Paní Holušová (zakladatelka a ředitelka Colours of Ostrava, pozn.) teď zcela zásadně omladila tým bookerů, pozadu nezůstal ani obchod nebo produkce – jsou to lidé od jedna- do pětadvaceti a mají na věc prostě jiný pohled. Občas se jenom divím, jaké jsou trendy (smích). Ale je zajímavé, jak se nám to prolíná v týmu, kde děláme festival napříč generacemi. S dalšími kolegy jsem u festivalu od počátku a máme toho společně spoustu za sebou, inspirují mě znalostí a odborností, profesionalitou a neutuchající vitalitou. Především Zlatka, která svůj zápal denně projevuje a do festivalu dává všechen svůj čas a energii. Vždycky si z toho děláme legraci, protože jezdit s ní na služební cesty je trochu náročné. Já hudbě moc nerozumím, v Colours jsem za toho pragmatického člověka, i když – podle slov paní Holušové – se zlepšuju každým rokem (smích). Zlatka nás válcuje svou energií a svými nápady, na které my odpovídáme: „To nejde, protože tohle, protože tamto…“ A za nějaké dva tři měsíce zjistíme, že na tom vlastně všichni pracujeme. Má zkušenost je i taková, že se třeba dva roky o něco intenzivně snažíme a já říkám: „Vzdávám to, už to nebudu řešit.“ A ona na to: „Ale teď to vyjde.“ A já do toho zase jdu a ono to vyjde. Vše má svůj čas a místo.
|