Milí čtenáři,

premiér Andrej Babiš opět zkusí vyřešit svůj střet zájmů přesunutím Agrofertu do svěřenského fondu. Poprvé to úplně nevyšlo, protože se ukázalo, že vliv Babiše na holding přetrvává. Bude zajímavé pozorovat, jak dopadne reparát.

V roce 2026 znovu otestujeme, nakolik účinným nástrojem pro správu majetku oddělenou od osoby vlastníka jsou svěřenské fondy. Premiér Andrej Babiš plánuje do 8. ledna vložit akcie svého holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Předseda vlády tím hodlá vyřešit svůj střet zájmů.

Poprvé Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů v roce 2017. Tehdy ale záměr oddělit správu majetku a vlastnictví nedopadl úplně dobře. Evropské i české úřady konstatovaly, že Babiše s Agrofertem nadále pojí úzké vztahy, což je problém z hlediska čerpání dotací a další veřejné podpory. Zda vyjde pokus o reparát, se teprve uvidí. Nezodpovězených otázek je stále mnoho.  

Agrofert je nejznámějším případem využití svěřenských fondů, není však zdaleka jediný. Stejně tak není jediným případem, který vzbuzuje otázky ohledně toho, k čemu vlastně institut svěřenské správy slouží.

Smyslem svěřenských fondů mělo být například mezigenerační předání majetku v rodinných firmách, a to za předem daných podmínek. Zakladatel vloží do fondu majetek a ten pak spravuje stanovený správce. Fond má potom takzvaného obmyšleného, tedy člověka, která má prospěch například ze zisků fondů. 

Často lze narazit na skutečnost, že svěřenské fondy využívají i šíbři namočení například do různých investičních kauz. Stejně tak svěřenské fondy posloužily jako základní pilíř investičního schématu, jež ukončil až zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Případ Agrofertu by teoreticky mohl ukázat, že svěřenské fondy představují efektivní nástroj pro řešení situací typu střetu zájmů nebo předání rodinného majetku. Anebo to dopadne jako vždycky. 

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny CSG miliardáře Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Hodnota kontraktu převyšuje 25 miliard korun. Zpráva přichází krátce poté, co Tatra oznámila rozšíření montáže vojenských nákladních vozů na východním Slovensku. V tomto případě je to ale produkce pro zákazníka v jihovýchodní Asii.

Redakce SZ Byznys ve spolupráci se slovenským Investigativním centrem Jána Kuciaka již dříve popsala, že v Tatře má menšinový podíl rovněž slovenský finančník Viktor Jelínek, který má vazby na slovenskou vládní stranu Smer a ministra obrany Roberta Kaliňáka.

Prodeje firem. Počet prodaných podniků sice v roce 2025 nepředčí výsledek z roku 2024, z hlediska hodnoty transakcí bude ovšem uplynulý rok jednoznačně na špici. Objem obchodů s firmami díky obřím transakcím výrazně vyskočil. Mezi velké obchody minulého roku patří například prodej farmaceutické společnosti Zentiva Group do rukou amerického fondu GTCR.

Češi v zahraničí. Rok 2025 byl pravděpodobně prvním, kdy více českého investičního kapitálu z Česka odteklo než naopak. Postaraly se o to hlavně investice miliardářů typu Daniela Křetínského, Karla Komárka či zbrojaře Michala Strnada.

Prodělávající Lobkowicz. Pivovarnická skupina vlastněná čínskou společností Citic loni zvýšila obrat a snížila provozní ztrátu, hlavně díky exportu a prodeji baleného piva. Její hospodaření ale zatěžuje kumulovaná ztráta ve výši téměř 2,5 miliardy.  

Konec přebytků. I v minulém roce Česko potvrdilo roli země, která má zatím elektřiny na rozdávání. V čistých vývozech si vede lépe jen pět evropských států, které jsou všechny větší nebo aspoň bohatší. Doba energetické hojnosti ale kvůli očekávanému konci starých uhelných elektráren pomalu končí.

Německý tarif. Německo plánuje od roku 2026 zastropovat část elektřiny pro energeticky náročné podniky. Stále ale čeká na posvěcení od Evropské komise. Opatření má pomoci například ocelárnám, sklárnám nebo části chemického průmyslu. U západních sousedů ale panují pochybnosti, nakolik účinné toto opatření bude. 

Rostoucí fondy. Průměrný český investor do podílových fondů za 11 měsíců roku 2025 vydělal v českých korunách 5,43 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora CII750 společnosti Swiss Life Select. 

Konec koloběžek. Od ledna začíná v Praze platit zákaz sdílených elektrokoloběžek. Firmy už vědí, jak jejich provoz nahradí. Lime se zaměří na elektrokola, Bolt službu mikromobility opouští úplně.  

Domácí kapitál. Tuzemští investoři v roce 2025 stvrdili svou nadvládu ve sféře velkých realitních obchodů s kancelářskými a obchodními centry, hotely a průmyslovými parky na domácí půdě. České firmy a fondy uskutečnily drtivou většinu velkých transakcí, které na zdejším trhu za poslední rok proběhly, a to včetně obchodu roku v podobě změny majitele pražského obchodního centra Palladium. 

Horečné stavění. Po období vysoké inflace, drahého financování a odkládaných investic se na trh vrací poptávka a spolu s ní i projekty, které developeři v době nejistoty drželi stranou. Výsledkem je souběh nové i odložené výstavby, který je vidět napříč celým Českem, nejvíce ale v Praze. 

Rok rekordů. Zájem o nové byty předčil v minulém roce všechny dosavadní výsledky. Tomu ale odpovídá i pokračující zdražování novostaveb. Velká část bytů navíc nekončí v rukou koncových uživatelů, ale investorů. 

Život v zaostalých regionech, možnost lidí z chudších krajů si ekonomicky a sociálně polepšit a otázka vztahů s bohatšími regiony. To jsou zásadní témata, která v rozhovoru pro SZ Byznys rozebral oxfordský ekonom Paul Collier. „Přesunuli jsme se od společnosti založené na smyslu pro komunitu k individualistické a sobecké společnosti, ve které úspěšní gratulují sami sobě ke své úžasné chytrosti a pohrdají těmi, kteří měli méně štěstí,“ říká akademik z Oxfordu.