Vážení čtenáři,

asi dobře znáte rčení „a já jsem vosk“? Obvykle ho použijeme v situaci, kdy se cítíme neoprávněně opomenuti, vyřazeni, zkrátka tak trochu pro ostatní neviditelní.

Podobně si mohou připadat lidé žijící v nájmu ohledně přístupu státu k bydlení v Česku. Už jsem tu psal minule, že sféra nájemního bydlení u nás byla všemi vládami i většinou měst dlouhodobě opomíjená a nijak systémově nerozvíjená.

Ve vlastním bydlí v Česku skoro 80 procent obyvatel, takže pětina buď na vlastní bydlení nemá, nebo se svým životním stylem nechce poutat hypotékou k jednomu konkrétnímu bytu a místu. Možná to není pro politickou reprezentaci dostatečně zajímavá skupina voličů, ale to není argument pro to, aby byla stále státem zvýhodňovaná jen skupina lidí ve vlastním.

Pro politiky je zjevně obtížné tento přístup opustit. Ať už proto, že lidí ve vlastním je výrazně víc než v nájmu, nebo i sledováním vlastního ekonomického prospěchu, pokud politici mají hypotéky či vlastní nějaké nemovitosti.

Připomeňme si, že poslanci v září 2020 zrušili daň z převodu nemovitosti, čímž opět ušetřili peníze majitelům na úkor nájemníků, a ještě tím podpořili růst cen nemovitostí. V té době se zvažovalo recipročně zrušit možnost odečtu části zaplacených úroků z hypoték od základu daně, ale nakonec se částka pouze snížila. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová chtěla, aby se u hypoték poskytnutých od ledna 2021 zaplacené úroky od základu daně odečítat nemohly, ale opozice, tedy dnešní vládnoucí koalice, byla proti.

Na hypotéky uzavřené do ledna letošního roku tak stále platí možnost snížit si daňový základ ze zaplacených úroků až o 300 tisíc korun (až 45 tisíc sleva) a u hypoték poskytnutých od ledna letošního roku až 150 tisíc korun (až 22,5 tisíce sleva).

Vezmu-li v potaz, že v Česku bylo k letošnímu září bezmála 1,1 milionu hypoték a u většiny lze stále aplikovat vyšší možnost slevy, a i kdyby byla s ohledem na už částečně splacené hypotéky sleva čerpaná v poloviční výši, máme tu přes 20 miliard, o které státní kasa ročně přichází.

Neříkám, že by tu částku stát musel nutně vrhnout na podporu nájemního bydlení, ale hledají-li se v rozpočtu úspory, proč ne? Námitka, že lidem s hypotékou rostou náklady kvůli růstu úrokových sazeb, je pravdivá, ale je to dostatečný argument pro to, aby milion lidí s hypotékou zůstával v jistém smyslu preferovanou skupinou obyvatel na úkor lidí v nájmu? Podle mě ne.

Stát asi v nejbližší době nevrhne obdobnou částku, kterou podporuje hypotéky, do podpory nájemního bydlení, ale tato v současné době stále vyhledávanější varianta zajištění bydlení by si podporu ze strany státu zasloužila.

Je proto správné naslouchat i dvěma iniciativám, které se podporou nájemního bydlení na úrovni zlepšení podmínek pro pronajímatele i nájemce zabývají. Asociace nájemního bydlení navrhla sérii legislativních změn, které by mohly zvýšit ochotu majitelů poskytovat nájemníkům dlouhodobé nájemní smlouvy.

Z druhé strany představil Sociologický ústav Akademie věd ČR své vlastní návrhy, které mohou vylepšit postavení nájemníků a posílit jejich pocit, že nájemní bydlení může být dlouhodobou či trvalou formou, kterou lze řešit otázku bydlení a ne proto, že nemají na vlastní bydlení, ale třeba proto, že tak žít chtějí.

Oběma iniciativami by se měli zabývat odpovědní politici, zejména ministři spravedlnosti, pro místní rozvoj a financí a ideálně společně připravit změny, které mohou nájemní bydlení v Česku posunout na úroveň, která je obvyklá třeba v Německu nebo Rakousku, kde v nájmu bydlí zhruba 30 až 40 procent obyvatel.

Proč? Protože to je normální a stabilní. A normální a stabilní by to mělo být i v Česku.

Výrobce iPhonů, společnost Hon Hai, která je na světových trzích známá také pod názvem Foxconn, zvýší své investice v Česku prostřednictvím dceřiné společnosti Foxteq o 58,98 milionu dolarů. Foxconn také minulý měsíc v Kutné Hoře dokončil v rekordně krátkém čase novou halu na výrobu tzv. superpočítačů.

Účet za Rusko. O odchodu finanční skupiny PPF z Ruska se jednalo ještě před začátkem Putinovy invaze na Ukrajinu. Válka celý proces jen urychlila a pro PPF prodražila – prodělala kvůli tomu v letošním prvním pololetí 7,8 miliardy korun. Globální změna strategie se u PPF neomezila jen na Rusko, ale týká se prakticky celé asijské části byznysu.

Kauza Xixoio. I v tomto týdnu jsme sledovali bouřlivé dění kolem firmy Xixoio. Podnikatel Richard Watzke se poprvé od policejní razie obrátil na více než tři tisíce investorů firmy, která podle něj bude fungovat dál. Po zásahu detektivů se také zastavil prodej tokenů. O podrobnostech a aktuálním vývoji kauzy v podcastu 5:59 hovořil Daniel Novák. 

Pět zajímavostí z Vítkovy skupiny. Největší nemovitostní skupina v Česku i střední Evropě, CPI Property Group ostříleného byznysmena Radovana Vítka, se pokouší „strávit“ obrovskou akvizici – rakouskou firmu Immofinanz, kterou letos ovládla. Snaží se zajistit především dostatek hotovosti jako ochranu před případným propadem ekonomiky. Plány a aktivity Vítkovy skupiny shrnuje Jiří Zatloukal. 

Armáda odčítačů. V tomto období pravidelně probíhá odečet spotřeby elektrické energie. Tentokrát si však lidé budou spotřebu na elektroměrech odčítat sami napříč celým územím ČEZ Distribuce. ČEZ totiž nemá dost lidí, protože jeho technici řeší připojování obnovitelných zdrojů a na fyzické obíhání měřáků jim nezbývá čas.

Orbánova taktika se vymstila. Maďarská vláda zrušila více než rok trvající zastropování cen pohonných hmot. Učinila tak po naléhání ropného a plynárenského podniku MOL, který už kritickou situaci nezvládal. Zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loňský rok zavedla cenový strop 480 forintů, tedy zhruba 28 korun, za litr pro benzin i naftu.

Pomoc firmám. I velké firmy drtí ceny energií. Vláda nyní ohledně jejich pomoci otočila a chystá pro ně podobné stropy jako u domácností. Nebudou se však vztahovat na celou spotřebu, aby firmy musely šetřit.

Zpátky o pět let. Mzdy Čechů dál reálně klesají. Ve třetím čtvrtletí se reálná mzda snížila o 9,8 procenta. Přitom průměrná mzda i medián nominálně rostly. Na vině je stále vysoká inflace. „České mzdy se vrátily minimálně před pandemii. Někam do roku 2017,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Takto dramatický pokles mezd v reálném vyjádření Česko nepamatuje od roku 1991.

Zásilkovna nestíhá. Vánoční sezona začala a dopravci mají co dělat, aby stihli doručit balíky. Na jednu z nejznámějších – Zásilkovnu se ale poslední dobou množí stížnosti a někteří zákazníci ji už opouštějí. Firma problémy popírá. Redakce SZ Byznys se s některými z klientů Zásilkovny spojila a zde jsou jejich příběhy.

Přetahovaná o klienty. Češi šetří a bedlivě sledují, kdo jim dokáže nabídnout lepší úročení jejich peněz. Banky tak mezi sebou soupeří o jejich vklady. Nižší desetiny procent jim už na přetáhnutí klientů nestačí.

Nový velký hráč. Investiční skupina Progresus vstupuje do nové oblasti. Spolu s developerem logistických a průmyslových nemovitostí Garbe Industrial chystá logistické centrum za tři čtvrtě miliardy. Později plánuje udržitelné sklady ze dřeva.

Nepovedená koupě. Byla přesvědčená, že kupuje moderní dřevostavbu. Místo ní má žrouta energie s vadnou statikou. Případ seniorky ukazuje, že pokud pořídíte dům se skrytými vadami či nesedí průkaz energetické náročnosti, nápravy se domůžete těžko.

Vysvědčení pro Muska. Zmatky při propouštění. Proměna kanceláří na hotel pro unavené zaměstnance. Ztráta důvěry a fiasko s ověřenými účty. Odliv inzerentů. Hrozba boje s Applem a EU. Muskův první měsíc v čele Twitteru přinesl kupu kontroverzí, které přehledně shrnuje Pavel Kasík.

Zlatý důl pro operátory. Krátké textové zprávy za sebou mají 30 let historie. Byly netušeným hitem a také nenápadným zlatým dolem pro operátory. Zatímco text se stal pro mnohé hlavním nástrojem komunikace, samotné SMS jsou nahrazovány novými platformami.

Radní České národní banky Jan Frait nevylučuje další zvyšování úrokových sazeb. Záležet podle něho bude hlavně na tom, co udělá americká centrální banka Fed. A v rozhovoru došlo i na jeho obavy z růstu nezaměstanosti vyvolaného přesunem automobilové výroby do Asie.

Jeden z nejexkluzivnějších diamantů na světě má nového majitele. Vnitřně bezchybný kámen Golden Canary našla holčička v Africe a teď se prodal v aukci v New Yorku. Mimo jiné hodnotné šperky se tam dražil třeba i smaragd ze španělské galeony potopené v 17. století.