Vážení čtenáři,

Ministerstvo financí došlo k závěru, že Česká republika má dostatečnou finanční sílu, aby mohla postavit do roku 2041 celkem čtyři nové velké jaderné bloky. Má to ovšem celou řadu háčků.

Kolega Ondřej Koutník se tento týden dostal k důvěrné analýze, v níž Ministerstvo financí zkoumá udržitelnost financování čtyř nových jaderných bloků budovaných v letech 2025 až 2041.

Stručný, ani ne pětistránkový materiál končí optimistickým závěrem: „České veřejné finance jsou schopny výstavbu čtyř jaderných bloků zajistit prostřednictvím návratné finanční výpomoci (rozuměj půjčky, poskytnuté investorské společnosti ČEZ – pozn. red.).“ Chystaná obří investice by také neměla zhoršit rating České republiky u mezinárodních agentur.

Samotná analýza ovšem obsahuje hlavně dlouhý výčet podmínek a předpokladů, které bude třeba dodržet, aby Česko obří jaderná investice nezruinovala. Ve hře je zkrátka ještě mnoho neznámých. A to zdaleka nejen těch finančních.

Ministerstvo podle zmíněného dokumentu předpokládá, že čtyři velké reaktory s kapacitou přes 1000 megawattů (takové ČEZ poptává v probíhajícím jaderném tendru) přijdou dohromady nejvýš na bilion korun bez započtení inflace. Při zohlednění vývoje cen v letech 2020 až 2022 má jít o necelé dva biliony.

To by znamenalo náklady na jeden blok kolem půl bilionu korun. Jenomže tyhle odhady jsou dost na vodě. Analýza ani náznakem neříká, jak k nim autoři materiálu došli. Odhadovat předem náklady energetické investice rozložené na dvacet let v době, kdy se celý sektor bouřlivě vyvíjí, na svět přicházejí nové technologie, zcela se mění systém fungování trhu a objevují se nová, ještě nedávno nečekaná rizika, je ošidné.

Ukazují to zkušenosti s dostavovanými elektrárnami v Evropě i v USA. Americká jaderná elektrárna Vogtle 3 s dvěma bloky AP1000 se proti původním předpokladům prodraží na dvojnásobek. Tedy z plánovaných 14 miliard dolarů na 34 miliard, jeden blok pak v přepočtu vychází na 376 miliard korun. Westinghouse staví Vogtle přes deset let a prošel díky nezvládnutému financování bankrotem.

Francouzský reaktor EPR o výkonu 1600 MW dokončený letos s 13letým zpožděním ve finském Olkiluotu měl stát tři miliardy eur, nakonec přišel skoro na čtyřnásobek, v přepočtu na 265 miliard korun. A do třetice: V Británii pokračuje stavba dvou francouzských reaktorů EPR v elektrárně Hinkley Point. Náklady se po poslední korekci šplhají na 40 miliard dolarů, což vychází nad 440 miliard korun za jeden velký blok.

Ve všech třech případech, podobně jako při stavbě dvou menších reaktorů ruského typu VVER-440 ve slovenských Mochovcích, byly původně odhadované náklady při startu projektů úplně jinde než dnes.

Manažeři ČEZ ujišťují, že nemilá překvapení v podobě obrovských zdržení a zdražení v případě českých bloků nehrozí, protože investoři, kteří o zakázku soutěží v probíhajícím tendru, si už prošli všechny možné slepé uličky a v Česku jim půjde všechno snáz.

Značný jaderný optimismus také budí cena, za kterou loni slíbil americký Westinghouse vybudovat první polskou jaderku v Pomořanském vojvodství. Tři tisícimegawattové reaktory mají stát pouhých 20 miliard dolarů, což by vycházelo na krásných 140 miliard korun za jeden. Jenomže ve Finsku, Británii, na Slovensku a v USA to také na začátku vypadalo optimisticky.

Ohledně slibované ceny ale už budeme mít brzy jasno. Český jaderný tendr se pro nabídky uzavře počátkem října. Vláda bude nabízené ceny za první reaktor v Dukovanech, případně za další tři stejné bloky, jež by se mohly stavět v Temelíně a Dukovanech v příštích letech, znát do konce roku. Ukáže se, nakolik se Ministerstvo financí se svým odhadem nákladů trefilo. Ale i kdyby mělo přesný odhad, jsou tu další nejistoty.

Zmíněná analýza upozorňuje, že Česko by očekávanou dvoubilionovou jadernou investici v příštích 20 letech zvládlo jen v případě, že se mezitím podaří „ve střednědobém horizontu“ konsolidovat veřejné finance. Což znamená vyřešit řádově dvousetmiliardový deficit mezi výdaji a příjmy státu. Může tomu pomoci hospodářský růst v příštích letech. Ale i když budeme mít štěstí a energetice se bude dařit, stejně bude třeba provést strukturální změny, které poměr příjmů a výdajů státu dostanou do rovnováhy.

Jak se píše v analýze Ministerstva financí, bude třeba vyřešit „řadu tlaků“ na veřejné finance, jako je „stárnutí populace, klimatické změny, bezpečnost a obranu nebo rostoucí náklady na dluhovou službu“. Jak autoři dokumentu zdůrazňují, musí tato a budoucí vlády „stanovit výstavbu nových jaderných zdrojů jako prioritu a provádět strukturální reformy“.

Materiál pak zcela opomíjí další zásadní neznámé: Koncem dekády mají vstoupit na trh malé modulární reaktory, které podle dnešních předpokladů mohou vycházet na jednotku instalovaného výkonu výrazně levněji než velké bloky poptávané v probíhajícím tendru. Malé bloky budou zřejmě lépe zapadat do vznikající decentralizované energetiky s velkým podílem obnovitelných zdrojů. A na výstavbě by se mohl podílet i soukromý kapitál, jak se k tomu schyluje třeba v Polsku.

Pokud se tyto naděje naplní, může to bourat plány na stavbu velkých bloků. Ostatně třeba energetický expert Jaroslav Míl tvrdí, že se do budoucího českého energetického systému víc jak jeden nový velký blok v Dukovanech v žádném případě nehodí.

Ministerstvo financí pak při posuzování udržitelnosti dvoubilionové jaderné investice zcela opomíjí, že Česká republika má i jiné potřeby. Budeme muset stavět paroplynové elektrárny na zálohování obnovitelných zdrojů a investovat do elektrických sítí, ale i plynovodů a ropovodů. Jak řekl nedávno pro SZ Byznys ministr průmyslu Jozef Síkela, stavba plynovodu STORK 2 nebo posílení ropovodu TAL je otázkou energetické bezpečnosti.

Pak je tu nutná dopravní infrastruktura, dálnice a vysokorychlostní železnice, které slibuje ministr dopravy Martin Kupka dokončit během deseti let. Náklady mají šplhat rovněž ke dvěma bilionům korun. I když Kupka počítá s podílem soukromého kapitálu, i tady se pro státní kasu rýsuje obrovská zátěž.

Pro vládu bude těžké stanovit, které investice upřednostnit. V rychle se měnící energetice dnes nemá smysl upínat se ke stavbě čtyř velkých bloků, které Česko zaplatí s vypětím sil. Je třeba rozpracovávat i další varianty, sledovat vývoj, držet kontakt se světem a nezavírat předčasně dveře alternativním řešením. Ale to samozřejmě není jen na Ministerstvu financí.

Vítězem mnohaměsíční přetahované o mediální dům Mafra se stal bývalý manažer skupiny PPF, dnes vládce vlastní investiční skupiny Kaprain Karel Pražák. Nádavkem k vydavatelství získá i pardubickou chemičku Synthesia. 

Dotační čistka v zemědělství. V zemědělství se má v příštím roce ušetřit deset miliard korun. S dotační „dietou“ se však začalo už letos. Ministerstvo zemědělství sáhne především na národní neinvestiční dotace pro velké firmy. O miliardy korun (v jednotlivých projektech až o desítky milionů) přijdou některé firmy z koncernu Agrofert jako je Mlékárna Hlinsko a Olma, zpracovatelé masa Rabbit Trhový Štěpánov a Drůbežářský závod Klatovy, společnost Hamé a mnozí další.

Velký byznys chce manželství pro všechny. Vznikla otevřená výzva žádající premiéra o uznání manželství pro všechny. Tentokrát za ní ale nestojí aktivisté či neziskové organizace, ale velké firmy. Pod apel už připojilo podpisy několik desítek tuzemských zaměstnavatelů včetně bank či technologických firem. Aktuální výzvu táhne šéf Vodafone Petr Dvořák. Příští týden se firmy chtějí oficiálně obrátit na premiéra.

Český tygr zaspal. Usnuli jsme na vavřínech. Stojíme na místě. Ekonomická „blbá nálada“. Těmito slovy ekonomové i podnikatelé hodnotí aktuální výkon české ekonomiky. Seznam Zprávy sesbíraly jejich nápady, jak hospodářství rozpumpovat. Mimo jiné přišla řeč i na potřebu inovací, nedostatek pracovních sil nebo škodlivou dotační mentalitu.

Křetínského přemohli Španělé. Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding se ucházeli o koupi německé energetické společnosti Steag. V závěru souboje je ale porazila španělská investiční společnost Asterion. Křetínského EPH se pro transakci spojil do konsorcia s německou nadací RAG. Ta vlastní podíly ve společnostech a jejím úkolem je nést náklady na ukončení těžby černého uhlí v zemi.

Změny v Pražské plynárenské. Dosavadní předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský skončil ve funkci, na svém pondělním zasedání ho odvolala dozorčí rada společnosti. Důvodem jsou podle rady rozdílné názory na vedení a fungování podniku. Loni společnost a právě Pacovský oznámili, že potřebuje v příštích 12 až 18 měsících pro udržení svého hladkého chodu celkem šest miliard korun.

Solární boom slábne. Rychlý růst poptávky, ale i další faktory vyslaly cenu fotovoltaických komponent na počátku solárního boomu nahoru, ale letos se cenová křivka začala ubírat opačným směrem. Současní i budoucí majitelé solárů ale stále mají jiné starosti. Dlouhé povolovací procesy staveb, nerealizované elektrárny, ale i problémové instalační firmy brzí připojování hotových projektů do sítě.

Kellnerovi plně ovládli PPF. Renáta Kellnerová s rodinou, tedy s dcerami Annou Kellnerovou, Larou Kellnerovou, Marií Kellnerovou a Petrem Kellnerem ml., odkoupili minoritní podíly ostatních akcionářů a stali se tak stoprocentními vlastníky skupiny PPF. U Ladislava Bartoníčka šlo o podíl 0,535 % a u J.-P. Duvieusarta 0,535 %. 

Istanbul poráží Londýn. Akciová burza v Istanbulu už letos přilákala více primárních nabídek akcií (takzvaných IPO) než mnohem větší burzy z Londýna, Frankfurtu či Milána. Turecké burze k tomu pomáhá mimo jiné rostoucí zájem drobnějších investorů o akciové obchodování právě v období, kdy je přitom zájem firem o vstupy na burzy v globálním měřítku ochlazen.

Drahý odchod z Ruska. Společnost Heineken oznámila, že dokončila dohodu o prodeji svých aktiv a odchodu z Ruska a jako jedna z mála spotřebitelských značek se tak od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 skutečně stáhla. Nizozemská pivovarnická společnost prodala svá aktiva včetně sedmi pivovarů ruské firmě Arnest Group za jediné euro a způsobila si tak ztrátu 300 milionů eur. 

PPF staví na Floridě. Skupina PPF vstoupila na americký nemovitostní trh před dvěma lety, kdy za 315 milionů dolarů koupila na Floridě velký kancelářský projekt SouthPark Center v blízkosti zábavního parku Disney či filmových studií Universal. Nyní na volných pozemcích plánuje velkou výstavbu.

Místo bytů školky. Výstavba nového bydlení v Česku poslední měsíce stávkuje. Řada developerů kvůli drahému financování a nízké poptávce odložila výstavbu chystaných projektů. To dopadá i na stavební firmy, které hledají záložní plán. Z výstavby bytů se přesouvají k veřejným zakázkám.

Podpora bydlení. Podle Ministerstva pro místní rozvoj je více než milion obyvatel v Česku na hranici takzvané bytové nouze. Jejich výdaje na bydlení jsou totiž vůči příjmům tak vysoké, že si do budoucna budou moci jen těžko své bydlení udržet. Resort pod vedením Ivana Bartoše tak už více než rok chystá zákon o podpoře bydlení, který má nebezpečný trend zvrátit.

Tvůrce počítačových mozků. Umělá inteligence radikálně změní řadu oborů, ale velké firmy nemohou spoléhat na univerzální řešení třetích stran. Budou si zřejmě trénovat a pěstovat své vlastní neuronové sítě. A právě tam se rýsuje zajímavá příležitost pro speciální třídu rychlých a spolehlivých superpočítačů. O situaci v oboru jsme mluvili s hlavním architektem Power mikroprocesorů společnosti IBM Billem Starkem.

Bitcoin dospívá. Objem obchodů s populární kryptoměnou bitcoin se v srpnu dostal na nejnižší úroveň za posledních téměř pět let. Investoři totiž stále vyčkávají na vhodné příležitosti, které jim umožní vrátit se na trh. Odborník na kryptoměny Jakub Jedlinský ze společnosti Altlift nicméně upozorňuje, že objemy obchodů s největší kryptoměnou klesají dlouhodobě, což není nutné vnímat jako špatnou zprávu.

ChatGPT míří do firem. Dvakrát rychlejší, výkonnější a hlavně se zárukou naprostého soukromí. To je nový ChatGPT Enterprise, který cílí na střední a velké firmy. Firma OpenAI tak chce získat více peněz, řada „napojených služeb“ naopak spláče na výdělkem.

Čeští průmyslníci tlačí na vládu. Chtějí po ní sérii zásadních reforem, jež mají umožnit nastartovat ekonomický rozvoj stagnujícího Česka, vysvětluje v rozhovoru nový prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Do Kalifornie se na vytříbenou motoristickou exhibici sjely ty opravdu top automobily. A to včetně elektrovozů. Pozornost budily buď cenou, nebo výkonem, nebo rovnou obojím. Podívejte se na nové modely takzvaných supersportů, které byly mnohdy předvedeny poprvé.