Vážení čtenáři,

českou ekonomiku v příštích letech nebudou trápit jen vysoké ceny energií, ale i nedostatek a vysoká cena některých zásadních surovin. Nejzajímavější otázkou zůstává, kam nás krizový šok posune.

Česko patří k nejprůmyslovějším státům v Evropě a naše ekonomika je vysoce energeticky náročná. To je v současnosti neúnosné a řada firem to nepřežije nebo už nepřežila. Problém mají hlavně sklárny, které používají na vytápění pecí téměř výhradně zemní plyn, ale i papírny, železárny, výrobci stavebních hmot či pekárny. Buď výrobu zavírají, nebo hledají jiný zdroj energie, nebo zdražují.

Vysoké ceny energií tady s námi budou dlouho. Ostatně na zvyšování cen energií kvůli přechodu na zdroje šetrnější k životnímu prostředí upozorňovala řada lidi už v minulosti. Všichni ale měli jen vágní představu. Před necelým rokem mi například radní České národní banky Oldřich Dědek potvrdil, že se centrální banka vlivem zelené politiky na inflaci zabývá, ale zároveň naznačil, že si s tím zatím neví moc rady.

Válka na Ukrajině nedostatek energie a levných fosilních zdrojů jen akcelerovala. Nyní celý ekosystém tuzemských firem krvácí. Zažívá masivní odtok hotovosti a řada firem vydělává prakticky pouze na energie. Hezky to popsal hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil: „Zatímco před třemi roky jsme za dovoz ropy, plynu a uhlí zaplatili zhruba 3 procenta HDP, podle dnešních cen bychom platili už asi 15 procent HDP.“

Tento obrovský šok, který nutí firmy i domácnosti k omezování spotřeby energie, hlavně zemního plynu a elektřiny, má však v ekonomice další důsledky. Na první pohled nejsou vidět.

V rozhovoru se Zuzanou Hodkovou je ale naznačil například majitel Kofoly Jannis Samaras. „Vysoké ceny energií nutí firmy ukončovat výrobu amoniaku, zejména pro hnojiva. Významným vedlejším produktem je také potravinářské CO2 a suchý led. Těch je nyní nedostatek, takže cena například v Belgii vyletěla z 250 eur na 1300 eur za tunu. Některé velké pivovary a nápojářské firmy jsou z důvodu nedostatku CO2 nuceny omezit nebo zcela zastavit výrobu,“ říká Samaras.

Dobře to ilustruje problém s kyselinou sírovou. Více než 80 procent celosvětové produkce síry vzniká jako „odpadní produkt“ při zpracování a čištění fosilních paliv, jako je ropa a zemní plyn.

Dodávky kyseliny sírové, která se ze síry vyrábí, se však omezením těžby a spotřeby fosilních paliv (za účelem zpomalení klimatických změn) sníží právě v době, kdy poptávka po ní roste.

Nejdůležitější využití kyseliny sírové je v průmyslové chemii, kde rozkládá širokou škálu materiálů. Problém velmi dobře zná kolínská Draslovka, která byla vysokými cenami plynu a nedostatkem amoniaku (čpavku) postižena výrazně.

„Velká část kovů, které budou potřeba na transformaci společnosti na další úroveň, elektromobilitu či ukládání elektrické energie, a IT revoluci, se těží právě za pomoci kyseliny sírové (kyselinovým loužením). Když omezíme těžbu fosilních paliv, ze kterých se vyrábí, bude chybět 70 až 80 procent síry, která se využívá na výrobu kyseliny sírové,“ popisuje situaci šéf chemičky Draslovka Pavel Brůžek.

Na jedné straně je tedy obrovský tlak, aby se těžilo víc kovů jako nikl, kobalt, měď či zlato, které se používají v „nových“ odvětvích. Na druhé straně k tomu potřebujeme výrazně víc kyseliny sírové, která je vedlejším produktem rafinace a čištění při těžbě fosilních paliv. Cena proto dál poroste.

Svět nyní spotřebuje více než 246 milionů tun kyseliny sírové ročně. Rychlý růst ekologické ekonomiky a intenzivního zemědělství by mohl vést k nárůstu poptávky na více než 400 milionů tun do roku 2040.

Kdo bude schopný vyšší cenu za surovinu zaplatit? Automobilky, které vyrábí elektroauta a baterie, nebo zemědělci ze zemí třetího světa? Tipoval bych spíš ty první.

Snažil jsem se ukázat, že inflace tu s námi bude delší dobu. Firmy v Česku budou i v příštích letech bojovat o přežití a transformovat se. Jaká ale bude ta nová ekonomika, která v Česku vytvoří dobře placená pracovní místa? Zcela určitě zůstane průmysl, který má původní produkt a vysoké marže. Příkladem je uvedená Draslovka, která umí chemické látky vyrábět efektivněji než konkurence, a navíc přesouvá část výroby do své fabriky v USA.

Kdo ale nahradí zanikající část průmyslu, tedy nízkomaržové subdodavatele, kteří do budoucna nebudou schopni vysoké ceny vstupů absorbovat? Budou to firmy poskytující služby? Komu je ale budeme poskytovat, když lidé přijdou o práci? Jsme připraveni na to, abychom dokázali nabídnout služby v nových odvětvích IT do zahraničí? Kolik se v Česku může narodit nových Avastů?

Češi nepochybně mají nápady, nicméně nemají rizikový kapitál, který by nápady podpořil v rané fázi. Banky financují jen se zajištěním, které mladé firmy nemají, nebo financují projekty, které jsou v pokročilém stadiu.

Jistá naděje spočívá ve faktu, že česká ekonomika patří mezi nejsofistikovanější na světě, co se týče komplexnosti. V indexech ekonomické složitosti (ECI) a složitosti produktu (PCI) okupuje nejvyšší příčky na světě. Nové nápady tedy nebude generovat relativně nerozvinutý sektor IT služeb, ale spíše sofistikované robotické strojírenství a strojní výroba navázaná na elektrotechnický či automobilový průmysl.

Po dekádě s téměř nulovými sazbami, které v Česku způsobily nemovitostní horečku, mánii kolem bezcenných digitálních mincí obchodovaných přes blockchain či obří bublinu na trhu s neregulovanými firemními dluhopisy, přichází pod tlakem krize doba vystřízlivění. Doba reálných inovací a užitečných nápadů.

Česká lékárenská Pilulka následuje jiný český online e-shop Rohlík a hodlá dobýt další země střední Evropy. Kromě Česka, Slovenska a Rumunska začíná působit i v Maďarsku. Další na řadě má být Rakousko. Všude bude zatím vystupovat pod českým jménem Pilulka. Podrobnosti nám vysvětlil spolumajitel skupiny Pilulka Martin Kasa.

Švýcarské potíže. Významná švýcarská banka Credit Suisse doplácí na řadu skandálů a jen během letošního roku ztratila 60 procent své hodnoty. Zároveň se začaly šířit spekulace, že banka je na pokraji krachu. Credit Suisse v současnosti dokončuje plány, které velice pravděpodobně přinesou zásadní změny v jejím investičním bankovnictví, ale možná i rozsáhlé škrty v pracovních místech.

Kauza Sberbank. Těsně před schůzi věřitelů padlé banky Sberbank CZ kulminuje snaha věřitelských skupin v čele s radnicemi a kraji o získání vlivu na dění v historicky největším tuzemském bankrotu. Česká část banky má navíc 700 milionů korun na účtech svého koncového vlastníka v Rusku. Tím je ruská státní banka Sberbank. Ta ale s českou insolvenční správkyní odmítá komunikovat.

Zvyšování daní. Současné příjmy státního rozpočtu podle odborníků nemohou ufinancovat veřejný sektor. Musí se tak zvýšit příjmová stránka rozpočtu. Vzrůst by mohla například daň z majetku. Velkou pomocí státnímu rozpočtu má být i zdanění mimořádného zisku výrobců energií, díky kterému by stát mohl získat 100 miliard korun.

Krach dodavatele. Dodavatel elektřiny a plynu NWT, který zásobuje firmy na Moravě, ukončí dodávky všem zákazníkům. O dodávky přijdou firmy, městské teplárny a s nimi tisíce domácností. „Jsme z toho na mrtvici, mrzí mě to. Ale válku jsme nevymysleli a energetickou krizi nezavinili,“ říká Vít Štěpánek, ředitel skupiny NWT.

Solární boom. Řada domácností chce zvýšit svou soběstačnost a zajímá se o výrobu elektřiny ze slunce. Investice do fotovoltaické elektrárny se nyní může vrátit i za méně než sedm let. Stát ovšem kvůli vysokým cenám energií sníží dotace pro tzv. podporované zdroje.

Nutnost úspor. Země EU budou muset povinně šetřit elektřinu ve špičkách. Tlak na úspory zesílil i kvůli poškození plynovodů Nord Stream. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že se díky úsporám Česku daří i bez ruského plynu pokrývat nejen denní spotřebu, ale i plnit zásobníky.

Prázdné kapsy domácností. Příjmy českých domácností ve druhém čtvrtletí klesly. Kvůli tomu také čtvrtý měsíc v řadě klesají tržby obchodníků a opět si pohoršily všechny typy prodejen kromě lékáren. Drahé energie začaly navíc cukrovary promítat do cen cukru a lihu.

Úspěchy Livesportu. Aplikaci FlashScore od české firmy Livesport si stáhlo přes sto milionů lidí. Slibuje průběžné stavy, konečné výsledky, základní informace ze světa sportu – a to dříve než kdokoliv jiný.

Nejbohatší dál bohatnou. Stovka nejbohatších Češek a Čechů si z pohledu svého majetku oproti loňskému roku polepšila. Jejich celkové jmění letos překročilo hranici dvou bilionů korun. Nový žebříček časopisu Forbes má sedm nováčků, v jeho čele stojí Renáta Kellnerová s rodinou.

Pozor na energetické pasti. Zjistit měsíční náklady na byt na korunu přesně je dnes kvůli nevyzpytatelným energiím takřka nemožné. Lidé se tak bojí, že si pronajmou nebo koupí nemovitost, kde jim peníze za energie „vyletí komínem“. Jak tomuto scénáři předejít, vysvětloval v podcastu Ve vatě realitní expert Libor Ostatek.

327 zájemců o byt. Zájem o nájmy se od června drží na vysoké úrovni a po letních prázdninách ještě stoupl. Na jeden inzerát se průměrně přihlásí kolem 40 zájemců a rekordmanem je podle digitální realitní služby Bezrealitky byt s počtem 327 poptávek.

Musk a Twitter. Miliardář Elon Musk navrhl, že koupí Twitter za původně dohodnutou cenu 54,20 dolaru za akcii, která celý podnik ohodnocuje na 44 miliard dolarů. Za dva týdny měl původně kvůli této problematické transakci mezi společností Twitter a Muskem začít soud.

Pokroky elektrických letadel. Izraelská společnost Eviation Aircraft otestovala své bezemisní letadlo Alice pro civilní přepravu. Plně elektrický stroj se vznesl do výšky asi jednoho kilometru a jeho „inaugurační let“ trval přibližně osm minut. Start-up založený teprve v roce 2015 zkoušku považuje za klíčový úspěch.

Danění kryptoměn. Osobnosti z kryptoměnového odvětví se shodují, že v Česku chybí speciální daňová úprava pro kryptoměny. Změnit současná opatření přitom podle nich není nijak náročné. Hodně by pomohl například časový test.

V Česku jsou ženy v IT profesích zastoupeny jen 10 procenty, to je nejhorší výsledek v EU. Za posledních devět let se číslo dokonce zhoršilo, ukazují data Eurostatu. V Ženském byznysu tento problém rozebírala Jana Černínová z Kyndrylu.

Texaská automobilka Tesla předvedla na svém letošním Dni umělé inteligence (AI Day) humanoidního robota. Jmenuje se Optimus, měl by se vyrábět sériově a stát v přepočtu méně než půl milionu korun.