Vážení čtenáři,

v poslední době jsem potkal několik vcelku rozumných lidí, kteří měli až iracionální strach z rostoucích cen.

Stavař, který pracuje v oboru celý svůj život, mi tvrdil, že ceny stavebních materiálů budou za pár let na násobcích. Pro restauratéra pak bylo vcelku normální, že za poslední rok bude už poněkolikáté zvyšovat své ceny, aby zohlednil rostoucí náklady vstupů a vyvázl z inflace bez újmy.

Výrazně se tak naplnila ta největší obava centrálních bankéřů: Inflační očekávání se naprosto „rozvolnila“ a většina společnosti už nečeká, že ceny porostou jen mírným tempem jako v minulosti.

Každý se snaží zachránit, aby ho rostoucí ceny postihly co nejméně. Stavař chce udělat rekonstrukci činžáku co nejdřív, restauratér si pak vynahradit klesající cenu peněz zdražením jídel o další desítky korun. Takto postupují v ekonomice přirozeně všichni. Odbory situaci ještě zhoršují, když požadují pro část státních zaměstnanců růst platů o deset procent, a vláda už jim na to zřejmě kývne.

Nelze to pojmenovat jinak než inflační spirála. Ta se roztáčí právě tím, že obchodníci zvyšují ceny a zaměstnanci žádají po firmách vyšší mzdy. Ceny zboží, služeb i práce pak v ekonomice trvale a rychle rostou.

Není to přitom jen záležitost Česka. „Možná se blížíme k bodu zlomu, za nímž se inflační psychologie rychle rozšíří a zůstane takto nastavena. Byla by to zásadní změna paradigmatu,“ uvádí v aktuální zprávě Banka pro mezinárodní platby (BIS), tedy instituce, která má přehled nad světovým finančním systémem.

Znamenalo by to, že opouštíme svět, ve kterém byly ceny obecně stabilní, některé věci zlevňovaly, jiné zdražovaly. V tomto „starém“ světě byly centrální banky schopny ignorovat dočasné nárůsty cen ropy nebo zemního plynu, protože inflace v celé ekonomice se projevovala méně a nebyla tak relevantní“. Šéf BIS Agustín Carstens proto světové centrální banky vyzývá k rychlé a razantní akci.

Zastavení inflace znamená náklady. Klesající cena peněz znamená, že reálně si za stávající příjem nekoupíme tolik zboží a služeb, tolik aut, kadeřníků, káv, obědů v restauracích.

Před Českou národní bankou, kam teď na začátku července nastoupila obměněná bankovní rada, tedy stojí jednoznačný úkol. Použít své prostředky na to, aby ekonomiku zabrzdila, snížila poptávku tak, aby ceny dál nerostly. Restauratéři nebudou moct dál zvyšovat ceny, protože jim do restaurace nikdo nepřijde. Prodejci a výrobci stavebních materiálů nebudou zdražovat, protože se nebude tolik stavět.

Bankovní rada má na zabrzdění ekonomiky dva hlavní prostředky: úrokové sazby a měnový kurz. Inflace v květnu meziročně dosáhla 16procentního tempa. Základní úroková sazba ČNB je 7 procent. Ať počítáme reálnou úrokovou sazbu jakkoli, je stále výrazně negativní. Nevyplatí se tedy spořit. Rozkolísaný kurz koruny ČNB stabilizuje intervencemi.

Od Aleše Michla nikdo neočekává, že bude úrokové sazby zvyšovat. Tím většího efektu by mohl dosáhnout, kdyby na svém prvním zasedání 4. srpna základní sazbu výrazně zvýšil. Klesající spotřebitelská důvěra by se dál propadla a pesimismus se rozšířil rychle i do firemního sektoru (který ostatně začíná podle posledních šetření také mírně propouštět).

Ekonomika by zažila v druhé půli roku nevyhnutelnou kontrakci, ale ceny by se mohly rychleji stabilizovat (historická zkušenost ze 70. let ve Spojených státech ukazuje, že stabilizace cen je spíš záležitost let než měsíců). Cenová stabilita je naprosto klíčová pro další růst ekonomiky. Neexistuje totiž subtilnější a spolehlivější prostředek, jak zpřevracet stávající společenské pořádky, než rozvrátit měnu.

Bankovní rada v čele s Michlem může využít ještě jeden mocný prostředek: komunikaci s veřejností. Jak říká matador tuzemského bankovnictví Pavel Štěpánek, „právě teď potřebujeme rozhodnou a srozumitelnou centrální banku, jako jsme ji měli doposud. Odvolávat se velmi obecně na Rašína je super, byl to moc chytrý pán a chtěl správné věci. V naší akutní situaci a potřebě okamžitě, účinně a srozumitelně konat v měnové politice i v příštích měsících nás to ale neposune.“

Vyšší kredibilita bankovní rady by přispěla k posílení koruny. „Tvrdší měna“ pak snižuje dovozní ceny energií a dalších surovin. V nerovné válce o posílení měny přitom bude ČNB bojovat s těmi nejtěžšími vahami. Zvyšovat sazby budou v příštích měsících americký Fed i evropská centrální banka, což bude tlačit spíš na oslabení české měny.

Žijeme ve vyhrocené době, kdy se rozhoduje o budoucí prosperitě ekonomiky. Chyby budou mít násobně horší důsledky. Pozitivní ale je, že správné kroky mohou také zafungovat relativně rychle.

Brněnský miliardář Igor Fait udělal nový krok k průmyslu budoucnosti. Strojírenský podnik 2 JCP z jeho investiční skupiny Jet Investment uzavřel s koncernem Siemens kontrakt na dodávku zařízení pro výrobu zeleného vodíku. Elektrolyzéry budou sloužit v Dánsku ve velkokapacitním zařízení na výrobu takzvaného zeleného metanolu. Mimo jiné pro první e-metanolovou flotilu na světě, kterou plánuje vypustit na moře přepravce kontejnerů Maersk.

CzechTrade míří do Texasu. Ruská invaze na Ukrajinu změnila směr části českého exportu. Agentura CzechTrade zavřela své pobočky v Moskvě, Petrohradě a Kyjevě, ale brzy našla plnohodnotnou náhradu. Nová kancelář už funguje v gruzínském Tbilisi, působnost má však širší, kromě Gruzie obslouží i sousední Arménii. Další volba pak padla na Katar a druhou největší ekonomiku USA, texaský Austin.

Zvyšování daní. Debata o zvyšování daní už pro vládu Petra Fialy není tabu. A zdaněním energetiky zdaleka nekončí. Mimořádná daň se může týkat i bank a řady dalších sektorů, připustil ministr financí Zbyněk Stanjura. Ekonom Mojmír Hampl pak dodává, že podle něj by se na předcovidovou úroveň mělo zvýšit i zdanění fyzických osob.

Jak investovat proti inflaci? Takové první pololetí tu dlouho nebylo. Akcie prudce padaly a stejný scénář postihl i bitcoin. Vzhůru naopak vyletěly ceny energií společně s inflací. Jaké jsou vyhlídky do druhé poloviny roku? Rady investorů pro orientaci na turbulentních trzích shrnuje podrobná analýza Lukáše Voženílka.

Čínské vyhlídky. Čínský model růstu se již vyčerpal a ukazuje se jako neudržitelný. Uvědomuje si to i nejužší vedení strany, které mluví o tom, že je třeba se zbavit „nafouknutého“ ekonomického růstu. Zdravým růstem se má stát vývoz zboží, podnikové investice do zlepšování technologií a spotřeba, která má vést k prosperitě čínské ekonomiky. Přečtěte si, jaké globální dopady mohou tyto změny mít.

Energetická krize. Německo chce, aby země G7 upustily od závazku zastavit financování zámořských projektů v oblasti fosilních paliv. Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že Česko získalo významnou kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku. Ekonomka Helena Horská varuje, že i krátký výpadek v dodávkách plynu by závažně zasáhl český průmysl, například cementárny. Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023. A pokud vás zajímá, jak nejlépe ušetřit na energiích v domácnosti, nenechte si ujít i naši energo poradnu.

Cenný odpad. Továrna společnosti rPET InWaste v Rosicích u Brna získala jako první v Česku certifikát, díky němuž smí vyrábět regranulát k potravinářskému využití. Z plastových kuliček se může vyrábět recyklovaný PET, který je stále populárnější u výrobců nápojů. Od roku 2025 bude muset být 25 procent takzvaného rPET v každé plastové lahvi. Nápojáři však mají vyšší cíle.

Budvar se brání. Podle ředitele českobudějovického pivovaru Petra Dvořáka otázka privatizace firmy nedává smysl i proto, že se mu ekonomicky výborně daří. „Zaznělo, že Budvar má nižší efektivitu než Plzeňský Prazdroj, a proto ho prodáme. Proti tomu se musím velmi silně ohradit,“ říká a dodává, že podnik má sice nižší ziskovost než lídr trhu z Plzně, ale vyšší než například skupina Heineken.

Prodej centrály stále na stole. Česká pošta požádá Ministerstvo vnitra o vyjmutí svého sídla v Jindřišské ulici v Praze 1 z určeného majetku. To má otevřít cestu k prodeji části lukrativní budovy. Děje se to v době, kdy šéf pošty Roman Knap oznámil konec ve funkci. Podnik počítá s tím, že si ponechá část směrem do Jindřišské ulice včetně odbavovací haly. Na prodej by byla administrativní část směrem do ulice Politických vězňů.

Fasáda za půl miliardy. Stavba kancelářského komplexu Masaryčka míří do finále. Obléká se do fasády za půl miliardy korun, která musí být vytvořena s přesností na setiny milimetru. Podívejte se, jak vzniká háv nové budovy v závodě společnosti Sipral.

Bitcoin nechte pro děti. Minulý týden poprvé od prosince 2020 sestoupila cena bitcoinu pod hranici 20 tisíc dolarů. Kryptoměny ať každý prodá, bitcoin ať si nechá, radí Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Bitcoin tu bude i za deset let, na rozdíl od většiny dalších kryptomincí, předpovídá ekonom.

Kluci, které bavilo programovat. Společnost Applifting založili v roce 2014 Filip Kirschner a Vratislav Kalenda. Dnes má softwarové studio kromě sídla v pražském Karlíně i pobočku v Londýně a pracuje na rozvoji byznysu v Kanadě či Japonsku. Jeho specifikem je, že se nesnaží své zákazníky k sobě připoutat a od počátku si drží poněkud „punkový“ přístup.

Umělý hlas ze záhrobí. Amazon se pochlubil novou experimentální funkcí své digitální asistentky Alexa a sklidil kritiku. Místo robotického hlasu totiž lidé mohou slyšet i hlas svých dávno mrtvých příbuzných. Hůře už snad ani nešlo demonstrovat, že strojové učení již brzy dokáže imitovat kohokoli. Podivný nápad vývojářů glosuje Pavel Kasík.

PPF couvá z Asie. Investovat teď chce v západní Evropě, třeba i s dalšími partnery, plánuje nový šéf skupiny Jiří Šmejc. Nejlepší doba pro akvizice podle něj teprve přijde, hodnota aktiv na kapitálovém trhu půjde ještě dolů. O dalších plánech na rozvoj PPF s ním hovořila Zuzana Kubátová.

Podzemní zásobníky plynu dokážou pokrýt třetinu roční spotřeby v Česku. V obavě z budoucnosti jsou nyní naplněny na historické maximum. Podívejte se do střeženého areálu RWE Gas Storage v Třanovicích na severní Moravě.