Vážení čtenáři,
způsob, jakým se vláda rozhodla protlačit takzvaný Lex ČEZ II, je podivný. Ministerstva financí i spravedlnosti tvrdí, že návrh je v souladu s Ústavou i evropským právem. A to i přesto, že mají v ruce posudek vlastních vládních legislativců, který to popírá.
Aktuální návrh na Lex ČEZ je už druhým pokusem, jak vytvořit podmínky k faktickému vytěsnění minoritních podílníků z výrobní části ČEZ, což je motor zisků a rekordních dividend nejcennější veřejně obchodované české firmy. První návrh z konce loňského roku muselo Ministerstvo spravedlnosti přepracovat poté, co Legislativní rada vlády (LRV) upozornila na hrozící kolizi s Ústavou i evropským právem.
Druhý Lex ČEZ se od prvního liší v tom, že se paragrafy o rozdělení firmy na části s rozdílnými vlastnickými podíly vztahují na všechny akciovky kótované na burze, zatímco loňský návrh mířil přímo na ČEZ. A dále v tom, že se snižuje limit pro schválení takové přeměny. Nově má k posvěcení třeba i úplného vytěsnění minoritářů z části firmy stačit jen 75 procent hlasů na valné hromadě.
I tentokrát jsou vládní legislativci proti, jak dokazuje Informace zpracovaná LRV pro ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Šestistránkový rozbor, podepsaný vrchním ředitelem Sekce LRV Úřadu vlády Janem Kněžínkem, je jednoznačný.
V materiálu se píše, že navrhované rozdělení akciovky má „obdobné důsledky jako nucený přechod účastnických cenných papírů podle zákona o obchodních korporacích (squeeze out)“, česky vytěsnění, při němž je „akcionář zbaven své účasti v akciové společnosti“, což „prakticky představuje vyvlastnění, tedy zbavení vlastnického práva za náhradu. Pro vyvlastnění platí přísné ústavní limity.“
Zpráva dále upozorňuje, že podle návrhu by pro faktické vytěsnění stačil i jen souhlas držitelů 50procentního podílu na základním kapitálu rozdělované firmy.
Podle posudku není jasné, proč má takto nízký limit platit jen u veřejně obchodovaných firem, a ne u těch, jež na burze nejsou. Obecné pravidlo zákona o přeměnách pro takovéto rozdělení vyžaduje alespoň 90 procent hlasů všech akcionářů původní firmy, limit vychází z evropského práva, konkrétně ze směrnice 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004. „Proč se u kótovaných akciových společností tento limit opouští, není dostatečně zdůvodněno. Chybí jakýkoliv test proporcionality,“ píše se ve zprávě.
Ta dále uvádí, že 90procentní hranici pro vytěsnění shledal jako dostatečnou už dříve Ústavní soud. Při snížení hranice teoreticky až na 50 procent ale „výše uvedené závěry Ústavního soudu zcela jistě nemohou platit“. Návrh tak může být v rozporu s Listinou základních práv a svobod, jež zaručuje právo na majetek.
Kněžínkova zpráva dále obsahuje pasáž, v níž srovnává legislativu týkající se dělení firem s nerovnoměrným výměnným poměrem v různých evropských státech. Tam, kde je toto dělení možné, se pro schválení vyžaduje vysoká většina akcionářů.
Například Německo či Itálie předpokládají jednomyslný souhlas, Švýcarsko 90 procent hlasů všech podílníků. Španělské právo vyžaduje individuální souhlas všech dotčených osob.
„V některých právních úpravách se v případě přeměny ani výslovně neuvažuje o možnosti nerovnoměrných výměnných poměrů. Jedná se totiž o proces, kterým se můžou obcházet pravidla pro nucený přechod účastnických cenných papírů. Například na Slovensku se vyžaduje, aby se k přiměřenosti a metodám určování výměnného poměru vyjadřoval nezávislý znalec,“ uvádí zpráva.
Protiústavní může být podle vládních legislativců i navrhovaný způsob ocenění akcií rozdělované firmy, podle níž budou minoritáři kompenzováni. V úvahu se má brát hodnota akcií k „rozhodnému dni“, který může určit sama rozdělovaná společnost. Tím je jí ovšem „umožněno spekulovat s výší reálné hodnoty akcií, která bude určující pro vyplacení případné náhrady. Takový postup může být též shledán za protiústavní,“ varuje zpráva.
Navíc podle ní chybí analýza dopadů na mezinárodní závazky České republiky, zejména na smlouvy o ochraně investic, což „má potenciál snížit atraktivitu investorského prostředí v České republice, může to být odrazující pro zahraniční investory.“ Vládní experti se podivují nad tím, že vláda nebere v úvahu rizika pro kapitálový trh a nenechala dopady analyzovat.
A teď ještě způsob, jakým se zdrcující stanovisko LRV k vládnímu návrhu dostalo na veřejnost. Názor vládních expertů byl dlouho nejasný. Šalomounovi legislativci totiž dostali návrh Lex ČEZ II až poté, co vláda 17. května návrh schválila. Do té doby ho neměli k dispozici a nezpracovávali tudíž předem žádné stanovisko, jak se při standardním legislativním procesu běžně dělá.
Před projednáváním loňské varianty Lex ČEZ viselo nelichotivé dobrozdání LRV dva měsíce na vládním informačním portálu VeKLEP. Dlouho si ho nikdo nevšiml, a tak na něj v lednu upozornil na facebooku tehdejší člen LRV Petr Bezouška. Způsobil mediální poprask a kritické reakce, kvůli nimž sporná právní norma spadla nakonec pod stůl. Poté byl právník Bezouška z LRV vypoklonkován.
Tentokrát se předkladatel návrhu ministr spravedlnosti Pavel Blažek poučil a zákon připravoval bez posudku vládních legislativců. Kněžínkova zpráva tak vznikla jako interní zpráva pro ministra pro legislativu Michala Šalaoouna teprve týden poté, co vláda návrh odkývala.
Neměla být veřejná a nedostali ji tak původně k dispozici ani poslanci, kteří mají o Lex ČEZ II jednat. Na denní světlo ji přinesl kverulující akcionář ČEZu Michal Šnobr, který o ni požádal Úřad vlády podle paragrafu 106 zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ministři, kteří Lex ČEZ II schválili, o něm dnes ale i přes zdrcující posudek LRV nepochybují. Šéfka kabinetu Zbyňka Stanjury Michaela Lagronová se ve vyjádření pro SZ Byznys odvolala na evropskou směrnici z roku 2017, která vyžaduje pro dělení společnosti nejméně dvoutřetinovou většinu. Tahle norma ovšem neřeší squeeze-out neboli vytěsnění, jde jen o obecnou právní úpravu.
Stejně argumentuje i mluvčí ministra spravedlnosti Vladimír Řepka, který ujišťuje, že práva minoritářů ČEZu jsou v Lex ČEZ II dostatečně ochráněna, protože mají mít právo na odkup nových akcií rozdělovaného ČEZu a na případné finanční dorovnání, které bude podléhat znaleckým posudkům.
Summa summarum: Vláda odklepla návrh zákona, který podle jejích vlastních legislativních expertů umožní státu v ČEZu a většinovému podílníkovi v jakékoliv další veřejně obchodované firmě vytěsnit minoritní akcionáře z některých částí.
Není známo, že by podobný postup byl možný v nějaké další evropské zemi. Ministři ale i poté, co mají zprávu podepsanou šéfem LRV v ruce, tvrdí, že to žádný sqeeze-out není a že evropské právo dělit firmy umožňuje. Posudek, který se jim nehodí do krámu, prostě ignorují.
Těžko ho ale budou ignorovat minoritáři, kterým to dává do rukou silnou zbraň pro možné soudní spory se státem, pokud na dělení ČEZu podle navrhovaného zákona dojde. Letošní vládní bohorovnost může daňové poplatníky přijít jednou hodně draho. | 
