Vážení čtenáři,

byla jen otázka času, kdy se někdo z vládnoucích politiků vytasí s nápadem zrušit stavební spoření, aby se ušetřilo. Logicky s tím přišel ministr financí Zbyněk Stanjura, který kvůli energetické drahotě a chystaným nákladným opatřením hledá v rozpočtu každou korunu.

Existují relevantní argumenty pro i proti zachování této tradiční a stále velmi oblíbené formy státem dotovaného spoření. Dovolím si ale vážně pochybovat o tom, že nakonec k nějakému drastickému zásahu do zavedeného systému dojde, byť se k tomu kloní řada odborníků Národní ekonomické rady vlády.

Stavební spoření funguje v Česku bezmála 30 let. V dobách jeho největší popularity měly české domácnosti uzavřených více než 6 milionů smluv a ze státního rozpočtu se na podporu vyplácelo 15 až 16 miliard ročně. Aktuálně je platných smluv zhruba polovina a rozpočet to stojí kolem 4 miliard ročně.

K propadu zájmu o stavební spoření došlo v důsledku postupného omezení státní podpory ze 4,5 tisíce korun ročně na 2 tisíce a prodloužení doby spoření z pěti na šest let.

Kritici stavebního spoření správně poukazují na to, že stavební spoření na pořízení vlastního bydlení nestačí, a že státní rozpočet tak podporuje jen část obyvatel, která stavebko využívá jako státem podporované spoření a může po uplynutí doby použít úspory na cokoliv, třeba na pěknou dovolenou.

Tento argument by však bylo možné použít i u státem přímo a daňově podporovaného penzijního připojištění či životního pojištění. Také ho nemá každý, a stejně jako stavební spoření samo o sobě na zajištění vlastního bydlení nestačí, s ohledem na průměrnou spořenou částku vám penzijní připojištění nezajistí v důchodu stejnou životní úroveň jako v produktivním věku.

Tak jako penzijní připojištění může seniorům spolu se státním důchodem vylepšit finanční rozpočet, můžou úspory ze stavebního spoření usnadnit cestu k vlastnímu bydlení ve spojení s hypotékou, na jejíž získání potřebuje žadatel podle věku 10 až 20 procent vlastních úspor.

Stavební spoření ale určitě potřebuje modernizovat, jak správně navrhuje v podcastu Ve vatě Markéty Bidrmanové odborník na financování bydlení Libor Ostatek.

Stavební spořitelny spolu s mateřskými bankami už jistě připravují modernizační návrhy, aby mohly úspěšně u zákonodárců lobbovat za jeho zachování. Stavební spoření je s ohledem na již v minulosti sníženou státní podporu a prodloužení doby spoření na hraně atraktivity a další státní omezení by mohla znamenat jeho konec.

Není pravda, že by se stavební spoření zcela míjelo účinkem. Překlenovací a standardní úvěry ze stavebního spoření dosahují poměru téměř 90 procent k naspořeným 366 miliardám na konci roku 2021. Průměrná cílová částka, na kterou lidé spoří, se také loni zhruba zdvojnásobila na 808 tisíc korun, což signalizuje vyšší zájem lidí čerpat po ukončení spoření úvěr na bytové účely.

Omezení či dokonce zrušení stavebního spoření není v současné době ani tak ekonomické téma, jako téma politické. Byla by pro to totiž nutná změna zákona. Opozice je silně proti a jednotní v tomto směru nejsou ani představitelé vládnoucích koaličních stran.

I kdyby se nakonec podařilo stavební spoření silou těsné většiny omezit či dokonce zrušit, je víc než pravděpodobné, že opoziční i některé koaliční strany by jeho zachování vtělily do svých volebních programů a v případě volebního úspěchu by se zrušení stavebního spoření odvolalo dříve, než by začalo platit.

Současný ministr financí navíc ve svých úvahách o omezení či zrušení stavebního spoření musí počítat s pro něj nežádoucím efektem. Lze víc než s jistotou očekávat, že kdyby dosáhly úvahy o omezení či zrušení stavebního spoření reálnější podoby, přišla by vlna uzavírání nových smluv, aby lidé získali aktuálně platnou podporu.

Než by začaly platit nové podmínky, mohlo by dojít dočasně k výraznému nárůstu státních výdajů na podporu stavebního spoření a úspora přijít až v době, když už třeba s odezněním energetické krize nebude tak třeba.

Skupina Agrofert ze svěřenského fondu Andreje Babiše ovládne předního českého pěstitele, obchodníka a zpracovatele chmele, společnost Top Hop. Pro Agrofert je obchod vstupenkou do prestižního a ziskového oboru, kde navzdory svým rozsáhlým aktivitám v zemědělství a potravinářství dosud nepůsobil. Nepřímo může být tento krok součástí strategie, v rámci níž se skupina dlouhodobě snaží využít synergií s dalšími články dodavatelsko-odběratelského řetězce v rámci holdingu.

PPF v Rusku balí kufry. PPF a Home Credit oznámily dokončení prodeje svého vlastnického podílu v ruské Home Credit and Finance Bank. Výsledkem transakce je odchod PPF a skupiny Home Credit z ruského bankovního trhu. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina pěti individuálních ruských investorů.

Stát ztížil půjčování v zahraničí. Změna zákona o dani z příjmů zkomplikovala financování velkých českých firem a bank pomocí dluhopisů vydávaných v zahraničí. Pro osvobození od daně totiž musí dodat informace o každém držiteli eurových bondů. Bariéra je pro firmy natolik vážná, že několik velkých dluhopisových emisí plánovaných na letošní první pololetí se podle informací SZ Byznys nakonec vůbec neuskutečnilo.

Firmy v nejistotě. Ceny energií těžce dopadají na české firmy, které se stávají nekonkurenceschopné vůči zahraničním společnostem, které mají energie levnější. Výrobu přerušil významný výrobce pálených cihel KM Beta, na vyhasnutí pecí se připravuje také Sklárna Moravia, Textilka Juta začala propouštět. Podle gastronoma Lukáše Kastnera balancuje nad propastí i 8 až 10 tisíc českých restaurací.

Změna taktiky. Donedávna se hledáním zbraní proti energetické drahotě zabýval hlavně ministr průmyslu Jozef Síkela. Kvůli rostoucí nespokojenosti s jeho činností ale před pár dny premiér Fiala rozhodl, že celá problematika energetické krize přejde přímo pod Úřad vlády. Sestavením týmu expertů, kteří mají pomoci najít řešení vysokých cen za energie, byl podle zjištění Seznam Zpráv pověřen místopředseda ODS a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Solární brzdy. O dotace na fotovoltaické elektrárny z Národního plánu obnovy se strhla rvačka. Jejich schvalování ale podle podniků trvá dlouho. Úředníci jsou v době růstu cen elektřiny zavaleni žádostmi a komplikací jsou i stavební povolení. Na zákonné i úřední překážky v rozvoji solární energetiky si v rozhovoru stěžoval i ředitel solární asociace Jan Krčmář.

Nebezpečí pro dopravu. Německá chemička SKW Piesteritz z koncernu Agrofert zastavila kvůli enormním účtům za plyn výrobu klíčové suroviny pro naftové vozy AdBlue. Německo je na této látce obzvláště závislé kvůli velkému podílu osobních automobilů s naftovým motorem na silnicích. Nedostatek AdBlue by se do dvou týdnů přenesl do dalších částí ekonomiky.

Nová pravidla pro home office. Práce z domova by se měla dočkat nových pravidel, jejichž dopad ji však může firmám i zaměstnancům značně znevýhodnit. Novela by měla stanovovat, jaké by měl zaměstnavatel v případě nucené práce z domova hradit zaměstnanci náklady spojené například s vytápěním nebo používáním počítače.

Zdanění kryptoměn. Řadě nadšených obchodníků se může zdát, že kryptoměny daním nepodléhají, opak je ale pravdou. I podle existujících pravidel jde totiž o příjmy jako každé jiné. Jak je to s darováním či daněním kryptoměn, nám vysvětloval daňový specialista společnosti Deloitte Ivan Gažo.

Konec monopolu. Třetina veškerých online bankovních převodů v české e-commerce půjde do pěti let přes tzv. fintechové aplikace, předpovídá společnost Shoptet. Rozmach plateb bez prostředníka a prolomení monopolu bank umožní nová evropská směrnice.

Úsporná bankovní budova. ČSOB vsadila na plán obejít se bez fosilních paliv. To, co před pěti lety vypadalo jako drahá novinka, se teď firmě bohatě vyplácí. Místo klasické kotelny na plyn nebo uhlí v centrále banky v Hradci Králové využívají geotermické vrty a dokonce mají i vlastní studnu.

Místo ještěrek roboti. V rámci své dosud největší investice v České republice za 1,7 miliardy korun přistavěl Kaufland ke svému distribučnímu centru v Olomouci dva moderní sklady. Celkovou kapacitu tím rozšířil o třetinu na 120 tisíc paletových míst. Jedním z důvodů vysoké ceny jsou nákladné technologie, které jsou v potravinářském retailu v Česku unikátní.

Novinky od Apple. Telefony iPhone 14 ukázaly přesně to, co se od nich čekalo. Jsou větší, mají lepší foťáky a rychlejší procesory. Zajímavá je i nová řada hodinek Apple Watch, ve které firma nabízí ještě více funkcí týkajících se zdraví. Nově se zaměřila speciálně na detekci ovulace, autonehod či intenzivních sportů.

Změna v byznysu s publikacemi. Výzkum placený z peněz amerických daňových poplatníků bude ihned po publikaci k dispozici všem. Nové nařízení Bidenovy administrativy bude platit od roku 2026 a výrazně promění způsob, jakým si vydělávají vydavatelé vědeckých časopisů. Krok uvítala i Evropská unie, která již také iniciovala podobné reformy.

Pro Evropu je dnes hlavním úkolem řešit energetickou krizi. Dojdou-li evropští politici v příštích týdnech k dohodě na společném postupu, bude to obrovské vítězství, soudí Jiří Feist, který má na starost strategii v představenstvu EP Power Europe, výrobní části Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského.

Inflace zaúřadovala i v České mincovně v Jablonci nad Nisou a výroba oběživa se v mincovně prodražuje. Razit mince s nejnižší nominální hodnotou, tedy koruny, už by brzy mohlo být „ztrátové“. Podívejte se na video z mincovny.