Vážení čtenáři,

hosté speciálního vydání podcastu Ve vatě se tento týden shodli, že v Česku končí dlouhé období prosperity a čekají nás těžší časy, které se ve větší míře projeví příští rok.

Samozřejmě záleží na úhlu pohledu. Každá krize může být pro někoho příležitost, jak s oblibou opakují investoři i manažeři firem. Ale příležitost to bývá především pro ty, kteří mají dostatek volných peněz, a těch mezi běžnou populací dramaticky rychle ubývá.

Zkusme se na příští rok podívat optikou dostupnosti bydlení, která patří v Česku k nejhorším v Evropě. Tento smutný primát je důsledkem strmého růstu cen bytů v předchozích letech, taženého extrémně levnými hypotékami a většinou společnosti podporovaným narativem, že důležitou životní kotvou je bydlení ve vlastním.

Proto dnes máme podíl vlastnického bydlení v Česku zhruba 80 procent, což nás v porovnání s Evropou řadí spíše na východ než do vyspělé západní Evropy. Nic proti vlastnickému bydlení, ale když už na něj drtivá většina společnosti nemá, měla by existovat dostupná alternativa v podobě bydlení v nájmu.

Sféra nájemního bydlení byla v Česku všemi vládami i většinou měst dlouhodobě opomíjená a nijak systematicky nerozvíjená. Nájemních bytů je nedostatek a kvůli zvýšené poptávce letí ceny nájmů rychle nahoru. Meziroční růst nájemného je podle dostupných dat 20 až 30 procent a lze celkem s jistotou očekávat, že to bude pokračovat i v příštím roce. U nájemních bytů se dnes děje totéž, co v předchozích letech u bytů vlastnických. Česko tak v příštím roce upevní svou pozici země s nejhůře dostupným bydlením.

Nájemních bytů bude přibývat, ale s ohledem na rostoucí poptávku jich nebude dost a ceny budou vysoké. Odborníci totiž očekávají, že s růstem cen nájemného se nájemní byty mohou stát cílem investorů. Vyšší nájmy mohou zvýšit atraktivitu investičních bytů i přes jejich vysokou cenu, a nájemné se tak stane hlavní motivací, kterou dosud u těchto investic byl očekávaný růst hodnoty bytu.

Hlavní problém u nájemního bydlení je však jinde. Mnozí majitelé se mnou jistě nebudou souhlasit, ale vztah majitel–nájemník je v Česku hodně nevyvážený. V lepší pozici mohou být nájemníci, kteří ještě mají historické smlouvy na dobu neurčitou, ale běžné nájemní smlouvy poskytují nájemníkovi proti případným rozmarům majitele ochranu takřka nulovou.

Standardem jsou nájemní smlouvy uzavírané pouze na rok, což dost limituje nájemníka v případě jakéhokoliv sporu s majitelem, pokud chce v pronajatém bytě bydlet dlouhodobě.

Samozřejmě existují zákony a vyhlášky tento vztah upravující, ale jak je pak možné, že meziročně rostou nájmy i o 30 procent, když podle platných pravidel nemůže nájemné v následujících třech letech od posledního zvýšení přesáhnout 20 procent? V uvolněných bytech mohou nájmy růst podle přání majitele, ale sám znám několik případů, kdy nájemník akceptoval zvýšení nájmu nad rámec platných pravidel.

Odpovědní státní činitelé by se měli problematice nájemního bydlení věnovat rozhodně více. A nikoliv jen pro vyšší ochranu nájemníků, kteří chtějí bydlet v nájmu dlouhodobě, ale i k posílení pozic majitelů proti nájemníkům, kteří své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplní. Na základě špatných zkušeností by pak někteří majitelé nemuseli nájemní smlouvy psát stylem, které z nájemníka předem dělají skoro zločince.

Není třeba opět vymýšlet nic nového. Stačí se podívat do zemí v západní Evropě, kde mají s tržním nájemním bydlením zkušenosti rozhodně větší než tady v Česku. Zkrátka musí být opravdová politická vůle prosadit změny, které zvýší dostupnost bydlení, a ne o nich jen roky žvanit.

Spotřebu tepla pokryjí sami, elektřinu si vyrobí z 85 procent. Díky tomu nábytkářská firma Arbyd z Plzeňska poráží konkurenci. Úspěšnou taktiku vysvětloval šéf firmy Petr Mudra v Agendě SZ Byznys.

Budoucnost české ekonomiky. Tuzemská ekonomika se po energokrizi ještě víc připodobní německé, kde jsou hlavní silou středně velké exportní firmy. Začnou se soustředit na náročnější výrobu, což přinese vyšší zisky, píše ve své analýze budoucnosti české ekonomiky Jiří Zatloukal.

Sítě okolo Sberbank. Firma Forderungen, která se dostala do věřitelského výboru padlé Sberbank, má přes svou majitelku pestré vazby. Její dlouholetý partner byl mimo jiné sponzorem prezidentské kampaně Miloše Zemana, blízko měl i k Tomáši Pitrovi. Nitky okolo firmy rozplétá Daniel Novák.

Pád FTX. Světem kryptoměn otřásl bankrot burzy FTX, ze které bylo při neautorizovaných transakcích převedeno asi 662 milionů dolarů v kryptoměnách. Ještě před několika týdny byl přitom šéf FTX Sam Bankman-Fried považován za jednu z nejvlivnějších postav kryptoměnového průmyslu. Rozsáhlý skandál mapuje Lukáš Voženílek.

Firmy si pomáhají samy. Vlastní LNG tanky a stanice na zkapalněný plyn jsou pro firmy větší jistotou než dodávky plynu potrubím. Proto se rozhodly obstarat si plyn samy. Do projektů investují desítky milionů Kč. Některé podniky také hledají alternativy k plynu. Firma Linet začala ve své lakovně spalovat lehké topné oleje a stejný postup volí stále více společností.

Zestátňování. Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Německo zase zestátní Securing Energy for Europe (Sefe), bývalou dceřinou společnost Gazpromu.

V záloze je kurzarbeit. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo nařízení, které v případě nedostatku plynu umožní zavést kurzarbeit. Při významnějším omezení dodávek by se příspěvek mohl týkat asi 400 tisíc zaměstnanců.

Stížnosti malých podniků. Z průzkumu společnosti Mastercard vyplývá, že v oblasti digitalizace ujíždí vlak především menším firmám, případně samostatným podnikatelům a živnostníkům. Platí totiž pravidlo, že čím menší podnik, tím slabší výsledky v ukazatelích výkonnosti.

Kauza WCA. Zkrachovalý fond WCA International hodlá místo ukončení činnosti pokračovat v byznysu. Záchranu plánuje prostřednictvím reorganizace. Společnosti podle dostupných informací svěřilo kolem šesti tisíc lidí dvě miliardy korun.

PPF uklízí v Rusku. Logistický park „Jižní brána“ na jihu Moskvy je dalším majetkem skupiny PPF v Ruské federaci, který brzy změní majitele. PPF Real Estate je ve finální fázi jednání o prodeji areálu. Kupujícím je podle ruského listu Vědomosti výrobce kovových konstrukcí Ventall.

Nová cesta k levným hypotékám. Banky chtějí „nakopnout“ hypoteční trh, který uvadá kvůli vysokým úrokovým sazbám. Česká spořitelna nabídne nízké úroky těm, co převezmou starší hypotéky. Také většina dalších bank je tomuto rozšíření nabídky nakloněna.

O sklady je stále zájem. Společnost Accolade, která se zaměřuje na investice do průmyslových a logistických nemovitostí, v letošním druhém a třetím čtvrtletí uzavřela nájemní smlouvy na bezmála 460 tisíc metrů čtverečních. Ze strany nájemců dochází k výrazným investicím do automatizace provozů, což jsou často položky v miliardách korun.

Zlevňování bytů začalo. Nízká poptávka se už nyní projevuje na cenách bytů a developeři hledají způsob, jak oslovit zbylé zájemce, kteří si v současných podmínkách ještě bydlení v novém bytě mohou dovolit. V rámci svých prodejních strategií proto stále častěji nabízejí slevy a speciální akce.

Problém pro operátory. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost připravuje návrh zákona, který by mohl vyšachovat čínské dodavatele z českých mobilních sítí. Podle některých mobilních operátorů je ale hlavní motivací spíše politika než kybernetická bezpečnost.

Předražený virtuální svět. Akciím americké společnosti Meta, která provozuje síť Facebook, se letos nedaří. Deset největších investorů může jen sledovat, jak se hodnota jejich akcií od začátku roku snížila o více než 200 miliard dolarů.

Amazon bude propouštět. Digitální gigant hodlá zrušit kolem 10 tisíc pracovních míst, což by představovalo největší propouštění v historii podniku. Týkat se bude korporátních a technologických aktivit, včetně hlasové asistenční služby Alexa. Amazon působí také v Česku, kde zaměstnává několik tisíc lidí.

Gary Lai navrhl znovupoužitelnou raketu New Shepard s lodí Crew Capsule, kterou teď firma Blue Origin používá nejen pro turistické lety do kosmu. Při nedávné návštěvě Prahy popsal vize Blue Origin i pro redakci SZ Tech.

Česko navštívila Tilly Lockey, která ve světě strhává pozornost svými bionickými pažemi a šíří osvětu o protézách a jejich vývoji. Na trhu jsou totiž stále i nemotorné kusy za statisíce. Ty její z 3D tisku jsou ale levnější a šikovnější.