Vážení čtenáři,

oznámení České národní banky ústy svého guvernéra Aleše Michla, že celoroční průměrná inflace bude letos vyšší, než banka očekávala, je bohužel přiznáním, že měnová politika není od nástupu nové bankovní rady dostatečně restriktivní.

Bezmála rok je základní úroková sazba na sedmi procentech, v důsledku čehož skutečně došlo k ochlazení ekonomické aktivity i spotřeby domácností, k čemuž pomáhá i politika podpory kurzu koruny na silnějších hodnotách. Po krátkém období mělké recese se však ekonomika vrátila k růstu a jsou zcela zjevné silné mzdové tlaky v důsledku stále přehřátého trhu práce a vysoké inflace.

Zveřejněný vyšší odhad celoroční inflace pak rozhodně nepovede k tomu, že by se do přemýšlení manažerů firem i jednotlivých domácností vrátila víra, že se Česko vyšší inflace v dohledné době zbaví.

Pozitivní je, že představitelé centrální banky zesílili svou protiinflační rétoriku a v bankovní radě výrazně posílili i hlasy prosazující další zvýšení úrokových sazeb. Pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb je tedy výrazně vyšší než v předchozích měsících a jak uvedl guvernér Michl, nemusí se naplnit očekávání trhů, že sazby již dosáhly svého vrcholu.

Českou ekonomiku tak bezesporu čeká období, kdy úrokové sazby budou muset zůstat na vyšších úrovních delší dobu, než kdyby centrální banka přitvrdila měnovou politiku dříve.

Guvernér má pravdu, že pro další vývoj je důležitá i rozpočtová odpovědnost vlády, ale od centrální banky by bylo dost alibistické svalovat další inflační vývoj jen na vládu. Centrální banka má svůj hlavní cíl, kterým je cenová stabilita přímo v zákoně, a nikde v něm nenajdete zmínku o tom, že by měla ve svém rozhodování vyčkávat či dokonce spoléhat na směřování fiskální politiky vlády.

Je samozřejmě žádoucí, aby v této době vláda a centrální banka postupovaly stejným směrem, tedy aby fiskální politika začala být restriktivnější. K tomu je třeba začít snižovat deficit státního rozpočtu, na čem vláda pracuje a chystá se brzy představit kroky na straně příjmů i výdajů. Státní rozpočet skončil v dubnu s rekordním deficitem 200 miliard korun a jak uvedl kolega Petr Holub, rozhodně za to nemůže tolik diskutovaný růst penzí.

Při vytváření konsolidačního balíčku by vláda rozhodně měla více hledat na straně úspor než na straně zvyšování daní. Určitě není od věci vrátit zpět některé daňové úlevy, jako například nižší spotřební daň na naftu, nebo zvýšit spotřební daň u zahřívaného tabáku. Ale pro zvyšování daňové zátěže firem či obyvatel se argumenty hledají obtížně. Příjmy státního rozpočtu vzrostly v dubnu meziročně o 11,4 procenta a byly tak vyšší o 54 miliard. Příjmy z daně z příjmu fyzických osob vzrostly meziročně o téměř 29 procent a z příjmu právnických osob o 21 procent.

Vláda by tak rozhodně měla víc šetřit a škrtat než plošně zvyšovat daně. Dobré je se v tomto směru vrátit i ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, jehož prezident Miloslav Kala s ohledem na provedenou analýzu uvedl, že česká ekonomika plíživě přešla z tržní na dotační a že stát rozdává miliardy, aniž by pořádně věděl proč.

Dobrý nápad měl v tomto směru jeden úspěšný byznysmen, když mi napsal, že by stát mohl příjemce státních dotací zdanit dvojnásobně než ty, kteří dotace nečerpají. Myslím, že by to ani nemuselo být dvojnásobně, a rychle by se touto metodou ušetřily desítky miliard. Řada firem totiž dotace čerpá jako příjemné přilepšení k něčemu, co by velmi často kvůli svému růstu či zvýšení konkurenceschopnosti udělaly tak jako tak i bez státní dotace. Efektivita takových dotací je pak ze strany státu skutečně nulová.

Jenže v tomto ohledu čeká na vládu úkol nejtěžší a ukáže se, jak je současná koalice odolná vůči tlakům jednotlivých lobbistických skupin. A že to může být v Česku mnohem obtížnější než jinde, potvrzuje i aktuální zpráva prestižního britského týdeníku The Economist o indexu klientského kapitalismu. Tento index porovnává, jak se na hrubém domácím produktu jednotlivých zemí nejvíc podílí klientelistický kapitalismus, respektive kde miliardáři nejvíc těží ze svých dobrých vztahů se státem. České republice patří v tomto „prestižním“ žebříčku druhé místo za Ruskem a v první pětici jsou dále Malajsie, Singapur a Mexiko.

Tak uvidíme, jak to vláda se skutečnými smysluplnými úsporami myslí vážně.

Český fintechový startup FTMO se stal nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě. Společnost, která vybudovala mezinárodní platformu pro amatérské burzovní obchodníky, má čtyřmiliardové tržby a zisk téměř dvě miliardy. Nyní si připsala další milník – obchodování na její platformě si vyzkoušelo už milion lidí.

Blíží se volba nejmocnějšího lobbisty v zemi. Svaz průmyslu a dopravy bude v půli května volit nové vedení. O post prezidenta – a tedy nejmocnějšího byznysového lobbisty v zemi – se ucházejí čtyři kandidáti. Na SZ Byznys jsme v profilových rozhovorech postupně zjišťovali, jaké jsou vize Mirka Topolánka, Bohdana Wojnara, Miroslava Paláta a tento týden jsme přidali interview s Janem Rafajem.

Uhlobaroni z Mostecké uhelné opět válčí s miliardářem Vítkem. Letité spory mezi realitním magnátem Radovanem Vítkem a miliardáři Markem Čmejlou a Jiřím Divišem vstoupily do nové fáze. Aktuálně se jim kvůli sporům s Vítkem o majetek podařilo u kyperského soudu domoci zmrazení Vítkových aktiv v hodnotě 13 miliard korun, informoval německý deník Handelsblatt. Podle CPI ale předběžné opatření kyperského soudu neplatí.

Zásilkovna je na prodej. Simona Kijonková se se svými obchodními partnery rozhodla uskutečnit zásadní krok a nabídnout logistickou skupinu Packeta včetně české Zásilkovny k prodeji. Plán na velkou transakci přichází v době, kdy trh internetového nakupování, na němž je Zásilkovna závislá, zažívá horší časy. „Můžeme potvrdit, že v současné době probíhají přípravy k oslovení vybraných investorů. Detaily zatím nebudeme více komentovat a ani výsledky nelze v této chvíli jakkoliv předjímat,“ uvedla Kijonková v tiskové zprávě poté, co o zamýšlené transakci informovaly Hospodářské noviny.

Dodavatelé snižují ceníky. Trh s energiemi se pomalu začíná uklidňovat a jejich ceny klesaly po celé první čtvrtletí letošního roku. Dodavatelé elektřiny a plynu ale snižují ceníky pro své konečné zákazníky i nadále. Největší dodavatel energií v Česku ČEZ tak letos snížil cenu svých produktů s fixací již potřetí.

Ceny energií z Eurostatu nesedí. Češi v druhé polovině roku 2022 podle dat Eurostatu za elektřinu platili průměrně 9410 Kč za MWh a za plyn 3959 Kč za MWh – z evropského srovnání vychází jako jedna z nejdražších zemí. Proti tomu se ohradili hlavě někteří velcí dodavatelé a argumentovali tím, že většina zákazníků platí ceny daleko nižší. Dodavatelé proto budou muset ERÚ poskytovat data, z nichž by bylo možné průměrnou cenu vyčíst. Vznikne kvůli tomu pracovní skupina.

„Sultánův“ holding zneužil značku ČNB. Neprůhledná skupina se zaštiťovala jménem České národní banky a velkých poradenských společností. ČNB i konzultanti však tvrdí, že s holdingem IC Group nikdy neměli nic společného. IC Group následně odkazy na partnery vymazala. 

Vydávali dluhopisy ve velkém. Teď investory připravují, že sliby nedodrží. Více než tři tisíce držitelů dluhopisů holdingu Premiot netuší, kolik peněz ze svých investic dostanou zpět. Skupina sdělila, že kvůli finančním problémům se minimálně část věřitelů musí smířit s „ostříháním“ pohledávek.

Kouzlo nevídaných úroků pokračuje. Češi si užívají vysoké úroky na spořicích účtech. Banky a záložny ale nové klienty lákají také na podmínky připravené na míru a dárky. Lidé proto přesouvají na spořicí účty maximum peněz, které jim leží ladem (většinou bez zhodnocení) na běžných účtech.

Fond z pojišťovací skupiny Generali prodal nemovitosti v centru Prahy. Realitní část pojišťovací skupiny Generali navzdory nepříznivé situaci na realitním trhu prodala soubor několika kancelářských nemovitostí na Praze 1. Majitele změnila budova na Václavském náměstí, kterou koupila skupina investorů v čele s miliardářem Zdeňkem Fabičovicem z výrobce sanitární techniky Alcadrain, dříve známého jako Alcaplast.

Hypotéka v Praze vs. v Ústí. Redakce SZ Byznys ve spolupráci se společností EMA data připravily index, který ukazuje, jak jsou v Česku dostupné byty na hypoteční úvěr. Pokud jde o výši průměrné splátky hypotéky, nejvíce tradičně zaplatí Pražané. V hlavním městě částka mezitýdně stoupla o několik stokorun na přibližně 35,5 tisíce korun. Naopak v Ústeckém kraji průměrná splátka činí 10 127 korun. Pod 15 tisíci se nachází ještě Moravskoslezský (12 685) a Karlovarský (13 680) kraj.

Průkopník AI opouští Google. Geoffrey Hinton stál u velké části vývoje umělé inteligence, když před 11 lety vytvořil se svými studenty na Torontské univerzitě technologii, jež se stala intelektuálním základem pro systémy AI. V pondělí oznámil, že po deseti letech odchází ze společnosti Google. „Odešel jsem, abych mohl mluvit o nebezpečí umělé inteligence, aniž bych bral v úvahu, jaký to má dopad na Google,“ uvedl Hinton na twitteru.

Vědci rozpoznají slova ve vaší hlavě. Výzkumníci z University of Texas věří, že dokážou i v reálném čase číst text na cestě lidským mozkem. Ve své průlomové studii, publikované v prestižním časopise Nature Neuroscience, tým neurobiologů a informatiků představil své výsledky: „Pomocí neinvazivního dekodéru jsme schopni rekonstruovat plynulou řeč z nahrávky mozkové aktivity.“ Očekávaný průlom přišel díky dvojitému zapojení umělé inteligence. 

Rusko opouští Tinder, jedna z nejpopulárnějších seznamek na světě a nejpoužívanější seznamka v zemi. Randící aplikace spadá pod skupinu Match Group, která v pondělí oznámila, že chce zemi opustit kvůli ochraně lidských práv, a to nejpozději do konce června. Akcionář společnosti Match, společnost Friends Fiduciary Corporation (FFC) uvedl, že společnost jde tímto krokem příkladem ostatním.

Už za rok má být možné sdílet elektřinu. Třeba si tu ze solárů na chalupě poslat do městského bytu. Šéf ČEPS Martin Durčák věří, že je termín reálný, i když zatím musí stačit „provizorní řešení“. 

Pětice gymnazistů z pražského Nového PORGu zazářila v prestižní soutěži v investování. Z celkem 3200 týmů skončili Češi v klání Wharton Global High School Investment Competition třetí. Vsadili na humor a jádrem poháněné ledoborce. „Vyčnívali jsme samotnou prezentací. Báli jsme se, že mezi Američany, kteří se umí prodávat, budeme ti suchaři z Evropy,“ popisuje kapitán týmu Mojmír Zálešák.