalším důvodem pro růst regulované složky jsou takzvané systémové služby. Jde o udržování stability v přenosové soustavě, za niž zodpovídá ČEPS. Zdražení je dáno už tím, že elektřina na vyrovnávání výkyvů v síti za krize zdražila. Letos byly poplatky na systémové služby zmrazené, od ledna mají zmrazení dohánět.

Vláda ujišťuje, že růst regulovaných poplatků vyrovná pokles ceny samotné „silové“ elektřiny. To ale platí jen zčásti. Zákazníci, kteří kupují elektřinu na úrovni cenových stropů, skutečně velký náraz nepocítí. Silová elektřina jim zlevní, ceny obchodníků totiž sráží tvrdá konkurence. Pokles ceny samotné elektřiny může kompenzovat zdražení služeb a návrat plateb na obnovitelné zdroje.

Háček je v tom, že mnoho domácností, firem, úřadů a institucí dostává silovou elektřinu za nižší cenu než za cenový strop. Zlevnění, které by jim kompenzovalo růst regulovaných poplatků, tak nepocítí. Týká se to třeba statisíců bývalých zákazníků zkrachovalé firmy Bohemia Energy, kteří uzavírali nové dodavatelské smlouvy předloni na podzim. A spousty dalších odběratelů, kterým dobíhají tarify s cenovou fixací z té doby. Těmto lidem zdraží jak silová elektřina, tak poplatky.

Jak spočetl Jiří Matoušek, marketingový šéf Centropolu, s novým regulačním rozhodnutím ERÚ stoupne celková cena elektřiny ve srovnání s podzimem 2021 (tehdy uzavírali často dvouleté fixované kontrakty právě klienti zkrachovalé Bohemia Energy) u domácnosti v běžném panelákovém bytě (sazba d02d) v průměru o 33,8 procenta. U rodinného domku s elektrickým bojlerem (sazba d25d) o 36,5 procenta. A u domku vytápěného elektřinou (sazba d57d) o 41,5 procenta.

Tito spotřebitelé byli zatím do značné míry ušetřeni krizového cenového nárazu, ale dožene je v lednu. Faktury jim neporostou o mírných „nejvýš 10 procent“, o nichž mluví ministr Jozef Síkela, ani o „jednotky procent“, které prorokuje premiér Petr Fiala.

U firem a ve veřejném sektoru je dnes pod cenovými stropy dokonce většina odběratelů. „Pokud to zůstane tak, jak to ERÚ navrhuje, zvedne se velkým odběratelům platba až o 200 procent,“ varuje šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Ekonomice hrozí problém. Zatímco loni se většině výrobců ještě dařilo promítat růst nákladů do vlastních cen, takže dosahovali vysokých zisků, teď už to moc nejde.

Evropská ekonomika stagnuje, ta německá začíná klesat. Česko má čtvrté nejdražší energie v Evropě, v USA je elektřina celkově levnější než ta evropská. Čeští vývozci, u nichž tvoří energie významnou nákladovou položku, ztrácejí konkurenceschopnost. Domácí poptávka je slabá. A teď čekají výrobci nákladový náraz.

Objevují se první signály, že to energeticky náročné firmy nemusí ustát. Ve vážných potížích je ostravský hutní podnik Liberty Steel zaměstnávající kolem pěti tisíc lidí. Letos mu prudce klesl odbyt kvůli propadu stavebnictví. Liberty zpožďuje platby dodavatelům, začíná se mluvit o hrozící insolvenci. V téhle situaci je na obzoru cenový skok u elektřiny. Pád Liberty může v regionu vyvolat dominový efekt a stáhnout pod hladinu řadu dalších firem.

Průmyslníci doufají, že se jim podaří přesvědčit vládu, aby do systému nasypala víc peněz a růst cen zmírnila. Cenové rozhodnutí ERÚ se do konce listopadu může ještě upravit. Jan Rafaj říká, že zatím neztrácí naději.

Potíž je, že nejde jen o problém příštího roku. Zdražování poplatků za služby spojené s dodávkou elektřiny bude pokračovat. Jen ČEPS má v plánu investovat do posilování sítí osm miliard korun ročně. Už brzy budeme závislí na dovozu elektřiny a bez zvýšení přenosové kapacity bychom jí nemohli dostatek dovážet.

V masivních investicích musí pokračovat i distribuční firmy, jinak nezvládnou přírůstek obnovitelných zdrojů, k němuž se Česko zavázalo. Dál je třeba pokračovat ve výstavbě solárů a větrníků, jež vyrábějí sice nárazově, zato levně. Stavět energetická úložiště a plynové elektrárny jako zálohy k zeleným zdrojům. A jaderné reaktory.

Dnešní poplatek na podporu obnovitelných zdrojů tak může časem doplnit další podobná platba určená na subvencování nutných investic. Ostatně právě takto se mají financovat nové jaderné bloky. Šéfové ČEZ odhadují nutné náklady do energetiky v příštích letech na tři až čtyři biliony korun. Zaplatí je spotřebitelé v cenách energií.

Rostoucí ceny za elektřinu budou v příštích letech trvalým trendem. Možná je politici zase trochu přitlumí na volební rok 2025. Ale pak nás stejně doženou. Je to cena za Green Deal, za dekarbonizaci energetiky, kterou se Evropané rozhodli platit. Politici to zatím odmítají přiznat.

Ti z vlády ujišťují, že žádný velký růst cen nehrozí. Ti z opozice křičí, že by dokázali růstu cen jednoduše zabránit. Pravdu neříká ani jedna, ani druhá strana. Na realitu ale narazí občané, řada z nich už brzy.

Viditelný rozdíl mezi tím, co lidi slyší od politiků, a tím, co vidí na fakturách, dál oslabí důvěru ve stát. Posílí to populisty a destabilizuje společnost.

Školní projekt tří spolužáků z brněnského gymnázia přerůstá v globální byznys. Digitální schránka důvěry od české firmy FaceUp Technology se používá ve 45 státech a zájem o ni roste.

Blamáž na prioritní dálnici. Pochybení úředníků Ministerstva dopravy, kteří prošvihli termín soutěže na poradce pro dálnici D35, má dohru. Konsorcium vedené Českou spořitelnou napadlo zrušení tendru a žádá úhradu nákladů v řádu stovek tisíc korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) chce chybu napravit vypsáním nové soutěže se stejným zadáním a také vytvořením nového oddělení, které se bude na ministerstvu věnovat jen PPP projektům.

Tance kolem gigafactory. Otázka, která už dlouhé měsíce zajímá český průmyslový svět, zůstává nezodpovězena. Koncern Volkswagen zatím budoucnost gigafactory v Česku odsouvá na neurčito. Podle ministra Jozefa Síkely jedná Česko s pěti dalšími zájemci, kteří by vystavěli obdobnou továrnu v Prunéřově nebo u Karviné. Za váhání Volkswagenu podle Radka Špicara ze Svazu průmyslu může nedostatek vhodných areálů, drahé energie a málo pracovních sil.

Divoký růst skončil. Důležitější centrální banky. Rozpojený svět. Starší populace. A ceny energií. To jsou čtyři trendy, které budou příštích pět let ovlivňovat ekonomiku. Jak podle nich investovat, rozebrali experti ve speciálu podcastu Ve vatě.

Hra o jádro. Ostře sledovaný jaderný tendr se posunul do nové fáze. ČEZ podle očekávaní potvrdil, že obdržel nabídky od všech tří uchazečů o zakázku na stavbu pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Zájem mají americko-kanadský Westinghouse, francouzská EdF a korejská společnost KHNP. Experti se ale neshodnou, jak v české jaderné energetice pokračovat.

Komárek se zbavil Rusů. Poslední z osmi zásobníků, které jistí českou plynárenskou síť, přechází do domácích rukou. Nově bude skoro ze sta procent pod kontrolu Moravských naftových dolů miliardáře Karla Komárka. Pod patronátem českého státu se mu povedlo vytěsnit druhého z vlastníků – ruský státní podnik Gazprom, jehož podíl naopak klesne skoro k nule.

Potíže Siemens Energy. Akcie Siemens Energy se minulý týden propadly o téměř 40 % poté, co firma oznámila, že jedná s vládou v Berlíně o státních zárukách pro svou divizi větrných elektráren, která se nachází v obtížné situaci. Propad umazal z tržní hodnoty společnosti tři miliardy eur a stahoval s sebou také bývalou mateřskou skupinu Siemens. Později se akcie obou firem stabilizovaly.

Pilulka hledá dno. Pražská burza už může patrně s dvouměsíčním předstihem ohlásit letošního poraženého. Je jím lékárenská společnost Pilulka, jejíž akcie za poslední rok na pražské burze padají o více než 65 procent. Před třemi lety přitom bylo vše jinak – Pilulka se stala veřejně obchodovanou firmou v době pandemie, kdy segment e-commerce díky uzavřeným obchodům zažíval žně.

Ukrajina se učí od Las Vegas. Hazard byl na Ukrajině po desetiletém zákazu opět legalizován krátce před ruskou invazí loni v únoru. Od té doby je však toto odvětví výnosným prostředkem pro Rusy, kteří v zemi vydělávají peníze a mohou rovněž shromažďovat osobní údaje ukrajinských hráčů. Ukrajinské úřady proto zavelely do boje proti ruskému vlivu a hodlají se inspirovat v USA, kde v 80. letech úřady vytlačily z kasin v Las Vegas italskou mafii.

Odchod z Číny. Odliv zahraničních fondů z čínského trhu s takzvanými akciemi typu A vstoupil do „bezprecedentní fáze“, napsali stratégové Morgan Stanley v nedávné zprávě.  A to navzdory snahám Pekingu podpořit růst tím, že si bude více půjčovat na financování dalších výdajů.

Klesá zájem o sklady. Developeři skladů a průmyslových hal aktuálně stavějí rekordní množství nových ploch. Děje se to však v době, kdy z realitního trhu přicházejí zprávy o prvních známkách ochlazení i v segmentu průmyslových nemovitostí. Na vině je nejistota v automobilovém průmyslu i potíže e-shopů.

Krystaly na letišti. První terminál na Letišti Václava Havla doplní budovy, které příjezdovou cestu promění v atraktivní bulvár. Vítěz soutěže, přední světový architektonický atelier MVRDV, je navrhl jako krystaly zahalené do satelitních snímků Česka.

Čekání na levné hypotéky. Češi kvůli drahým hypotékám řeší, jak co nejvíce ušetřit na měsíčních splátkách. S tím jim může pomoci správná fixace. Ta na deset let z trhu téměř zmizela, a pokud se nezmění pravidla, sotva se vrátí i po pádu úrokových sazeb. O tom, jak si poradit s refixací a zvyšováním splátek, také v podcastu Ve vatě radil hypoteční expert Libor Ostatek.

Křetínský nakupuje. Společnost Vesa Equity Investments, přes kterou Daniel Křetínský s Patrikem Tkáčem vstupují do veřejně obchodovaných firem, koupila významný podíl ve francouzské softwarové firmě Quadient. Quadient vytváří IT infrastrukturu například pro poštovní společnosti a digitalizuje komunikaci firem se zákazníky.

Cena bitcoinu letí vzhůru. Růst největší kryptoměny dle tržní kapitalizace do značné míry přiživuje především očekávání, že ve Spojených státech bude schválen bitcoinový fond obchodovaný na burze (ETF). Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) se totiž patrně neodvolá proti rozhodnutí soudu, že neměla zamítnout žádost společnosti Grayscale o povolení bitcoinového ETF.

Mobilní novinky. Výrobci smartphonů v poslední době představili několik zajímavých novinek. Firma Lenovo se vrací k dávno zapomenutému konceptu mimořádně ohebného telefonu, který lze i otočit kolem zápěstí, a chytré hodinky Apple Watch dostaly slibovanou funkci „poklepání“.

Růst DPH na nealkoholické nápoje z 15 na 21 procent označuje šéf Kofoly za šikanózní opatření. A v rozhovoru pro SZ Byznys kritizuje i neoddělitená víčka.

Dánské architektonické studio Henning Larsen odhalilo plány na logistické centrum, které bude největší dřevěnou budovou svého druhu na světě. Podívejte se na projekt unikátní stavby, kde bude dost místa na fotovoltaiku, záchyt dešťové vody, relaxaci zaměstnanců i ptačí hnízda.