Vážení čtenáři,
v populárním seriálu Hra o trůny mnohokrát zaznělo „Winter is Coming“ a nevěstilo to nic dobrého. Stejně tak se s notnou dávkou obav dívá na blížící se podzim a zimu řada ekonomických analytiků.
Přestože většina lidí aktuálně řeší letní dovolenou, kterou si chtějí po dvou letech covidové pandemie a cestování svázaného nejrůznějšími omezeními opravdu užít, na podzim se dostaví ekonomická kocovina v podobě recese. Silné indikace přicházejí z Česka i zahraničí. Ekonomičtí experti příchod recese berou více méně jako fakt, úvahy vedou spíše o tom, jak dlouhá a hluboká bude.
Opravdu vážné varování přišlo minulý týden z Německa, kde se po více než 30 letech bilance zahraničního obchodu nejsilnější evropské ekonomiky dostala do minusu. Slábne i exportní schopnost Evropské unie jako celku.
Podle bývalého guvernéra ČNB a hlavního ekonoma CEE Generali Holding Miroslava Singera budou mít nákladové tlaky na ekonomiku EU nejtrvalejší charakter mezi všemi významnějšími globálními ekonomikami. Evropské firmy, včetně tuzemských, budou v porovnání s firmami z Asie a USA ztrácet konkurenceschopnost při exportu svých výrobků.
Příčinou jsou stále narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce a prudký nárůst cen energií. Ten se ještě neprojevil v plné síle. Podle ředitele Mezinárodní agentury pro energii Fatiha Birola „svět nikdy nezažil tak velkou energetickou krizi z hlediska její hloubky a složitosti a možná jsme ještě neviděli její nejhorší část“. Birol dodal, že nadcházející zima bude v Evropě velmi obtížná a může mít vážné důsledky pro světovou ekonomiku.
Ochlazení ekonomiky přijde v důsledku slábnoucí konkurenceschopnosti i nutnosti bojovat s rekordně vysokou inflací. Ještě nedávno se vedly diskuze, zda nejde o přechodný jev, který postupně odezní, ale tento názor aktuálně již nezastává žádný soudný politik či měnová autorita. Jak zmiňuje Miroslav Singer, boj s inflací nebude krátký proces a bude to vyžadovat další snižování životní úrovně občanů zemí EU.
A snižování životní úrovně už v Česku běží na plné obrátky. Vysoká inflace už sebrala z hodnoty úspor českých domácností v meziročním srovnání zhruba 500 miliard korun a cítit je to na ochlazení spotřeby domácností. Poslední data o vývoji tržeb v maloobchodu ukázala, že Češi začínají šlapat na brzdu a růst cen se dostává na úrovně, které už lidé odmítají akceptovat. Maloobchodní tržby v Česku propadly v květnu v meziročním srovnání nejvíc v EU o bezmála 7 procent, zatímco průměr v EU byl ještě chabý růst o 0,8 procenta.
Ochlazení v důsledku rostoucích nákladů a zpřísňující měnové politiky ČNB je vidět i na v předchozích letech rekordně rostoucích investicích do vlastního bydlení. Za první pololetí letošního roku se objem poskytnutých hypoték meziročně propadl o polovinu, ale ceny nemovitostí zatím ochlazení poptávky odolávají. Za loňský rok vzrostly ceny bytů a domů v Česku nejvíce z celé EU, ale podle hráčů na realitním trhu je letos už citelné zpomalení cen a mnozí již připouštějí, že výhledově mohou ceny začít klesat.
Unikátní na situaci v Česku je zatím míra nezaměstnanosti. Ta dokonce aktuálně mírně klesla a je tak jedna z nejnižších v EU. Firmy jsou si dobře vědomy, jak těžce se shánějí noví zaměstnanci, což pocítili zejména podnikatelé v gastronomii, kterým se nedaří najít dobrou náhradu za lidi, kterých se během pandemie zbavili. Firmy tak často drží své zaměstnance i za cenu rostoucích ztrát, ale otázkou je, jak dlouho si to budou moci dovolit.
Více než tři pětiny podniků v Česku navíc stále nemají dostatek informací o tom, co by pro ně znamenalo, kdyby stát vyhlásil stav nouze v plynárenství a začal regulovat spotřebu. V tomto ohledu vláda a její odpovědná ministerstva podnikatelům hodně dluží. Přitom tři čtvrtiny firem využívají plyn k vytápění firemních prostor, nejvíce v maloobchodě, cestovním ruchu a gastronomii. Odříznutí od plynu by pro mnohé z nich znamenalo vážnou hrozbu krachu. Pro firmy, pro které je plyn klíčovou výrobní surovinou, by byla situace ještě horší.
Hlavním problémem ovšem zůstává vysoká inflace, která v Česku nepřetržitě roste od loňského podzimu a chystá se do konce roku atakovat hranici 20 procent.
V boji s inflací, jejímž motorem jsou zejména ceny potravin a energií, je důležité zlomit víru v to, že inflace bude vysoká dlouhodobě. To se ale v Česku nedaří. Podle aktuálně zveřejněných údajů očekávají firmy v Česku, že na horizontu tří let bude inflace stále nad 7 procenty. Cíl centrální banky je přitom více než třikrát nižší.
Zásadní pro další vývoj inflace, kurzu koruny a víry firem i domácností v návrat stabilních cen v ekonomice bude srpnové zasedání ČNB. Půjde o první měnové zasedání s novým guvernérem Alešem Michlem. Všechny signály o inflačních tlacích jednoznačně směřují k tomu, že bankovní rada by měla opět zvýšit úrokové sazby.
Nový guvernér dosud zvyšování úrokových sazeb odmítal, ale těžko si představit, že by v konfrontaci s inflační realitou a drolící se důvěrou firem i obyvatel v návrat k „normálu“ mohl před růstem cen zavřít oči. | 
