Vážení čtenáři,

v souvislosti s debatou ohledně vládního plánu na získání plné kontroly nad dosud jasně nedefinovanou částí energetického gigantu ČEZ se dostal na přetřes i budoucí osud pražské burzy.

Akcie ČEZ jsou jednoznačně jejím nejvýznamnějším titulem. Představují zhruba polovinu celkové tržní kapitalizace a jsou nejlikvidnější akcií, která každý rok nese investorům pěknou dividendu.

Současně vláda chystá malou revoluci ve spoření na penzi, kde chce daňovými úlevami motivovat lidi k tomu, aby investovali na kapitálových trzích. Už příští týden by měl kabinet projednat návrh zákona, který výrazně zvedne slevu na daních těm, kteří si budou formou investic dlouhodobě spořit na penzi. Podle návrhu získají úlevu ti, kteří budou část svých volných peněz investovat alespoň deset let a vybrat si je budou moci nejdříve v 60 letech.

Češi patří v globálním srovnání spíše ke konzervativnějším a většinu svých volných peněz stále drží na bankovních účtech či ve starých penzijních fondech, kde jim výnosy většinou nepokryjí inflaci a ztrácí tak na své reálné hodnotě.

Přibývá ale víc a víc těch, kteří pochopili, že efektivnější cestou k zhodnocení a ochraně peněz jsou investice. V domácích i zahraničních fondech kolektivního investování měli Češi na konci prvního čtvrtletí 780 miliard korun, tedy v meziročním srovnání o 30 miliard více. Devadesát procent těchto investic drží fyzické osoby. Zjevně zafungovala obava z vysoké inflace.

Zavedení „dlouhodobého investičního produktu“, jak se bude investiční důchodové spoření jmenovat, je chvályhodné a mělo tu být už dávno. Určitě může podpořit chuť lidí investovat a ve snaze zhodnotit své peníze podstupovat i vyšší riziko.

Mnozí už pochopili, že chtějí-li více vydělávat na svých investicích, je akceptace vyššího rizika nutná. Z celkových 780 miliard korun ve fondech investovali Češi zhruba 430 miliard do akciových a smíšených fondů. Ty patří k rizikovějším, ale také jsou schopné přinášet mnohem vyšší výnosy.

Když už vláda chce, aby lidé více investovali, měla by podporovat i rozvoj kapitálového trhu v Česku. To ovšem nedělá, i když by mohla. Místo toho, aby vláda přemýšlela o prodeji některých státních firem i přes kapitálový trh, chystá se s ČEZ udělat pravý opak. Stát má přitom podíly v celé řadě dalších firem, namátkou Letiště Praha, Budvar, Česká pošta, Lesy ČR a další, které by alespoň částečně mohla na burze prodat. Stejně tak řada měst.

Ale motivace veřejnosti k investicím na kapitálových trzích má ze strany vlády zjevně své meze. Ono je pro řadu politiků těžké vzdát se možnosti více či méně ovládat státem kontrolované firmy i přilepšovat různým úředníkům k jejich platům tím, že je dosadí do dozorčích rad. Veřejně obchodované firmy jsou totiž pod mnohem větší kontrolou investorů, což nemusí být něco, co politici chtějí.

Ale pro podporu tuzemské burzy není třeba volat k odpovědnosti jen vládu, ale i tuzemské úspěšné podnikatele a podnikatelky. Ti často volají po podpoře kapitálového trhu, ale těch, kteří pro to skutečně něco udělali, je poskrovnu.

Za posledních deset let klesl počet akcií obchodovaných na hlavním trhu Prime pražské burzy ze 14 na 8 a tržní kapitalizace, tedy celková hodnota obchodovaných akcií, poklesla o 200 miliard na 983 miliard na konci loňského roku.

Volá-li český byznys po podpoře kapitálového trhu, měl by dát najevo, že je připraven jít s kůži na trh a nabízet akcie úspěšných firem i tuzemským investorům. Jsou tu pozitivní příklady v podobě firem jako Kofola, Pilulka, Colt či Moneta, ale historicky zažila pražská burza spíše víc útěků než příchodů. A odchody burzu vždy dost bolely, protože ji opustily firmy jako O2, Unipetrol, PFNonwovens, Fortuna, Zentiva a další.

Tuzemský byznys může pro rozvoj kapitálového trhu udělat rozhodně víc než vláda. Řada menších investorů preferuje firmy a značky, u kterých zná jejich produkty, ví, kdo za firmami stojí, jaký mají management. Pokud ale nemají dostatečnou nabídku na domácím trhu, jsou nuceni přesouvat své peníze do zahraničí. Pokud si chtějí lidé naspořit na penzi formou investic, tuzemská burza jim v podobě známých domácích firem nabízí jen velmi omezené možnosti.

Takže až budou zase představitelé tuzemského byznysu volat po podpoře kapitálového trhu, podpoře zaměstnaneckých akcií ze strany státu, bránit se zdanění kapitálu, měli by si zodpovědět otázku: A co jsem pro podporu kapitálového trhu udělal já sám? Nadávat na burzu, že je malá, nemá smysl. Bez ochoty tuzemských podnikatelů a podnikatelek učinit ji větší malou zůstane. A lidé investující své peníze s cílem zajistit se na stáří tak stále budou muset přesouvat své peníze na zahraniční trhy.

Společnost OUR media prodala Parlamentní listy nově vzniklé firmě Naše Média. Za tou stojí investoři a zakladatelé úspěšné herní společnosti Bohemia Interactive Marek Španěl a Slavomír Pavlíček. Marek Španěl je od roku 2021 také majoritním vlastníkem vydavatelství Echo Media, které vydává týdeník Echo a internetový deník Echo24. Říká, že mu stále jde o zisky z podnikání, nicméně vypichuje podporu názorové plurality.

Z lákavého příběhu je blamáž. Potkala se česká žena malajského sultána, rusko-tádžický byznysmen a tuzemský podvodník. Co zní jako začátek vtipu, je v kostce popis vztahů okolo neprůhledné skupiny IC Group. Ta se do Česka snaží ze zahraničí dostat kapitál neznámého původu. Zároveň ale za sebou nechala investiční firmu Diversity Capital bez peněz. Všechny zákruty kauzy shrnuje Daniel Novák.

Watzke odchází z Xixoio. Půl roku po policejním zásahu v tokenové firmě Xixoio končí ve společnosti její zakladatel a hlavní tvář Richard Watzke. Právě na tuto hlavní postavu firmy se při vyšetřování upřela pozornost Národní centrály proti organizovanému zločinu. Kriminalisté podezírají Watzkeho z podvodu a praní špinavých peněz. Obviněný však zatím nikdo nebyl.

Fait rozprodává portfolium. Na prodej je společnost Benvig Heat Transfer z portfolia fondu Jet 1, který patří do skupiny Jet Investment brněnského finančníka Igora Faita a jeho partnerů. Podle informací Seznam Zpráv firma zahájila proces hledání kupce s tím, že celá transakce musí být uzavřena do doby uzavření fondu – tedy roku 2024.

Příběh česko-slovenského kapitalismu. Nejvýraznější tvář „rodiny J&T“, slovenský finančník Patrik Tkáč oslavil padesátiny. Jiří Zatloukal podrobně popsal jeho byznysový příběh, který je i příběhem transformace české ekonomiky.

Hon za razítky. Do konce desetiletí může Česko postavit stovky nových obnovitelných zdrojů za evropské peníze. Jejich stavba ale může trvat až deset let, a Česko by tak mohlo podporu propásnout. Aby peníze dostalo, musí se zrychlit povolování.

Trh s plynem. Cena za megawatthodinu plynu na evropských burzách spadla pod 30 eur. Tolik stála naposledy před dvěma lety za covidové pandemie, dávno před válkou na Ukrajině a rok před vrcholem energetické krize. Loni v létě byl plyn i na desetinásobku dnešních cen. Předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský ale v podcastu Agenda SZ varuje, že překvapivě nízká cena může být jen přechodný výkyv. 

Kauza Malina. Padlý Energetický Holding Malina pracuje na tom, aby dodělal zahájené instalace fotovoltaik. Stále se ale neví, co bude s většinou klientů, kteří zaplatili zálohy a práce u nich ještě nezačala. Někteří zákazníci uplatňují na solární panely u nedodělaných zakázek zadržovací právo. Podle správce ale není jisté, že na zadržení dílů mají nárok.

Nekalá finta na nováčky. Ministerstvo průmyslu spustilo Portál živnostenského podnikání, který má pomáhat OSVČ. Na reputaci státu se však pokouší vydělat firma, jež se pod podobným názvem snaží vylákat z nových podnikatelů peníze.

Místo Číňanů Izraelci. Izraelské aerolinky Israir Group chtějí odkoupit část českých aerolinek Smartwings, kterou vlastní čínské ministerstvo hospodářství prostřednictvím čínské státní firmy Citic Group. Jde o menšinový podíl ve Smartwings, konkrétně o 49,92 procenta akcií firmy.

Kličky s minimální mzdou. Mnohé z nejčastěji nabízených pozic – dělníci, číšníci, uklízečky, ale třeba i tatéři, tanečníci či maséři – jsou nabízeny za minimální mzdy. Podle odborníků to může svědčit o tom, že se firmy snaží snížit své výdaje za zaměstnance na minimum a zaměstnávají je částečně načerno.

Nepovolená reklama. Národní galerie v Praze se veřejně ohradila proti reklamnímu spotu, který v jejích prostorách natočila společnost Vodafone. Podle galerie operátor porušil práva a pověst instituce. „Nemohu uvěřit, jak přezíravým způsobem s námi komunikuje firma, která svůj veřejný obraz zakládá na férovosti,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Alicja Knastová, generální ředitelka Národní galerie.

Hypoteční korzet povolil. ČNB uvolnila striktní pravidla pro poskytování hypoték. Banky i finanční poradci to vítají, změna podle nich rozhoupe trh s bydlením a úrokové sazby díky tomu mohou mírně klesnout. S cenami nemovitostí to však patrně nehne.

Česko, země skladů. Developeři a stavební firmy brzdí. Ostravská společnost HSF System přesto hlásí rekordní tržby a za více než sto milionů koupila českého výrobce prefabrikovaných konstrukcí Panelárnu Ostrožská Nová Ves. Nenápadná firma totiž sází zejména na průmyslové stavby a tam zatím žádná brzda nepřišla.

Černé stavby. Městský úřad ve středočeských Černošicích řeší rozsáhlou černou stavbu v obci Trnová v okrese Praha-západ. Ve vsi proslulé silnou ruskou komunitou buduje místní developer už od loňského podzimu sítě okolo pozemků, na nichž mají vyrůst rodinné domy. Povolení ale nemá.

Chytré brýle a další novinky od Apple. Americký technologický gigant představil dlouho očekávané zařízení – brýle pro virtuální a smíšenou realitu. Uživateli mají nabídnout trojrozměrnou bránu do světa zábavy i produktivity. Vedle nich ale firma odhalila i řadu dalších novinek, které hodnotí Pavel Kasík.

Žaloba na Coinbase. Akcie společnosti Coinbase se propadly poté, co americký regulátor Securities and Exchange Commission (SEC) podal žalobu na tuto kryptoměnovou burzu. SEC tvrdí, že Coinbase jednala jako neregistrovaná burza a broker. Už dříve úřad zažaloval i burzu Binance.

Výstavu robotů ovládla AI. Minulý týden proběhl v Londýně každoroční sjezd a výstava firem, vědců i studentů, kteří se živí vývojem, nebo rovnou už výrobou robotů – průmyslových ramen, ale i humanoidů děsících své lidské vzory. Asi není překvapením, že letos na konferenci výrazně dominovaly AI technologie.

Na tuzemském investičním trhu doutná řada velkých průšvihů a největší krachy teprve přijdou. Předpovídá to šéf finančně-poradenské skupiny Partners Petr Borkovec. Stát by měl podle něj viníky trestat.

Česko už zná desítku těch nejlepších kanceláří. Během sedmého ročníku soutěže Kancelář roku odborná porota vyhlásila vítězné pracovní prostory, které kromě místa pro práci a produktivitu umí zaměstnancům nabídnout i něco navíc. Podívejte se na povedené kanceláře.