Vážení čtenáři,

v Evropě se mění pohled na jadernou energetiku. Plánů na stavbu reaktorů přibývá, investice do nich ale nemají takovou finanční podporu jako obnovitelné zdroje. Česko a další jaderné státy to chtějí změnit.

Atomové elektrárny dnes v Evropě vyrábějí zhruba čtvrtinu veškeré elektřiny a téměř polovinu elektřiny čisté, nízkoemisní. Jejich význam v posledních letech klesal. Mezi lety 2006 až 2021 se produkce jaderné energie v EU snížila o pětinu, řada států se od jádra chystala zcela odejít. Jenomže v posledním roce se přístup k atomu otáčí.

Válka na Ukrajině a konflikt s Ruskem přinesly obavy o energetickou bezpečnost. Tím spíš, že spotřeba elektřiny bude stoupat spolu s růstem počtu elektromobilů a tepelných čerpadel, zaváděním čistých technologií v průmyslu a posilující digitalizací. A k tomu přibývá hlasů upozorňujících, že bez jádra svět nemá šanci splnit své dekarbonizační cíle.

Přesně to tvrdí i Mezinárodní energetická agentura IEA. Podle její letošní zprávy je pořád možné pomocí nových technologií dosáhnout cíle Pařížské dohody, tedy zabránit globálnímu oteplení nad 1,5 stupně Celsia. K tomu by ale svět musel do roku 2030 ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů, o tři čtvrtiny srazit emise metanu v energetice a do roku 2050 více než zdvojnásobit globální jadernou kapacitu. Bude to chtít obří jaderné investice. A Evropa těžko může stát stranou.

Elektřinu v jaderkách dnes vyrábí 12 evropských států, ze seznamu letos vypadlo Německo. Evropský jaderný klub se ale jinak rozšiřuje. Belgie zrušila plány na jaderný útlum, podobně jako Nizozemí. Španělsko o takovém obratu vede politickou debatu. Švédsko, Francie či Polsko oznámily ambiciózní programy na rozvoj jádra. Evropské země nyní plánují podle asociace NuclearEurope víc než 15 nových reaktorů.

Mění se i politika. „Když jsem přišel v roce 2019 do Evropského parlamentu, dostal jsem se k jednání o zelené taxonomii. Tehdy bylo jádro brutálně diskriminované. Když jsem o něm chtěl mluvit, na jednáních na mě křičeli, že to slovo se vůbec nevyslovuje, aby nedráždilo protijaderné aktivisty. Jádro bylo zakázané slovo,“ líčí europoslanec Alexandr Vondra.

Po covidové krizi však i s jeho přičiněním vznikla poslanecká skupina, která prosazuje jadernou politiku. „Celkem se to daří. Nedosáhli jsme sice žádného velkého vítězství, ale jádro dnes už aspoň není diskriminované, i když není zvýhodňované jako zelená technologie,“ říká Vondra. Na zvýhodnění se ale pracuje.

Prvním vítězstvím jaderných zemí bylo zařazení jádra na seznam zelených technologií v takzvané taxonomii (klasifikaci, podle níž se řídí banky a investoři), byť s přísnými podmínkami. Teď se jedná o tom, aby se jádro dostalo na seznam technologií, které lze podporovat podle chystaného nařízení o čistém průmyslu (Net Zero Industry Act).

Dále, aby se v budoucnu řadil tzv. růžový vodík, vyráběný z přebytečné jaderné energie, za čistý, bezemisní. Umožnilo by to podporu investic do růžového vodíku, což je zatím možné jen v zemích, které z jádra pokrývají víc než polovinu své spotřeby elektřiny, tedy ve Francii a na Slovensku. Ve hře je také zařazení modulárních reaktorů mezi zelené, tudíž subvencí hodné inovativní technologie.

Rehabilitaci jádra v Evropě zřejmě pomůže i nedávný odchod ostře protijaderného místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, který měl na starosti klimatickou politiku. Tento týden byl novým eurokomisařem pro klima zvolen Woopke Hoegstra, který má k jádru údajně kladný postoj. A část Timmermansovy agendy přebírá Maroš Šefčovič, reprezentant jaderného Slovenska.

Jadernou alianci pod francouzským vedením vytvořily letos také jednotlivé členské státy, dnes je v ní 14 členů včetně Česka. Hlavním cílem klubu je zrovnoprávnění jádra s obnovitelnými zdroji v přístupu k veřejné podpoře.

V květnu se ministři jaderných zemí na zasedání v Paříži shodli, že by se kapacita evropských reaktorů mohla do roku 2050 zvednout o třetinu, což by odpovídalo zprovoznění 30 až 45 nových reaktorů. To ovšem znamená povolit pro jádro mnohem větší veřejnou podporu, než jaká je možná nyní. Tedy přepracovat subvenční programy tak, aby byly vstřícné k technologii, jejíž jméno se podle Vondry nesmělo v europarlamentu před čtyřmi lety vyslovit.

Francie s dalšími jadernými státy teď bojuje o to, aby podporu jádra – například pomocí dlouhodobých kontraktů s garantovanou cenou (takzvaných rozdílových kontraktů) – zahrnula projednávaná reforma evropského elektroenergetického trhu.

Pro Česko je to všechno důležitý pohyb. Země připravuje stavbu zatím jednoho velkého reaktoru v Dukovanech, vládní i opoziční politici se ale čím dál víc přiklánějí k plánu postavit rovnou čtyři velké bloky a k nim větší počet malých modulárních reaktorů, které by mohly pomoci při dekarbonizaci teplárenství.

Jak řekla tento týden na konferenci Jádro manažerka ČEZ Silvana Jirotková, jen česká energetická jednička má hotový plán na výstavbu 9 až 12 modulárních reaktorů o výkonu 3000 megawatt do roku 2045. První by se měl spustit v Temelíně v roce 2032. Přesnější jadernou strategii Česka pro příští roky má vytyčit nová Státní energetická koncepce, jejíž návrh slibuje vláda schválit ještě letos.

„Pro Česko ale není ani tak zásadní, o výstavbě kolika nových bloků si rozhodneme. Klíčová věc je najít reálný model financování,“ řekl na zmíněné konferenci Jádro zástupce vrchního ředitele Ministerstva průmyslu Tomáš Ehler, pod něhož spadá jaderná problematika.

Nejdůležitějším krokem pro Česko je teď notifikace investorského modelu pro stavbu velkého bloku v Dukovanech, který má být financován pomocí státní půjčky. Zároveň si ale země musí splnit i čistě domácí úkoly: Česká energetika potřebuje nejen jádro, ale i další investice do stavby plynových elektráren, zálohujících nepravidelně vyrábějící obnovitelné zdroje (nebo vyřešit podporu stávajících uhelných zdrojů, jejich provoz se přestane vyplácet už ve druhé půli této dekády).

Dále je třeba stavět a posilovat sítě, což rozšíří možnost dovážet k nám levnou obnovitelnou elektřinu z jihu a severu Evropy. A také investovat do obnovitelných zdrojů a akumulačních technologií, které umožní co nejvíc využít domácí potenciál větru a slunce.

Při tomhle obřím úkolu nejde zdaleka jen o peníze, ale hlavně o změnu v povolovacích řízeních a o rychlé odbourávání byrokratických bariér. Příprava stavby prvního reaktoru v Dukovanech už nabrala zpoždění kvůli protestům ekologických aktivistů. Skluz se prý zatím pořád dá dohnat, rozhodně to ale pro rozvoj české energetiky – jaderné i nejaderné – nesignalizuje nic dobrého.

Tesařova firma Energo-Pro, která zatím investovala kromě Česka do Gruzie, Bulharska a Turecka, udělala zlomový obchod. Kupuje desítky vodních elektráren ve Španělsku za miliardy korun a poprvé tak proniká do západní Evropy.

Kdo nejvíc vydělal na Ukrajině? Válka na Ukrajině prospívá zbrojnímu průmyslu po celém světě. I většině z českých zbrojařských skupin přináší neutuchající hlad po zbraních a munici zisky, o kterých se jim dříve nesnilo. Tři největší – skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, Colt CZ Group Reného Holečka a uskupení STV Group Martina Drdy – utržily loni v součtu bezmála 50 miliard korun. Se ziskem zhruba 10 miliard.

Udržitelné fondy ztrácí lesk. Největší světoví správci aktiv již několik let uvádějí na trh udržitelné fondy ve snaze využít rostoucího zájmu o investování do ESG. Tyto fondy pak investují do společností, které se snaží dosáhnout pozitivního dopadu na společnost a životní prostředí, ale zároveň samozřejmě generovat zisk pro své investory. Minimálně v letošním roce se však může zdát, že tento trend zpomaluje.

Česko se otevírá migrantům. Vláda schválila několik programů na posílení migrace ze třetích zemí. Dohromady otevřou v příštím roce cestu do českých firem dvaceti tisícům kvalifikovaných pracovníků především z Ukrajiny, Filipín a Mongolska, v menší míře pak z Moldavska, Gruzie a Bosny a Hercegoviny. Kromě toho kabinet předpokládá, že hladový pracovní trh posílí během příštího roku dalších 20 tisíc Ukrajinců z řad uprchlíků.

Ostrá konkurence v jaderném tendru. Uchazeči o dostavbu elektrárny Dukovany finišují nejen s nabídkami, ale také v lobbistickém úsilí. Jaderný tendr je provázaný i se strategickými a diplomatickými vizemi Prahy. Francouzi zdůrazňují evropský rozměr spolupráce, Američané bezpečnostní, Korejci pak zejména technologický. Všichni tři pak slibují, že maximálně zapojí a pomohou rozvinout český průmysl.

Jak se obchoduje s ruskou ropou. Restrikce znemožnily státům EU nakupovat ruskou ropu prostřednictvím tankerů a zároveň zabránily unijním společnostem, aby přepravě ruské ropy napomáhaly. Ve chvíli, kdy se plavidla ocitnou v mezinárodních vodách, ale mizí možnosti, jak situaci kontrolovat. Předpokládá se, že nejméně polovina ruské ropy proudí přes tazkvané stínové tankery.

Potíže v hutnictví. Od ledna se velkým firmám zvedne regulovaná část plateb za elektřinu až o 250 procent. Například ocelářům tak poplatky za služby meziročně zdraží i o stovky milionů korun. „Ohrozí to konkurenceschopnost,“ varuje Svaz průmyslu.

Enyaq zůstane v Česku. Škoda Auto může slavit, výroba klíčového elektrického SUV Enyaq totiž zůstává v Česku. Ještě nedávno přitom hrozilo, že se jeho výroba přesune do německého Cvikova. Mladoboleslavská automobilka také spustila prodej prvních vozů Karoq a Kodiaq i ve Vietnamu. Značce mají dobré jméno udělat místní vysoce postavení ambasadoři.

Dohoda s Křetínským. Hluboce zadlužený řetězec supermarketů Casino má naději na záchranu. Francouzská společnost oznámila, že dokončila dohodu o restrukturalizaci dluhu se skupinou věřitelů vedených českým miliardářem Danielem Křetínským a francouzským miliardářem Marcem Ladreitem de Lacharrièrem.

Nákup už jen ve slevách. Pokud je Česko v něčem evropským lídrem, jsou to slevy. Už dvě třetiny peněz, utracených za potraviny a drogerii, jsou z akcí. Někteří výrobci potravin to vnímají jako nebezpečí. Snahy o regulaci slev jsou ale neúspěšné. Úskalí výhodných akcí popisuje analýza Filipa Horáčka.

Ceny bytů. Česko má ještě před sebou strmý pokles cen bytů, tvrdí v podcastu Ve vatě analytik společnosti Conseq Martin Lobotka. Cenovky podle něj budou na dně několik let, a proto by s koupí bytu počkal. Klesl také podíl Čechů, kteří si myslí, že si kvůli inflaci, cenám energií a úrokovým sazbám nebudou moci dovolit vlastní bydlení.

Nákupy v Karlíně. Společnost Upvest ze skupiny Komerční banky společně s americkou realitní firmou Lincoln Property Company koupila kancelářské centrum Zirkon u metra Křižíkova v Praze 8. Pro Upvest jde o první nákup v Česku, budovu chce přestavět.

Pád trhu s NFT. Trh s nezaměnitelnými digitálními tokeny známými spíše pod zkratkou NFT už není to, co býval. Nedávná studie serveru dappGambl zabývajícího se segmentem kryptoměn a NFT totiž ukázala, že drtivá většina „eneftéček“ je prakticky bezcenná a neprodejná za jakoukoliv částku.

Zuckerbergovy plány. Spekulovalo se o tom, že firma Meta ustoupí od vize „metaverza“. Nyní je jasné, že Zuckerberg se nápadu na propojení skutečného a digitálního světa nejen nevzdal, ale vytrvale pracuje na jeho rozvoji. Jednou z nových praktických aplikací je série 28 chatbotů. Každý z nich má svou konkrétní „osobnost“, která je částečně založená na reálných celebritách.

Ceny pšenice, mléka a dalších zemědělských komodit po prudkém růstu vyvolaném válkou na Ukrajině a energetickou krizí spadly na předloňskou úroveň. Potraviny v obchodech zlevní z inflačních extrémů se zpožděním také, ale tak laciné jako dřív v dohledné době nebudou, vysvětluje šéf druhého největšího agroholdingu v zemi, skupiny JTZE.

Vůbec první ostré nasazení českého zdicího robota na reálnou stavbu se uskutečnilo v Šumperku na Olomoucku, kde staví průmyslovou halu pro tamního producenta obráběcích nástrojů. Podle vynálezců i provozovatelů robota dokáže nahradit celou partu dělníků, práci navíc odvede ještě rychleji, za každého počasí a ve dne i v noci.  Podívejte se, jak mu jde práce od ruky.