Vážení čtenáři,
první rozhodování nové bankovní rady České národní banky o nastavení měnové politiky v době rekordně vysoké a stále rostoucí inflace dopadlo podle očekávání. Bohužel.
Tváří v tvář rekordně vysoké a stále rostoucí inflaci rozhodla nová bankovní rada na svém prvním měnovém zasedání o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech, a naplnila tak slib nového guvernéra Aleše Michla, který jej nerozvážně učinil již před dvěma měsíci při jmenování do funkce.
Můžeme jen spekulovat, zda šlo novému guvernérovi o zachování tváře a naplnění svého slibu stability sazeb, nebo zda je skutečně přesvědčen, že současná výše úrokových sazeb je dostačující k tomu, aby v horizontu dvou let klesla inflace k cíli centrální banky, který je dvě procenta.
Signál, který prozatím centrální banka vyslala, je zřejmý. Opouští strategii předchozího vedení centrální banky dosáhnout dalším zvyšováním sazeb rychlejšího bodu zlomu ve vývoji inflace a nechá inflaci řádit v tuzemské ekonomice déle a hladověji vůči úsporám obyvatel.
Původní prognóza centrální banky počítala, že za letošní a příští rok sebere průměrná inflace z úspor domácností a firem necelých 20 procent. Podle nové prognózy to bude už bezmála 30 procent. Část ztráty bude domácnostem kompenzovat růst mezd, ale jak píše šéf sekce měnové politiky ČNB Petr Král, i přes nominálně rychlejší růst mezd dojde s ohledem na výši inflace k jejich reálnému poklesu.
Současné úrokové sazby přitom nejsou s ohledem na výši inflace vysoké a makroekonomická data také signalizují, že dopad na reálnou ekonomiku není dramatický. Nová prognóza ČNB letos počítá s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta, zatímco předchozí prognóza počítala letos s růstem třikrát nižším a příští rok naopak s třikrát rychlejším.
Důležitým momentem prvního vystoupení nového guvernéra Michla bylo oznámení odborné i laické veřejnosti, jak chce nová bankovní rada snížení inflace dosáhnout. Podle guvernéra je třeba snížit míru zadlužování státního rozpočtu, zabránit mzdově inflační spirále a držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku.
Se všemi třemi podmínkami lze souhlasit, akorát na první dvě nemá centrální banka přímé nástroje, jak je ovlivnit, a úrokové sazby se prozatím rozhodla nezvyšovat. Spoléhat na to, že s krocením inflace pomůže hlavně vláda svou odpovědnou rozpočtovou politikou a odbory, které nebudou tolik tlačit na růst mezd, by se centrální bance mohlo vymstít.
Klíčové pro další vývoj inflace je zlomení inflačních očekávání, aby firmy i domácnosti uvěřily, že se v dohledné době dostane inflace pod kontrolu. Nová strategie počítající s delším obdobím vysoké inflace tomu rozhodně nepomáhá. Jak mají firmy a domácnosti uvěřit tomu, že se dostane inflace pod kontrolu, když oznámení zní, že tu bude déle a vyšší?
Dalším důležitým sdělení bylo, že centrální banka počítá s postupným oslabením kurzu koruny v příštím a přespříštím roce k úrovni blízké 26 korunám za euro, a to i přesto, že hodlá kurz i nadále podporovat intervencemi na trhu. Přestože jsou devizové rezervy mimořádně robustní, nelze tuto politiku aplikovat neustále a postupně si kurz najde svou novou tržní úroveň, která bude odpovídat stavu a možnostem tuzemské ekonomiky. Slabší kurz ovšem bude mít jasně proinflační charakter.
Nové vedení centrální banky by se mělo poučit z chyb svých předchůdců, kteří v minulosti přiznali, že měli se zvyšováním úrokových sazeb začít dříve, jak jim doporučovala odborná měnová sekce. Na dalším měnovém zasedání by se tak určitě měli vážně rozhodovat nikoliv o zachování stability sazeb, ale o tom, o kolik se sazby zvednou. Lpění na zachování tváře by mohlo vést ke ztrátě tváře celé centrální banky.
Na pomoc při rozhodování o dalším nastavení úrokových sazeb by si noví členové bankovní rady a guvernér Michl mohli vzpomenout na oblíbený bonmot prezidenta Miloše Zemana, který je do funkcí jmenoval, že „jen idiot nemění své názory“. | 
