Vážení čtenáři,
poslední zasedání bankovní rady ČNB ukázalo, jak ostře je rada v tomto končícím složení rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Hlasování o zvýšení sazeb tradičně dopadlo 5:2 ve prospěch jestřábů, ale už příští týden v pátek se poměr sil v radě zásadně změní.
Vedení se ujme nový guvernér Aleš Michl a tým doplní nový člen a dvě členky bankovní rady. Váhy v radě se vychýlí ve prospěch druhého, dosud prohrávajícího tábora odpůrců zvyšování sazeb.
Poslední měnové zasedání této rady navíc bylo poměrně bouřlivé, jak zcela netradičně otevřeně popsal dosluhující guvernér Jiří Rusnok. V rozhovoru pro Českou televizi si příliš nebral servítky. Vyplývá z něj, že na radě se restriktivní většina snažila přesvědčit Michla a jeho souputníka Oldřicha Dědka, aby zvedli pro zvýšení sazeb ruce. Rusnok zmínil, že došlo i k hádce, a dokonce k pokusu o „obchod“.
Rusnok uvedl, že pokud by se hlasováním pro zvýšení sazeb Michl a Dědek přihlásili k odpovědnosti pokračovat i v budoucnu v nutných krocích, které nutné budou, schválila by současná rada nižší zvýšení než o 1,25 procentního bodu. Přestože odborná měnová sekce doporučila ještě mírně vyšší sazby, než nakonec rada přijala.
I když, jak dodal Rusnok, dva „rebelové“ řekli, že teď pro zvýšení sazeb ruce nezvednou, ale explicitně neřekli, že v budoucnu sazby zvedat nebudou.
Ochota současné většiny v bankovní radě udělat výměnný obchod s novým guvernérem jen dokresluje, jaké obavy z chování centrální banky pod novým vedením to současné má. Otázkou je, nakolik se jejich obavy reálně mohou naplnit.
Českou ekonomiku, firmy i domácnosti čeká nesmírně těžké období. Podle expertů se hlavní náraz očekává na podzim letošního roku. V důsledku zdražujících energií, surovin a materiálů k výrobě bude řada firem ztrácet konkurenceschopnost.
Kvůli rekordní inflaci budou firmy stále více čelit tlaku zaměstnanců na růst mezd a jejich možnosti tomu čelit jsou kvůli přehřátému trhu práce a rekordně nízké nezaměstnanosti omezené. Řada domácností bude nucena přehodnotit své hospodaření, utlumit poptávku a omezit své výdaje na skutečně nezbytné zboží a služby.
Podle Rusnoka sáhla centrální banka ke zpřísnění měnové politiky i přesto, že podle jejích prognóz směřuje česká ekonomika v druhém pololetí letošního roku k poklesu. To je pro finanční trhy i firmy silný signál, že ČNB sleduje aktuálně svůj zákonem daný primární cíl, kterým je cenová stabilita. Sekundární cíl, kterým je podpora hospodářského růstu, je dle zákona možné naplňovat pouze v případě, že je zajištěna cenová stabilita, a ta v současné době rozhodně zajištěná není.
S ekonomickou realitou tak bude konfrontována i nová bankovní rada. Její první kroky a veřejná vyjádření budou bedlivě sledovat finanční trhy i tuzemské firmy. Už celý měsíc, jak přiznal Rusnok, musí centrální banka intervenovat na podporu koruny, která má tendenci oslabovat, což by výrazně komplikovalo snahu krotit inflaci. Slabší koruna neznamená jen dražší dovolené v zahraničí, ale zejména silnější tlaky v cenách dováženého zboží na růst tuzemské inflace.
Naprosto zásadní pro zkrocení inflace je proto pokračovat v takové měnové politice, která firmy i trhy přesvědčí, že obrat v měnové politice nepřichází. Zejména v době, kdy úrokové sazby zvedají prakticky všechny centrální banky, které riziko inflaci vyhodnotily jako zásadní problém. Nechvalně známou výjimkou je pouze Turecko, kde inflace přesáhla 70 procent.
Pokud by obrat nastal, musel by nový guvernér převzít odpovědnost za negativní dopady z toho plynoucí. Navíc by musel bezesporu čelit i tlaku odborné veřejnosti a politické scény, přestože se opírá o zákonem danou nezávislost centrální banky v jejím rozhodování i o podporu prezidenta Zemana.
Například ministr financí Zbyněk Stanjura s respektem k nezávislosti ČNB uvedl, že udělá vše pro to, aby se v názoru na odpovědnou měnovou politiku nedostal s novým guvernérem do střetu. Jeho názor je ale jednoznačně v souladu s dosavadní politikou ČNB.
„Snažím se myslet na ty, kteří si spořili a dochází k devalvaci jejich úspor. To je pro mě smutnější příběh než ti, kteří mají úvěry a zvyšují se jim úroky. Poškozuje to věřitele i dlužníky a pak se těžko plánují i státní výdaje. Je to klíčový úkol nové bankovní rady, aby rychle inflaci snížila,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Ve stejném duchu se vyjádřil i bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. Podle něj je klíčové „udržet historku, že úspory mají cenu a nemá smysl utrácet za něco, co nepotřebujeme, a ne ji překlopit do historky, že ceny stále porostou a je lepší utrácet. Vyšší sazby ty nejchudší tolik nepálí, nemají hypotéky,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Zvládnutí současné krize nebude bezbolestné. Přijdou krachy firem i nárůst nezaměstnanosti, ale další postup centrální banky i vlády určí, jak bude krize dlouhá a hluboká a jak rychle přijde návrat k růstu.
V tomto ohledu má Stanjura jednoznačně pravdu, že by nebylo žádoucí, aby vláda a centrální banka stály proti sobě. To se může podařit jenom tehdy, když se centrální banka bude držet toho, co je jejím úkolem. A aktivně používat své měnové nástroje a neexperimentovat s tím, že časem inflace klesne sama o sobě. Cena by byla příliš vysoká. | 
