Vážení čtenáři,

Sněmovnou prochází úsporný balíček, který má cestou rozsáhlých škrtů snížit deficit veřejných financí, a současně vláda řeší, jak nakopnout českou ekonomiku, která předvádí jeden z nejhorších výkonů v EU.

Už v polovině roku upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy ekonom Zdeněk Drábek, že konsolidace rozpočtu a dopady na ekonomický růst by se měly řešit současně.

Plány na nakopnutí ekonomiky a její strategické směřování do budoucna tak, aby Česko obstálo v konkurenci ostatních států, se však bohužel řeší odděleně a pozdě. Alespoň si už vláda uvědomila, že dlouhodobý strategický plán na podporu ekonomiky je pro budoucnost Česka i veřejných financí tím klíčovým krokem.

Takže tu máme návrh vlivných byznysových svazů, co je třeba udělat, a současně začínají pracovat vládní expertní týmy. Nadějně vypadá skupina, která vznikla pod Národní ekonomickou radou vlády v čele s mladým ekonomem Dominikem Stroukalem. Z jeho slov je zřejmé, že plán opatření chce stavět na moderním přístupu a nikoliv sahat k zastaralým opatřením.

Nejde o nic, o čem se v uplynulé dekádě nemluvilo a byznys by po tom nevolal, ale předchozí vlády to do značné míry ignorovaly. „Nemohou to být opatření, která mají feeling devadesátých nebo nultých let, jako jsou investiční pobídky a posílení zaměstnanosti v regionech. Nic ve stylu nasypeme peníze, zaměstnáme lidi. Jakékoliv prorůstové opatření vyvolává obavu z toho, že by mohlo být proinflační,“ varuje ekonom.

Kromě týmu Národní ekonomické rady vlády chystá svou strategii i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, kterou chce připravit do poloviny příštího roku, tedy zhruba rok před novými parlamentními volbami. To není zrovna tempo, které Česko potřebuje. Navíc je otázkou, zda budou koaliční partneři opravdu spolupracovat, nebo půjde před blížícími se volbami o konkurenční boj, v němž budou jednotlivé vládní strany soupeřit o to, kdo představí svůj lepší návrh.

Strategický plán se připravuje v době, kdy česká ekonomika opravdu není v dobré kondici. Tu navíc budou významně ovlivňovat i potíže našeho klíčového obchodního partnera Německa. Německo táhnou dolů problémy automobilového průmyslu, který je i stěžejním odvětvím české ekonomiky a dopady zadrhnuté německé mašiny pocítíme znatelně.

Dalším rizikem pro restart ekonomiky je stále vysoká inflace a obavy z toho, jak se bude vyvíjet v následujících letech.

Zásadním hráčem je v tomto ohledu Česká národní banka pod vedením guvernéra Aleše Michla. Ten od svého nástupu ponechal měnově politickou sazbu na úrovni sedmi procent, kam ji postupně dostala předchozí bankovní rada v čele s guvernérem Rusnokem.

Podle názoru řady ekonomů ale zpřísnění měnové politiky nebylo dostatečné a mělo se ještě utáhnout. Tuto možnost však současná bankovní rada promeškala. Jak upozornil právě poradce prezidenta, ekonom David Marek, tempo inflace sice v současné době klesá ve srovnání s vysokými cenami loňského roku, ale existuje riziko, že bude problém ji v příštím roce dostat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Proinflačně může působit stále přehřátý trh práce s nízkou nezaměstnaností a setrvalý tlak na růst mezd i oslabování české měny. Tlak na oslabení koruny navíc může posílit, pokud se Evropská centrální banka rozhodne ještě zpřísnit svou měnovou politiku, jak například varoval guvernér nizozemské centrální banky Klass Knot.

Spolu se Španělskem jsme smutní rekordmani v Evropské unii, kteří nedostali výkon ekonomiky nad úroveň pandemického roku 2020. Bohužel nelze konstatovat, že by se česká ekonomika už jasně vydala směrem k růstu, ale spíše, že těžké období má stále ještě před sebou.

Do těžební skupiny Sokolovská uhelná vstoupil nový akcionář. Zhruba desetiprocentním podílníkem a partnerem dědiců zakladatele Františka Štěpánka se stal obchodník Petr Paukner. V rozhovoru pro Agendu SZ Byznys nový podílník Sokolovské vysvětluje své motivy a komentuje situaci v energetice.

Rozprodávání nemovitostí. V kauze okolo padlé firmy Arca Investments se začalo hrát o to, kdo převezme majetek spřízněných fondů spravovaných společností Redside. Nejhodnotnějším fondem je Nova Real Estate, který vlastní 18 nemovitostí za zhruba osm miliard korun. Zahrnuje kancelářské budovy v Praze, nákupní parky se supermarkety i průmyslový areál na Slovensku.

Kuřata závislá na dotacích. Provozní dotace jsou klíčové pro udržení rentability českých chovů drůbeže, ukázala nová studie Jihočeské univerzity. Každý kilogram kuřecího masa v živé váze stát loni zadotoval částkou 3,7 koruny, což je zhruba o korunu víc než v předchozích letech. Analýza nevedla přímo k závěru, že by stát dotace neměl omezovat nebo rušit. V obecné rovině však upozorňuje, že jde o důležité rozhodnutí.

Změna pravidel. Pokud má dnes podnikatel finanční potíže, může se buď dohodnout s příslušnými stranami mimosoudně, nebo jít cestou insolvenčního řízení. To je však relativně zdlouhavý a nákladný proces. Teď se mu díky novému zákonu nabízí preventivní restrukturalizace - mezistupeň využitelný v době, kdy se podnikatel ještě nenachází v úpadku, ale nedokáže se se všemi věřiteli dohodnout.

Půjde znárodnění ČEZ k ledu? Premiér Fiala naznačil, že vláda už neusiluje o dlouho prosazované znárodnění ČEZ. Šlo by o rozumný krok. Rozdělování a znárodňování ČEZ je pro stát procesně i finančně obří sousto, které nikdy nedávalo ekonomický smysl, píše Jiří Nádoba ve své analýze nečekané vládní otočky.

Prodej benzinek. 207 čerpacích stanic EuroOil v síti státního distributora paliv, společnosti Čepro, by mohlo už brzy doplnit dalších více než 70 „čerpaček“. Jak SZ Byznys potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů, Čepro aktuálně jedná o převzetí sítě Robin Oil. Jednání mají být v úplném počátku, a tak je zatím žádná ze stran oficiálně nekomentuje.

Poslední rok s nejšpinavějšími kotli. V Česku příští rok skončí „špinavé“ kotle I. a II. emisní třídy. Od září 2024 je zakazuje zákon, a tak domácnosti, které na tento způsob vytápění spoléhají, mají čas na výměnu do posledního srpna příštího roku. V tuzemsku se to týká podle Ministerstva životního prostředí 150 000 kotlů, podle Asociace podniků topenářské techniky jich je však až čtvrt milionu.

Platby přes telefonní číslo. Česká národní banka dokončila poslední krok v projektu, který od 30. října zjednoduší posílání peněz. Nová pravidla pak v průběhu listopadu umožní převádět peníze mezi klienty jen pomocí jejich mobilního čísla, které zadají do speciálního registru.

Neomezená dovolená. Některé spíše menší firmy naskočily před pár lety na trend – dávat svým lidem volnou ruku v tom, kolik volna si vezmou. Části se to vyplácí a hodlají pokračovat, jiné v tom budoucnost nevidí. SZ Byznys přináší zkušenosti obou.

Potíže dopravců. Společnost Arriva posiluje – chce si ukousnout miliardy ze státem vyhlašovaných tendrů na vlaky. Loni utržila sedm miliard, ale vykázala ztrátu téměř 200 milionů. Důvodem jsou podle šéfa Arrivy Daniela Adamka vysoké náklady, které firma nedokázala promítnout do uzavřených smluv s objednateli dopravy.

Nákupní park za miliardu. Skupina tuzemských nemovitostních fondů ZDR Investments koupila nový nákupní park, který se letos otevřel poblíž chorvatského letoviska Rijeka ležícího na břehu Jaderského moře. Cena za největší nákupní areál v oblasti je 40 milionů eur. To je podle aktuálního kurzu bezmála jedna miliarda korun.

Hypotéka, nebo nájem? Dělat v době předraženého bydlení a drahých nájmů rozhodnutí, zda koupit vlastní, nebo se spokojit s životem „v cizím“, není vůbec jednoduché. Jak se dostat z rozhodovací paralýzy? „Udělejte si základní úvahu, kde a jak chcete žít.  Najděte pět, deset, patnáct nemovitostí. Běžte si ty byty prohlédnout, ať už na prodej nebo na pronájem. A pak kalkulačku do ruky,“ říká hypoteční expert Libor Ostatek.

Finty hackerů. Jen za první pololetí proběhlo přes 30 tisíc kybernetických útoků na české banky. Poslední velká vlna přišla minulý týden, kdy se finanční instituce nejspíš staly terčem hackerů z Ruska. Cílem nejčastějšího typu kyberútoku, phishingu, bylo 92 procent tuzemských institucí. Přečtěte si, jaké finty e-šmejdi nově používají.

Regulace gigantů. Velké internetové firmy budou muset v EU dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence. Pro spotřebitele bude rovněž jednodušší se odhlásit ze služeb dané platformy. Společnosti, které se normou nebudou řídit, čekají podle komisaře Thierryho Bretona přísné sankce.

USB vítězí. Tlaku evropských institucí musela ustoupit i firma Apple. Ta představí první iPhone s USB-C konektorem, který je v EU vyžadován jako standard pro nabíječky. Namísto prohry to ale Apple podle informací agentury Bloomberg bude prezentovat jako své vítězství a inovaci.

Byznysmen a mecenáš Dalibor Dědek dokončuje další velký charitativní projekt. Na začátku září se pro žáky otevřela škola, kterou vybudoval v areálu bývalé jablonecké Bižuterie, a teď pomáhá na svět nové ortopedické klinice v Liberci. O svých dalších plánech hovořil se Zuzanou Kubátovou.