Vážení čtenáři,

ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje válečnou daň. Diskutuje se o dříve nemyslitelných věcech jako zestátnění ČEZu jako způsobu zastropování cen elektřiny. Analytici mluví o nové éře geopolitického boje mocností, kdy se do popředí znovu dostane rozsáhlé hospodářské plánování státu.

V inflační ekonomice, kdy ceny prudce rostou, jsou ožebračováni střadatelé a investoři, kteří peníze mají v bankách nebo zainvestovány v konzervativních cenných papírech. Ti všichni chudnou, protože hodnota peněz klesá.

Naopak profitují firmy, které mají zboží na skladě, nebo ho vyrábí. Cena zboží totiž průběžně roste, takže jejich zisky rostou, a je pro ně také jednodušší splácet své dluhy. Když jsem před týdnem mluvil s bankéři velké středoevropské bankovní skupiny, tvrdili, že velké firmy mají plné zakázkové knihy, poptávka je pořád vysoká z Evropy i USA, a řeší pouze jedinou otázku: Jak své vyšší náklady za energie přenést na zákazníky.

Smůlu mají ti, kdo přenést vysoké náklady na zákazníky nedokážou. Profitují pak ti, kdo nejdražší komodity vyrábí. ČEZ loni v prvním pololetí vydělal něco přes jednu miliardu korun, letos pak 34 miliard korun. Kvůli vysokým úrokovým sazbám bují zisky i bankám. Čile pak vyvážejí do zahraničí základní potraviny za vysoké ceny například i zemědělci. Inflace však dříve nebo později celou ekonomiku rozvrátí.

Centrální banky přitom nemají žádnou přímou páku na snížení cen energií či potravin. Jejich hlavním nástrojem jsou úrokové sazby, a doplňkovým pak v případě České národní banky především kurz. Využití obou vede k recesi, kdy se sníží poptávka a ceny klesnou – nejvíc v případě domácích služeb, nejméně pak v případě mezinárodně obchodovaných komodit.

Zajímavým příkladem řešení inflace však jsou zkušenosti ze druhé světové války, kdy Spojené státy zavedly cenové kontroly. Ekonomické historičky Meg Jacobsová a Isabella M. Weberová ukazují, jak zafungoval tento neortodoxní prostředek, který ekonomická teorie považuje za neúčinný.

Americká ekonomika kvůli státním investicím do válečné výroby šlapala, populace ve Spojených státech vydělávala, ale spotřebního zboží se vyrábělo méně na úkor válečné produkce, takže ceny rychle rostly.

Osmého dubna 1943 vydal prezident Franklin Roosevelt zákon, jímž nařídil všeobecné zmrazení cen. Platil zákaz nezvyšovat ceny spotřebního zboží i mezd. Vláda zavedla plošné cenové stropy.

Například na maso a pohonné hmoty dostávali spotřebitelé přídělové kupony, které zajišťovaly přiměřené zásobování za kontrolované ceny.

„Toto speciální cílení na nejkritičtější odvětví bylo jednou ze čtyř složek Rooseveltova úspěšného využití cenových restrikcí,“ píšou historičky. Kromě toho Roosevelt využil sílu slova a ve svých projevech jasně cenové kontroly zdůvodňoval potřebou „bojovat proti nepříteli nejen na frontě, ale i doma“.

Každý podnik, obchodník, majitel domu nebo řezník měl právo přiměřeně vydělávat, ale netolerovali se zbohatlíci. Museli se držet stejných ziskových marží jako před zavedením cenové kontroly a dodržovat maximální ceny konkrétního zboží.

„A konečně, spotřebitelé, stejně jako vláda, sloužili jako úderné jednotky pro prosazování pravidel. Bylo na každé ženě v domácnosti, aby neplatila více než maximální ceny, které byly distribuovány na vládou vytištěných nákupních seznamech ve 14 různých jazycích. Pokud zjistily porušení, mohly spekulanta nahlásit místní dobrovolné radě a ten musel zaplatit pokutu,“ píšou Jacobsová a Weberová.

Opatření byla úspěšná. Kontrola cen nejenže udržela inflaci na nízké úrovni, ale ekonomika zaznamenala rozmach a nejvíce z toho profitovaly nejchudší vrstvy, jimž se zvýšily příjmy. Na konci války už spodní dvě třetiny obyvatelstva jedly více masa než před začátkem konfliktu.

Výrazně se zvýšila míra úspor obyvatelstva, které nemohlo utrácet (z předválečné úrovně přibližně 6 procent hrubého národního produktu na víc než 20 procent v letech 1942 až 1944). Zároveň nerostly tak rychle zisky firem, ale přesto se kvůli masivnímu boomu ekonomiky v letech 1939 až 1943 více než zdvojnásobily, a to ze čtyř miliard dolarů na 8,5 miliardy dolarů.

Nejkrásnější teoretické modely inflační politiky se zhroutily a inflaci se během války ve Spojených státech podařilo udržet pod kontrolou. Teprve po uvolnění regulace cen v poválečných letech ceny vystřelily vzhůru.

Dnes přitom můžeme v Americe pozorovat také náznaky cenové regulace. Tzv. protiinflační zákon, který před pár dny schválil americký senát, má zredukovat federální deficit, aby se snížil objem peněz v ekonomice a utlumila poptávka. Má výrazně podpořit investice do produktů, které se používají při výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Zatřetí pak zákon reguluje ceny některých léků na předpis.

Na mezinárodní úrovni pak aktuálně diskutuje skupina nejbohatších států G7 cenové stropy na ropu. Mělo by to probíhat například tak, že když dovozci nebudou přepravovat ropu na Západ do určité ceny, nebudou ji smět přepravovat vůbec. Jiným záměrem je navázat na cenové stropy dostupnost evropského pojištění přepravy či jeho financování ze strany amerických bank. Tyto služby by byly dostupné pouze pro dovozce, kteří cenové stropy dodržují.

Čtenář ze státu bývalého sovětského bloku, kde ekonomiky zažívaly centrální plánování a cenovou kontrolu několik desetiletí, může být k těmto návrhům skeptický. Faktem však zůstává, že ve válečné době, kdy ceny komodit a služeb prudce rostou, budeme žít i v příštích měsících (a letech).

Současný šéf skupiny PPF udělal velkou transakci ve své vlastní skupině Emma Capital. Šmejc prodal britské společnosti Entain tříčtvrtinový podíl ve své chorvatské sázkové firmě SuperSport za zhruba 17 miliard korun. Největší sázková firma v Chorvatsku mu zbyla z dělení společného majetku s miliardářem Karlem Komárkem.

Přibývá „prašivých“ dluhopisů. V Česku bují případy firem nesplácejících dluhopisy. V nejednom případě panuje podezření, že to byl od začátku podvod. Dluhopisy navíc často nakupují lidé, kteří s podobnými investicemi nemají zkušenosti a nerozumějí rizikům.

Za dva roky Češi zchudnou o třetinu. Nová rada ČNB pod vedením Aleše Michla přinesla pesimistickou prognózu dalšího vývoje. Ceny během nadcházejících měsíců porostou až o 20 procent a i po část příštího roku bude inflace dvouciferná. Češi tak výrazně zchudnou.

Rošáda v zásobnících. Podzemní zásobník plynu v moravských Dambořicích z poloviny vlastní společnost MND, která spadá do skupiny KKCG druhého nejbohatšího Čecha Karla Komárka, a z části také ruský plynárenský gigant Gazprom. Ten si v něm po dokončení v roce 2016 rezervoval asi 90 procent kapacity, ale plyn do něj aktuálně nevtláčí. Proto nyní o svou část přijde.

Jak zkontrolovat 18 °C v obýváku? Nová vyhláška navrhuje v případě stavu nouze snížit teplotu vytápění. Ve většině místností v budovách však nejsou měřáky, které by umožnily teplotu kontrolovat. Otázkou tak je, zda mohou majitelé budov a SVJ dodržování vyhlášky zaručit. Za její porušení přitom hrozí pokuta až 200 tisíc. Více v analýze Sofie Krýžové.

Potíže v letecké dopravě. Aerolinky se po obnovení provozu po pandemické pauze potýkají s nedostatkem personálu. Chybí jim pracovníci, kteří se starají o logistiku zavazadel. Proto tuto práci nechala společnost Qantas vykonávat i manažery. Ještě větší potíže mají kvůli sankcím aerolinky v Rusku, kde začínají rozebírat některé stroje na náhradní díly do letounů, které posílají do vzduchu.

Soumrak bezobalů. Covid udeřil na bezobalové prodejny jako morová rána. Desítky zanikly, další bojují o přežití. Zpočátku byla pro některé zákazníky problém hygiena. Teď odpadávají, protože šetří jak na drahých biopotravinách, tak i na běžných nákupech - reálné tržby maloobchodu se podle Českého statistického úřadu propadly na úroveň, které dosahovaly před příchodem pandemie.

Hypotéky mohou zlevnit. S rekordně rychlým růstem úrokových sazeb u hypoték došlo v letošním roce k silnému ochlazení a banky jich v porovnání s loňskem poskytly o 40 procent méně. Expert na financování bydlení Libor Ostatek v podcastu Ve vatě tvrdí, že se teď nacházíme ve zlomovém, pozitivním okamžiku pro dostupnost bydlení, a hypotéky mohou už na podzim zlevnit.

Češi se vrhli na zateplování. Komplexně zateplit už majitelé rodinných domů do začátku topné sezony nejspíš nestihnou. Pomohou však i dílčí investice do zateplení střechy a stropu, které lze realizovat za jeden den. Ušetří se tak až pětina nákladů.

Internetoví obři se připravují na krizi. Během pandemie pohádkově vyrostly, ale letos se velkým technologickým firmám už tolik nedařilo. Šéfové navíc upozornili, že lze čekat „nejisté období“. Přesto jsou investoři spíše optimističtí. Velké společnosti aktuálně sázejí na budoucnost cloudů, ale i na rozvoj virtuální reality, k níž se upíná především Meta.

Grafické karty zásadně zlevnily. Někam současný růst cen nedosáhl. Ceny grafických karet, které jsou neodmyslitelnou součástí každého počítače, padají i v době velkého zdražování dolů. V průměru během posledních měsíců spadly o desítky procent. Ceny táhne dolů očekávaný příchod nové generace karet, ale i snížení těžby kryptoměn.

Švýcarská tunelová budoucnost. Mezi Curychem a Bernem se chystá příprava prvního úseku stovek kilometrů tunelů, které mají ulevit švýcarským silnicím od náporu nákladních vozů. V projektu nejde jen o přesunutí běžných nákladních aut pod zem. Budou se jím pohybovat automatizovaná vozítka bez řidiče, která jsou schopna automaticky vyzvedávat a ukládat náklad z určených ramp a výtahů.

Jak snížit inflaci? Je třeba masivní posílení koruny. Ideálně prodat všechna eura, co nakoupila ČNB během intervencí mezi roky 2013 a 2017, říká ekonom z Karlovy univerzity Tomáš Havránek, který působil jako poradce guvernéra Aleše Michla.

Kdo se chce stát zámečníkem nebo kovářem, potřebuje k tomu sílu, základní znalost matematiky, geometrie a fyziky a hlavně vytrvalost. Z této kombinace pak vznikají hezké věci. Podívejte se!