Vážení čtenáři,

začátkem týdne jednali v Lucemburku evropští ekonomičtí ministři o reformě společného trhu s elektřinou. Nepovedlo se jim ale překonat spory ohledně přístupu k uhlí a jádru. Konflikt se rozhořel hlavně mezi Francií, Polskem a Německem, výsledek je ale důležitý i pro Česko.

Pondělní jednání skončilo navzdory očekávání bez schváleného návrhu reformy, protože se ministři dokázali dohodnout jen na jediné ze tří částí navrhovaného balíčku.

Shoda panuje ohledně zákona, který má zabránit manipulaci s trhem. A také na tom, že je třeba stavět obchod víc na dlouhodobých smlouvách na nákup elektřiny z nízkoemisních zdrojů než na spotovém trhu. Rozporů je ale víc.

Švédské předsednictví na poslední chvíli do navrhovaného textu reformy zařadilo výjimku pro dotace na uhlí, kterou požaduje Polsko. Jde o takzvané kapacitní mechanismy, tedy smlouvy, jež státy uzavírají s uhelnými elektrárnami, jimž platí za to, že své bloky udržují v pohotovosti jako rezervu pro období, kdy hrozí nedostatek elektřiny.

Navrhovaná výjimka by umožnila státům, které už mají z dřívějších let kapacitní mechanismy schválené, využívat toto opatření delší dobu.

Polsko, které z uhlí vyrábí 70 procent své elektřiny a chystá se ji nahrazovat jádrem, plynem a obnovitelnými zdroji, by na transformaci získalo víc času, kapacitní mechanismy by mohlo využívat podle serveru Euractiv až do roku 2028. Pokud mu to evropská pravidla neumožní, ohrozí to podle polských politiků energetickou bezpečnost země.

Výjimku podpořilo ještě několik dalších států, které by ji také rádo využilo. Většina unijních zemí je ale proti.

Česko je v jen o málo lepší situaci než Polsko. Z uhlí vyrábíme zhruba dvě pětiny elektřiny. Největší výrobci ČEZ a Sev.En Energy ale varují, že kvůli hrozícím ztrátám začnou odstavovat uhelné bloky už po roce 2026, pokud se jim nedostane nějaké formy veřejné podpory.

Náhradu za jejich uhelné bloky do té doby určitě vybudovat nestihneme. K uhelnému útlumu tak u nás může dojít relativně rychle a pak bychom se už za pár let museli spoléhat na dovoz.

Polský boj o prodloužení už dříve schválené podpory pro fosilní elektrárny se nás ovšem netýká, stojíme stranou tohoto sporu. Kapacitní mechanismy nejen na uhlí, ale dokonce ani na plyn jsme si v době, kdy byly ještě průchodné, nevyjednali. Dnes je unijní souhlas s novou podporou na uhlí už nemyslitelný, na plyn velmi nejistý.  

Druhým jablkem unijního sváru je podpora v podobě takzvaných rozdílových kontraktů (Contracts for Difference, CdF) pro nízkoemisní elektrárny. Státy těmito smlouvami garantují investorům do obnovitelných zdrojů nebo jaderných elektráren zaručenou minimální výkupní cenu elektřiny na řadu let dopředu. Když se tržní ceny ocitnou pod garantovanou úrovní, vyrovnává elektrárně rozdíl do výše sjednané ceny státní subvence.

Spor se v tomto případě vede o to, zda bude možné uzavírat CdF kontrakty i pro již fungující zdroje, nebo jen pro nově připravované projekty. S první možností počítal původní návrh tržní reformy. Podporuje ji hlavně Francie, která chce takto podpořit investice do prodloužení životnosti své jaderné flotily.

Německo se ale postavilo proti a k němu se podle očekávání přidaly další protijaderné státy. Rozdílové kontrakty připouštějí jen pro nové projekty, podpora už fungujících zdrojů by podle nich narušila férovou konkurenci na evropském trhu s elektřinou. „Je za tím hlavně snaha zbrzdit v Evropě jádro,“ říká zdroj blízký vyjednávání.

U nás se o veřejné podpoře Dukovan či Temelína nemluví, obě elektrárny jsou stále ziskové. To ale může časem skončit.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů zvyšuje nárazové přebytky větrné a solární elektřiny, a tedy počet hodin, kdy cena elektřiny padá do záporných hodnot. Jak ukazují přehledy operátora trhu OTE, letos se od jara o víkendech prodává takřka pravidelně vždy několik hodin elektřina za minusové ceny. S tím, jak solárních a větrných elektráren přibývá, bude trend rychle sílit. A zhoršovat byznys nejen fosilních, ale i jaderných zdrojů.

Jaká je v obou sporných bodech vyjednávací pozice České republiky? „Prosazujeme zjednodušení notifikačních procesů, rozšíření škály kapacitních mechanismů a vyšší volnost ze strany členských států. Potřebujeme zachovat takovou produkci uhelných elektráren, aby během zelené tranzice byla zachována potřebná výroba,“ říká mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

Jako doplněk obnovitelných zdrojů jsou podle něj lepší elektrárny plynové. Česko podle Srnky prosazuje možnost podpory pro obě varianty a žádá technologickou neutralitu při dosahování emisních cílů. Ovšem i podle reakce na polský požadavek není moc šancí, že se to povede.

Při jednání o CdF kontraktech podle Srnky Česko prosazuje větší volnost pro členské státy.

„Žádali jsme, aby bylo možné po schválení Evropskou komisí použít i jiné podobné kontrakty. CfD by neměly být jediným možným nástrojem podpory, ale jejich vynětí z podpůrčích mechanismů pro jaderné zdroje považujeme za nevhodné,“ říká Srnka.

Doufejme, že je ministr Jozef Síkela v jednání aktivnější i razantnější než jeho předchůdci. Rozhodně by byl malér, kdybychom za pár let zjistili, že jsme prošvihli podporu jádra stejně, jako se nám to povedlo za vlády ČSSD-ANO u kapacitních mechanismů, které vinou vlastní liknavosti na rozdíl od Němců či Poláků nemáme. A v případě uhlí nejspíš už mít nebudeme.

Zastropování cen energií, které letos přijde státní kasu až na sto miliard korun, českému průmyslu evidentně svědčí. Skupina Moravia Steel, jejímž jádrem jsou Třinecké železárny, vydělala v loňském krizovém roce 5,6 miliardy korun čistého. Je to o 2,6 miliardy víc než předloni. Majitelé Tomáš Chrenek, Evžen Balko, Ján Moder a Mária Blašková i díky tomu plánují v Třinci velkorysou modernizaci.

Dluhy po „sultánově“ skupině. Skupina IC Group vystupovala v Česku s příběhem o investicích malajsijské královské rodiny. Po holdingu však zůstalo jen množství lidí bez peněz, prázdné účty a dluhy. Věřitelé zkoušejí zachránit peníze exekucemi a insolvencemi. Kauzu shrnuje Daniel Novák. 

Volkswagen mění strategii. Koncern Volkswagen po spekulacích o budoucnosti jeho továren představil plán změn. Zaměřit se hodlá na elektromobilitu a digitalizaci, spřízněné továrny jednotlivých značek by měly začít vyrábět efektivněji a také levněji. Podle německého deníku Handelsblatt se to významně dotkne české automobilky Škoda Auto, kam se má přesunout výroba modelů se spalovacími motory.

Velká celní zeď. Evropský trh s auty roste už pátý měsíc v řadě, registrace nových vozů v květnu vzrostly o 18,5 procenta. V Česku pak za prvních pět měsíců roku posílila i výroba. Petr Knap ze společnosti EY ale varuje, že by evropské automobilky měly více tlačit na ochranu trhu před čínskými importy a vyrábět blíž zákazníkům.

Jak na sousedskou elektřinu. Vláda dala zelenou novele přezdívané Lex OZE II, která změní nejen nakládání s elektřinou, ale i její výrobu, která bude probíhat především lokálně a z obnovitelných zdrojů. Přehledně jsme pro vás sepsali, jak si můžete se sousedy „půjčit“ elektřinu a vydělat na tom.

ČEZ posílil. Na pražské burze v pondělí výrazně posílily akcie energetické firmy ČEZ. Reagovaly tím na zprávu z předchozího týdne, kdy Ministerstvo financí podalo protinávrh a požaduje dividendu z výsledku loňského roku 145 korun na akcie, tedy výplatu 100 procent zisku. Rozhodovat se o dividendě bude na valné hromadě 26. června.

Rozvoj větrníků. Experti sepsali základní rady pro zastupitele, jak v obcích přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny. Ministr průmyslu Jozef Síkela slíbil, že stát zjednoduší povolování nových větrníků. Potíže v tomto sektoru ale nastaly v sousedním Bavorsku, kde se proti výstavbě největšího větrného parku postavila část místních obyvatel.

Černí pasažéři v odpadu. Na Ministerstvu životního prostředí se rodí plán na zpoplatnění textilu, reklamních letáků a dalších věcí v popelnicích, za jejichž likvidaci výrobci dosud nic neplatí. Například letáky přitom tvoří skoro třetinu tříděného papíru.

PPF nakupuje. Pod vedením Jiřího Šmejce se investiční skupina PPF vrátila k miliardovým ziskům, navzdory ztrátám souvisejícím s opuštěním ruského trhu. PPF je aktuálně při chuti a na českém trhu zvažuje případnou koupi Zásilkovny.

Krach samoobsluh. Společnost Rosa market, provozující prodejny se smíšeným zbožím Enapo, zbankrotovala. Sama na sebe podala insolvenční návrh a úpadek navrhuje řešit reorganizací. Firma má 129 vlastních prodejen a další stovky obchodů provozuje formou franšíz.

Transparentní mzdy. Vláda na konci loňského roku zveřejnila akční plán rovného odměňování žen a mužů pro roky 2023 až 2026. Součástí plánu je i to, že by firmy měly za pár let povinně zveřejňovat výši odměny v pracovních inzerátech při náboru nových lidí. Osloveným pracovníkům se to vesměs zamlouvá, společnostem už tolik ne, i když část z nich to dělá už nyní.

Rusové ovládli vodu, odpad i čističku. Vesnice Trnová patří mezi lukrativní adresy v okolí Prahy. Obec v minulé dekádě zažila tvrdé boje o pozemky a problémy s kvalitou i cenou vody. Právě vodovod, kanalizace a čistírna odpadních vod hrají klíčovou roli i v současném dění v obci. Jejich novým majitelem se stala firma Avangard Trust řízená ruským podnikatelem Vitalijem Postnikovem.

Nejistý trh s byty. Ceny nových bytů v Česku nikdy nepadaly tak rychle. Což je dobrá zpráva pro ty, kdo nemají kde bydlet a dosud si bydlení nemohli dovolit. Příklady ze světa ale varují, že se tím může ohlašovat nová vlna ekonomické krize. Trendy na realitním trhu analyzuje Petr Holub.

Továrny na čipy. Německá vláda se dohodla s americkou společností Intel na podpoře továrny na čipy. Podle informací agentury Bloomberg získá Intel na výstavbu závodu v Magdeburgu dotace v objemu deseti miliard eur. Intel chce také do roku 2027 postavit továrnu v polské Vratislavi, kde bude montovat a testovat mikroprocesory.

Jak obejít datový roaming. Za internetové připojení mimo Evropu si čeští operátoři účtují neuvěřitelné sumy. Za jeden gigabajt můžete zaplatit víc než za nové auto. Naše technologická rubrika ale nabízí jednoduchý návod, jak na dovolené zůstat on-line a zaplatit tisíckrát méně.

Kyberbezpečnost. Komerční banka loni zachytila 606 podvodů, což byl dvojnásobek proti roku 2021 a pětinásobek proti roku 2018. Zastavila tak 104 milionů korun, které by skončily na účtech podvodníků. Podívejte se na nejčastější návnady kyberzločinců, jež vás mohou rychle připravit o peníze.

Ekonom, bývalý viceguvernér ČNB, dnes politik (TOP 09) a od roku 2014 europoslanec je přesvědčen, že ministr financí Zbyněk Stanjura musí mít pro řízení letošního státního rozpočtu v rukávu nějaké tajné eso v podobě dosud neviditelných příjmů. Jinak by nemohl rostoucí schodek sledovat s takovým klidem.

Po čtyřleté pauze se ve francouzské metropoli opět konal aerosalon,  kde se předvedlo 158 letadel, vrtulníků i bezpilotních letounů od posledních dopravních tryskáčů po nejnovější americkou stíhačku F-35. Podívejte se na reportáž z aeroshow, kde hrály hlavní roli stroje s hybridním pohonem a válka na Ukrajině.